|
|
Kulturně-společenské centrum Brno-přehrada /téma "Brno-město uprostřed Evropy"/
Mikulka, Petr ; Žalmanová,, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
V rámci diplomové práce je řešeno téma Brněnské přehrady a jejího efektivního využití. Samotným předmětem diplomové práce je kulturně-společenské centrum (dále jen centrum). Projekt sleduje široký urbanistický kontext a poskytuje nový pohled na provoz a využití této lokality. Obsahuje návrh koordinace pohybu a efektivního využití nejatraktivnějších ploch, které bezprostředně souvisí s vodní hladinou. Kulturně-společenské centrum je koncipováno jako součást krajiny. Navazuje a propojuje dvě úrovně stezek/komunikací, které vedou kolem objektu. Toto propojení je vyjádřeno prostřednictvím dominantního schodiště. Program centra doplňuje nabídku vybrané lokality o volnočasové aktivity, zároveň centrum nabízí velmi netradiční pojetí prostoru. Digitální systém snímá RGB spektrum aktuálního počasí a výsledky převádí do grafických a scénických promítání. Tím se tvoří neustále nové pojetí prostoru, jeho atmosféry, teploty, struktury a intenzity. Návštěvník tedy nikdy nebude součástí stejné „expozice“. První patro, úroveň 1.NP (+0,000) kolem vodní hladiny, je přednostně využito jako kulturně-společenské centrum. Obsahuje tři hlavní lodě centra, foyer s kavárnou a drobným občerstvením a dále objekt kabeláže DPMB. Fasáda objektu je na určených místech posuvná; díky tomu nic nebrání návštěvníkům být v přímém kontaktu s vodní plochou. Úroveň 2.NP (+3,500) navazuje na převýšený prostor foyer spolu s relaxační částí kavárny. Z velké části je tato úroveň využívána k technickému zabezpečení budovy. Úroveň 3.NP (+7,000) navazuje na horní komunikaci kolem objektu. Na této úrovni se odehrává volnočasové a vzdělávací centrum, které je doplněno multifunkčním sálem a menším administrativním zázemím. Okolí stavby je doplněno outdoorovým sportovním vybavením a je upraveno parkovým způsobem a la Miralles park.
|
|
|
Novostavba kostela v obci Krhová
Ječmen, Marek ; Štěpán, Marek (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh novostavby katolického kostela ke stávajícímu hřbitovu v obci Krhová u Valašského Meziřící. Hlavní myšlenkou je dát obci stavbu, která z historického hlediska byla vždy stavbou nejdůležitější. Stavba, která reprezentuje hodnoty trvalé. Objekt kostela s hřbitovem je komponován jako horizontála hřbitovní zdi, z níž vystupuje jednoduchá vertikální forma kostela, která se tyčí nad obcí.
|
|
|
Radnice Brno – Sever
Kříž, Petr ; Pechman, Tomáš (oponent) ; Sochor, Jan (vedoucí práce)
Projekt se zabývá návrhem nové radnice v nově navržené urbanistické struktuře na místě chátrajícího areálu vojenských kasáren v Brně v Černých polích. Hmotu radnice odvozuje od navržené urbanistické struktury na exponovaném nároží řešeného území. Svým objemovým řešením vyjadřuje otevřenost a transparentnost budovy radnice, svým konstrukčním a materiálovým řešením vypovídá o společenské zodpovědnosti úřadu a jeho záměru jít příkladem.
|
|
|
Být v krajině
Šrolová, Andrea ; Sendler, Zdeněk (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Další vrstva nad tradiční českou barokní krajinou, vytvořená vztahem člověka k prostředí. Nový rastr oblasti Jičínska, který navazuje na kompozice vytvořené v baroku hrabětem Šlikem a Albrechtem z Valdštejna. Určila jsem 7 lomů, ve kterých jsem navrhla různé zásahy.
|
|
|
Nová vize pro tatranský region
Bartková, Darina ; Boleslavská, Yvona (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Tatry su sucastou identity slovenskeho a polskeho naroda. Maju vyznamne postavenie v ramci regionu, ktoreho rozvoj a prosperita zavisi na vzajomnej spolupraci obci, krajov a statov. Je to krajina vynimocna svojim prirodnym bohatstvom a vztahom cloveka k nej. Ten sa zacal prvotnym poznavanim a objavovanim kras uzemia, ktore nepatrilo nikomu. Jeho postupnym osvojovanim sa vytvorilo nedelitelne spojenie krajiny a ludi. Vznikli prve tatranske osady a s tym aj pociatky turistickej kolonizacie. Vztah cloveka k tatranskej krajine sa meni a vyvija. Meni sa aj krajina sama. To, co ostava platne, su jej hodnoty. Len ich udrzanim sa Tatry dokazu plnohodnotne identifikovat v sirsom kontexte. Tak velke uzemie potrebuje jednotnu koncepciu bez ohladu na hranice. Tatry - clovek - krajina Tatransku krajinu definuje prirodne prostredie zrastene s ludskymi sidlami. Oblast sidelnych struktur je scasti osvojena clovekom. Ma vybudovanu infrastrukturu a centra cestovneho ruchu. Je zonou pohodlia. Clovek, ktory ju nepotrebuje opustit, straca priamy kontakt s autentickou krajinou. Tatry ostavaju len kulisou. Za pomyselnymi hranicami zony pohodlia, mimo sidel, existuje samostatny “svet nikoho”, bez vacsich zasahov cloveka. Je zonou hor, pretkana sietou turistickych chodnikov. Clovek sa v nej ocita v priamom kontakte s krajinou a Tatry sa stavaju dejiskom. Tri svety Krajina a postavenie cloveka v nej ma v uzsich regionalnych suvislostiach rozny charakter. Na prvy pohlad v Tatrach existuju tri samostatne svety. Zapadne Tatry su oblastou tradicnej turistiky, horskych chat a utulni pod ich dlhym a narocnym hrebenom. Vychodne Tatry su charakteristicke koncentrovanou ludskou cinnostou, centrami cestovneho ruchu a sportov. Patri k nim siet tradicnych horskych chat. Zona hor tu oproti Zapadnym Tatram ustupuje pred clovekom ovela hlbsie do vnutra pohoria. V Polskych Tatrach sa miesa tradicna turistika s centrami cestovneho ruchu. Ich pozicia umoznuje priamy vstup do ostatnych casti Tatier. Skutocne spojenie troch svetov sa javi ako hlavna vyzva do buducnosti. Tatry ako jeden celok, jeden svet. Turisticka siet Podpora tradicnej turistiky a siet turitickych chodnikov su tym prvkom, ktory dokaze zjednotit cele uzemie. Funkcna siet je postavena na dolezitych spojniciach horskych chat a zaujmovych bodov. Doplnenim a naviazanim na historicke stopy byvalych objektov je mozne vytvorit funkcny okruh vo vnutri Tatier, v zone hor. Turista si v ramci okruhu sam urcuje pociatok a ciel cesty. Putuje krajinou a hlada utocisko. Turisticke objekty, ktore doplnia existujucu siet, svojim vhodnym umiestnenim podporuju prepojenia jej klucovych tras a sucasnych objektov v zone hor. Analyza tras pracuje s klucovymi prechodm, ich spojeniami a v priestorovom a casovom rozmere. Objekty na tychto trasach sa stavaju vyznamnymi uzlami a orientacnymi bodmi v krajine. V miestach nedostatocnych prepojeni tras su navrhnute nove uzly. Tvoria ich nove turisticke objekty, ktore reaguju na potreby turistov v konkretnej lokalite a prisposobuju tak svoju funkcnu napln. Bivak - Nocľaháreň - Horská chata - Horský hotel
|
|
| |
|
|
Soundscape, Lom Hády
Kolcunová, Pavlína ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Koncept diplomové práce v obecné rovině je postaven na fenoménu Soundscape. Tento pojem byl definován v 60. letech 20. století v rámci výzkumu World Soundcape Project, jako reakce na příliš zjednodušené uvažování o akustickém komfortu ve městě na úrovni hlukového znečištění. Přínos projektu tkví v rehabilitaci významu zvuku jako kulturního a sociálního fenoménu, který formuje identitu daného místa. Vzhledem k tomu, že oblast zkoumání auditivních jevů je velmi rozsáhlá, se teoretická část diplomové práce zaměřuje na popis zvukové percepce z psychologického a fyzikálního hlediska. Jde tedy o popis objektivních a subjektivních "událostí", které se na straně jedné jeví jako soubor fyzikálních veličin, na straně druhé jako sluchové scény, kde vyvstávají otázky, jakým způsobem se na sebe vážou jednotlivé zvuky, jaké významy vnímaný zvuk asociuje atd. Dalším východiskem pro zkoumání vlastností zvuků i samotný návrh, jsou inspirační zdroje čerpající z mimoarchitektonických přesahů - poetické akustické lokátory, či zvukové instalace. Práci na konkrétním problému předcházelo hledání místa, které je ve své podstatě akontextuální k okolnímu prostředí, svou monotónnností s různými stupni rozlehlosti či uzavřenosti generuje různorodé „soundcape“ a současně reflektuje zvukové prostředí okolní krajiny, která se tak stává objektem manipulace. Lokalita Lom Hády patří k nezaměnitelným dominantám Brna. Bledá stěna kopce spolu s vysílací věží jsou dobře viditelné z širokého okolí a poté, co těžební mechanismy utichly, se Hády opět vracejí přírodě. V těsné blízkosti se nachází přírodní památky Velká Klajdovka a Kavky - i díky tomu dnes v Růženině lomu roste na třicet druhů květin z červeného seznamu ohrožených rostlin České republiky. Lokalita je dobře dostupná pěšky i na kole ( je součástí turistické trasy Velká Klajdovka - Šumbera ) popř. MHD s docházkovou vzdáleností 800m. K areálu náleží i parkoviště s kapacitou 25 stání. Dispozice Tento "malý svět", odloučený od okolního prostředí intenzivní clonou zeleně, tvoří zvláštní protiklad a kontrast přilehlé sídlištní zástavbě. Prostředí lomu je neznámou v rámci známého kontextu, osvětluje jinak nepovšimnuté vrstvy krajiny. Návrh je specifickou intervencí, která aktivuje určitou krajinnou část různorodým programem, který je vložený do struktur odkazujících na industriální minulost lomu. Umístění těchto lineární prvků ve vztahu k okolí generuje šest rozdílných situací - vztah ( zvuku ) města a hudby ( milieu 1 /amfiteatr, milieu 2/větrná harfa ) vztah města a lomu ( tj. centra a periferie - milieu2/akustický lokátor ) vztah obrazu a zvuku ( milieu 3 ) vztah nebe a země ( milieu3/akustický lokátor ) vztah k sobě samému ( průsečíky lineárních prvků - jsou situovány do "přirozených" terénních záhybů , průniků zpravidla třech lomových teras. ) Vzniká tak nové teritorium ve sféře "deformované mřížky", která navzájem váže zdánlivě neslučitelné elementy - ať už ve smyslu překonání terénu či funkční náplně. Modernistické "forma následuje funkci" je lokálními podmínkami de-formováno na "funkce následuje deformaci". Konstrukce příhradová svařovaná konstrukce z válcovaných rovnoramenných úhelníků podepřená příhradovými stožáry, které jsou od sebe vzdáleny 25m ( základní modul mřížky )
|
|
|
Suburbanizace – mezi městem a krajinou (hledání strategie pro udržitelný rozvoj suburbií v zázemí velkého města)
Šerá, Jana ; Koutný, Jan (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Zadání mé diplomové práce vyšlo z modulového specializovaného ateliéru Kompaktní město. Zabývá se problematikou suburbanizace - fenoménu posledních 20 let v naší zemi. Jejím smyslem je hledat kroky, které by vedli k zlepšení kvality života v nich. Stojíme tváří v tvář problému rozpínání města do krajiny na úkor zemědělské půdy. Stěhujeme se blíž přírodě a tím ji paradoxně ztrácíme. Trávíme hodiny a hodiny v dopravních prostředcích, nejčastěji osobním automobilu. Ale přichází doba, kdy se zásoby neobnovitelných zdrojů tenčí a jejich cena roste a pak možnost volby: použít auto a jet do práce do města nebo dojít pěšky do zaměstnání v místě bydliště bude velmi ceněná. Současný český venkov přestává být venkovem v pravém slova smyslu. Stává se rezidenčním zázemím blízkých měst. Lidé, kteří se stěhují na vesnici, tam většinou nejdou za prací v zemědělství. Stěhují se tam za vidinou rodinného domu se zahradou blízko přírody. Tuhle tu svoji představu tam ale nenacházejí. Realitou je velký dům, uprostřed malé parcely, která nenabízí intimní prostor. Satelitní obytné soubory jsou málokdy koncipovány ve vztahu k okolní krajině, jak je v tomu v tradiční zástavbě. Pravoúhle narýsované parcely obehnané zdmi vytvářejí ostrou hranici, která vybízí k přistavění dalšího satelitu. Práce je dělena to několika částí. V první se zabývám obecně proměnami vztahu člověka ke krajině. V druhé jsem se zaměřila na mapování suburbanizace v okolí Brna. Vybrala jsem několik městských částí i samostatných obcí, ve kterých už proces suburbanizace proběhl, nebo jím jsou nejvíce ohroženy. Tři zvolené lokality (Útěchov, Jehnice, Troubsko) jsem analyzovala detailněji a následně porovnala. V následující části jsem definovala pět oblastí, kterým je třeba věnovat pozornost při rozvoji suburbánních lokalit. Cílem všech zásahů je především minimalizovat nezbytné cesty automobilem V poslední části se věnuju konkrétně Jehnicím. Netvořím územní ani regulační plán. Definuji důležitá místa, prostory a nabízím vize, kterým směrem by se měl jejich rozvoj ubírat.
|
|
|
VODA + MĚSTO AQUADOMOS příběh řeky
Smirnov, Anton ; Vágnerová, Lenka (oponent) ; Poslušná, Iva (vedoucí práce)
Cílem návrhu je vytvořit architektonicky zajímavý a nevšední, ucelený, moderní komplex výzkumné-informacního a návštěvnického centra „VODA MĚSTO AQUADOMOS“. Projekt řeší urbanistickou koncepci komplexu i návrh jednotlivých jeho prvků – návštěvnické centrum s akvárií, muzeum a galerie s historií řeky Svratky, venkovní rekreační areál s vodní plochy, vstupní prvek a podzemní parkoviště pro návštěvníky. V návrhu všech prvků se promítají inspirace motivy vody.Navržený dům reaguje na urbánní souvislosti v území a dotváří v současné době blok budov na nábřeží. Hlavní vstup je umisťován na nejexponovanější část parcely, vjezd do podzemních garáží a zásobování restauraci je orientováno do ulice Pisarecká, v blízkosti křižovatky.Budova je řešená ve tvaru dvou hranol, které jsou propojeny prostřednictvím centrální části. Tvar budovy je ovlivněná formou komunikace a územního plánu.
|
|
|
Sportovní vybavenost v kontextu místa
Soukalová, Petra ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Návrh se zabývá řešením území, kde se setkává městská a přírodní krajina. Místo je charakterizováno svou topografií a přítomností vody - řeky Svratky. Voda byla určující pro celkový návrh, ve kterém vytvářím nové říční rameno, kterým zpřítomňují prvek vody do území a kolem kterého soustřeďují nové sportovní a relaxační aktivity. Vytvářím nový park bohatý na různé charaktery míst a rozvíjím území zevnitř. Tato část představuje přírodní prvek. Fotbalovou akademii umísťuji v severní části území s pevnějším racionálním uspořádáním, jakožto lidský prvek.
|
host ::
RSS.