|
|
Viniční majer v Jaroslavicích
Hudec, Adam ; Kolcunová, Pavlína (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Koncept návrhu je stavba infiltrovaná s prostredím. Priestor je definovaný okolitou krajinou a topografiou miesta. Dynamika priestoru je odkazom na napätie a nestailitu miesta, ktoré sú dôsledkom geologického zlomu v podloží a zásahu človeka (bývalý hlinený lom) do tak citlivého rozhrania v krajine. Stavba toto miesto dotvára, nedefinuje. Podtrhuje jeho prirodzené vlastnosti.
|
|
| |
|
|
Muzeum moderního umění - Bejrút
Minenko, Sergey ; Kolcunová, Pavlína (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Cílem soutěžní práce je návrh muzea moderního umění v kulturní části města Bejrút. Pozemek pro muzeum moderního umění se nachází v historickém centru v okrese Achrafieh Bejrút naproti Národního muzea. Tato stavba by měla splňovat sociální, společenskou a kulturní odpovědnost. Návrh by měl potvrdit historický význam této lokality a stávajících okolních kulturních institucí, které jsou součástí stabilního urbanismu města.
|
|
|
Soundscape, Lom Hády
Kolcunová, Pavlína ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Koncept diplomové práce v obecné rovině je postaven na fenoménu Soundscape. Tento pojem byl definován v 60. letech 20. století v rámci výzkumu World Soundcape Project, jako reakce na příliš zjednodušené uvažování o akustickém komfortu ve městě na úrovni hlukového znečištění. Přínos projektu tkví v rehabilitaci významu zvuku jako kulturního a sociálního fenoménu, který formuje identitu daného místa. Vzhledem k tomu, že oblast zkoumání auditivních jevů je velmi rozsáhlá, se teoretická část diplomové práce zaměřuje na popis zvukové percepce z psychologického a fyzikálního hlediska. Jde tedy o popis objektivních a subjektivních "událostí", které se na straně jedné jeví jako soubor fyzikálních veličin, na straně druhé jako sluchové scény, kde vyvstávají otázky, jakým způsobem se na sebe vážou jednotlivé zvuky, jaké významy vnímaný zvuk asociuje atd. Dalším východiskem pro zkoumání vlastností zvuků i samotný návrh, jsou inspirační zdroje čerpající z mimoarchitektonických přesahů - poetické akustické lokátory, či zvukové instalace. Práci na konkrétním problému předcházelo hledání místa, které je ve své podstatě akontextuální k okolnímu prostředí, svou monotónnností s různými stupni rozlehlosti či uzavřenosti generuje různorodé „soundcape“ a současně reflektuje zvukové prostředí okolní krajiny, která se tak stává objektem manipulace. Lokalita Lom Hády patří k nezaměnitelným dominantám Brna. Bledá stěna kopce spolu s vysílací věží jsou dobře viditelné z širokého okolí a poté, co těžební mechanismy utichly, se Hády opět vracejí přírodě. V těsné blízkosti se nachází přírodní památky Velká Klajdovka a Kavky - i díky tomu dnes v Růženině lomu roste na třicet druhů květin z červeného seznamu ohrožených rostlin České republiky. Lokalita je dobře dostupná pěšky i na kole ( je součástí turistické trasy Velká Klajdovka - Šumbera ) popř. MHD s docházkovou vzdáleností 800m. K areálu náleží i parkoviště s kapacitou 25 stání. Dispozice Tento "malý svět", odloučený od okolního prostředí intenzivní clonou zeleně, tvoří zvláštní protiklad a kontrast přilehlé sídlištní zástavbě. Prostředí lomu je neznámou v rámci známého kontextu, osvětluje jinak nepovšimnuté vrstvy krajiny. Návrh je specifickou intervencí, která aktivuje určitou krajinnou část různorodým programem, který je vložený do struktur odkazujících na industriální minulost lomu. Umístění těchto lineární prvků ve vztahu k okolí generuje šest rozdílných situací - vztah ( zvuku ) města a hudby ( milieu 1 /amfiteatr, milieu 2/větrná harfa ) vztah města a lomu ( tj. centra a periferie - milieu2/akustický lokátor ) vztah obrazu a zvuku ( milieu 3 ) vztah nebe a země ( milieu3/akustický lokátor ) vztah k sobě samému ( průsečíky lineárních prvků - jsou situovány do "přirozených" terénních záhybů , průniků zpravidla třech lomových teras. ) Vzniká tak nové teritorium ve sféře "deformované mřížky", která navzájem váže zdánlivě neslučitelné elementy - ať už ve smyslu překonání terénu či funkční náplně. Modernistické "forma následuje funkci" je lokálními podmínkami de-formováno na "funkce následuje deformaci". Konstrukce příhradová svařovaná konstrukce z válcovaných rovnoramenných úhelníků podepřená příhradovými stožáry, které jsou od sebe vzdáleny 25m ( základní modul mřížky )
|
|
|
Viniční majer v Jaroslavicích
Novotník, Adam ; Kolcunová, Pavlína (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem vinařství v místě bývalé cihelny a lomu. Prostor lomu je plocha odtržena z kontextu krajiny. Místo je zasadě ovlivněno lidskou činností. Nesmazatelný otisk práce člověka. Z tohoto vycházím a koncept vinařství stavím na jeho samotné podstatě - je to místo pro lidskou práci - místo pro výrobu vína. Stavba je tvořena lineárně řazenými prostory zastřešenými betonovou skořepinou.
|
|
|
Muzeum moderního umění - Bejrút
Minenko, Sergey ; Kolcunová, Pavlína (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Cílem soutěžní práce je návrh muzea moderního umění v kulturní části města Bejrút. Pozemek pro muzeum moderního umění se nachází v historickém centru v okrese Achrafieh Bejrút naproti Národního muzea. Tato stavba by měla splňovat sociální, společenskou a kulturní odpovědnost. Návrh by měl potvrdit historický význam této lokality a stávajících okolních kulturních institucí, které jsou součástí stabilního urbanismu města.
|
|
| |
|
|
Viniční majer v Jaroslavicích
Hudec, Adam ; Kolcunová, Pavlína (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Koncept návrhu je stavba infiltrovaná s prostredím. Priestor je definovaný okolitou krajinou a topografiou miesta. Dynamika priestoru je odkazom na napätie a nestailitu miesta, ktoré sú dôsledkom geologického zlomu v podloží a zásahu človeka (bývalý hlinený lom) do tak citlivého rozhrania v krajine. Stavba toto miesto dotvára, nedefinuje. Podtrhuje jeho prirodzené vlastnosti.
|
|
|
Viniční majer v Jaroslavicích
Novotník, Adam ; Kolcunová, Pavlína (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem vinařství v místě bývalé cihelny a lomu. Prostor lomu je plocha odtržena z kontextu krajiny. Místo je zasadě ovlivněno lidskou činností. Nesmazatelný otisk práce člověka. Z tohoto vycházím a koncept vinařství stavím na jeho samotné podstatě - je to místo pro lidskou práci - místo pro výrobu vína. Stavba je tvořena lineárně řazenými prostory zastřešenými betonovou skořepinou.
|
|
|
Soundscape, Lom Hády
Kolcunová, Pavlína ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Koncept diplomové práce v obecné rovině je postaven na fenoménu Soundscape. Tento pojem byl definován v 60. letech 20. století v rámci výzkumu World Soundcape Project, jako reakce na příliš zjednodušené uvažování o akustickém komfortu ve městě na úrovni hlukového znečištění. Přínos projektu tkví v rehabilitaci významu zvuku jako kulturního a sociálního fenoménu, který formuje identitu daného místa. Vzhledem k tomu, že oblast zkoumání auditivních jevů je velmi rozsáhlá, se teoretická část diplomové práce zaměřuje na popis zvukové percepce z psychologického a fyzikálního hlediska. Jde tedy o popis objektivních a subjektivních "událostí", které se na straně jedné jeví jako soubor fyzikálních veličin, na straně druhé jako sluchové scény, kde vyvstávají otázky, jakým způsobem se na sebe vážou jednotlivé zvuky, jaké významy vnímaný zvuk asociuje atd. Dalším východiskem pro zkoumání vlastností zvuků i samotný návrh, jsou inspirační zdroje čerpající z mimoarchitektonických přesahů - poetické akustické lokátory, či zvukové instalace. Práci na konkrétním problému předcházelo hledání místa, které je ve své podstatě akontextuální k okolnímu prostředí, svou monotónnností s různými stupni rozlehlosti či uzavřenosti generuje různorodé „soundcape“ a současně reflektuje zvukové prostředí okolní krajiny, která se tak stává objektem manipulace. Lokalita Lom Hády patří k nezaměnitelným dominantám Brna. Bledá stěna kopce spolu s vysílací věží jsou dobře viditelné z širokého okolí a poté, co těžební mechanismy utichly, se Hády opět vracejí přírodě. V těsné blízkosti se nachází přírodní památky Velká Klajdovka a Kavky - i díky tomu dnes v Růženině lomu roste na třicet druhů květin z červeného seznamu ohrožených rostlin České republiky. Lokalita je dobře dostupná pěšky i na kole ( je součástí turistické trasy Velká Klajdovka - Šumbera ) popř. MHD s docházkovou vzdáleností 800m. K areálu náleží i parkoviště s kapacitou 25 stání. Dispozice Tento "malý svět", odloučený od okolního prostředí intenzivní clonou zeleně, tvoří zvláštní protiklad a kontrast přilehlé sídlištní zástavbě. Prostředí lomu je neznámou v rámci známého kontextu, osvětluje jinak nepovšimnuté vrstvy krajiny. Návrh je specifickou intervencí, která aktivuje určitou krajinnou část různorodým programem, který je vložený do struktur odkazujících na industriální minulost lomu. Umístění těchto lineární prvků ve vztahu k okolí generuje šest rozdílných situací - vztah ( zvuku ) města a hudby ( milieu 1 /amfiteatr, milieu 2/větrná harfa ) vztah města a lomu ( tj. centra a periferie - milieu2/akustický lokátor ) vztah obrazu a zvuku ( milieu 3 ) vztah nebe a země ( milieu3/akustický lokátor ) vztah k sobě samému ( průsečíky lineárních prvků - jsou situovány do "přirozených" terénních záhybů , průniků zpravidla třech lomových teras. ) Vzniká tak nové teritorium ve sféře "deformované mřížky", která navzájem váže zdánlivě neslučitelné elementy - ať už ve smyslu překonání terénu či funkční náplně. Modernistické "forma následuje funkci" je lokálními podmínkami de-formováno na "funkce následuje deformaci". Konstrukce příhradová svařovaná konstrukce z válcovaných rovnoramenných úhelníků podepřená příhradovými stožáry, které jsou od sebe vzdáleny 25m ( základní modul mřížky )
|
host ::
RSS.