|
|
Aktivace iniciačních kaspáz a regulace jejich aktivity
Votavová, Barbora ; Anděra, Ladislav (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Kaspázy jsou jedny z klíčových proteinů podílejících se jak na aktivaci, tak i exekuci apoptózy. Vnější či vnitřní apoptotický signál vede k postupné aktivaci iniciačních a exekučních kaspáz. Aktivace iniciačních kaspáz je zprostředkována jejich procesováním v multiproteinových komplexech a aktivní iniciační kaspázy následně cíleně štěpí a tím i aktivují kaspázy efektorové. Tyto pak štěpí celé spektrum strukturních i funkčních buněčných proteinů, což vede k sebedestrukci buňky a k jejímu rozpadu do apoptotických tělísek. Vzhledem k zásadnímu významu iniciace apoptózy je jak aktivace, tak aktivita iniciačních (ale i efektorových) kaspáz důsledně regulována hned na několika úrovních. Primárně záleží na intenzitě a charakteru přijatého signálu, zda vůbec dojde ke zformování aktivačního kaspázového komplexu. Dále pak koncentrace iontů, nukleotidů a rozličných proteinů (proteiny z rodiny Bcl-2, inhibitory apoptózy (IAPs), heat shock proteiny, aj.) může taktéž výrazně ovlivnit jednotlivé kroky aktivace kaspáz. Samotné kaspázy mohou být posttranskripčně modifikovány (fosforylace, ubiquitinace,…) a tím buď inaktivovány, nebo naopak jejich aktivita může být zvýšena. Všechny tyto procesy tvoří složitou regulační síť, sloužící jak pro účinnou a správně načasovanou aktivaci kaspáz, tak i jako ochrana před nechtěným...
|
|
|
Emerging role of Toll-like receptors in central tolerance
Súkeníková, Lenka ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Medulárne epiteliálne bunky (mTEC) zabezpečujú špecifické prostredie v týmuse pre proces spojený s vývojom T buniek. Ich nezastupiteľnou funkciou je expresia špecifických antigénov, nazývaných tkanivové špecifické antigény (TRAs), ktoré sú bežne prítomné iba v periférnych tkanivách. Táto expresia je často označovaná ako promiskuitná a jej pôvod bol načrtnutý s objavením transkripčného regulátoru Aire. Aire, ktorý má potenciál viazať sa s viacerými transkripčnými faktormi, sa spája aj s DNA, čím môže meniť všeobecný model bunkovej génovej expresie. T bunky s vysokou afinitou ku prezentovaným antigénom na mTEC bunkách, sú negatívnou selekciou z týmusu odstránené, prípadne sa z nich vyvinú T regulačné bunky (Treg). Štúdie myší a ľudí potvrdili nenahraditeľnosť proteínu Aire pri nastolení centrálnej tolerancie. Inaktivačná mutácia v géne pre Aire spôsobila chybnú prezentáciu telu vlastných antigénov, čím spôsobila zlyhanie odstránenia autoreaktívnych T buniek a viedla k ich uvoľneniu z týmusu na perifériu, čo následne viedlo k autoimunite. Experimentálne dôkazy odhaľujú kľúčovú úlohu NF-κB signalizačnej dráhy vo vývoji mTEC buniek. Táto dráha je taktiež regulovaná Toll-like receptormi (TLRs), ktoré rozpoznávajú evolučne konzervované štruktúry odvodené od mikroorganizmov a patogénov, čím zabezpečujú...
|
|
|
Cell-mediated peripheral tolerance in lymph nodes
Brabec, Tomáš ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Tolerance imunitního systému vůči vlastnímu tělu je zásadní otázka, kterou musí imunologie vyřešit. Přestože mechanismy centrální tolerance jsou nyní už detailně popsány, mechanismy antigenně specifické tolerance na imunologické periferii teprve začínají být objevovány, popisovány a doceňovány. V nedávné době byly objeveny nové modely periferní tolerance. Zvláště model, který je založený na stromálních buňkách lymfatické uzliny, by mohl mít zásadní význam, jelikož přináší odpovědi na některé základní otázky v imunologii tolerance. Dodnes nebyl publikován žádný přehledový článek zaměřený na tyto nově objevené role stromálních buněk lymfatické uzliny. Proto v této práci shrnujeme doposud publikovaná data k tomuto tématu. Dále tento text poskytuje základní přehled funkční anatomie lymfatické uzliny. Pro lepší ilustraci tématu jsme zahrnuli taktéž jistá experimentální data demonstrující architekturu lymfatické uzliny a lokalizaci buněk exprimujících Aire mimo thymus, jedné z buněčných populací sídlících v lymfatických uzlinách, u nichž byla nedávno navržena účast na ustavení a udržování periferní tolerance. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Jevení a spása. Subjektivita v materiální fenomenologii Michela Henryho
Černý, Jan ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent) ; Karul, Róbert (oponent)
Disertační práce zkoumá možnosti fenomenologické filosofie zabývat se otázkou spásy v křesťanském smyslu s ohledem na projekt materiální fenomenologie Michela Henryho. Poslední trojice knih Michela Henryho znamenala v jeho tvorbě obrat ke křesťanství a postavila napětí dvou základních modů jevení, které jeho fenomenologie postuluje, do těsného vztahu s otázkou života a smrti člověka. Zároveň v maximální míře exponovala subjektivní pól jevení a učinila subjektivitu vlastním polem, na němž se příběh spásy člověka odehrává. Práce zkoumá jak obecné pojetí subjektivity v materiální fenomenologii, tak konkrétní pojetí božského a lidského subjektu v posledních třech knihách Michela Henryho. Zjišťuje, jak francouzský filosof podává fenomenologii vnitrobožského života; sleduje životní pohyb lidského subjektu z nitra božského života do transcendence světa, a poté v "druhém narození" zpět ke zjevnosti božského života v něm samotném; vysvětluje, v jakém smyslu je božský i lidský subjekt subjektem vtěleným; ukazuje, jak se lidský subjekt stává subjektem rozumějícím slovu božského života, které promlouvá v něm samotném i v Písmu. Všímá si přitom vztahu fenomenologického a novozákonního diskursu a také důsledků faktu, že spása se v materiální fenomenologii stala transcendentální zkušeností Já, pro empirická data lidské...
|
|
|
Aire-expressing cells in immune peripheral tissues
Vobořil, Matouš ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
6 Abstract (CZ) Tolerance k vlastním tkáním je jednou ze základních vlastností imunitního systému a její narušení může vést ke vzniku autoimunitních onemocnění. Negativní selekce autoreaktivních klonů T-buněk během jejich vývoje v thymu (centrální tolerance) je závislá na expresi tkáňově specifických antigenů medulárními epiteliálními buňkami (mTECs), která je řízena pomocí proteinu Aire. V současné době se ukazuje, že Aire protein zastává podobnou funkci také ve vzácných buněčných populacích v lymfatických uzlinách a ve slezině (periferní tolerance). Nicméně detekce, charakteristika a funkce těchto buněk exprimujících Aire v periferních tkáních imunitního systému zůstává stále nejasná. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, zda se tyto buňky exprimující Aire vyskytují v dalších lymfatických či nelymfatických tkáních. S použitím dvou na sobě nezávislých transgenních myších modelů jsme identifikovali tyto buňky ve většině lymfatických tkání - např. v Peyerových placích, ve slezině a v kostní dřeni. Ukázalo se také, že se tyto buňky vyskytují i ve tkáních nelymfatického původu a to především ve tkáni plicní. Na základě exprese povrchových markerů B220, EpCAM a CD11c jsme ukázali, že Aire exprimující buňky tvoří pět fenotypově odlišných populací. Ukázali jsme také, že kromě buněk exprimujících Aire v plicní...
|
|
|
Transmembránové adaptorové proteiny a jejich role v signalizaci imunoreceptory
Borna, Šimon ; Hořejší, Václav (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Transmembránové adaptorové proteiny tvoří skupinu proteinů, které nemají vlastní enzymatickou aktivitu, ale mají velmi podobnou strukturu. Mají esenciální roli při signalizaci, neboť se na ně váží cytoplasmatické proteiny, které se tak dostávají do blízkosti membrány, stávají se aktivní a převádí signál dále do cytoplazmy. V této práci jsem se pokusil shrnout současné poznatky o roli těchto proteinů v signalizaci leukocytů. Zaměřil jsem se především na ty adaptory, které byly objeveny v nedávné době, a na ty, které se často nevyskytují v přehledných článcích. Klíčová slova: transmembránové adaptorové proteiny, receptorová signalizace, imunoreceptory
|
|
|
Exprese markerů imunogenní buněčné smrti na buňkách karcinomu plic
Kobosilová, Linda ; Špíšek, Radek (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Imunogenní buněčná smrt (ICD) je charakterizována přítomností specifických molekul, mezi které patří na povrchu exprimovaný kalretikulin (CRT) a proteiny teplotního šoku HSP70 a HSP90. Dalším charakteristickým znakem je uvolnění ATP a HMGB1 do extracelulárního prostoru. Pro indukci ICD v plicních nádorových buňkách byl použit vysoký hydrostatický tlak (HHP), HHP indukuje povrchovou expresi imunogenních markerů CRT, HSP70 a HSP90, a sekreci ATP do extracelulárního prostředí. Pulzací dendritických buněk (DC) nádorovými buňkami ošetřenými HHP dochází k fenotypické maturaci charakteristické zvýšenou expresí maturační molekuly CD83, kostimulačních molekul CD80 a CD86, chemokinového receptoru CCR7 a MHC glykoproteinu II. třídy HLA-DR. Pulzované DC současně vykazují zvýšenou fagocytózu nádorových buněk ošetřených HHP a indukují výrazně nižší procento regulačních T lymfocytů oproti nematurovaným DC. V plicních nádorových buňkách dochází po ošetření HHP k aktivaci kaspáz (-8, -9, -3) a dalších proteinů (fosforylace eIF2α), které hrají klíčovou roli v apoptotické dráze spouštěné stresem endoplazmatického retikula. Pomocí širokého spektra metod se podařilo potvrdit, že ošetření HHP je schopno indukovat ICD u buněk plicních nádorových linií. Byla popsána fenotypová a funkční charakteristika dendritických buněk a...
|
|
|
Lectin receptor-ligand interaction important in experimental tumor therapy
Grobárová, Valéria ; Černý, Jan (vedoucí práce) ; Filipp, Dominik (oponent) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Lektin-sacharidové interakce jsou zapojeny do mnoha biologických procesů, které jsou nezbytné pro přežití a správnou funkci mnohobuněčných organismů. Receptory podobné lektinům C-typu, které se nacházejí převážně na povrchu buněk vrozeného imunitního systému, rozpoznávají sacharidové struktury na mikrobech a také glykosylační vzorec na nádorových buňkách. Rodina receptorů NKR-P1 byla mezi prvními identifikovanými rodinami receptorů NK (natural killer-"přirozený zabíječ") buněk, nicméně ligandy pro některé členy zůstávají stále neznámé. V nedávné době byly po prošetření Etickou komisí Mikrobiologického ústavu AVČR v. v. i. a Univerzity Karlovy v Praze některé publikace popisující oligo- sacharidové struktury zakončené N-acetylglukosaminem jako možné ligandy pro NKR-P1 receptor doporučeny ke korekci/retrahování. Přezkoumání účinku glykodendrimerů, zejména vliv osmivětevných dendrimerů s N- acetyl-D-glukosaminem na polyamidoaminové kostře (GN8P), ukázalo většinou nepřímou roli NK buněk na modulaci imunitní odpovědi. Správně složené rozpustné rekombinantní potkaní NKR-P1A a myší NKR-P1C receptory nevážou neoglykoproteiny modifikované GlcNAc strukturami. Kromě toho byly pro vazbu sacharidů zjištěny nové cílové populace buněk (NKT buňky a makrofágy).
|
|
|
Obec a ochrana životního prostředí z právního pohledu
Černý, Jan ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Snopková, Tereza (oponent)
Cílem této práce je analyzovat postavení a možnosti obce v České republice v oblasti ochrany životního prostředí. Práce je rozdělena do šesti základních částí. V úvodu je stručně naznačen význam obcí a vysvětlen systém této práce. První kapitola se zabývá životním prostředím, zejména pak jeho ochranou zakotvenou v českém ústavním právu. Ve druhé kapitole jsou charakterizovány obce a jejich orgány. Následující kapitola popisuje územní plánování a příklady obecně závazných vyhlášek vydávaných obcemi v rámci jejich samostatné působnosti k ochraně životního prostředí. Kapitola čtvrtá uvádí právní nástroje, jež mohou být užity při ochraně životního prostředí ve sféře přenesené působnosti obce. V závěru autor upozorňuje na některé problémy související s účastí obcí na ochraně životního prostředí, nicméně zdůrazňuje, že obce v této oblasti hrají nezpochybnitelnou roli.
|
|
|
TAL Effectors: Tools for DNA Targeting
Jankele, Radek ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Přes dvacet let trvající výzkum interakcí fytopatogenních bakterií rodu Xanthomonas s jejich hostiteli vyústil objevem nové proteinové rodiny nazvané Transcription Activator like (TAL) efektory. TAL efektory jsou hlavní faktory virulence umožňující rozmnožování a následné šíření bakterií změnami genové exprese rostlinných buněk. TAL efektory rozpoznávají prostřednictvím struktury jejich DNA-vazebné domény specifické sekvence v promotorech hostitelských genů, jejichž transkripci následně aktivují. DNA-vazebná doména obsahuje krátké repetitivní peptidové moduly, které obtáčejí dvouvláknovou DNA a vytvářejí tak unikátní strukturní motiv. Jednotlivé moduly rozpoznávají po sobě jdoucí nukleotidy v cílové sekvenci prostřednictvím jedné ze dvou polymorfních aminokyselin ve smyčce kontaktující velký žlábek DNA. Dvojce těchto aminokyselin určují rozpoznávané nukleotidy takto: NI > A, HD > C, NH > G, NG > T a NN > A nebo G. Tento jednoduchý kód umožňuje přípravu umělých TAL DNA-vazebných domén s požadovanou sekvenční specifitou během jednoho týdne s minimálními náklady. Umělé TAL domény spojené s nukleázovou nebo aktivační doménou nacházejí uplatnění ve výzkumu, biotechnologii a genové terapii pro cílené genové modifikace a pro regulaci genové exprese. TAL efektor nukleázy (TALENy) umožňují provádět cílené genové...
|
host ::
RSS.