|
|
Pohřeb a hřbitov v legislativě Kodexu kanonického práva s přihlédnutím k právu České republiky
Kotrlý, Tomáš ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Opatrný, Aleš (oponent) ; Knoll, Vilém (oponent)
Pohřeb a hřbitov v legislativě Kodexu kanonického práva s přihlédnutím k právu České republiky. Kanonicko-právní studie analyzuje církevní záruky pietní ochrany lidských pozůstatků a ostatků včetně míst, kde jsou pohřbeny nebo uloženy. Zaměřuje se na vznik a dějinné souvislosti církevního hřbitovního a pohřebního práva v západní Evropě s přihlédnutím k sekulárnímu právu v českých zemích. Ius sepeliendi a ius funerandi mají původ v respektu k obecné lidské podstatě, a to v obou směrech, jak ve vztahu k zemřelé osobě, tak ve vztahu k osobám pozůstalým. Dále se studie zabývá kanonickoprávními aspekty církevního pohřbu. Pohřeb je v římskokatolické církvi chápán jako nesvátostný liturgický akt spojený s udílením některých svátostin a svou symbolikou ukazuje na křesťanskou naději zmrtvýchvstání s Kristem. Právo na církevní pohřeb mají především zemřelí katolíci, a to i ti, se kterými byly za života vážné právně pastorační problémy, pokud před smrtí projevili známky kajícnosti. Funkce křesťanského pohřbu spočívá v završení dosavadního společenství pozůstalých se zesnulým a upevnění naděje na opětovné setkání ve vzkříšení. Tradiční pohřební rituály pohanských národů se díky křesťanské víře ve zmrtvýchvstání změnily ve vyjádření naděje na život věčný. Předkládaná studie nabízí seznámení se současnou právní úpravou...
|
|
|
Činnost mimořádných lidových soudů v období let 1945 - 1948
Feniková, Petra ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent) ; Knoll, Vilém (oponent)
Činnost mimořádných lidových soudů v období let 1945-1948 Abstrakt Cílem mé disertační práce bylo zhodnocení činnosti mimořádných lidových soudů v období let 1945-1948, které byly zřízeny na základě dekretu prezidenta republiky č. 16/1945 Sb. z 19. června 1945, o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, který se nazýval také velký retribuční dekret. Zvláštní důraz byl kladen na zkoumání matérie procesních práv obžalovaných v rámci řízení před těmito soudy. Práce ve své první, spíše teoretické části, popisně identifikuje a podrobuje rozboru procesní práva pachatelů, která byla spojena s řízeními před retribučními soudy. Sám velký retribuční dekret odkazoval na použití tehdy platného trestního řádu, kterým byl zákon č. 119/1873 ř. z., jímž se zavádí nový řád soudu trestního, ve znění pozdějších předpisů (trestní řád). Bylo tak nutno zkoumat, která další procesní práva, mimo ta uvedená přímo v textu dekretu, se v řízení uplatňovala. Za tímto účelem byly využity mimo zákonných norem i prováděcí předpisy, a to nejen na úrovni vyhlášek, ale byly vytěženy i směrnice, pokyny či výkladová stanoviska, která podrobněji rozváděla poměrně strohá ustanovení dekretu, a zároveň reagovala na aktuální výkladové problémy dané doby. Následně je v druhé části popisován...
|
|
|
Pohřeb a hřbitov v legislativě Kodexu kanonického práva s přihlédnutím k právu České republiky
Kotrlý, Tomáš ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Opatrný, Aleš (oponent) ; Knoll, Vilém (oponent)
Pohřeb a hřbitov v legislativě Kodexu kanonického práva s přihlédnutím k právu České republiky. Kanonicko-právní studie analyzuje církevní záruky pietní ochrany lidských pozůstatků a ostatků včetně míst, kde jsou pohřbeny nebo uloženy. Zaměřuje se na vznik a dějinné souvislosti církevního hřbitovního a pohřebního práva v západní Evropě s přihlédnutím k sekulárnímu právu v českých zemích. Ius sepeliendi a ius funerandi mají původ v respektu k obecné lidské podstatě, a to v obou směrech, jak ve vztahu k zemřelé osobě, tak ve vztahu k osobám pozůstalým. Dále se studie zabývá kanonickoprávními aspekty církevního pohřbu. Pohřeb je v římskokatolické církvi chápán jako nesvátostný liturgický akt spojený s udílením některých svátostin a svou symbolikou ukazuje na křesťanskou naději zmrtvýchvstání s Kristem. Právo na církevní pohřeb mají především zemřelí katolíci, a to i ti, se kterými byly za života vážné právně pastorační problémy, pokud před smrtí projevili známky kajícnosti. Funkce křesťanského pohřbu spočívá v završení dosavadního společenství pozůstalých se zesnulým a upevnění naděje na opětovné setkání ve vzkříšení. Tradiční pohřební rituály pohanských národů se díky křesťanské víře ve zmrtvýchvstání změnily ve vyjádření naděje na život věčný. Předkládaná studie nabízí seznámení se současnou právní úpravou...
|
host ::
RSS.