|
|
Ikoničnost a časová souslednost: experiment s umělým jazykem
Burda, David ; Láznička, Michal (vedoucí práce) ; Jehlička, Jakub (oponent)
Tato práce je věnována konceptu lingvistické ikoničnosti a zejména otázce tzv. temporální ikoničnosti, která předpokládá, že sled jazykových forem v jazyce by měl odpovídat skutečnému sledu jimi popisovaných dějů. Konkrétně jsem se soustředil na problematiku temporální ikoničnosti v souvětích popisujících dva po sobě následující děje. Hlavní součástí práce je experiment na bázi učení umělého jazyka, jehož se zúčastnilo 69 respondentů. Ti byli nejprve seznámeni s miniaturním umělým jazykem, jehož gramatika umožňuje jak ikonické, tak neikonické řazení vět v souvětích a na základě získaných znalostí sami tvořili souvětí popisující děje na ilustracích. Následně jsem pozoroval, k jakému větosledu se respondenti ve svých odpovědích častěji přikláněli a jakých chyb a v jakých situacích se nejčastěji dopouštěli. Výsledky experimentu odhalily mírnou tendenci k využití větosledu souladného s hypotézou o temporální ikoničnosti. Klíčová slova: učení se umělého jazyka, ikoničnost, časová souslednost
|
|
|
Jazykové trajektorie CODA v České republice
Tylšová, Kateřina ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Jehlička, Jakub (oponent)
kalářská práce se zaměřuje na jazykové trajektorie CODA neboli slyšících dospělých osob narozených jednomu nebo dvěma neslyšícím rodičům (srov. např.: Preston, 1994; Bishop, ladě výzkumu Sherman a Homoláče (2014, 2021), kteří pracovali s Těžištěm práce je výzkumné šetření s deseti dospělými CODA (ve věku 20-60 let) žijícími v České republice. Se všemi respondenty pr jazykově biografické rozhovory, na jejichž základě sestavila jazykové trajektorie každého respondentů a v nich identifikovala tzv. body obratu. Následně se pokusila vymezit body obratu typické pro české dospělé CODA a vysledovat jisté rysy, které by umožnily sledované CODA rozčlenit do specifických skupin vykazujících v jazykových biografiích některé společné rysy.
|
|
|
Prostorová kognice mluvčích češtiny a českého znakového jazyka: Jak mezijazyková diverzita ovlivňuje nejazykovou kognici
Jehlička, Jakub ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Smolík, Filip (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problém vlivu jazyka na prostorovou kognici mluvčích různých jazyků, tj. zda a jakým způsobem se odlišnosti v jazykovém vyjadřování prostoru, prostorových vztahů a uspořádání odrážejí v kognitivním zpracovávání prostoru (orientaci, prostorové paměti apod.) nezávislém na produkci/recepci jazyka. Tato otázka spadá do širšího kontextu zkoumání vztahu mezi jazykem a myšlením, které je spojeno s tzv. Sapir-Whorfovou hypotézou/hypotézou jazykové relativity. První polovina teoretické části této práce je věnována reflexi kritického hodnocení různých přístupů k jazykové relativitě (resp. různých podob jazykového relativismu) od poloviny 20. století, a to především s ohledem na empirické výzkumy (kapitola 2). Druhá polovina (kapitola 3) teoretické části omezuje pole výzkumů vztahů mezi jazykem a myšlením na oblast prostoru. Oddíl 3.1 je věnován pojetí prostoru v kognitivní lingvistice. Oddíl 3.2 pak uvádní příklady některých výzkumů vztahu mezi jazykem a prostorovou kognicí. Poslední dva oddíly třetí kapitoly spadají zároveň i do experimentální části práce. Vlastní výzkum (kapitola 4) ověřuje hypotézu, že specifické využití prostoru v českém znakovém jazyce ovlivňuje jeho uživatele v kognitivních úlohách vyžadujících tzv. mentální rotaci, na rozdíl od mluvčích mluvené češtiny....
|
|
|
Reflexive alternation in language processing by persons with aphasia
Suchý, Daniel ; Láznička, Michal (vedoucí práce) ; Jehlička, Jakub (oponent)
Cílem této práce je vytvořit dizajn experimentu, který zkoumá vliv frekvence užití a typu gramatické struktury na porozumění větám s reflexivním slovesem u mluvčích s afázii. Dále je cílem ověřit tento dizajn pomocí experimentu na zdravých mluvčích. Téma afázie je zde představené z lingvistického pohledu. Práce dále obsahuje popis kontextového přístupu k afaziologii, který bude použitý v praktické části práce. Praktická část této práce se skládá z korpusové studie, která zkoumá užívání reflexivních konstrukcí v češtině a na základě které byl proveden experiment testující porozumění větám s reflexivním slovesem u zdravých mluvčích. Experiment ověřuje, že zdravý mluvčí v naprosté většině případů hodnotí gramatičnost těchto vět tak, jak se očekávalo před zahájením exper- imentu. Výsledky experimentu odhalují, že na porozumění těmto větám má syntaktická struktura slabý vliv, zatímco frekvence užití a užité slovesné lemma nemá vliv žádný. Závěrem experimentu je, že pro zdravé mluvčí je porozumění těmto větám jednoduché a dizajn experimentu je validní. Na závěr je v práci představen návrh experimentu zkoumajícího zpracování reflexivních vět i u českých mluvčích s afázií. 1
|
|
|
Gesture and eventuality: a cross-linguistic study
Jehlička, Jakub ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Janda, Laura Alexis (oponent) ; Hinnell, Jennifer (oponent)
Mluvčí typologicky odlišných jazyků volí různé strategie při popisu stejné události v závislosti na dostupných jazykově-specifických gramatických prostředcích. Tyto strategie se projevují např. různými způsoby konceptualizace událostních rámců bě- hem jazykového vyjádření, ale v nejazykové kognici. Jedním z jevů, které byly v této souvislosti zaznemány, jsou jazykově specifické způsoby gestikulace doprovázející mluvené popisy událostí, které reflektují (či manifestují) tělesně ukotvená konceptuál- ní schémata, na nichž naše vnímání událostí stojí. Tématem této práce je multimodální konstruování (construal) událostí v češtině a v angličtině. Konkrétně se práce zaměřuje na spojitosti mezi formálními rysy gest (způsob pohybu a jeho zakončení) a sémantické rysy, které konstituují tzv. aspektuální kontury událostí (konstruování časového a kvalitativního průběhu události). První část prezentovaného výzkumu tvoří analýza materiálu z českého a anglického multimodální korpusu. Oba použité korpusy obsahují nahrávky spontánních pro- jevů v interakcích zachycených během pracovních jednání v akademickém prostředí. Kvantitativní analýzy (metoda tzv. klasifikačních stromů a náhodných lesů) ukázala, že a) v angličtině je významným prediktorem výskytu gest s rysem ukončenosti aktion- sartová kategorie achievement...
|
|
| |
|
|
Role ikoničnosti v porozumění vedlejším větám časovým: příprava protokolu pro mluvčí s afázií
Petříková, Izabela ; Láznička, Michal (vedoucí práce) ; Jehlička, Jakub (oponent)
Tato práce se věnuje přípravě experimentu, který bude zkoumat, jaký vliv má ikoničnost na porozumění vedlejším časovým větám se spojovacími výrazy předtím než a potom co v češtině u osob s afázií. Předpokladem je, že stejně jako u dětí budou ikonická vyjádření pro mluvčí s afázií snazší na kognitivní zpracování než neikonická. Abychom mohli experiment správně připravit, je nutné ho nejprve vyzkoušet s neurotypickými mluvčími češtiny. U nich se očekává, že porozumění vedlejším časovým větám s danými spojovacími výrazy nebude ikoničností či neikoničností vyjádření nijak zvlášť ovlivněno a jejich odpovědi na otázky, týkající se podnětových vět v experimentu, budou vesměs správné. Respondentů bylo celkem 55. Z nich se vyřadilo 10, protože měli buď problémy se čtením nebo nebyla jejich mateřským jazykem čeština. Součástí experimentu bylo i hodnocení přirozenosti větných položek. Každý z respondentů odpovídal celkem na 36 položek, u kterých byla náhodně vygenerována 1 ze 4 podmínek (AI, AF, BI, BF). Od každé podmínky jich bylo každému respondentovi přiřazeno právě 9. Na základě hodnocení přirozenosti jednotlivých položek a jejich podmínek bylo z experimentu vyřazeno 8 položek, které se budou muset v "ostrém" testování s mluvčími s afázií nahradit. Potvrdilo se, že mezi porozuměním ikonickým a neikonickým...
|
|
|
Genderlekt v ČZJ: sociolingvistická analýza lexikální zásoby
Šiková, Karolína ; Jehlička, Jakub (vedoucí práce) ; Nováková, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem genderlektu v rámci sociolingvistiky českého znakového jazyka. Nejprve jsou představeny přístupy a výzkumy na toto téma, které byly aplikovány v lingvistice různých mluvených či znakových jazyků. Následně na základě analýzy elicitovaných projevů rodilých mluvčích práce zjišťuje, zda se i v českém znakovém jazyce objevují jazykové rozdíly, vzniklé v závislosti na pohlaví mluvčích. Výsledky výzkumu potvrzují existenci genderových lexikálních i fonologických variant znaků, jsou objeveny i rozdíly v četnosti užití některých jazykových prostředků či v kompozičním stylu.
|
|
|
Prostorová kognice mluvčích češtiny a českého znakového jazyka: Jak mezijazyková diverzita ovlivňuje nejazykovou kognici
Jehlička, Jakub ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Smolík, Filip (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problém vlivu jazyka na prostorovou kognici mluvčích různých jazyků, tj. zda a jakým způsobem se odlišnosti v jazykovém vyjadřování prostoru, prostorových vztahů a uspořádání odrážejí v kognitivním zpracovávání prostoru (orientaci, prostorové paměti apod.) nezávislém na produkci/recepci jazyka. Tato otázka spadá do širšího kontextu zkoumání vztahu mezi jazykem a myšlením, které je spojeno s tzv. Sapir-Whorfovou hypotézou/hypotézou jazykové relativity. První polovina teoretické části této práce je věnována reflexi kritického hodnocení různých přístupů k jazykové relativitě (resp. různých podob jazykového relativismu) od poloviny 20. století, a to především s ohledem na empirické výzkumy (kapitola 2). Druhá polovina (kapitola 3) teoretické části omezuje pole výzkumů vztahů mezi jazykem a myšlením na oblast prostoru. Oddíl 3.1 je věnován pojetí prostoru v kognitivní lingvistice. Oddíl 3.2 pak uvádní příklady některých výzkumů vztahu mezi jazykem a prostorovou kognicí. Poslední dva oddíly třetí kapitoly spadají zároveň i do experimentální části práce. Vlastní výzkum (kapitola 4) ověřuje hypotézu, že specifické využití prostoru v českém znakovém jazyce ovlivňuje jeho uživatele v kognitivních úlohách vyžadujících tzv. mentální rotaci, na rozdíl od mluvčích mluvené češtiny....
|
|
|
Stanislaw Przybyszewski: evropský modernista a česká Moderní revue v kontextu české a polské reflexe
Jehlička, Jakub ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Naše práce si klade za cíl popsat některé aspekty literárních styků mezi českými modernisty spojenými s časopisem Moderní revue (hlavně Jiřím Karáskem ze Lvovic) a polsko-německým autorem Stanislawem Przybyszewským v posledním desetiletí 19. století a sice ty aspekty, jež se týkají Przybyszewského konceptu tzv. nahé duše, jenž byl jednou z prvních artikulací nevědomé podstaty lidské psychiky ještě před psychoanalýzou. Je pokusem o zasazení tohoto konceptu do širšího kontextu umělecké moderny ve středoevropském prostoru, jejich filosofických východisek - tedy především postavy Friedricha Nietzscheho - a nově vznikajících vědeckých proudů, které přinesly nový pohled na lidskou psychiku, sexualitu, postavení ženy atd.
|
host ::
RSS.