|
|
Islám na Balkáně v postkomunistickém období. Proměny a nové formy islámu v jihovýchodní Evropě v letech 1990-2005
Macháček, Štěpán ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Gombár, Eduard (oponent) ; Hladký, Ladislav (oponent)
Na rozdíl od mediální říše byl na akademické a odborné úrovni již široce akceptován "neislámský" přístup ke studiu problémů současných muslimských zemí a společností. Klasické orientalistické tendence dívat se na všechny společenské či politické procesy, probíhající v oblastech historicky ovlivněných islámskou kulturou, skrze islám jakožto hlavní politický a společenský faktor nejsou již dnes považovány za metodologicky relevantní pro vysvětlení dnešních otázek s tímto regionem spojených. Namísto islámu jako pozadí a východiska ke studiu například blízkovýchodních zemí a společností jsou pro výzkum těchto oblastí často používány metody antropologie, sociologie, politologie a ekonomie a dalších společenských věd, pomocí nichž je možné dojít ke skutečnému jádru problémů současných muslimských zemí. Role zdánlivě všemocného islámu, islamismu nebo islámského fundamentalismu poněkud bledne ve světle moderních fundovaných studií, metodologicky zakotvených v uvedených společenských vědách. Tak například období občanské války v Alžírsku v devadesátých letech 20. století, během níž zahynulo noži ozbrojených skupin a gangů nebo kulkami ze zbraní alžírské armády téměř čtvrt milionu lidí, už dnes není některými odborníky nahlíženo jako důsledek vzepětí islamismu v zemi a jeho úspěchu mezi Alžířany, kteří chtěli...
|
|
| |
|
|
Islám v USA
Hlaváčová, Simona ; Gombár, Eduard (oponent) ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce)
Nejvýraznějším rysem islámu v USA je jeho rozmanitost. I když základní premisou téměř všech proudů islámu- od tradičního po reformistický je, že muslimové tvoří jednotnou obec, a to z hlediska sdílené víry i politicky, stav americké ummy tomu nenasvědčuje. V poslední době stále více a více autorů pojednává o islámu v množném čísle a najdeme mezi nimi i některé, kteří pocházejí z řad muslimů. Vývoj islámu v USA do jisté míry naznačuje různé směry, kterými by se toto náboženství vyvíjelo pokud by mělo status "pouhého náboženství", tzn. v případě, kdy nebude vynutitelné v konkrétní formě státem ani autoritou jmenovaného duchovenstva. V USA neexistuje ortodoxie a heterodoxie, mnohé skupiny, jejichž nesmiřitelnost se v islámském světě v současnosti stupňuje s tím, jak se rozšiřuje obecný trend k takfíru (označování určitých skupin za nevěřící) a trend k autoritářství, se zde svobodně rozvíjí a žijí vlastním životem v rámci práv a ochrany, kterou jim garantuje Ústava. Některé skupiny dostávaly k propagování své perspektivy masivní vnější podporu, ideologické a politické manipulování muslimy v USA ze zahraničí bylo v minulosti spíše pravidlem než výjimkou. ...
|
|
|
Islám na obrazovce. Júsuf al-Qaradáwí - šarí'a a život
Kouřilová, Iveta ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce)
2. zan 1999 problbla ve Washingtonu debata na tema: "Je islamismus hrozbou?"1 Jejimi hosty byli mimo jine John Esposito z Georgetown University а Daniel Pipes, feditel Middle East Forum. Jedna z polozenych otazek znela, kdo je dnes nejdulezitejsim islamistickym myslitelem. John Esposito odpovedel: "V otazce vztahu шibozenstvi а demokracie je to Rasid al-Ghannusi. Nejvetsi vliv ma vsak Jusuf al-Qaradawi, Egypt'an zijici v Kataru. Ке Qaradawimu, jeho fatwam а problasenim se obraceji velmi rozmanite skupiny muslimu." Celni misto mezi islamskYтi mysliteli pfiznava Jusufu al-Qaradawimu i sam Rasid alGhannusi. V recenzi k anglickemu pfekladu Qaradawiho knihy "Priority islamskeho hnuti v nadchazejici fazi" z dubna 2000 Rasid al-Ghannusi napsal: "Nebudu pfehanet, kdyz problasim, ze vildcovstvi v oЬlasti soucasneho islamskeho mysleni patfi na8emu velkemu ucenci sejchu Jusufu al-Qaradawimu." Pfedkladana diplomova prace se snafi podat prvni komplexnejsi studii о osobnosti а nazorech tohoto ryznamneho ucence а jedne z nejryraznejsich nabozenskych autorit soucasneho islamskeho sveta. Zamerem teto prace je pfiblizit ctenan svet muslimskeho ucence, proЬlemy, jez pfed nej staveji aktualni udalosti ve svete, а zodpovednost, jakou nese na srych bedrech vilci svYт souvercilm. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Symbolika v díle Ibn Síny: Interpretace iniciačních příběhů
Vitásková, Magdaléna ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Ostřanský, Bronislav (oponent) ; Pirický, Gabriel (oponent)
Záměrem předkládané práce je interpretace příběhů Živý, syn Bdícího, Pták a Salamán a Absál, jejichž autorem je jeden z největších myslitelů středověkého islámského Východu Ibn Síná (980-1037). Na rozdíl od jeho filosofických a lékařských spisů se zmíněné příběhy vyznačují odlišným charakterem a vytvářejí uzavřený vyprávěcí cyklus. Vycházím z předpokladu, že díla svou tematikou, použitými narativními postupy a obsaženou symbolikou spadají do iniciačního žánru, přičemž hlavním cílem této práce je danou hypotézu potvrdit prostřednictvím hermeneutické interpretace. Ukázalo se, že příběhy jako celek vykazují charakteristické iniciační rysy: hrdinovo bloudění, jeho zoufalství nad vlastní existenciální situací a touhu po dosažení vyššího ontologického statusu, setkání se zasvětitelem, iniciační zkoušky, překročení hranice mezi nezasvěceným a zasvěceným prostorem, konečné zasvěcení prostřednictvím symbolické smrti. Interpretace jednotlivých děl zase odhalila vnitřní koherenci každého příběhu: Živý, syn Bdícího se zaměřuje na motiv průvodce-zasvětitele a popis jednotlivých stupňů na iniciační cestě směrem vzhůru, Pták emotivně vypráví o stavu předcházejícímu zasvěcení a poté se věnuje průniku do zasvěceného prostoru a konečně Salamán a Absál spěje svou zdánlivou tragičností ke kýženému zasvěcení ve formě...
|
|
|
Soudobé islámské myšlenkové proudy v Maghribu
Grishen, Hasan Omar ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Gombár, Eduard (oponent)
Poslední etapa vývoje dějin se vyznačovala "humanizací", která dějinám dala skutečný význam, jakožto produkt činnosti lidových mas a jakožto věda s vlastními zákony, jejichž prostřednictvím jsou události dějin vysvětlovány a analyzovány. Nejvýznamnějším průkopníkem etapy "humanizace" dějin byl Ibn Chaldún, který v dějinách spatřoval "umění" a představil je jako vědu s novým pohledem, jenž se nespokojil se studiem vnějších jevů dějin (záhir), jakožto pouhý nástin událostí a zpráv, ale jeho zájem se soustředil na jejich "vnitřní smysl- bátin", jímž je "pohled, prověření a vysvětlení příčin tvorů a jejich přesných principů a znalost podmínek událostí a jejich hlubších příčin"(al-Muqaddima, str.4 ). Jeho metoda tedy spočívá ve spojení syntézy a analýzy, aby tak dosáhl upřesnění mezi podrobným studiem a vyvozováním závěrů v sociologickém výzkumu. Tato metoda obsahuje odmítnutí jednostranného pohledu, který by při vědeckém výzkumu obecně a při studiu vnějších historických jevů zvláště uplatňoval jeden z těchto dvou způsobů. To znamená, že kterákoli z těchto dvou metod má poměrnou hodnotu, kterou je možné prokázat pouze v organickém spojení s druhou metodou, což rovněž znamená, logická syntéza s analýzou a podrobné studium s dedukcí se vzájemně doplňují. Tento pohled vede k překonání prostého výčtu historický...
|
|
|
Příčiny občanské války v Côte d'Ivoire
Řehák, Vilém ; Kumsa, Alemayehu (oponent) ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce)
Prakticky ve všech afrických koloniích došlo v období po druhé světové válce k výraznému nárůstu politické aktivity mezi místním obyvatelstvem. Již existující kulturní, zájmové či odborové organizace se formalizovaly a přeměnily v politické strany, které mezi sebou sváděly volební boj o místa v různých nově ustavovaných či transformovaných koloniálních shromážděních, byť tato byla povětšinou stále ovládaná kolonizátory. Obecně můžeme model těchto institucí popsat tak, že většina míst byla vyhrazena evropským zástupcům, voleným evropskými usedlíky, zatímco z masy Afričanů měl jen zlomek volební právo, a tento zlomek pak volil své zástupce. Tato shromáždění navíc měla len velmi omezené pravomoc! (v předválečném období často působila pouze jako poradní orgány, po válce získala například Územní shromáždění (Assemblée Territorial) 1 ve frankofonních koloniích pravomoci v oblasti ekonomické, respektive rozpočtové, politická rozhodnutí však nadále zůstávala v rukou francouzské administrativy). I přesto byly africké masy vtaženy do politického procesu. V padesátých letech docházelo k rozšiřování práv afrického obyvatelstva včetně práva volebního, a analogicky s tím také rostla politická aktivita nově vzniklých afrických politických stran. Koncem této dekády již bylo zřejmé, že otázka není, zda africké kolonie...
|
|
| |
|
|
Arabské národnostní menšiny v Německu
Šnaidauf, Jan ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Kropáček, Luboš (oponent)
Jak vyplývá z poznatků přinesených v této práci, nelze v současné době činit nad problematikou arabských menšin v Německu mnoho obecně či dlouhodobě platných závěrů. Příčinou je jednak skutečnost, že samotné zkoumané skupiny dosud procházejí intenzivním vývojem, v němž vzniká vrstva specificky ,.německých" Arabů, kteří jsou příslušníky druhé, třetí či ještě pozdější generace přistěhovalců. Každá další z těchto prvních generací přitom vyrůstá za odlišné situace a nezbytně se tak setkává s problémy "posunutými" vždy do poněkud jiné polohy. Druhý důvod spočívá v nové právní a potenciálně i společenské situaci, která vznikla v důsledku nedávných reforem cizinecké legislativy a v důsledku celkové změny pohledu na přítomnost cizinců v SRN. Poprvé nyní existuje široký konsensus v poznání, že statisíce lidí bez německého pasu nejsou v Německu z toho či onoho důvodu dočasnými hosty, nýbrž budoucími spoluobčany spoluurčujícími osud státu a společnosti. A to nikoliv pouze proto, že by to sami chtěli, nýbrž i proto, že je jich zapotřebí už jen kvůli demografickému vývoji. Nelze zastírat existenci některých patologických jevů spojených s existencí cizineckých a zvláště pak tradičních muslimských komunit, ačkoli názory na jejich škodlivost či nebezpečnost se rúzní. Byly nastíněny problémy izolujících se etnických...
|
|
|
Arabské národnostní menšiny v Německu
Šnaidauf, Jan ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Kropáček, Luboš (oponent)
Jak vyplývá z poznatků přinesených v této práci, nelze v současné době činit nad problematikou arabských menšin v Německu mnoho obecně či dlouhodobě platných závěrů. Příčinou je jednak skutečnost, že samotné zkoumané skupiny dosud procházejí intenzivním vývojem, v němž vzniká vrstva specificky ,.německých" Arabů, kteří jsou příslušníky druhé, třetí či ještě pozdější generace přistěhovalců. Každá další z těchto prvních generací přitom vyrůstá za odlišné situace a nezbytně se tak setkává s problémy "posunutými" vždy do poněkud jiné polohy. Druhý důvod spočívá v nové právní a potenciálně i společenské situaci, která vznikla v důsledku nedávných reforem cizinecké legislativy a v důsledku celkové změny pohledu na přítomnost cizinců v SRN. Poprvé nyní existuje široký konsensus v poznání, že statisíce lidí bez německého pasu nejsou v Německu z toho či onoho důvodu dočasnými hosty, nýbrž budoucími spoluobčany spoluurčujícími osud státu a společnosti. A to nikoliv pouze proto, že by to sami chtěli, nýbrž i proto, že je jich zapotřebí už jen kvůli demografickému vývoji. Nelze zastírat existenci některých patologických jevů spojených s existencí cizineckých a zvláště pak tradičních muslimských komunit, ačkoli názory na jejich škodlivost či nebezpečnost se rúzní. Byly nastíněny problémy izolujících se etnických...
|
host ::
RSS.