|
|
Výměny mládeže v procesu česko-německé rekonciliace
Staňková, Marie ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce zkoumá mimoškolní výměny a setkání mládeže a jejich roli v procesu česko-německé rekonciliace s časovým zaměřením na období mezi lety 1996 a 2020. Proces česko-německé rekonciliace byl ovlivněn velkým množstvím státních i nestátních aktérů, a zatímco role mnoha z nich již byla v literatuře obsáhle popsána, česko-německým výměnám mládeže byla pozornost věnována jen okrajově. Tato diplomová práce si klade za cíl popsat vývoj a činnost Koordinačních center česko-německých výměn mládeže Tandem, Česko-německého fondu budoucnosti a Česko-německého fóra mládeže v daném období a sledovat, jakým způsobem se vyvíjely výměny a setkání mládeže podporované těmito třemi institucemi. Práce se zaměřuje především na jejich obsahový a tematický vývoj. Dále práce nabízí několik typů dopadů a vlivu výměn mládeže do veřejného prostoru a zasazuje je do kontextu analytického konceptu procesu rekonciliace v mezinárodních vztazích podle Lily Gardner Feldman.
|
|
|
Využití obnovitelné energie na úrovni měst a obcí ve Spolkové republice Německo
Řezníček, Jakub ; Lizcová, Zuzana (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o procesu Energiewende (energetická transformace od fosilních a jaderných zdrojů energie k obnovitelným) a o využívání obnovitelných zdrojů energií v německých obcích - jak je získávají, využívají a jak případně využívají finance, které z provozování jednotlivých zdrojů plynou. První část práce se věnuje procesu Energiewende a popisuje, jakou strategii současná německá vláda SPD, Zelených a FDP (2022) představila v koaliční smlouvě. Zachycuje, jaké jsou německé emisní cíle a energetický mix a popisuje některé problémy, které tento proces doprovází. Druhá část práce se věnuje využívání obnovitelných zdrojů přímo v jednotlivých německých obcích. Práce staví na výzkumné otázce "Jak německé obce získávají a využívají obnovitelnou energii?" Pro zpracování byla použita metoda případové studie, kdy jsou v práci porovnávány tři německé obce z různých spolkových zemí - Feldheim (Braniborsko), Wildpoldsried (Bavorsko) a Sprakebüll (Šlesvicko- Holštýnsko). Ty na svém území vybudovaly obnovitelné zdroje energií (větrné a solární elektrárny a bioplynové stanice), díky kterým nyní mohou být energeticky 100% samostatné. Finance, které obcím plynou z poplatků a z obchodování s obnovitelnou energií investují do místního rozvoje. Tyto vesnice ukazují, že energetická transformace je...
|
|
|
Vliv Jörga Haidera na vývoj Svobodné strany Rakouska (FPÖ)
Floder, Daniel ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem Jörga Haidera na vývoj a proměny Svobodné strany Rakouska (FPÖ) především v době jeho předsednictví strany na federální úrovni v letech 1986- 2000, kdy se z malé strany zmítané bojem německo-nacionalistického a liberálního křídla postupně vyvinula prakticky jednotná pravicová populistická strana. Hlavním cílem práce je vymezit Haiderův vliv, který na stranu ve měl vzhledem k vysokému nárůstu obliby FPÖ v době jeho předsednictví, kdy k vyvrcholení tohoto trendu došlo ve federálních volbách roku 1999, kde Svobodní získali 26,9 % hlasů. Výzkum se proto orientuje na Haiderovu osobnost a styl řízení strany, čímž je myšlen způsob rozhodování v rámci strany, prosazování jeho názorů, zacházení s opozicí uvnitř strany, a v neposlední řadě také politické a ideologické usměrňování strany. Dále je v práci analyzováno Haiderovo vystupování uvnitř strany i na veřejnosti s ohledem i na chování jeho spolustraníků. Mimo samotné předsednictví se práce zabývá také obdobím, než se Haider dostal na vrchol ve spolkové frakci FPÖ, a to vzhledem k historii a kořenům jak strany, tak Haidera, pro lepší kontextové zasazení a pochopení jejich ideologických původů. Stejně tak je v práci věnována pozornost i době po odchodu Haidera z čela strany, kde obě tato vedlejší období slouží také...
|
|
|
Analýza mediálního obrazu výstavby pohraniční bariéry na maďarsko-srbské hranici
Mildorfová, Michaela ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou mediálního obrazu výstavby pohraniční bariéry na maďarsko-srbské hranici. Text se částečně věnuje kontextu a politickému rozměru události, hlavní částí je rozbor mediální reflexe události v období červen - září 2015 ve třech českých denících, Mladé frontě DNES, deníku Právo a Hospodářských novinách, volba titulů má za cíl pokrýt různorodost zpravodajské scény. Výzkumná otázka je koncipována jako komparace oficiální reprezentace výstavby maďarskou stranou a reflexe události v českých zpravodajských denících - zda mediální obraz odpovídal oficiálnímu způsobu komunikace, popř. jaké jiné způsoby reprezentace převládaly. Pro vypracování byla zvolena kvalitativní metoda kritické diskurzivní analýzy dle přístupu T. Van Dijka, která umožnila definovat základní aktéry události a způsob jejich reprezentaci, na základě toho jsou definována nejtypičtější schémata komunikace, reflektující pozici Maďarska, mezinárodní reakce, podporovatele a odpůrce rozhodnutí a v neposlední řadě reprezentaci imigrace a uprchlíků v rámci tématu. Práce reflektuje mediální diskurz, který se týká problematiky bezpečnosti a ochrany státu a současně způsob reprezentace imigrantů v rámci specifické výseče v širokém spektru témat migrační krize.
|
|
| |
|
|
Azylová politika CSU na pozadí dvou migračních krizí
Duháčková, Klára ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá azylovou politikou Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU) v období dvou migračních krizí, tedy v letech 1990-1993 a 2015-2017. Strana se od 80. let 20. století ve vztahu k azylové problematice profilovala jako hlavní obhájce národních zájmů se snahou omezit vysoký příliv přistěhovalců a uprchlíků, argumentující nejen enormní finanční zátěží a častým zneužíváním azylového práva v ekonomický prospěch uprchlíků, ale rovněž otázkou sebeurčení národa a sociopolitickými dopady. V souladu s touto argumentací a v reakci na rostoucí počet žadatelů o azyl a obecně cizinců v zem prosadila na začátku 90. let azylový kompromis, novelu základního zákona, která vymezovala, za jakých podmínek se politicky pronásledovaný může dovolávat práva na azyl, jež je dodnes součástí německého azylového práva. Od roku 2013 si však německá média začala všímat přívětivější rétoriky CSU v oblastech migrace a azylu, zejména s ohledem na výroky nové bavorské ministryně práce, sociálních věcí, rodiny a integrace, Emilie Müllerové. Text diplomové práce zkoumá přístup azylové politiky CSU na pozadí obou migračních krizí. Na základě analýzy oficiálních dokumentů a stranického periodika Bayernkurier práce dochází k závěru, že v azylové politice CSU došlo k částečnému posunu rétoriky křesťanských...
|
|
|
Poles and Poland as the Others as voiced by the German media
Theile, Johanna Friederike ; Kołodziej, Jacek (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
In the present work, the changing discourse in Germany about Poland is examined, with the aim to reveal reasons for political and societal conflicts between them. In order to do this, two periods of three weeks each in main German print media are examined. The discourse is analysed on the basis of the concepts Othering and Belonging, which are in the following considered to be opposite concepts (see Barkey, 2018). Othering is a concept stemming from the works of different philosophers, like Husserl (1960) who discusses how the other is perceived, or Hegel (2012) who argues that the self needs the other in order to define itself. The concept gained relevance as it was helpful to describe and analyse discrimination (de Beauvoir, 2011; Said, 1978). It is the social process of identifying an opposite as not belonging to the self, which is seen as the basis for racism or female oppression, and their partially dreadful consequences (see Brons, 2015; Hegel, 2012; Powell & Menendian, 2015). Examples for the terrible realisation of Othering can be found in the German-Polish history, such as the horrific crimes against Polish people based on the German belief of racial superiority during the Second World War. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Reakce Spolkové republiky Německo na ruskou hybridní hrozbu: Případová studie "Fall Lisa"
Pokorný, Jiří ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá reakcí Spolkové republiky Německo na ruskou hybridní hrozbu, jež je zkoumána pomocí případové studie tzv. "případu Lisa" z ledna roku 2016. Cílem práce je zasazení "případu Lisa" do kontextu německo-ruských vztahů a hybridních hrozeb v bezpečnostní realitě 21. století. Německo a Rusko dlouho pojil speciální vztah, který se ovšem po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym propadl do krize. Hlavním cílem ruské snahy o ovlivňování společenského a politického vývoje v Evropě se stalo právě Německo, které se musí s novými metodami a strategiemi hybridního boje vypořádat. Nástup hybridních hrozeb je výzvou nejen pro Německo, ale i pro jeho spojence. Ruský pohled na hybridní hrozby dokazuje, že pro různé aktéry má pojem rozdílné významy. Za jeden z projevů ruské hybridní hrozby je považován i případ třináctileté dívky německo-ruského původu, která byla v Berlíně několik hodin nezvěstná a údajně byla znásilněna migranty. I když byl případ promptně vyvrácen německou policií, zneužila ruská média událost k živení atmosféry strachu a nejistoty, zejména mezi početnou menšinou ruských Němců. Incident se rozšířil i na mezivládní úroveň, když ruský ministr zahraničí S. Lavrov obvinil německé úřady ze zametání stop. Vzhledem k doposud nedostatečné míře zohlednění "případu...
|
|
|
Hartz IV and the Labour Market Miracle - Causality or Coincidence?
Slaba, Martin ; Lizcová, Zuzana (vedoucí práce) ; Barth, Boris (oponent)
Tato práce se zabývá dopadem reformy Hartz IV na vývoj německého pracovního trhu, se speciálním zaměřením na snížení nezaměstnanosti. K navázání kauzálního spojení bylo použito několik nástrojů, konkrétně makroekonomické studie, analýza toků pracovníků, anketní šetření a porovnání s odpůrnými argumenty. Většina důkazů nasvědčuje tomu, že reforma hrála významnou roli ve snížení míry nezaměstnanosti v době po její implementaci. Je těžké určit velikost dopadu přesně, ale odhad v rozmezí 1,5-2 procentních bodů by měl být poměrně přesný. Přes mylné představy mnohých, k tomuto snížení nedošlo na úkor zhoršení kvality stávajících zaměstnání, i přes obavy z rozdělování zaměstnání na plný úvazek na více zaměstnání s částečným úvazkem, či z naředění pracovní doby. Otázka chudoby v návaznosti na zavedení Hartz IV byla také prozkoumána. Závěrem této práce je, že zvýšení relativní chudoby nebylo primárně následkem reformy, navíc se tento ukazatel nezdá být dobrým měřítkem životní úrovně. Za zvýšením relativní chudoby pravděpodobně stojí do velké míry demografické změny, především klesající velikost domácností.
|
host ::
RSS.