|
|
Živnostenská banka a její role v procesu industrializace českých zemí 1869 - 1914 (1918)
Herc, Svatopluk ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent) ; Albrecht, Catherine (oponent)
Disertační práce se zabývá rolí největší národnostně české banky, Živnostenské banky v Praze, v procesu industrializace českých zemí v letech 1869-1914. Na problematiku je nahlíženo prostřednictvím zakladatelské činnosti banky, tedy činnosti banky při zřizování nových firem či přeměny těch stávajících v jinou právní formu - nejčastěji akciovou společnost. Následně je analyzován vztah banky k těmto firmám. Práce si rovněž všímá působení Živnobanky při kartelizaci předlitavského průmyslu a přináší poznatky k debatě o mocenském vztahu bank a průmyslu. Rovněž se pokouší odpovědět na otázku, do jaké míry ovlivňoval podnikání Živnobanky hospodářský nacionalismus. Klíčová slova: Živnostenská banka, industrializace, vztah bank a průmyslu, akciové společnosti, kartelizace, hospodářský nacionalismus, české země
|
|
|
Činnost mimořádných lidových soudů v období let 1945 - 1948
Feniková, Petra ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent) ; Knoll, Vilém (oponent)
Činnost mimořádných lidových soudů v období let 1945-1948 Abstrakt Cílem mé disertační práce bylo zhodnocení činnosti mimořádných lidových soudů v období let 1945-1948, které byly zřízeny na základě dekretu prezidenta republiky č. 16/1945 Sb. z 19. června 1945, o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, který se nazýval také velký retribuční dekret. Zvláštní důraz byl kladen na zkoumání matérie procesních práv obžalovaných v rámci řízení před těmito soudy. Práce ve své první, spíše teoretické části, popisně identifikuje a podrobuje rozboru procesní práva pachatelů, která byla spojena s řízeními před retribučními soudy. Sám velký retribuční dekret odkazoval na použití tehdy platného trestního řádu, kterým byl zákon č. 119/1873 ř. z., jímž se zavádí nový řád soudu trestního, ve znění pozdějších předpisů (trestní řád). Bylo tak nutno zkoumat, která další procesní práva, mimo ta uvedená přímo v textu dekretu, se v řízení uplatňovala. Za tímto účelem byly využity mimo zákonných norem i prováděcí předpisy, a to nejen na úrovni vyhlášek, ale byly vytěženy i směrnice, pokyny či výkladová stanoviska, která podrobněji rozváděla poměrně strohá ustanovení dekretu, a zároveň reagovala na aktuální výkladové problémy dané doby. Následně je v druhé části popisován...
|
|
|
Historie právní ochrany dřevin na českém území
Šimandl, Milan ; Šouša, Jiří (oponent)
Historie právní ochrany dřevin na českém území Abstrakt Tato disertační práce pojednává o vývoji právní úpravy ochrany dřevin rostoucích mimo les na území České republiky. Podává ucelený popis dané problematiky od počátků českého státu do současnosti, a to v širších souvislostech. Práce je rozdělena do šesti částí zaměřených na jednotlivé tematické okruhy. Jednotlivé části se dále dělí na kapitoly a podkapitoly. První část práce se věnuje nejstaršímu období od starověku do 18. století. Na rozdíl od ostatních částí neobsahuje striktní dělení mezi jednotlivými oblastmi, neboť popisuje společný základ pro části následující. V tomto období byla hlavním cílem ochrana dřevin ve smyslu majetkovém - tedy před krádežemi a pychem. Druhá část předkládané práce se zaměřuje na vývoj právní úpravy silničních stromořadí a alejí od 18. století do současnosti. Tato stromořadí jsou důležitými krajinotvornými prvky, ale rovněž chránila silnice a provoz na nich. V minulosti bylo na jejich výsadbu a ochranu vydáno velké množství předpisů. Současný právní řád nepřináší silničním stromořadím žádnou významnější speciální úpravu. Třetí část práce pojednává o ochraně dřevin jako přírodních památek, která se formovala od 19. století. Zahrnuje nejen jednotlivé dřeviny považované za přírodní památky, ale i území s cennými dřevinnými...
|
|
|
Mezní právo a jeho rituály v době přemyslovské
Razim, Jakub ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
MEZNÍ PRÁVO A JEHO RITUÁLY V DOBĚ PŘEMYSLOVSKÉ ABSTRAKT: Je-li historikovou ambicí přispět k všestrannému pochopení života středověkého člověka, jenž byl celou svou existencí ukotven v obyčejové právní kultuře své doby, je jen přirozené, že se v zorném poli ocitají právo a jeho rituály. Rituální akty jednak vyvíjely normativní tlak na společnost, jednak spoluutvářely představy lidí o tom, co bylo kdysi vnímáno jako správné a spravedlivé. V předkládané práci jsme za časový rámec zvolili stále ne zcela probádané období Přemyslovců a z bohatého rituálního koloritu jsme se zaměřili na tzv. ochoz a objezd. Jednalo se o zvykově dodržované pěší či koňské průvody, odehrávající se obřadně před zraky publika z blízka i z dáli. Cílem jejich pořádání bylo zjištění a zajištění nejzazší meze, po kterou bylo povoleno vykonávat panství, nebo vlastnické právo na formálně ohraničeném území. Po historiografickém přehledu o dílech a jménech, spjatých s dějinami hraničení, byla probrána i pramenná báze, bez níž se nelze při psaní o mezním právu obejít. Protože v přemyslovské epoše do roku 1306 nejsou po ruce ani zákoníky, ani učené traktáty o právu, nezbývá než obrátit zrak jinam. Někdy strohé, jindy výmluvnější údaje o právním režimu hranic jsme mohli načerpat z dokumentů úředních, nebo též diplomatických, jež se zrodily z...
|
|
|
Vybrané otázky evidence nemovitostí v českých zemích mezi lety 1918 - 1989
Smolíková, Štěpánka ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Blažek, Lukáš (oponent)
Vybrané otázky evidence nemovitostí v českých zemích mezi lety 1918 - 1989 Abstrakt Diplomová práce "Vybrané otázky evidence nemovitostí v českých zemích mezi lety 1918 a 1989" sleduje vývoj právní úpravy jednotlivých evidencí, v nichž byly evidovány údaje o nemovitostech - pozemcích a stavbách - a právní vztahy k těmto nemovitostem. Tyto evidence jsou analyzovány z právněhistorického pohledu. Účel jednotlivých evidencí byl různý, evidence byly vedeny pro daňové, hospodářské a jiné účely. Práce je rozdělena do 5 kapitol podle příslušných období vývoje Československa. První kapitola pojednává o evidencích nemovitostí, které byly používány před vznikem Československé republiky. Druhá kapitola pojednává o evidencích nemovitostí, využívaných za období První republiky. Těmito evidencemi byl evidovaný katastr, později nahrazen pozemkovým katastrem, a veřejné knihy. Třetí kapitola se zaměřuje na evidencích nemovitostí v období poválečném a budování socialismu, konkrétně jednotnou evidenci půdy. Čtvrtá kapitola pojednává o evidenci nemovitostí po roce 1964. V páté kapitole je nastíněna současná právní úprava. Vývoj evidencí se zaměřuje na české země, vývoj na území Moravy, Slezska a případně Slovenska je popsán pouze v omezeném rozsahu pro objasnění nezbytných souvislostí. U jednotlivých evidencí využívaných mezi...
|
|
|
Židovské instituce a státní správa v letech 1945-1956
Munková, Michaela ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Nosková, Alena (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku židovských institucí v období od skončení druhé světové války do roku 1956, jejich podílu na správním, právním a politickém vývoji obnovené Československé republiky. Popisuje vzájemné kontakty židovských institucí a státu pomocí největších soudobých kauz a na jejich příkladě se snaží dopátrat vlivu židovských institucí na státní orgány při vytváření legislativy a politické linie a naopak zjistit, do jaké míry stát uplatňoval svůj vliv na židovské instituce.
|
|
|
Omezování soukromého podnikání cestou změn ve struktuře těžkého strojírenství (Národní podnik ČKD a jeho role v boji o průmyslové konfiskáty)
Stříteský, Hynek ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Po druhé světové válce došlo ve světě k zásadním mocenskopolitickým změnám a společnost řady zemí zaznamenala výrazný myšlenkový posun doleva, což se odrazilo v jejich hospodářské politice zejména podstatným zvýšením role státu. Posílení Sovětského svazu a vznik lidově demokratických republik pak vyústili v bipolární rozdělení světa na Východ - Západ. Poválečná československá společnost, traumatizovaná vzpomínkami na velkou hospodářskou krizi a události následující po září 1938, zaznamenala výraznou radikalizaci a podstatně v ní zesílilo levicové smýšlení. Požadavek širokých společenských změn, jež by zabránily opakování předválečného vývoj e vedoucího k rozbi tí republiky, se setkával s širokou veřejnou podporou, i když samozřejmě existovaly rozdílné názory na jeho realizaci. Mezi pro středky, kterými byl utvářen hospodářský a sociální systém obnovené republiky, patřilo vedle důsledného provedení pozemkové reformy, plánování či přeorientování partnerských vztahů na Sovětský svaz také znárodnění velkého a klíčového průmyslu 1 a konfiskace maj etku Němců, Mad'arů, zrádců a kolaborantů. V podstatě se jednalo o řadu opatření, jež měla přetvořit stávající uspořádání společnosti. Nový sociální řád se obhajoval potřebou povznést široké vrstvy obyvatelstva.
|
|
|
František Křižík. Ze života a díla významného českého vynálezce v kontextu podnikání a samosprávy období 1868-1941
Vrbová, Alena ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Hozák, Jan (oponent)
Franti š ek Křižík (8.7 . 1847 Plánice u Klatov - 22 . 1. 1941 Stádlec u Tábora) , č estný doktor nauk technických , b y l slavný český elektrotechnik , vynálezce a podnikatel. Po studiích na pražské technice získal první místo a zkušenosti v dílně u Markuse Kau fmanna . Poté působil u tzv . Severní Ferdinandovy , pozděj i u Moravskoslezské a nakonec PlzeJ'ísko - březenské dráhy . V roce 1871 se oženil s Pavlínou Štulíkovou (1853 - 1923) , se kterou měl šest dětí. Roku 1879 si zřídil v Plzni v domě U Zvonu vlastní dílnu, kde prováděl pokusy se zdokonalováním obloukové lampy. Později se významně podílel na rozvoji tamější tramvajové sítě. Roku 1883 se osamostatnil jako podnikatel, definitivně opustil místo u dráhy a o rok později se přes t ěhoval do Prahy , kde zřídil továrnu v Karlíně. Skutečně slavným se Křižík stal na Jubilejní výstavě v Praze roku 1891. Při té příležitosti uvedl do provozu první elektrickou tramvaj . Později zřídil elektrickou dráhu Praha - Libeň Vysočany, kterou roku 1907 odkoupily Elektrické podniky . Roku 1903 otevřel první elektrifikovanou železnici u nás, a to na trase Tábor - Bechyně. Na počátku 20 . století se zasazovalo využití vodních sil v Čechách a zřizoval elektrárny, např . v Kolíně a Vysokém Mýtě . Roku 1917 se majoritním vlastníkem Křižíkových závodů stala Pražská úvěrní...
|
|
|
JUDr. Bedřich Schwarzenberg (1862-1936), významná osobnost českých dějin 19. a 20. století
Kaiseršat, Jakub ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Rameš, Václav (oponent)
Studium sociálních elit představuje nezbytnou součást moderní historiografie.1 Primárně nám slouží k co nejlepšímu pochopení nejen politických událostí, které se v řadě případů odrazily v sociálním a hospodářském vývoji lidských dějin. Zájem historiků je pochopitelně dán logickou úvahou - kdo určuje další směřování národů, států, regionů a potažmo celé společnosti? Právě úzká skupina lidí, třímající ve svých rukou většinu mocenských prostředků. Vůdčí vrstvou společnosti představovala v posledních několika staletích evropských dějin šlechta neboli nobilita. Toto slovo pochází z latinského noscere, tj. znát a přeneseně býti veřejně známým. Signifikatní pro šlechtice devatenáctého věku byla historická tradice, zosobněná především erbem, titulem a majetkem. Čím dříve jednotlivec těchto symbolů nabyl, tím větší díl na veřejné moci zpravidla žádali jeho potomci. Nejen ve střední Evropě se však musela šlechtická obec v průběhu devatenáctého století vypořádat s celou řadou změn. Neurození, avšak bohatí, se začali stále důrazněji hlásit o slovo ve společnosti a aristokraté již pozbývali svého výlučného postavení absolutní elity.
|
|
|
Právní úprava židovské menšiny v meziválečném Československu
Urešová, Jana ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
- český jazyk Problematika židovské menšiny především za doby 2. světové války byla probírána již nesčetněkrát. V celé řadě zdrojů je poměrně přesně zachycena tehdejší politická situace a postupné vylučování židů ze společnosti, o samotné perzekuci ani nemluvě. Toto téma mě zajímalo asi už od doby, kdy jsem se o židech a 2. světové válce dozvěděla. Už na základní škole jsem v dětských encyklopediích nejčastěji pročítala toto téma a stále nemohla pochopit, jak se něco takového mohlo stát. Čím jsem byla starší, tím více informací jsem zjišťovala, ale stále bez pochopení příčiny, proč vlastně židé, co komu provedli, že museli tak krutě skončit a stále dokola ta stejná otázka, jak je možné, že k tomu mohlo v nedávné minulosti dojít?? Téma diplomové práce pro mě proto bylo jasné. Měla jsem poměrně hodně informací o židovském životě za války, ale příliš jsem nevěděla o jejich původu a především mě zajímaly počátky jejich omezování, co vlastně situaci za války předcházelo. Jako úplný základ a pro pochopení veškerých souvislostí, je dle mého názoru nezbytné začít od začátku. Kdo to jsou židé, kde se vzali, odkud přišli, jací byli, čím se živili a jak se k nim jako k menšině přistupovalo. Po zjištění těchto informací pro mě bylo překvapením, že židovská menšina to vlastně nikdy neměla úplně jednoduché....
|
host ::
RSS.