|
|
Filosofie jako zaujetí (Hra - hraní, sen - snění, báseň - básnění - tělo, mocné i nemocné)
Strobachová, Ingrid ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Haškovcová, Helena (oponent) ; Hogenová, Anna (oponent)
V práci je ve třech základních částech analyzováno a rozvedeno základní téma z úvodu práce - společné otázky nenáhodně a nutně položené v medicíně i ve filosofii a společné zaujetí. První část je teoretickou přípravou v podobě předvedení některých základních pojmů, které jsou dále v práci používány. Druhá ústřední část je ve třech nabízených možnostech - ve hře, hraní, ve snu, snění a v básni, básnění - ukázáním míst porozumění, slyšení (řeči i ticha), odpovídání. Hraní, snění, básnění nabídne každodennosti krásu přesahů bez rušení hranic, nabídne svobodnou zaujatost jako východisko každodennosti a konečnosti ceněné pro ně samotné. Svoboda a odpovědnost, Já a ten Druhý, nemoc a naděje - vše v dimenzích vážnosti a nevážnosti, rozumu a nerozumu, s tělesným rozměrem - nám v hraní snění a básnění umožní nová nahlédnutí zaujatého filosofování a medicíny. Třetí část v aplikaci na dvě oblasti - Já, dítě a rodičovství a Terapeut a klient - vykáže hraní, snění a básnění jako varianty vztahových rámců.
|
|
|
Sebepéče jako projev autonomie člověka v procesu péče
Halmo, Renata ; Šimek, Jiří (vedoucí práce) ; Ivanová, Kateřina (oponent) ; Dolista, Josef (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou vztahu pacient - zdravotník, potažmo sestra, a to z pohledu sebepéče pacienta jako vědomého chování (jednání), které je pacientem uskutečňováno s cílem udržet zdraví a uskutečňovat životní plán. Etický rozměr Teorie deficitu sebepéče (Oremové) je spatřován v pojetí osoby, které vyzvedává povahu lidské bytosti, jež se ve společenství s druhými lidmi vyvíjí, stává se jedinečnou a stará se o své bytí. Teorie deficitu sebepéče je srovnávána s NANDA taxonomií II s ohledem na respekt k autonomii pacienta. Oba ošetřovatelské přístupy jsou zkoumány z pohledu jejich východisek, teoretického základu, diagnostického procesu, komunikace, personální kompetence sester a cílů péče. Pozornost je také věnována situaci, kdy pacient není ochoten se na procesu péče podílet (noncomplianci) a odpovědnosti. Na základě provedeného zkoumání je možné říci, že Teorie deficitu sebepéče vede sestru k respektu autonomie pacienta více než NANDA taxonomie, a to svými diagnostickými koncepty zohledňujícími pacientovo pojetí péče a ošetřovatelskou moudrostí sestry. Důležitou roli hrají také způsoby podpory pacienta a hlavní cíl péče, kterým je snaha zvýšit pacientovy kompetence sebepéče, a tím i jeho nezávislost na okolí.
|
|
| |
|
|
Zásady firemního dobrovolnictví v ČR
KAŇOKOVÁ, Simona
Cílem této práce je popsat firemní dobrovolnictví v ČR a následně stanovit strukturovaný soubor etických zásad, kterého by se firmy měly držet, aby se zvýšila etická úroveň realizování firemního dobrovolnictví a jeho pozitivní dopad. Teoretická část představuje občanské a firemní dobrovolnictví, poukazuje na jejich zákonné i obsahové odlišnosti i na prostředí neziskových organizací a ekonomických subjektů tj. firem. Firemní dobrovolnictví (FD) je definováno jako součást dárcovství, které je sociální složkou firemní společenské odpovědnosti (CSR). Práce popisuje CSR jako nástroj etiky podnikání a hodnotí jeho vliv na firemní kulturu a pracovní sociální prostředí, ve prospěch solidárních projektů typu FD. Praktická část navazuje na základě zkušeností a studia odborných textů definováním čtyř modelů odrážejících fáze firemní etické zralosti. Jejich názvy jsou odvozeny ze souvislostí a příčin zahájení FD - modely přirozeně morální, propagační, personalistický a zaměstnanecký. Rozbor modelů směroval k naplnění cíle práce, sestavení sedmi etických zásad pro FD - principy reálného potenciálu, plánu a dopadu, cílové kvantity a kvality, přínosu pozice koordinátora, rovnocenného přístupu, svobody k rozhodování a princip pravdivé komunikace. Zásady nejsou postupem, ale kladou návodné a podpůrné otázky a koncentrují základ pro etický projekt FD. Text doprovází hodnotící komentář (z institucionálního, sociálního nebo individuálního etického hlediska) pomocí praktických příkladů.
|
|
|
Delegování a jeho realizace v praxi
Tunysová, Alena ; Kříž, Josef (vedoucí práce) ; Hana, Hana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na proces delegování a jeho realizaci v praxi. Práce se skládá z teoretické části a vlastní práce. Literární rešerše se v úvodní části zabývá definováním obecných pojmů z oblasti managementu. V hlavní teoretické části je rozebírána problematika delegování, co je předmětem, jaké jsou prvky a cíle. Dále jsou uvedeny výhody a nevýhody, bariéry, které brání řídícím pracovníkům delegovat. Detailněji je rozebírána analýza práce, tedy co lze a nelze delegovat, dále plánování delegování, které zahrnuje dílčí části jako cíle, termíny, rozhodnutí, rozsah delegované pravomoci či kontrolu. Nejsou opomenuty ani kapitoly zaměřující se na volbu vhodného pracovníka pro delegování a jak správně delegovat.
Praktická část je primárně založena na technice dotazníkového šetření, ve kterém jsou uvedeny výroky vycházející z literární rešerše. Pomocí grafů jsou vyobrazeny odpovědi dotazovaných manažerů, doplněné o informace získané z nestrukturovaných rozhovorů. Pro získání komplexních informací je využita i metoda strukturovaného rozhovoru s řídícími pracovníky. V závěru práce jsou zhodnoceny výsledky šetření a na jejich základě navrženo opatření, které by mělo zajistit efektivnější využití delegování
ve zkoumaném podniku.
|
|
| |
|
|
Odpovědnost za mírové operace Organizace spojených národů.
Jarkovská, Michaela ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Resumé Cílem této práce je odpovědět na otázku, zda je za jednání vojenských kontingentů v mírových operacích OSN odpovědná OSN, nebo státy poskytující kontingenty. Práce se zabývá pouze mírovými operacemi vedenými OSN a odpovědnosti za jednání mírových kontingentů, nikoliv individuální odpovědnosti jejích příslušníků. Důvodem pro zvolené téma je specifický právní status mírových sborů. I když zůstávají ve službách svého státu, stávají se po dobu mírové operace mezinárodním personálem pod vedením OSN. Práce se skládá ze čtyř hlavních kapitol. První z nich zmiňuje charakteristiku a právní základ mírových operací a vymezuje, které typy operací jsou předmětem práce. Druhá kapitola se zabývá základní úpravou odpovědnosti států za protiprávní jednání. Třetí kapitola přibližuje problematiku právní subjektivity a odpovědnosti mezinárodních organizací, zejména OSN. Tyto instituty spolu úzce souvisí, protože pouze subjekt mezinárodního práva může nést odpovědnost za své protiprávní jednání. Čtvrtá a zároveň nejdůležitější kapitola se koncentruje na problematiku odpovědnosti za jednání příslušníků mírových kontingentů. Kapitola rozebírá předpoklady mezinárodní odpovědnosti státu a mezinárodní organizace, porušení mezinárodního závazku a přičitatelnost chování. Zmiňuje, které závazky může OSN a státy poskytující...
|
|
|
Internet a autorské právo-rozsah odpovědnosti jednotlivých subjektů a způsoby ochrany proti pirátství
Ouroda, Tomáš ; Žikovská, Petra (vedoucí práce) ; Císařová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku odpovědnosti subjektů vyskytujících se na internetu a problematika pirátství. Jedná se především o rozbor, jak jednotlivé subjekty mohou být odpovědné za porušování autorskoprávních norem. Záměrem této diplomové práce nebylo komplexní zpracování všech relevantních aspektů pirátství a vyplývající odpovědnosti, ale zejména probrat nejvíce diskutované aktuální problémy. Téma jsem si vybral z důvodu osobního zájmu o studium dynamicky se rozvíjejícího oboru práva informačních technologií a práv duševního vlastnictví. Práce je rozdělena na osm kapitol, každá se vypořádává s určitou problematikou tohoto tématu. První dvě části hovoří obecně o internetu a schopnosti práva se na internetu prosadit. Zmiňovány jsou především otázky legitimity práva na internetu, důvody existence práva na internetu a obzvláště význam autorskoprávní ochrany. Část třetí mapuje formální prameny autorského práva přizpůsobené éře digitalizace autorských děl. Těžištěm vztahů na internetu jsou otázky určování jurisdikce a rozhodného práva, které jsou popsány v kapitole čtvrté. Rozebrány jsou přístupy z hlediska určovatelů - místo škodní události, místo plnění a místo státní příslušnosti subjektu. O odpovědnosti subjektů, jak o nich hovoří zákon o některých službách informační společnosti, je...
|
|
|
Výchova k odpovědnosti
Štefková, Ivana ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Strouhal, Martin (oponent)
Tato práce představuje syntetizující pojednání o výchově k odpovědnosti. Předkládá interdisciplinární pohled na její jednotlivé aspekty a ústí v konkrétní výchovné přístupy. Odpovídá na otázky, jak lze vymezit odpovědnost pro účely výchovného působení, jaké je její místo v dnešní společnosti a v dnešní době, jaké jsou její psychologické aspekty. Shrnuje jednotlivá pojetí výchovy k odpovědnosti v rodině, ve škole a ve volném čase. KLÍČOVÁ SLOVA odpovědnost, výchova k odpovědnosti, autonomie, rozhodování
|
|
|
Odpovědnost a ručení členů představenstva akciové společnosti vůči třetím osobám
Mirčevský, Tomáš ; Černá, Stanislava (vedoucí práce) ; Patěk, Daniel (oponent)
Práce se zabývá přímou odpovědností a ručením členů představenstva akciové společnosti vůči třetím osobám, zejména pak vůči věřitelům společnosti. Hlavním úkolem této práce je podat ucelený výklad o zákonem zakotvených možnostech věřitelů domáhání se svých práv přímo na členech statutárního orgánu s možností porovnání se zahraniční úpravou. Práce se skládá ze 3 kapitol. Kapitola první podává obecný výklad o organizaci, funkcí, povinnostech a odpovědnosti akciové společnosti. Kapitola se skládá ze tří částí. Část první je věnována charakteristice, jednání, obsazení představenstva akciové společnosti, členství v něm a vztahu mezi společností a členy představenstva. V části druhé je věnována pozornost právům a povinnostem při výkonu funkce členů představenstva. Část třetí se věnuje odpovědnosti a ručení členů představenstva vůči společnosti. Druhá kapitola je věnována jednotlivým ustanovením zakotvujícím přímou odpovědnost členů představenstva akciové společnosti, kteří se podílejí na tvorbě a správě společnosti, přičemž se skládá ze tří částí. Část první se zabývá jednotlivými ustanoveními zakotvujících přímou odpovědnost členů představenstva. Část druhá se věnuje úsilí tuzemských soudů o dovození přímé odpovědnosti a poslední, třetí část se věnuje trestněprávní odpovědností členů představenstva....
|
host ::
RSS.