|
|
Dějiny a katalog historické knihovny farnosti sv. Vojtěcha v Praze - Novém Městě
PIVOŇKOVÁ, Alena
Cílem této diplomové práce bylo vytvoření katalogu rukopisů a tisků knihovny farnosti u kostela sv. Vojtěcha v Praze - Novém Městě. Práce je rozdělena do několika kapitol. V úvodu jsou tyto jednotlivé kapitoly stručně představeny. Následuje kapitola pojednávající o použité literatuře a pramenech. Další dvě následující kapitoly se obě zabývají dějinami, nejprve původce knižního fondu, tedy dějinami svatovojtěšské farnosti (je doplněna přehledem zdejších farářů a kaplanů) a poté samotné knihovny. Kapitola pátá pak vysvětluje, jakým způsobem byl katalog vytvořen a informuje o celkovém počtu rukopisů a tisků v knihovně. Celá šestá kapitola je věnována analýze knižního fondu a je rozdělena na deset podkapitol podle hledisek tohoto rozboru. První zkoumá dobu vzniku farních knih, druhá obsah (téma) knih, třetí použitý jazyk, čtvrtá uvedená místa vydání a tisku, pátá a šestá tiskaře a nakladatele všech tisků, sedmá zmiňuje ilustrace obsažené ve farních knihách a osmá zkoumá vazby knih. Závěr se snaží zhodnotit vytyčené cíle. Přiložen je též seznam pramenů a literatury, a nakonec též katalog farní knihovny. Práce obsahuje také fotografie (konkrétně kapitoly 6.5, 6.6, 6.7 a 6.8).
|
|
|
Zápalná oběť ve Starém zákoně
Niklová, Pavla ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Roubalová, Marie (oponent)
Práce se věnuje výkladu pojmu zápalná oběť ve Starém zákoně. Zabývá se místem kultu (svatyně, chrám), kněžstvím v Izraeli, lidskými oběťmi a rekonstrukcí rituálu zápalné oběti s výkladem jednotlivých úkonů, na základě překladu a výkladu první kapitoly Třetí knihy Mojžíšovy. Cílem práce je zjistit, jakou funkci a smysl měl tento rituál pro izraelskou komunitu, ale také jakou zvěst mají texty pojednávající o zápalné oběti pro současného čtenáře.
|
|
|
Historie farnosti v Mostě v letech 1945-1990
Hausner, Martin ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
Cílem této práce bylo popsat historii mostecké farnosti v letech 1945-1990. Je to bezmála polovina století, ve kterém nebyla nouze o dramatické události, ať už na rovině státní, politické, obecní, farní nebo osobní. Na počátku sledovaného období spatřujeme pád nacistické ideologie, na jeho konci sledujeme pád ideologie ateistické. V období, které je vymezeno těmito mezníky, postihlo farnost mnoho změn a těžkých ran. Nejprve to byl poválečný teror páchaný na německém obyvatelstvu a odsun. Zanedlouho dochází ke komunistickému puči, po kterém nastává nejprve skrytý a zanedlouho otevřený boj proti církvím, kdy se církev dostává pod dozor a do moci státních úředníků. V této době je téměř symbolicky v duchu doby mostecká farnost i s kostely smetena z povrchu země a nachází azyl v nevelkém farním sále. Teprve po téměř dvaceti letech života v neustálém provizoriu má farnost opět svůj chrám. To už je ale totalita na konci sil a přichází demokracie, ve které se mostecká farnost po mnoha desetiletích nesvobody znovu učí svobodně dýchat a žít. Klíčová slova Historie, církev, farnost, kostely, kněží
|
|
|
Náboženský život v československých věznicích v období komunistického režimu
Synek, Jan ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o československém vězeňství v letech 1948 - 1989 z pohledu náboženství. Zabývá se vývojem vězeňské duchovní služby, sleduje její zánik po únoru 1948 a popisuje, jakým způsobem vězni řešili zákaz praktikování náboženství ve věznicích. Dále se zaměřuje na náboženské perzekuce v komunistickém Československu, uvádí důvody, pro které byli příslušníci jednotlivých konfesí vězněni a ukazuje, jak se jejich víra promítala do každodenního vězeňského života. Autor poukazuje na soustředění duchovních do uzavřených oddělení, vysvětluje, co bylo jeho příčinou a snaží se vykreslit každodenní život těchto uzavřených komunit. Detailně popisuje, jak odsouzení praktikovali úkony, spojené s jejich vírou a zabývá se odlišnostmi jednotlivých konfesí. Práce se zamýšlí nad smyslem věznění mnoha set duchovních, řeholníků a laiků některých církví v komunistickém Československu. Zamýšlí se nad silou víry a přesvědčení, vystavené krutému fyzickému zacházení a psychickému nátlaku. Rovněž řeší otázku kolaborace, vztahy mezi příslušníky jednotlivých vyznání a mezi odsouzenými a dozorci. V závěru pak vykresluje, jak nábožensky založení lidé, kteří prošli komunistickými věznicemi a pracovními tábory, hodnotí tuto zkušenost a její důsledky pro jejich další život a působení.
|
|
|
Církevní politika KSČ a státu v severovýchodních Čechách v letech 1948-1960
Kafka, Jan ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Jan Kafka: Církevní politika KSČ a státu v severovýchodních Čechách v letech 1948-1960 Zkrácená anotace v českém jazyce Předkládaná práce sleduje vývoj a formy církevní politiky státu v rámci regionu severovýchodní Čechy. Analyzuje roli jednotlivých státních institucí a bezpečnostních složek, pozornost věnuje zejména roli pracovníků církevních oddělení národních výborů (tzv. církevních tajemníků). Práce dále zkoumá reakci jednotlivých církví na státní politiku a popisuje, jaké strategie a postoje zaujímali církevní představitelé (např. katolický biskup Mořic Pícha), duchovní, řeholníci a řeholnice. Sledován je i vliv státní politiky na vztahy mezi církvemi.
|
|
| |
|
|
Náboženský život v československých věznicích v období komunistického režimu
Synek, Jan ; Rychlík, Jan (vedoucí práce)
Rigorózní práce pojednává o československém vězeňství v letech 1948 - 1989 z pohledu náboženství. Zabývá se vývojem vězeňské duchovní služby, sleduje její zánik po únoru 1948 a popisuje, jakým způsobem vězni řešili zákaz praktikování náboženství ve věznicích. Dále se zaměřuje na náboženské perzekuce v komunistickém Československu, uvádí důvody, pro které byli příslušníci jednotlivých konfesí vězněni, a ukazuje, jak se jejich víra promítala do každodenního vězeňského života. Autor poukazuje na soustředění duchovních do uzavřených oddělení, vysvětluje, co bylo jeho příčinou a snaží se vykreslit každodenní život těchto uzavřených komunit. Detailně popisuje, jak odsouzení praktikovali úkony, spojené s jejich vírou a zabývá se odlišnostmi jednotlivých konfesí. Práce se zamýšlí nad smyslem věznění mnoha set duchovních, řeholníků a laiků některých církví v komunistickém Československu. Zamýšlí se nad silou víry a přesvědčení, vystavené krutému fyzickému zacházení a psychickému nátlaku. Rovněž řeší otázku kolaborace, vztahy mezi příslušníky jednotlivých vyznání a mezi odsouzenými a dozorci. V závěru pak vykresluje, jak nábožensky založení lidé, kteří prošli komunistickými věznicemi a pracovními tábory, hodnotí tuto zkušenost a její důsledky pro jejich další život a působení.
|
|
| |
|
|
Imigrace zahraničních duchovních do Česka
Uttendorfská, Anna ; Janská, Eva (vedoucí práce) ; Havlíček, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá migrací zahraničních duchovních do Česka. Teoretická část práce se věnuje diskuzi s literaturou. V praktické části práce pak následuje metodika, zdroj dat a posléze výsledky analýzy jednotlivých náboženských organizací. Cílem práce je zjistit zda do Česka duchovní migrují a jestliže ano tak jakou má tato migrace strukturu. Výsledky práce ukázaly, že taková migrace existuje a imigranti tvoří nezanedbatelný podíl duchovních v Česku a to zvláště v Římskokatolické církvi. Tito zahraniční duchovní se vyskytují ve větší míře v Praze a jejím okolí. Většina zahraničních duchovních pochází z jiných evropských zemí, zejména Polska a Slovenska. Klíčová slova migrace duchovních, zahraniční duchovní, imigrace, kněží, kazatelé
|
|
|
Proměny diskurzů českého katolického exilu v Itálii 1962-1969
Blažek, Ondřej ; Šebek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Jonová, Jitka (oponent)
Tato práce pojednává o dění v českém katolickém exilu v Itálii se zaměřením na 60. léta 20. století. Poskytuje bližší vhled do institucionálních a diskurzivních proměn, které se zde odehrávaly v době konání II. vatikánského koncilu (1962-1965) a následného pobytu kardinála Josefa Berana v Římě (1965-1969). Práce se soustřeďuje především na vývoj v nakladatelství Křesťanské akademie, Středisku Velehrad a Papežské koleji Nepomucenum v Římě, kde působily přední osobnosti českého katolického exilu, většinou z řad kněží. Metodou historické diskurzivní analýzy práce sleduje, jak v tomto prostředí získávala stále větší převahu prokoncilní orientace, která se negativně vymezovala vůči konzervativnímu myšlenkovému proudu v církvi. V neposlední řadě práce též ukazuje, jak podobu katolického exilového diskurzu v Itálii ovlivňovaly proměny vztahu mezi papežskou diplomacií a komunistickým Československem.
|
host ::
RSS.