|
Předpoklady komercializace historického posuzování zločinu a trestu aktivitami cestovního ruchu.
ŘEŘICHOVÁ, Alena
Dark Tourism je pojem, který v poslední době získává stále více pozornosti turistů i podnikatelů. Odhaluje škálu aktivit, které přitahují turisty ze všech koutů světa. Jednou z těchto aktivit je historie zločinu a trestu, která odhaluje tu nejtemnější stránku lidské povahy. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že lidé vnímají tuto aktivitu spíše negativně, protože je odpuzuje představa smrti a utrpení. Ale i přes to je návštěvnost míst, které odhalují historii zločinu a trestu, je poměrně vysoká. Lidé navštěvují tato místa kvůli poučení. Chtějí poodhalit kousek historie a získat nové informace. Hlavním cílem této práce bylo zhodnotit současný stav trhu Dark Tourism a zvláště pak jeho odnož historii zločinu a trestu. Provedený výzkum prokázal následující: poprávka po těchto aktivitách je poměrně vysoká, ale nabídka není schopna ji uspokojit. Na území České republiky se nachází jen malý počet komercializovaných produktů, které odhalují historii zločinu a trestu. To poukazuje na příležitost pro podnikatele a investory, aby vystavěli nové objekty či zrekonstruovali stávající objekty. Historie zločinu a trestu na území České republiky je velice bohatá a tajemná a tudíž velmi přitažlivá pro turisty.
|
| |
|
Analýza konzultační činnosti v lékárně
Opavová, Tereza ; Malý, Josef (vedoucí práce) ; Maříková, Martina (oponent)
Analýza konzultační činnosti v lékárně Autor: Tereza Opavová1 Vedoucí diplomové práce: Josef Malý1,2 Konzultant diplomové práce: Michal Hojný3 1 Katedra sociální a klinické farmacie, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové 2 Nemocniční lékárna Motol, Praha 3 Nemocniční lékárna IKEM, Praha Úvod: V kontextu s moderními trendy ve farmaceutické péči představuje konzultační činnost jednu z aktivit, která by měla tvořit pevnou součást lékárenské péče poskytované i v českých lékárnách. Cíl práce: Cílem studie bylo zhodnotit úroveň a podmínky poskytování konzultační činnosti v lékárnách České republiky a porovnat data a znalosti se zahraničními zkušenostmi získanými z rešerší. Metodika: Data byla získána z dotazníkové prospektivní studie. Dotazník byl rozeslán do 2287 lékáren v ČR v únoru 2011. Dotazník obsahoval 21 otázek. Data byla vyhodnocena v MS Excel a zpracována pomocí frekvenční analýzy. Výsledky: Odpovědělo 260 lékáren (odpovídá 11 % celkového počtu lékáren v ČR). 92 % představovaly veřejné lékárny a 8 % nemocniční lékárny. Největší odezva byla z Jihomoravského kraje (15 %). 64 (24 %) respondentů provádí konzultační činnost. Zbytek lékáren ji neposkytuje především z důvodu nevyhovujícího prostorového zázemí. Největší rozvoj konzultační činnosti byl zaznamenán v roce...
|
|
Topografie židovstva na Vysočině na příkladu Velkého Beranova a Malého Beranova
Kuncová Zadražilová, Jaroslava ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá topografií židovského obyvatelstva na Vysočině v regionu Jihlavska, na příkladu dějin obcí Velký Beranov a Malý Beranov. Židovské obyvatelstvo v těchto dvou vesnicích nebylo tak početné jako ve městech, nicméně i přesto tvořilo významnou demografickou složku těchto dvou vesnic. Také tvořilo významnou podnikatelskou vrstvu společnosti. Impulsem pro vznik této diplomové práce bylo zapojení žáků základní školy ve Velkém Beranově do projektu Židovského muzea v Praze - Zmizelí sousedé. Účastníci tohoto projektu pátrají po osudech "zmizelých sousedů" z oblasti jim nejbližší. Pro žáky základní školy ve Velkém Beranově to byl samozřejmě Velký a Malý Beranov. Zároveň je obsahem této práce i krátké pojednání o Židovské náboženské obci v Jihlavě a tamních obyvatelích, stejně jako o židovském obyvatelstvu v celých Čechách a na Moravě.
|
|
Péče o novorozence při porodu mimo zdravotnické zařízení
KOHÚTOVÁ, Tereza
V bakalářské práci se věnuji zajištění nezbytné péče o novorozence při porodu mimo zdravotnické zařízení. Zdůrazňuji, že se nezabývám problematikou plánovaných porodů mimo zdravotnické zařízení, ale akutními situacemi, které nebylo možné předvídat. Soustřeďuji se na hlavní zásady péče o novorozence v podmínkách, které značně limitují možnosti porodní asistentky. Za hlavní zásady považuji zhodnocení rizika novorozence na základě anamnestických údajů, v těhotenské průkazce, kterou je těhotná žena povinná nosit neustále u sebe, minimální narušení fyziologie adaptace novorozence a zhodnocení stavu novorozence po porodu. Cílem práce bylo zmapovat připravenost porodních asistentek na řešení péče o novorozence při porodu mimo zdravotnické zařízení. Zjišťovala jsem, jak si porodní asistentky udržují znalosti ohledně porodní asistence. Jak by reagovaly na situaci, že mají porodit novorozence mimo zdravotnické zařízení, zajistit novorozenci adekvátní péči bezprostředně po porodu a to včetně resuscitace novorozence. Ve výzkumné části jsem použila metodiku pomocí strukturovaných rozhovorů, kterých se účastnilo 8 porodních asistentek z Jihomoravského kraje, které mají praxi minimálně dva roky v oboru. Rozhovory se uskutečnily v nemocničním prostředí, na předporodním kurzu a v domácím prostředí. Porodní asistentky byly velmi ochotné a dostatečně dotazované otázky rozvíjely. Byly položeny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka se týkala udržování znalostí porodních asistentek. Z následující otázky vyplynulo, že jsou porodní asistentky nuceny preferovat spíše samostudium literatury či účastnit se přednášek se šíře koncipovanou tématikou. Specializované kurzy na mé výzkumné téma v České republice bohužel chybí. Druhá výzkumná otázka se zabývala problematikou, jak by porodní asistentky dokázaly pečovat o novorozence při porodu mimo zdravotnické zařízení. Porod novorozence mimo zdravotnické zařízení by zvládly. Z uskutečněného výzkumu vyplynulo, že by se nejdříve dané situace zalekly, ale nakonec by zachovaly chladnou hlavu a porod by odvedly téměř stejně jako v porodnici, ale bohužel bez pomůcek, protože pomůcky u sebe nosí jen jedna z nich. O novorozence by rovněž pečovaly adekvátně. Velkou pozornost by věnovaly termoregulaci, protože novorozenec nedokáže po porodu udržet teplo. Novorozence by osušily, přikryly přikrývkou, některé z nich by položily novorozence na matčino břicho a sledovaly by u novorozence i matky vitální funkce. Poslední výzkumná otázka se týkala resuscitace novorozence. Zde si nebyly porodní asistentky při odpovědích tolik jisty, jako u předešlých otázek. Resuscitaci by byly schopné adekvátně zahájit, ale bohužel, jak sem již zmiňovala, pomůcky k resuscitaci u sebe nenosí, takže by postupovaly bez pomůcek. Nejdříve by zajistily dýchací cesty případným odsátím a následovalo by dýchání z úst do úst, novorozence by měly v neutrální poloze. Neutrální polohou myslí, že by novorozence uložily na rovnou podložku na záda, hlavou směrem k sobě tak, aby nebyla moc zakloněná ani předkloněná. Pokračovaly by nepřímou srdeční masáží, kde by použily buď techniku pomocí 2. a 3. prstu nebo techniku pomocí palců. Z uskutečněného výzkumu vyplynulo, že by porodní asistentky u porodu novorozence mimo zdravotnické zařízení obstály, ale všechny by zavolaly rychlou záchrannou službu, kvůli možným vzniklým komplikacím. Jen by bylo potřeba realizovat kurzy týkající se dané problematiky, přimět porodní asistentky, aby si pořídily malý porodní balíček ?do kapsy? a navýšit počet praktických školení týkající se resuscitace novorozence, protože pouhé teoretické školení porodním asistentkám nestačí. Dle mého názoru by výsledky výzkumu mohly být použity jako edukační materiál již pracujícím porodním asistentkám nebo jako informační či edukační zdroj studentkám porodní asistence.
|
|
Voříškův Vamberk - snaha o znovuobjevení skladatelova významu v jeho rodném městě
Bořková, Dagmar ; Hudec, Jiří (vedoucí práce) ; Žalud, Radomír (oponent) ; Hošek, Jiří (oponent)
Tato práce se věnuje skladatelské osobnosti J.V.H.Voříška v souvislosti s péčí o jeho skladatelský odkaz především v místě jeho rodiště ve východočeském Vamberku. Od roku 1991 do roku 2008 zde probíhal malý hudební festival nesoucí název " Voříškův Vamberk", který každoročně připomínal význam tohoto skladatele a věnoval jeho památce několik koncertů. V návaznosti na J.V.H.Voříška jako profesionálního varhaníka zde vznikla v rámci České republiky unikátní varhanní soutěž na historický mechanický nástroj, na který Voříšek v kostele sv. Prokopa hrál. Práce zachycuje vznik obou hudebních akcí, jejich vývoj a okolnosti jejich zániku. Každému hudebnímu pořadu je věnována samostatná kapitola. Vzhledem k tomu, že průběh jednotlivých ročníků není v městě archivován a jediné pro veřejnost dostupné zmínky lze najít v kronikách Jana Lakmayera uložených v Okresním archivu města Rychnov nad Kněžnou, klade si tato práce za cíl zpracování a utřídění materiálů z pozůstalosti Lubora Bořka, zakladatele a organizátora obou významných akcí.
|
|
Culture marketing research
Geregayová, Salome ; Gillárová, Kateřina (vedoucí práce) ; Ježek, Vlastimil (oponent)
Pomocou prípadových štúdií sa snažíme zmapovať využiteľnosť marketingových
výskumov v kultúrnych inštitúciách. Svoje bádanie sme zamerali na kultúrne
inštitúcie s rôznym zameraním ? galérie, múzeá a divadlá. Na základe vopred
stanovených kritérií, ktorými boli miesto pôsobenia kultúrnej inštitúcie, počet
návštevníkov za rok, zriaďovateľ a počet budov, ktorými kultúrna inštitúcia disponuje,
sme vygenerovali tri kultúrne inštitúcie ? Národné divadlo, Národné múzeum
a Národnú galériu, v ktorých sme zisťovali ako využívajú marketingový výskum
v oblasti marketingu.
Práca je rozdelená do troch častí. V časť je venovaná teoretickým východiskám,
ktoré by nám mali dať pevný základ o kultúrnom prostredí a marketingových
výskumoch. Marketingovými výskumami sa v tejto kapitole zaoberáme tak vo
všeobecnosti ako aj v zameraní na kultúrne inštitúcie.
Druhá kapitola sa sústredí na popis prípadovej štúdie a výskumnú vzorku. Rozkrýva
postup výberu jednotlivých kultúrnych inštitúcií a popisuje dôvody výberu jednotlivých
kritérií, na základe ktorých boli vygenerované zmapované prípadové štúdie.
Posledná kapitola práce je zameraná na už spomínané prípadové štúdie
a mapovanie využitia marketingového výskumu ako jeden z nástrojov marketingu.
V tejto kapitole popisujeme realizáciu jednotlivých marketingových výskumov, ktoré si
vybraní kultúrne inštitúcie realizovali. Ako kultúrne inštitúcie postupovali, akú formu
marketingového výskumu zvolili, ako naložili zo získanými dátami. Ako ich vyhodnotili
a následne implementovali do chodu danej organizácii.
|
|
Čištění komunálních odpadních vod v domovních kořenových čistírnách - hygienické aspekty a možnosti využití v podmínkách ČR
FIŠEROVÁ, Alena
Kořenové čistírny odpadních vod (KČOV) mají svůj původ v přirozených mokřadech a jsou využívány pro čištění odpadních vod jako alternativa klasického čištění. Cílem této diplomové práce bylo udělat literární přehled o používaných typech domovních čistíren odpadních vod a kořenových čistíren odpadních vod v ČR a v zahraničí, o jejich hygienických aspektech, funkčnosti, účinnosti čištění, nákladnosti a možnosti využití v podmínkách ČR a o jejich výhodách a nevýhodách. Dalším cílem bylo navržení vhodného typu domovní KČOV pro podmínky ČR a udělat přehled o nutných krocích při výstavbě domácí KČOV. V České republice i v zahraničí jsou používány k čištění odpadních vod jako domovní čistírny dosti podobné systémy {--} nejčastěji jsou to septiky, zemní filtry, kořenové čistírny, aktivační čistírny a biodisky. Obecně platí, že pro budovy, které mají (nyní nebo v budoucnu) možnost napojení na obecní kanalizaci nejsou alternativní způsoby čištění odpadních vod vhodné. Naopak jsou vhodné pro objekty bez možnosti napojení na kanalizaci a dále pro sezónní objekty, samoty a chaty, kde je jen sezónní produkce odpadní vody. V České republice se jako KČOV používá nejčastěji systém s horizontálním podpovrchovým tokem. V tomto typu KČOV dochází k dostatečnému odstraňování organického znečištění a nerozpuštěných látek, ale účinnost odstraňování dusíku a fosforu je relativně nízká. V případě použití pro malý počet EO však úplně postačuje, protože zatížení je většinou tak malé, že koncentrace znečišťujících látek v odtékající vodě splňují dané limity. Ze zahraničních výzkumů vyplývá, že pro zvýšení účinnosti odstraňování dusíku jsou vhodnější hybridní systémy, kde se kombinuje horizontální tok s vertikálním a s recirkulací. Pro odstraňování dusíku jsou vhodné také systémy s vertikálním tokem a přerušovaným dávkováním odpadní vody, které vykazují dobré výsledky zejména při odstraňování amoniaku. Pro zlepšení odstraňování fosforu z odpadní vody je nejvhodnější použití jako náplň kořenového pole nebo doplnit jako zvláštní filtry speciální materiály s vyšším obsahem železa, hliníku nebo vápníku, s jejichž pomocí lze dosáhnout účinnosti přes 90%. Ve své práci jsem dospěla k názoru, že nejvhodnějším typem domovní kořenové čistírny odpadních vod pro podmínky v ČR je KČOV s horizontálním podpovrchovým tokem. A to proto, že je to nejpoužívanější a tím pádem i nejvíc odzkoušený typ KČOV s dostatečně vysokou účinností čištění pro normami požadované látky.
|
|
Dům - kronika
Volf, Anna ; Koryčánek, Rostislav (oponent) ; Resslová, Veronika (vedoucí práce)
Projekt diplomové práce „Dům – kronika“ je autorskou interpretací „Duch místa“. Rotunda je malý dům-kolumbárium. Rotunda je navržena na prostor vzpomínání. Dům má oválný 8-stranný (šestnáctiúhelný) tvar; obvod od úrovně terénu se skládá výhradně ze starých dřevěných oken. Tímto je jeho funkce nejen ve vymezení prostoru pro vzpomínání, ale také symbolická, jako napojování vrstev na strany kolumbária. Součástí instalace je muzeum - kolumbárium, vevnitř kolumbární výklenky navrhuji ukládat makety zbořených domů nebo domů odsouzených k demolici. V 14-ti urnových výklencích míním mít modely čeljabinských budov s daty narození a smrti, jako jejich krátký epitaf.
|
|
Stavba v krajině - Winery
Tonyková, Daniela ; Dýr, Petr (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Hlavní myšlenkou projektu je umístění vinařského závodu spolu s řemeslnou výrobou do jednoho jasně vymezeného objektu, který umožní velmi jednoduché provozní vazby za co nejmenších plošných nároků a s co nejmenšími hospodářskými dvory. Vlastní výroba vína je zde schována v jednoduchém kvádru pod povrch pozemku. Nad zemi se pak propisují tři kvádry, jež se postupně na sever zmenšují a mezi nimi jsou větru prostupné dvory. Největším objektem pohledově navazujícím na Pálavu je prostor věnovaný návštěvníkům. Je zde umístěný sál pro degustace a pro různé akce a zároveň sloužící k prezentaci vína a jeho prodeji. Přes malý dvůr určený pro návštěvníky a různé kulturní akce navazuje kvádr potřebný pro vinařský závod – import hroznů, export a umístění veškeré malé mechanizace potřebné pro pěstování vinné révy. Tento prostřední objekt je možno obsluhovat pro pěší ze strany jižní a pro navážení révy a pro stroje ze strany severní. Zde je také hospodářský dvůr zároveň sloužící i bednářství. Všechny objekty jsou materiálově propojeny a k rozbití jednoduchých kvádrů pomáhá i použití dřevo-ocelové konstrukce před fasádami, které je popnuté psím vínem, které v ročním období krásně mění barvu.
|
host ::
