|
|
Mechanismy recyklace proteinů z endozómů závislé na retromeru
Horázná, Monika ; Macůrková, Marie (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Většina procesů v přírodě je velmi efektivní, co se týče šetření s energií a minimalizace odpadů. Dobrým příkladem úspornosti na buněčné úrovni je recyklace receptorů. Ať již se jedná o receptory lysosomálních enzymů nebo proteinů určených k sekreci, po uvolnění cargo proteinu by byl osud receptoru zpečetěn v lysosomech. Některé transmembránové receptory ovšem obsahují signální motiv, díky kterému jsou rozpoznány určitými proteiny či proteinovými komplexy a degradaci v lysosomech uniknou. Jedním takovým komplexem je retromer. Jeho první objevenou funkcí byla recyklace receptorů lysosomálních hydroláz v kvasinkách. Později se ukázalo, že podobnou roli má i při transportu mnoha jiných proteinů u dalších eukaryot. Úkolem retromeru je tedy vytřídit na endosomální membráně dané cargo proteiny a spolu s dalšími pomocnými proteiny vytvořit transportní váček, který následně putuje do Golgi. Díky tomu dochází v buňce k recyklaci proteinů, které by v nepřítomnosti retromeru putovaly z endosomů do lysosomů, kde by byly degradovány.
|
|
|
Mechanismy signalizace zprostředkované MHC glykoproteiny II. třídy v B lymfocytech
Kotlabová, Klára ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Během zahájení imunitní reakce na antigen jsou peptidové fragmenty pocházející z antigenu vystavovány v komplexu s MHC glykoproteiny II. třídy (MHCgpII) na povrchu antigen prezentující buňky (APC). V průběhu rozpoznání prezentovaného antigenu T lymfocytem vzniká v místě kontaktu s APC molekulární struktura zvaná imunologická synapse (IS). Během této interakce dochází k signalizaci z receptorů jak na T lymfocytární, tak na APC straně IS. Dlouho se myslelo, že jedinou funkcí MHCgpII je prezentace antigenu. Později však bylo zjištěno, že stimulace MHCgpII vede i ke spuštění signálů, podílejících se na rozhodnutí o dalším osudu APC. MHCgpII nemají ve své cytoplasmatické doméně signalizační motivy, a pro transdukci signálů jsou tedy potřeba asociované molekuly. V případě B lymfocytů, na které je tato práce zaměřena, jsou to transmembránové proteiny Ig alfa/beta, MPYS, CD19 a CD20. Tyto molekuly po stimulaci MHCgpII zprostředkovávají signalizační události zahrnující aktivaci několika rodin protein kináz, fosfolipázy C, mobilizaci vápníku a aktivaci transkripčních faktorů NFAT a AP-1. Tyto signály mění další osud buňky a jejich důsledkem může být proliferace a diferenciace, nebo také buněčná smrt.
|
|
|
Klinický význam použití nových technologií při vedení mimotělního oběhu
Svitek, Vladimír ; Harrer, Jan (vedoucí práce) ; Tošovský, Jan (oponent) ; Černý, Jan (oponent)
Klinický význam použití nových technologií při vedení mimotělního oběhu Souhrn Úvod: Kardiochirurgická operace s použitím mimotělního oběhu (MO) je spojena s rozvojem systémové zánětové reakce organizmu s aktivací imunokompetentních buněk a produkcí celého spektra mediátorů, kterých účinky mohou vést k orgánové dysfunkci. Současný výzkum je orientován na inovaci technologií systémů pro MO s cílem minimalizovat jeho negativní účinky na organizmus. Jednou z posledních komplexních inovací je tzv. miniinvazivní mimotělní oběh (mCPB). Doposud se nepodařilo jednoznačně prokázat přínos použití těchto systému ve smyslu snížení pooperačních komplikací po operaci srdce. Metoda: Skupina 54 nemocných, kteří byli indikováni k provedení elektivní chirurgické revaskularizace myokardu, byla randomizovaná do dvou skupin: 28 pacientů operovaných s pomocí konvenčního MO v otevřené modifikaci (cCPB) a skupina 26 pacientů operovaných s pomocí mCPB. U obou skupin byly sledované a porovnávané sérové koncentrace interleukinu-6, neutrofilové elastázy, monocytového chemoatrakčního proteinu-1, interleukinu-10 a solubilních receptorů pro tumor nekrotizující faktor-α v peroperačním období. Rovněž byla v obou skupinách vyhodnocena a porovnána četnost jednotlivých pooperačních komplikací. Výsledky: Obě skupiny byly bez statistického...
|
|
|
Functional studies of selected members of the Arabidopsis formin family
Oulehlová, Denisa ; Cvrčková, Fatima (vedoucí práce) ; Binarová, Pavla (oponent) ; Černý, Jan (oponent)
Souhrn Forminy jsou multidoménové proteiny obsahující konzervovanou FH2 doménu (forminhomology 2 domain), která je schopna katalyzovat nukleaci aktinových filament de novo. Funkce forminu, stejne jako jejich regulace, byly podrobne studovány predevším u kvasinek a živocichu, zatímco mnohem méne je známo o rostlinných forminech, které se od kvasinkových i živocišných zástupcu znacne liší v doménovém usporádání. Forminy vyšších rostlin se delí do dvou skupin, trídy I a trídy II a experimentální údaje jsou doposud k dispozici pouze pro první skupinu. V této dizertaci predkládám výsledky z experimentální studie nekolika zástupcu velké rodiny forminu u Arabidopsis, vcetne charakterizace forminu AtFH16 z trídy II. Genom Arabidopsis obsahuje 21 genu kódujících forminy, a prestože se hladina a rozložení jejich exprese znacne liší, všechny jsou transkripcne aktivní. V celkem 14-ti forminových genech jsme získali 17 homozygotních mutantu s T-DNA inzercí. Za standartních kultivacních podmínek jsme nenašli zjevné odlišnosti ve fenotypech mutantu v porovnání s kontrolami. Abychom vyradili z funkce dva dominantní pylové forminy, pripravili jsme dvojitého mutanta atfh3atfh5, avšak i v tomto prípade se vývoj mikrospor a následné klícení a rust pylových lácek nezmenily. Stejne tak nedošlo k narušení polarizovaného rustu...
|
|
|
Molecular Mechanisms of the Interaction of Interacellular Pathogen Francisella Tularensis and Antigen Presenting Cells
Härtlová, Anetta ; Kročová, Zuzana (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Krejsek, Jan (oponent)
Titul disertační práce: Molekulární mechanismy interakce intracelulárniho patogena Francisella tularensis s antigen prezentujícími buňkami Abstrakt: Většina studií zabývající se host-patogen interakce byla v průběhu minulých let převážně zaměřena pouze na funkci jedné molekuly nebo jeden biologický process. Nedávný rozvoj genomiky, transkriptomiky a proteomiky ovšem umožňuje nový typ experimetů a tím získat nové informace jak o jednotlivých komponentech biologického systému tak jejich vzájemných interakcí. Jsou to především proteiny, které jsou jako nosiči biologické aktivity středem zájmu. Studium proteinového složení biologických systémů jako je např. host- patogen interakce umožňuje objasnit molekulární mechanismy infekce v daném prostoru a času. V současné době je zde potřeba vyvinout nové léky zasahující proti bakteriím a virům. Aby to bylo možné, je nutné dobře znát molekulární mechanismy infekce. Patogenní organismy ovšem vyvinuly nejrůznější strategie jak obejít obranné mechanismy imunitního systému hostitele. Skutečnost, že patogeni využívají signální cesty hostitele k nalezení bezpečného útočiště pro vlastní replikaci, vedla k hypotéze možného terapeutického zásahu proti patogenním organismům ze strany hostitele. Předkládaná disertační práce aplikuje kvantitativní protetickou analýzu ke studiu...
|
|
|
Assessment of expression markers of HLA class II genes.
Zajacová, Marta ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
ÚVOD: Molekuly HLA hrajú centrálnu úlohu v imunitnej odpovedi. HLA II. triedy sa zúčastňujú selekcie T bunkového repertoáru v týmuse a prezentácie antigénnych peptidov CD4-pozitívnym T lymfocytom. HLA II. triedy fungujú ako reštrikčné prvky v prezentácii antigénov T lymfocytom a ich expresia na povrchu buniek je nutná pre spustenie imunitných odpovedí. Regulácia transkripcie génov HLA II. triedy predstavuje komplexný systém zahŕňajúci "cis-acting" DNA sekvenciu a "trans-acting" proteínové faktory. Bol publikovaný alelový polymorfizmus regulačných oblastí génov HLA II. triedy, DQA1, DQB1 a DRB1. Väčšina polymorfizmov je uchovávaná súhlasne s haplotypom. Hierarchia sekvenčnej homológie, ktorá existuje medzi štrukturálnymi génmi, však nemá obdobu medzi ich promótorovými sekvenciami. Zaujalo nás, že najviac prekvapujúci rozpor bol nájdený pre alely viazané k DR4, DQB1*0301 a DQB1*0302, ktoré boli popísané ako časté rizikové faktory pre niektoré autoimunitné choroby. Štrukturálne gény týchto dvoch aliel sú najviac príbuzné, ale ich regulačné sekvencie sú najviac odlišné v porovnaní s ostatnými DQB1 alelami. Tieto sekvenčné rozdiely zodpovedajú funkčnej variabilite: promótorová sila DQB1*0301 alely je trikrát až štyrikrát väčšia než promótorová sila DQB1*0302 alely. Funkčná rozdielnosť medzi alelami HLA...
|
|
|
Expression and function of molecules of innate system in embryonal phagocytes
Vavrochová, Tereza ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
(CZ) Embryonální fagocyty představují směs myeloidních buněk, které se liší od linie dospělých makrofágů svým původem, fenotypem a biochemicky. Ukazuje se, že embryo je postupně osidlováno nejméně třemi populacemi makrofágů: první z nich pochází od matky a následující dvě z extraembryonálního žloutkového váčku. Prokázán je také výskyt raných embryonálních fagocytů u evolučně rozdílných druhů v hlavovém mezodermu, jejichž původ není doposud objasněn. Různorodost embryonálních fagocytů ve spojení s nedostatkem jejich specifických markerů neumožnuje rozlišovat tyto buňky na základě fenotypu a znesnadňuje studium jejich potenciálně rozdílných fyziologických funkcí v embryonálním vývoji. Cílem této práce je identifikovat nové markery vhodné pro fenotypovou charakterizaci embryonálních fagocytů. Pomocí analýzy qRT-PCR jsme stanovili kinetiku exprese receptorů skupiny Toll (TLRs) a jejich adaptérových proteinů obsahujících TIR doménu v průběhu rané embryogeneze (E7,5-E12,5) a prokázali jsme, že jsou produkovány fagocytickými buňkami. Pomocí imunohistochemie na celém embryu jsme taktéž prokázali, že Sigirr, negativní regulátor TLR signalizace, je rovnoměrně exprimován v embryonálních tkáních během raného vývoje. Přibližně 0,7-1% buněk v embryu starém 10,5 dne tvoří makrofágy charakterizované povrchovou...
|
|
| |
|
| |
|
|
Bůh a utrpení - problém teodicey v teologii J. B. Metze
Hartman, Tomáš ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Práce se zabývá dílem německého katolického teologa Johanna Baptisty Metze se zaměřením na otázku teodicey. Sleduje provázanost Metzovy biografie s tématem teodicey a zkoumá teologické a filozofické vlivy na Metzovo myšlení v této otázce. Práce představuje Metzův přístup k otázce teodicey včetně jeho kritické konfrontace s jinými přístupy (Augustin, trinitární teologie), dále jeho pojetí "teologie po Osvětimi" a koncept teologie citlivé k problému teodicey (mystika "protrpění se k Bohu", "compassion"). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.