|
|
Práce učitele primární škole ve vyloučené lokalitě
Solovovová, Petra ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Horská, Petra (oponent)
Práce učitele ve vyloučených lokalitách s romskými žáky je náročná, vyžaduje vysokou míru odolnosti, přizpůsobivosti, vytrvalosti a nezdolnosti. Děti vyrůstající v prostředí sociálního vyloučení mají osvojené hodnoty, návyky a vzorce chování, které jim znesnadňují integraci do školního prostředí. Učitel z vyloučené lokality by měl chování a jednání romských žáků rozumět a pomoci těmto žákům k úspěšnému zvládnutí vzdělávacího procesu. Cílem mé práce je zjistit specifika práce učitele ve vyloučené lokalitě, Kvalitativně orientované výzkumné šetření je cíleno na problémy, se kterými se učitelé z vyloučených lokalit při edukci romských žáků potýkají, dále na jejich názory na vzdělávání romských žáků a na zjištění jejich motivace ke vzdělávání těchto žáků ve vyloučené lokalitě. Data jsou získávána s využitím polostrukturovaných rozhovorů s pedagogy z vyloučených lokalit. Závěrem práce je diskuze výsledků výzkumu, kde jsou porovnávány informace z odborné literatury, mými osobními zkušenostmi a výpovědí respondentů. Klíčová slova Sociálně vyloučená lokalita, Romové, romský žák, rodič, učitel, vzdělávání
|
|
| |
|
|
Práce učitelů s učebnicemi ve výuce vlastivědy
Šteyr, Michal ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Horská, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá prací učitelů s učebnicemi v hodinách vlastivědy. Má práce poukazuje na skutečnost, že většina učitelů a učitelek z mého výzkumného vzorku používá učebnice především při plánování výuky vlastivědy, což je v souladu s výzkumy v ČR, které si jsou představeny v teoretické části diplomové práce. Učebnice učiteli pomáhají v orientaci v obsahu a metodách výuky. Doplňujícím výukovým materiálem při přípravě na hodinu je dle dotazovaných jednoznačně internet. Texty z učebnice většina respondentů a respondentek pro žáky upravuje, jelikož jsou podle jejich názoru učebnice přehlceny informacemi anebo z důvodu, že mají ve třídě žáka se speciální poruchou učení. Teoretickou část práce jsem rozdělil na 4 kapitoly. Nejprve shrnuji poznatky z českých a světových výzkumů a doporučení odborné literatury vážících se k problematice učitelova výběru učiva a rolí učebnice. Následně analyzuji výzkumy vázané na plánování výuky, výukové metody a typy příprav na hodinu vlastivědy. Zajímalo mě, co vše učitel při přípravě na výuku používá. Jestli více učebnicové materiály nebo jiné zdroje (encyklopedie, výukový software, apod.). Další kapitola je věnována teorii učebnic a výzkumům spojených s jejich hodnocením. Poslední kapitola teoretické části je věnována pojetí výuky vlastivědy v ČR a možnostem...
|
|
|
Práce učitelů 1. stupně ZŠ s učebnicemi ke vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět
Mánková, Iveta ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Horská, Petra (oponent)
Diplomová práce se věnuje práci učitelů 1. stupně s učebnicemi ke vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. V teoretické části se zabývám objasněním základních pojmů, které jsou klíčové pro téma práce. Vymezuji zde pojmy učitel a pedagogický pracovník, jak je chápe nejen odborná literatura, ale také platné zákony České republiky. V další kapitole definuji, co je to učebnice, jaké má funkce a nejcitovanější klasifikace funkcí učebnic. Zmiňuji její strukturální komponenty a představuji další didaktické prostředky, se kterými se v praxi setkáváme. V nejrozsáhlejší kapitole teoretické části prezentuji dosavadní teoretické poznatky a výsledky výzkumných šetření, která byla v oblasti užívání učebnic dosud realizována ve světovém i českém prostředí. Poslední kapitola teoretické části seznamuje se vzdělávací oblastí Člověk a jeho svět tak, jak je vymezena v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Výzkumná část práce představuje kvalitativní výzkum užívání učebnic ke vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět šesti učitelkami 1. stupně ZŠ, který byl realizován v jedné pražské základní škole. Výzkum je založen na rozhovorech s učiteli, jako doplňková metoda je využito pozorování. Cílem práce je zjistit, jak se učitelé připravují na výuku, jak při přípravě využívají učebnice a jak jejich obsah upravují...
|
|
|
Inkluzivní prostředí školní třídy na 1.stupni ZŠ s asistentem žáka s tělesným postižením
Žáčková, Martina ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Horská, Petra (oponent)
Diplomová práce řeší problematiku budování klimatu školní třídy, jejímž žákem je také dítě s výrazným tělesným postižením vyžadující neustálou přítomnost asistenta. Teoretické kapitoly se zaměřují na tělesné postižení a jeho vliv na psychiku dítěte, na specifika začleňování žáka s tělesným postižením do výuky a života třídy a na spolupráci třídního učitele a asistenta žáka, jehož podporu a pomoc vyžaduje žák po celou dobu výuky. Praktická část zprostředkovává pomocí narativního vyprávění dvou dívek a lidí z jejich okolí odpovědi na otázky: Jak se s přibývajícími lety proměňují třídní vztahy a přístup spolužáků k takovému dítěti. Čím může ovlivňovat přítomnost asistenta klima třídy. Zda je pocit o úspěšnosti začlenění dítěte s tělesným postižením dospělých shodný s pocitem dítěte, nebo to dítě vidí jinak. Pomocí případových studií, které mi umožnily utvoření celkového obrazu situace, se potvrdilo, že velmi důležitým faktorem začlenění žáka s tělesným postižením do kolektivu třídy, je věk, ve kterém se žáci potkávají, a přístup učitele a asistenta k žákovi s tělesným postižením i k celé třídě. Práce nastoluje další otázky, které vycházejí z prožívání situace dětmi. KLÍČOVÁ SLOVA společné vzdělávání, klima inkluzivní třídy, žák s tělesným postižením, asistent pedagoga, spolupráce učitele a asistenta
|
|
|
Dyslektický žák ve třídě na prvním stupni základní školy a možné přístupy k němu
Volková, Klára ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Horská, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá přístupy, které je možno ve vztahu k žákovi s dyslexií z pozice třídního učitele uplatnit. Cílem práce je analýza doporučených přístupů k takto znevýhodněným dětem a jejich následné porovnání s praktickými zkušenostmi učitelek, s nimiž jsem měla možnost na toto téma hovořit. V teoretické části je nejprve vymezen předmět řešení a jsou zde vyjasněny klíčové pojmy, jež s touto problematikou souvisí. Je zde také uvedeno, jak by se měl učitel v této situaci správně zachovat a jaké postupy by měl vůči žákovi uplatňovat. Praktická část je realizována cestou kvalitativního výzkumu. Na základě provedených rozhovorů je v této části nastíněno, jaké přístupy k těmto žákům volí jednotlivé učitelky. Také jsou zde analyzovány klíčové faktory, které dle respondentek práci s žáky s dyslexií ovlivňují. V neposlední řadě je zde zohledněn názor odbornice na danou problematiku, která vyučujícím poskytuje mnoho užitečných rad, jak práci s takovým žákem zefektivnit. V rámci rozhovorů bylo analyzováno celkem sedm klíčových faktorů, jež dle respondentek ovlivňují práci s takto znevýhodněným žákem. Těmito faktory jsou: spolupráce s rodiči, podpůrná opatření, poskytnutí pomoci, hodnocení, přizpůsobení chodu třídy jedinci, osobnostní potřeby žáka a překážky znemožňující poskytnutí individuálního...
|
|
|
Výukové cíle muzejní edukace jako prostředek rozvoje funkční spolupráce školy a muzea
Horská, Petra ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent) ; Šobáňová, Petra (oponent)
Předkládaná práce prezentuje komplexní analýzu výukového cíle muzejní edukace v kontextu spolupráce školy a muzea z pozice humanistického pojetí vzdělávání. Téma a pojetí práce vycházejí z předpokladu, že výukový cíl je významným prvkem při plánování a realizaci výuky a jedním z prostředků rozvoje funkční spolupráce obou jmenovaných institucí. Teoretická část práce se zabývá výukovým cílem v návaznosti na vymezení muzejní edukace. Stěžejní je nejen základní ukotvení pojmu výukový cíl, ale také analýza obsahového pojetí cílů muzejní edukace, analýza práce muzejního pedagoga s cíli a ukotvení cíle ve vztahu k ostatním komponentám procesu muzejní edukace. Akcentována je také problematika autoevaluace vzdělávacích výsledků. V neposlední řadě se práce v teoretické rovině dotýká tématu spolupráce školy a muzea z historické perspektivy i z perspektivy rámcových vzdělávacích programů jako systémových předpokladů spolupráce. Empirická část se zaměřuje na kvalitativní výzkum, jenž se v první fázi prostřednictvím rozhovorů s učiteli zabývá reflexí výukových cílů muzejní edukace z hlediska očekávání učitelů základních škol, kteří se svými žáky navštěvují vzdělávací programy v muzeu. V druhé fázi výzkum na pomezí případové studie a akčního výzkumu analyzuje výukové cíle konkrétního edukačního programu a na...
|
|
|
Možnosti a meze práce s motivací u žáků se syndromem ADHD a ADD na prvním stupni ZŠ
Dvořáková, Michaela ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Horská, Petra (oponent)
Diplomová práce s názvem Možnosti a meze práce s motivací u žáků se syndromem ADHD a ADD na prvním stupni ZŠ se specializuje na hledání efektivní motivace u zmíněných žáků. V teoretické části diplomové práce budou vymezeny pojmy motivace, syndrom ADHD a ADD, vyučovací metoda, organizační forma, hodnocení, vztah učitele a žáka. Dále bude provedena dílčí analýza jednotlivých pojmů a vztahů mezi nimi. Zpracovaná teoretická východiska budou zohledněna v empirické části. Cílem empirické části bude vypozorovat efektivní způsob motivace žáků se syndromem ADHD a ADD integrovaných v běžné třídě na prvním stupni základní školy. Z výzkumných metod bude použito přímé a zúčastněné pozorování, kazuistika, analýza prací žáků. Klíčová slova: motivace, ADHD, ADD, vyučovací metoda, organizační forma, hodnocení, vztah učitele a žáka
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.