|
|
Distanční výuka přírodopisu během mimořádných opatření v 2. pololetí školního roku 2019/2020
Panský, Martin ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
NÁZEV: Distanční výuka přírodopisu během mimořádných opatření v 2. pololetí školního roku 2019/2020 AUTOR: Bc. Martin Panský, DiS. KATEDRA Katedra biologie a environmentálního vzdělávání VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. Jan Andreska PhD. ABSTRAKT: Diplomová práce se zabývá distanční formou výuky na základních školách, respektive distanční formou výuky přírodopisu na ZŠ během mimořádných opatření v 1. pololetí školního roku 2019/2020, kdy byla v reakci na pandemickou situaci zakázána fyzická přítomnost žáků ve školách, a to jak v České republice, tak i v naprosté většině zemí světa. Jednalo se o zcela novou situaci, na kterou bylo třeba pružně a systémově reagovat, aby mohla výuka alespoň v omezené míře nadále fungovat. Ve své teoretické části se práce zabývá popisem událostí z první poloviny roku 2020, jež vedly k zákazu fyzické přítomnosti žáků ve školách, opatřeními, která tuto situaci provázela, a především pak kritérii a aspekty výuky přírodopisu a biologie v tomto období. Cílem práce bylo shrnout zkušenosti učitelů přírodopisu a biologie na základních školách v ČR z distanční výuky ve 2. pololetí školního roku 2019/2020, pojmenovat kritická místa v distanční výuce daných předmětů, definovat možnosti pro distanční výuku a zvážit, zda bude mít takové situace další dopady na budoucí podobu našeho školství. Ke splnění...
|
|
|
Porovnání postojů žáků ZŠ a SŠ k velkým šelám, zejména pak k vlku obecnému (Canis lupus) a psu dománímu (Canis lupus familiaris)
Mejzr, Martin ; Andreska, Jan (oponent) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Vzhledem k občasnému výskytu medvědů a vlků na českém území se stále častěji hovoří o problémech spojených s jejich výskytem. Velká část veřejnosti tyto šelmy stále považuje za nebezpečné a dokonce si myslí, že člověka považují za potenciální kořist. Na toto téma byla již provedena řada průzkumů, které to potvrzují, avšak žádný z nich nebyl zaměřen na názory žáků základních a středních škol. Žáci jsou součástí školního vzdělávacího systému a na základě informací ze školní výuky by se měl z větší části formovat i jejich názor na velké šelmy. Zjišťování postojů žáků bylo provedeno na základě dotazníkového šetření. První část dotazníku zjišťovala názory žáků na nebezpečnost šelem, důvody této nebezpečnosti a na výskyt vlka obecného na území České republiky. Druhá část dotazníku je zaměřena na psa domácího, který má ve vlku svůj původ. Zabývá se zejména postoji žáků k vybraným plemenům, informovaností o domestikaci psa a názory na tzv. "bojová plemena psů". Cílem této práce tedy bylo zjistit postoje žáků základních škol a studentů středních škol z různých oblastí České republiky k vybraným šelmám. Mezi respondenty byli zahrnuti i žáci ze základní školy ve Vysokých Tatrách, tedy oblasti, kde se všechny velké šelmy vyskytují a nikdy nebyly člověkem vyhubeny. Jak ale ukazují výsledky tohoto šetření, jsou...
|
|
| |
|
|
Využití aktivních vyučovacích metod ve výuce zoologie na druhém stupni základních škol
Dušková, Olga ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Práce zkoumá přístup Rámcového vzdělávacího plánu pro základní vzdělávání k výuce zoologie na druhém stupni základních škol. V práci jsou popsána specifika aktivních výukových metod, které jsou v moderním školství upřednostňovány. Z teoretické části vyplývají návrhy na aktivity, které by mohly být v hodinách výuky zoologie využity. Jsou přitom v souladu s rámcovým vzdělávacím plánem pro základní vzdělávání. Mají tedy za cíl rozvíjet také klíčové kompetence žáků, jako je podpora komunikace v kolektivu, formování životních postojů a názorů, utvrzování pracovních postupů a rozvoj fantazie. Všechny nástiny hodin jsou orientovány na poznávání živočichů, vyskytujících se v České republice. Diplomová práce také vystihuje důležitost zprostředkování setkání žáků s živočichy ve volné přírodě, o nichž se učí teoreticky. Poskytuje tak návrhy, jak uspořádat exkurze, zaměřené na vybrané skupiny živočichů. Cílem je motivovat žáky k ochotě poznávání přírody. Můžeme předpokládat, že v důsledku vyššího množství znalostí o přírodě se také bude zvyšovat míra její ochrany. Poznamenejme, že cílem výuky zoologie na druhém stupni základních škol je docílit znalosti konkrétních druhů. Tento jednoznačný cíl bývá často podceňován a snaha o jeho docílení kritizována jako encyklopedismus. Klíčová slova výuka zoologie, rámcový...
|
|
|
Aktivizační výukové metody se zaměřením na zoologii a ekologii vyšších obratlovců
Gotthardová, Magdaléna ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Diplomová práce pojednává o aktivizačních výukových metodách využívaných v hodinách přírodopisu na základních školách, se zaměřením na výuku vyšších obratlovců - plazů, ptáků a savců. Práce vychází z teoretické části popisující výukové metody vedoucí k rozvoji klíčových kompetencí. Hlavní část je tvořena konkrétními aktivizačními úlohami vytvořenými autorkou práce, které směřují k výuce orientované na žáka. KLÍČOVÁ SLOVA Didaktika biologie, přírodopis, aktivizační metody, výuka, škola
|
|
|
Projektové vyučování zoologie obratlovců na II. stupni základních škol
Becková, Veronika ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Tato práce se zabývá projektovou výukou zoologie obratlovců na 2. stupni základních škol. Zprvu nastiňuje důvody nezájmu žáků o předměty přírodovědného zaměření a pokouší se najít východisko, jak žákům výuku přírodopisu zatraktivnit prostřednictvím badatelsky orientovaných metod a projektové výuky. Projektové vyučování i badatelsky orientovaná výuka jsou metody aktivizující žáky a zvyšují jejich motivaci se přírodovědnými předměty zabývat. Pro efektivní přírodovědné vyučování je podstatné používat výukové metody, které jsou založeny na vlastním pozorování a experimentování, vyhledávání a zpracování získaných informací a žáci jsou v nich aktivně zapojeni do procesu poznávání různých faktů a zákonitostí. Tyto způsoby výuky mají své kořeny v empirismu, senzualismu a racionalismu. Mění se i role učitele, který se stává jakýmsi průvodcem ve vyučovacím procesu a nechává žáky samostatně pracovat na zvoleném tématu. Kromě vytyčení a vysvětlení základních pojmů jako inquiry- based instruction předkládá též tato práce návod na zpracování samostatné badatelské lekce od formulace hypotézy, plánování a provedení pokusu až po vyhodnocení dat a vyvození závěru. Uvádí konkrétní příklady z praxe, které zohledňují tyto zásady práce se žáky. Jednotlivé lekce zpracovávají kapitoly z výuky zoologie obratlovců v 7. a 8....
|
|
|
Využití aktivizačních metod ve výuce přírodopisu na druhém stupni základních škol
Bugová, Tereza ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Uvedená diplomová práce pojednává o aktivizačních výukových metodách využívaných v hodinách přírodopisu na druhém stupni základních škol. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. První část se zabývá kurikulárními dokumenty a jejich vztahem k aktivizačním metodám, cíli základního vzdělávání a cíli aktivizační výuky, ale především charakteristice jednotlivých aktivizačních metod. Druhá část popisuje vybrané téma potravních řetězců. Na začátku je uveden výčet vybraných potravních řetězců z osmi různých prostředí. Dále je zde předložen návrh na výuku, který doplňuje seznam zmíněných potravních řetězců, ale také kresby obrázků, které byly vytvořeny přímo pro tuto práci. Součástí praktické části je také vyhodnocení formuláře, který byl zaslán dětem elektronicky, neboť provedení navrhnuté výuky nebylo kvůli zavřeným školám ve druhé polovině školního roku možné. Příčinou bylo zavedení karantény z důvodu vypuknutí korona-virové pandemie. Cílem práce bylo připravit a ověřit vypracovanou vyučovací hodinu na téma potravní řetězce a kresby obrázků, které budou sloužit jako učební materiál pro stávající i budoucí pedagogy. KLÍČOVÁ SLOVA aktivizační výuka, aktivizační metody, potravní řetězce, producent, konzument, výukové obrázky
|
|
|
Využití historických loveckých statistik pro sběr zoologických dat
Krupková, Kateřina ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Tato práce se zabývá zoologickými poznatky, zejména druhy a počty zastřelené zvěře, zachovanými v mysliveckých statistikách druhé poloviny 19. století. Tyto údaje jsou rozčleněny podle druhů zvěře a let úlovku. Dále podle území, kde byla zvěř zastřelena. Jedná se o tři velké územní celky, Království české, Markrabství Moravské a Vojvodství Slezské, které po nepatrných změnách rozhraničení tvoří dnešní území České republiky. Data pro tuto práci byla získána sběrem z archivů příslušných územních celků, tedy Národního archivu České republiky, Moravského zemského archivu v Brně a Zemského archivu v Opavě. V jedné z úvodních kapitol je také zachycen územní vývoj těchto celků. Získané údaje jsou uspořádány v tabulkách a grafech. Cílem teoretické části práce je systematizovat a zpřehlednit údaje o zástřelu v daném období naší historie pro vybrané druhy zvěře. Cílem praktické části bylo poukázat na nečekané a překvapivé souvislosti mezi zoologií, myslivostí a historií.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.