|
|
Barcoding společenstva makrozoobentosu Křesánovského potoka
PEJCHAROVÁ, Eliška
Molekulární genetické metody, mezi které se řadí i barcoding, jsou v posledních letech stále častěji a častěji využívány pro analýzu společenstev nejen makrozoobentosu. Morfologická determinace přesných druhů jepic, pošvatek či chrostíků v jejich larválním stádiu je náročná a vyžaduje množství času a znalostí. Analýza pomocí barcodingu může pomoci přesněji zařadit sporné druhy. Cílem této diplomové práce je pomocí metody barcodingu determinovat vybrané zástupce makrozoobentosu a ověřit morfologickou determinaci zástupců makrozoobentosu. Sledovanou lokalitou je Křesánovský potok v jižních Čechách. Z odebraných vzorků byla extrahována dna a s pomocí mitochondriálního genu CO1 a primerových párů LCO1490, HCO2198 a jgLOC1490 a jgHCO2198 byly vytvořeny sekvence které byly testovány v programu BLAST. Byly získány nejpodobnější sekvence z veřejně dostupných databází a následně byl jejich porovnáním určen přesný druh. Celkem bylo studováno 57 vzorků z nichž bylo morfologicky určeno 29 druhů (šest druhů pošvatek osm druhů jepic, sedm druhů chrostíků, tři zástupce brouků, čtyři druhy dvoukřídlých a jeden druh blešivce) a barcodingem 30 druhů (11 druhů jepic, osm druhů pošvatek, pět druhů chrostíků, dva druhy dvoukřídlých, tři druhy brouků a jeden druh blešivce). Morfologická determinace byla úspěšná v 63 % případů. U jepic byla úspěšnost 74 %, u pošvatek 67 %, u chrostíků 33 % a u dvoukřídlých 25 %. Zástupce blešivců byl morfologicky určen správně. Barcoding se jeví jako vhodná metoda pro studium makrozoobentosu a vynikající doplněk k morfologické analýze vzorků. Má však svá omezení a není vhodné jej uvažovat jako jedinou metodu při determinaci vzorků makrozoobentosu.
|
|
|
Modulátor s rozprostřeným spektrem
Lejsková, Alena ; Kováč, Michal (oponent) ; Maršálek, Roman (vedoucí práce)
Práce se zabývá metodou rozprostření spektra datových signálů určených k přenosu rádiovým kanálem. Existují tři různé způsoby aplikace rozprostírání, k jejich realizaci se využívají tzv. pseudonáhodné posloupnosti, nebo také vzájemně ortogonální posloupnosti. V těchto systémech nalezneme uplatnění řady modulací, z nichž jedna z nich (čtyřstavové fázové klíčování) je uvedena na konci práce. Metoda rozprostírání tvoří také základ ortogonálního multiplexu OFDM. Cílem práce je seznámení s principem metody rozprostírání spektra a popis systémů, vysílačů a přijímačů, které pracují na základě této metody.
|
|
|
Analýza scény založená na 2D obrazech
Hejtmánek, Martin ; Drahanský, Martin (oponent) ; Orság, Filip (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá analýzou povrchu objektů v jednoduché scéně reprezentované dvourozměrným obrazem. Shrnuje běžně používané metody v tomto oboru informačních technologií a popisuje jejich výhody a nevýhody. Na základě získaných znalostí a zkušeností představuje vlastní návrh algoritmu pro analýzu povrchu objektů založený na světelné informaci. Obsahuje podrobný popis algoritmu implementovaného v rámci této práce a diskutuje výsledky provedených experimentů. Na základě zkušeností s implementovaným algoritmem navrhuje možné předpoklady pro jeho další vylepšení.
|
|
|
Bioinformatika lidského genomu
Kupková, Karolína ; Provazník, Ivo (oponent) ; Maděránková, Denisa (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá úseky DNA obsahujícími pouze adenin a guanin. V teoretické části je popsána struktura a složení deoxyribonukleové kyseliny, chromosomů a genů. Jsou zde uvedeny základní informace o lidském a šimpanzím genomu a o konformacích řetězců obsahujících adenin s guaninem. Praktickou část tvoří program, který vyhledá požadované úseky v sekvencích, zobrazí je a uloží. Součástí práce je analýza genů společných pro člověka a šimpanze, které byly zkoumány pro stanovení náhodnosti, funkčnosti a konzervovanosti těchto úseků.
|
|
| |
|
|
Algoritmické generování estetických rytmických sekvencí
Mahnert, Jakub ; Klepárník, Petr (oponent) ; Beran, Vítězslav (vedoucí práce)
Cílem projektu je navrhnout a implementovat systém, který se snaží potvrdit, nebo vyloučit domněnku, že je možné generovat unikátní rytmické sekvence, které člověk vnímá jako estetické. V práci je potom navržen a implementován framework, umožňující tvorbu algoritmů, generujících rytmické sekvence technikou kompozice. V jeho rámci jsou potom navrženy a implementovány algoritmy, zkoumající v uživatelském testování korelaci pravidelnosti formy a vlivů náhody na výslednou míru estetičnosti sekvence.
|
|
|
Hledání nejkratších cest grafem
Jágr, Petr ; Ohlídal, Miloš (oponent) ; Jaroš, Jiří (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce je hledání, porovnání, úprava a implementace vhodných grafových algoritmů vedoucích k nalezení všech nejkratších cest mezi všemi dvojicemi vrcholů v neorientovaných grafech. Pro tento účel jsou využity modifikace již existujících algoritmů a jejich fragmentů tak, aby bylo docíleno co možná nejnižší časové náročnosti výpočtu. Porovnáme si Dijkstrův, Floyd-Warshallův a Bellman-Fordův algoritmus.
|
|
|
Měření aktuální rychlosti vozidla
Štencel, Jakub ; Petyovský, Petr (oponent) ; Horák, Karel (vedoucí práce)
V teoretické části této práce jsou shrnuty metody pro analýzu pohybu v obraze. Podrobněji jsou rozebrány metody, které slouží pro detekci pohybu v obrazových sekvencích. Praktická část je zaměřena na nalezení významných bodů v obraze (zaměřovacích terčíků na karoserii vozidla), díky kterým je následně vypočítána rychlost vozidla.
|
|
|
Sestavování fragmentů DNA
Paulenda, Ján ; Jaša, Petr (oponent) ; Burgetová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaobírá problematikou sestavování fragmentů DNA. Problém je převeden na problém sestrojení nejkratšího superřetězce. V rámci teoretického řešení jsou popsány různé sestavovací techniky a metody porovnávání textových řeťezců. Práce se dál v širším kontextu zaobírá jazykem Perl, který byl použit při implementaci daného problému. Závěr práce obsahuje statistiky testů implementovaného řešení.
|
|
|
Měření a analýza elektrochemických signálů DNA
Štekovič, Michal ; Hubálek, Jaromír (oponent) ; Valla, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce popisuje základní metody pro měření a analýzu DNA. V první části se zabírá popisu samotné DNA. V další části se věnuje principu získání DNA z daného vzorku jeho izolaci a čištění. Popisuje přístroje, které jsou k měření a analýze nezbytné. V závěrečné části se věnuje metodě adsorptivní voltametrie, vyhodnocení naměřených výsledků a zpracování dat pomoci programového prostředí MATLAB.
|
host ::
RSS.