|
|
Proměna chápání významu rodiny v klasické řecké filosofii a u Augustina Aurelia
Hasch, Martin ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Bakalářská práce Proměna chápání významu rodiny v klasické řecké filosofii a u Augustina Aurelia má za cíl vystihnout a porovnat koncept rodiny v Platónově, Aristotelově a Augustinově filosofii. Objasňuje základní principy, hlediska a závěry k nimž dospěli. Pramenem práce jsou základní spisy těchto tří filosofů, kde je toto téma obsaženo. Platónova Ústava a Zákony, Aristotelova Politika a Augustinovo pojednání O dobru manželském. V Platónově učení převládá představa širší rodiny třídy strážců při vytváření ideální obce, toto radikální řešení mírní ve své poslední práci Zákony, kde se více věnuje tradiční rodině. V další pasáži, věnované Aristotelově učení, které vychází především ze zkušenosti a analyzuje stávající rodinu v řeckých polis, podrobuje Platónovu ideu komunismu žen a dětí kritice. Třetí část se věnuje novému pojetí reprezentovanému nastupujícím křesťanstvím v učení Augustina Aurelia, který prosazuje uměřenost v manželském životě. V závěru se práce věnuje srovnání rozdílného pojetí rodiny u těchto tří autorů.
|
|
|
Kritický úvod do vztahu filosofie a výchovy jako fenoménu v postmoderní době
Petrescu, Armand ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Název práce je Kritický úvod do vztahu filosofie a výchovy jako fenoménu v postmoderní době. Můžeme ji vnímat, jako tři oddělené celky. Předěl mezi nimi není toliko tematický jako spíše historický. V části první se živě zabýváme Platónem. V části druhé odkrýváme Patočkovy úvahy nad filosofií a výchovou. A v poslední, třetí části se noříme do tematicky podobně laděné práce Hogenové. V průběhu této naší cesty postupně, ale velice jemně, odkrýváme společnou účast těchto tří filosofů na jediné filosofické tradici. Naším úkolem je tuto tradici postupně odkrýt, pochopit, ale především prožít a na konci se rozhodnout, zda se k ní přidáme, či ji jako nepotřebnou odvrhneme. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Etika a morálka
Slavíček, Tomáš ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
1 Abstrakt Tato bakalářská práce pojednává o filosofickém pojetí morálky a etiky a jejich vývoji v čase. V úvodu je zaměřena na přesné definování těchto termínů. Tato práce zachycuje vývoj morálky a etiky od dob antických, přes období středověké a novověké, až po etické systémy 19. století a 20. století. Jednotlivá období jsou členěna do kapitol, vždy stručně charakterizována a následně je pozornost věnována minimálně dvěma hlavním směrům či dvěma hlavním představitelům a jejich myšlenkám. V práci je kladen větší důraz na současné etické problémy a jejich řešení ve vztahu k filosofii.
|
|
| |
|
|
Staročínská filosofie a výchova.
Šotola, Jan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Hlavním tématem této práce je filosofie výchovy ve starověké Číně a starověkém Řecku. Jedná se o ontologické a gnozeologické srovnání filosofického díla Tao-te-t'ing, jehož autorství je přisuzováno mudrci Laotzimu, a filosofie výchovy Platóna, především jeho díla Ústava. Práce se snaží předestřít dva úhly pohledu na pojetí člověka, na jeho místo v celku světa a z toho vycházející mravní ponaučení neboli výchovu. Metodou srovnání se práce snaží klást vedle sebe dvě učení vycházející z odlišných kulturních prostředí. Ve třetí srovnávací části této práce se autor snaží čtenáři nabídnout analogie a různice obou těchto filosofií. Srovnání tak nabízí úvahy nad společnými charakteristikami starověkých filosoficky orientovaných děl, neboli úvahy nad tím jak tito starověcí myslitelé chápali člověka a jeho roli v řádu přírody. Klíčová slova: Laotzi, Platón, mezikulturní dialog, filosofie výchovy
|
|
|
Kontexty vzcházení svobody ve filosofii Jeana Paula Sartra
Straka, Jan ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Smyslem předkládané diplomové práce je pokus zmapovat vývoj ontologického zkoumání Jeana Paula Sartra v oblasti pojmu svobody. Sartra budeme sledovat jako významného představitele moderní ontologie. Pojem svobody tak bude rozvíjen v rámci ontologického zkoumání bytí jsoucího, jímž je v tomto případě člověk v jeho existenci. Sartrova myslitelská tvorba ze 30. a 40. let objevuje svá původní ontologická východiska při traktování způsobu bytí lidské existence především v perspektivě Husserlovy fenomenologie. V následujících dekádách se východiska Sartrovy tvorby posouvají směrem k sociální ontologii, která spojuje jeho původní existencialismus a v nových perspektivách promýšlený marxismus. Tato ontologie dostává podobu zejména v Sartrově rozsáhlém díle Kritika dialektického rozumu (1960). Sartrovu tvorbu nakonec bude nutné reflektovat z pozice pozdější filosofie ovlivněné strukturalismem, poněvadž strukturalistická čtení autorů, jako byl Nietzsche, Freud, Marx, či samotný Sartre ze strany nastupující generace francouzských myslitelů (Derrida, Strauss, Althusser, Lacan, Nancy a další) vrhají na fenomén svobody nové světlo.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.