Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kulturně-společenské centrum Brno-přehrada /téma "Brno-město uprostřed Evropy"/
Mikulka, Petr ; Žalmanová,, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
V rámci diplomové práce je řešeno téma Brněnské přehrady a jejího efektivního využití. Samotným předmětem diplomové práce je kulturně-společenské centrum (dále jen centrum). Projekt sleduje široký urbanistický kontext a poskytuje nový pohled na provoz a využití této lokality. Obsahuje návrh koordinace pohybu a efektivního využití nejatraktivnějších ploch, které bezprostředně souvisí s vodní hladinou. Kulturně-společenské centrum je koncipováno jako součást krajiny. Navazuje a propojuje dvě úrovně stezek/komunikací, které vedou kolem objektu. Toto propojení je vyjádřeno prostřednictvím dominantního schodiště. Program centra doplňuje nabídku vybrané lokality o volnočasové aktivity, zároveň centrum nabízí velmi netradiční pojetí prostoru. Digitální systém snímá RGB spektrum aktuálního počasí a výsledky převádí do grafických a scénických promítání. Tím se tvoří neustále nové pojetí prostoru, jeho atmosféry, teploty, struktury a intenzity. Návštěvník tedy nikdy nebude součástí stejné „expozice“. První patro, úroveň 1.NP (+0,000) kolem vodní hladiny, je přednostně využito jako kulturně-společenské centrum. Obsahuje tři hlavní lodě centra, foyer s kavárnou a drobným občerstvením a dále objekt kabeláže DPMB. Fasáda objektu je na určených místech posuvná; díky tomu nic nebrání návštěvníkům být v přímém kontaktu s vodní plochou. Úroveň 2.NP (+3,500) navazuje na převýšený prostor foyer spolu s relaxační částí kavárny. Z velké části je tato úroveň využívána k technickému zabezpečení budovy. Úroveň 3.NP (+7,000) navazuje na horní komunikaci kolem objektu. Na této úrovni se odehrává volnočasové a vzdělávací centrum, které je doplněno multifunkčním sálem a menším administrativním zázemím. Okolí stavby je doplněno outdoorovým sportovním vybavením a je upraveno parkovým způsobem a la Miralles park.
Novostavba rodinného domu, Kudlov
Mikulka, Petr ; Sobotka, Jindřich (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
¨Předmětem bakalářské práce je novostavba rodinného domu v Kudlově. Jedná se o dřevostavbu obdelníkového půdorysu se sedlovou střechou a pultovými vikýři. Objekt se nachází ve svažitém terénu. Suterén z tvárnic ztraceného bednění je částečně zapuštěný do svahu. Vrchní stavba je řešena jako dřevostavba rámové konstrukce s obytným podkrovím. Architektonickým řešením se stavba má přiblížit klasickému roubenému domku. Část fasády je obložena fošnami imitujícími prvky roubení a část je omítnutá. Sokl a zdivo suterénu je obloženo kamenem. Jako střešní krytina je použita umělá břidlice. Dům je určen pro bydlení dvou osob.
Římské kupolové centrály ve volné imperiální architektuře
Mikulka, Petr ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Kořeny centrálně disponované architektury sahají na Apeninském poloostrově až do doby raného eneolitu, kdy jsou již doložena jednoduchá okrouhlá stavení. Tradice kulatých či oválných chat přežívá i v pozdějších mohylových kulturách doby bronzové a v prostředí villanovském a latijském rané doby železné. Specifický typ staveb na kruhovém půdorysu se objevuje od 7. století ve funerální architektuře Etrusků. Jejich tholosové hrobky s nepravou klenbou (opřenou o středový pilíř) pak zřejmě inspirovaly mnohem mladší kupolové tumuly helénistické doby (např. Tombe del Graduca v Chiusi), pozdně-republikánská a raně-císařská mauzolea. Za helénismu se stala oblíbenou kruhová forma svatyně a několik takových staveb vyrostlo i na území Itálie (např. tzv. svatyně B na Largo Argentina, tzv. sv. Vesty na Foru Boariu, sv. Vesty v Tivoli).Nová forma centrál budovaných pokročilou technologií litého zdiva se objevuje za pozdní republiky v neapolské oblasti proslulé nalezišti vulkanického popela tzv. pozzolany, která dodává cementové směsi její vynikající vlastnosti - pevnost a vodovzdornost. Těch bylo využito při výstavbě četných lázeňských budov, v nichž se objevují okrouhlé, zaklenuté haly, které pak byly jako základní architektonická forma dále rozvíjeny v centrální architektuře císařské epochy a zejména v římské metropoli...
Římské kupolové centrály ve volné imperiální architektuře
Mikulka, Petr ; Bouzek, Jan (oponent) ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce)
Kořeny centrálně disponované architektury sahají na Apeninském poloostrově až do doby raného eneolitu, kdy jsou již doložena jednoduchá okrouhlá stavení. Tradice kulatých či oválných chat přežívá i v pozdějších mohylových kulturách doby bronzové a v prostředí villanovském a latijském rané doby železné. Specifický typ staveb na kruhovém půdorysu se objevuje od 7. století ve funerální architektuře Etrusků. Jejich tholosové hrobky s nepravou klenbou (opřenou o středový pilíř) pak zřejmě inspirovaly mnohem mladší kupolové tumuly helénistické doby (např. Tombe del Graduca v Chiusi), pozdně-republikánská a raně-císařská mauzolea. Za helénismu se stala oblíbenou kruhová forma svatyně a několik takových staveb vyrostlo i na území Itálie (např. tzv. svatyně B na Largo Argentina, tzv. sv. Vesty na Foru Boariu, sv. Vesty v Tivoli).Nová forma centrál budovaných pokročilou technologií litého zdiva se objevuje za pozdní republiky v neapolské oblasti proslulé nalezišti vulkanického popela tzv. pozzolany, která dodává cementové směsi její vynikající vlastnosti - pevnost a vodovzdornost. Těch bylo využito při výstavbě četných lázeňských budov, v nichž se objevují okrouhlé, zaklenuté haly, které pak byly jako základní architektonická forma dále rozvíjeny v centrální architektuře císařské epochy a zejména v římské metropoli...
Kulturně-společenské centrum Brno-přehrada /téma "Brno-město uprostřed Evropy"/
Mikulka, Petr ; Žalmanová,, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
V rámci diplomové práce je řešeno téma Brněnské přehrady a jejího efektivního využití. Samotným předmětem diplomové práce je kulturně-společenské centrum (dále jen centrum). Projekt sleduje široký urbanistický kontext a poskytuje nový pohled na provoz a využití této lokality. Obsahuje návrh koordinace pohybu a efektivního využití nejatraktivnějších ploch, které bezprostředně souvisí s vodní hladinou. Kulturně-společenské centrum je koncipováno jako součást krajiny. Navazuje a propojuje dvě úrovně stezek/komunikací, které vedou kolem objektu. Toto propojení je vyjádřeno prostřednictvím dominantního schodiště. Program centra doplňuje nabídku vybrané lokality o volnočasové aktivity, zároveň centrum nabízí velmi netradiční pojetí prostoru. Digitální systém snímá RGB spektrum aktuálního počasí a výsledky převádí do grafických a scénických promítání. Tím se tvoří neustále nové pojetí prostoru, jeho atmosféry, teploty, struktury a intenzity. Návštěvník tedy nikdy nebude součástí stejné „expozice“. První patro, úroveň 1.NP (+0,000) kolem vodní hladiny, je přednostně využito jako kulturně-společenské centrum. Obsahuje tři hlavní lodě centra, foyer s kavárnou a drobným občerstvením a dále objekt kabeláže DPMB. Fasáda objektu je na určených místech posuvná; díky tomu nic nebrání návštěvníkům být v přímém kontaktu s vodní plochou. Úroveň 2.NP (+3,500) navazuje na převýšený prostor foyer spolu s relaxační částí kavárny. Z velké části je tato úroveň využívána k technickému zabezpečení budovy. Úroveň 3.NP (+7,000) navazuje na horní komunikaci kolem objektu. Na této úrovni se odehrává volnočasové a vzdělávací centrum, které je doplněno multifunkčním sálem a menším administrativním zázemím. Okolí stavby je doplněno outdoorovým sportovním vybavením a je upraveno parkovým způsobem a la Miralles park.
Novostavba rodinného domu, Kudlov
Mikulka, Petr ; Sobotka, Jindřich (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
¨Předmětem bakalářské práce je novostavba rodinného domu v Kudlově. Jedná se o dřevostavbu obdelníkového půdorysu se sedlovou střechou a pultovými vikýři. Objekt se nachází ve svažitém terénu. Suterén z tvárnic ztraceného bednění je částečně zapuštěný do svahu. Vrchní stavba je řešena jako dřevostavba rámové konstrukce s obytným podkrovím. Architektonickým řešením se stavba má přiblížit klasickému roubenému domku. Část fasády je obložena fošnami imitujícími prvky roubení a část je omítnutá. Sokl a zdivo suterénu je obloženo kamenem. Jako střešní krytina je použita umělá břidlice. Dům je určen pro bydlení dvou osob.

Viz též: podobná jména autorů
3 Mikulka, Pavel
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.