|
|
Komunikační strategie zapatistického hnutí v Chiapasu
Šmausová, Veronika ; Křížová, Markéta (vedoucí práce) ; Opatrný, Josef (oponent)
(česky) Ve své diplomové práci představím zapatistické hnutí, jeho mediální strategie a pomocí případové studie popíši jeho vizuální komunikaci. Po zhodnocení významu mediálních strategií hnutí dokáži, že mediální komunikace zapatistů hrála zásadní roli v proměně mexické společnosti ve druhé polovině 90. let a přímo ovlivnila proces transitu k demokracii v Mexiku. V úvodu vysvětlím, jak může být zpravodajská fotografie pramenem zkoumání zapatistů a přednesu základní hypotézy svého výzkumu. V historické části hnutí zasadím do společenského, politického a historického kontextu mexické společnosti a státu Chiapas, kde povstání roku 1994 propuklo, vysvětlím příčiny povstání a uvedu jeho cíle. Před tím, než se budu zabývat aspekty komunikace zapatistů, popíši mexické mediální prostředí, do kterého je potřeba mediální výstupy zapatistického hnutí zasadit. Mediální strategie a mýty vytvořené hnutím vylíčím v obecné rovině. V rámci případové studie zkoumající fotografie EZLN v časopise Proceso v letech 1994 a 2001 srovnám vizuální komunikaci zapatistů s mediálními strategiemi hnutí a budu se detailně věnovat znakům definujícím EZLN. V závěru zodpovím výzkumné otázky a shrnu své poznatky.
|
|
|
Vizuální reprezentace ukrajinské krize v týdeníku Respekt
Trhoň, Ondřej ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Topinková, Martina (oponent)
Tato práce analyzuje, jak se hodnoty týdeníku Respekt odráží v jeho fotožurnalistickém pokrytí začátku Ukrajinské krize. Pomocí zjednodušené obsahové analýzy jsem kvantifikoval formální i obsahové prvky deseti galerií publikovaných během majdanských protestů a pokusil se interpretovat, jak je fotografové používají k ovlivnění svých čtenářů a jak se podílí na mediálním rámování konfliktu. Kromě konstrukce kódovací tabulky a interpretace výsledků jsem provedl rozhovory se dvěma hlavními fotografy Respektu. Souhrnná analýza těchto zdrojů odhalila, že pokrytí Ukrajinské krize týdeníkem není nestranné - ve skutečnosti favorizuje protestanty, zatímco druhou stranu konfliktu téměř nezobrazuje.
|
|
|
Socialistický realismus a normalizace v archivu Československé televize v Ostravě a jejich reflexe po roce 1989
Bednář, Marek ; Hrdina, Jiří (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na fotografie ve tvorbě Televizního studia Ostrava, součásti Československé televize, v období normalizace, na reflexi tohoto období po revoluci v roce 1989 a na archiv fotografií této instituce. Lze předpokládat, že komunistická propaganda a další normalizační snahy budou na dokumentární a publicistické tvorbě, kam se zkoumané pořady s tématem fotografie řadí, viditelné. Ostravsko je také specifické svou převážně industriální povahou, charakterizuje ho těžba uhlí a hutnictví. Dá se tedy také předpokládat, že v tomto regionu bude komunismus zakořeněn silněji než v některých jiných oblastech. Práce obsahuje také teoretický rámec, popisující socialistický realismus ve fotografii a normalizaci jak ve fotografii, tak i v prostřední ostravského televizního studia. Pro potvrzení či vyvrácení hypotéz nastíněných výše byla provedena obsahová analýza tvorby Televizního studia Ostrava zaměřené na fotografii z doby normalizace a z doby po revoluci v roce 1989 a rovněž, a to zejména, archivu fyzických fotografií ostravského studia ČT. Archiv TS Ostrava, jak filmový, tak i fotografický, utrpěl vážné škody při povodních v roce 1997 a řada záznamů v něm byla zničena, přesto se však podařilo získat materiál ke zkoumání. Nálezy u každého dokumentu jsou popsány v odpovídajících...
|
|
|
Fotografie v českém bulváru a právo na ochranu osobnosti a soukromí
Kabátová, Šárka ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Topinková, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce je rozborem české bulvární fotografie v její nejkrajnější podobě ve vztahu k právnímu rámci České republiky. Zaměřuje se jak na právní aspekty bulvární fotografie v teoretické rovině, tak na jejich aplikaci v praxi. Obsahem práce je kromě zevrubného popisu toho, v jakých mezích by se česká bulvární fotografie měla podle platných zákonů pohybovat, také analýza pěti příkladových studií. Ty mají ilustrovat českou bulvární fotografii v její extrémní podobě a poukázat na eticky sporná rozhodnutí bulvárního tisku publikovat snímky nahých veřejně známých osobností. Právě na příkladech tří bývalých čelních politiků (Mirka Topolánka, Petry Buzkové, Miroslava Macka), herečky Jiřiny Bohdalové a zpěvačky Ivety Bartošové je možné poukázat na to, že česká bulvární fotožurnalistika měla zásadní problém s dodržováním etických pravidel. Ta porušovala, ačkoli existuje řada zákonných opatření i etických kodexů vyžadující profesionalitu během výkonu novinářské práce. Na základě tohoto zjištění vyplývajícího z kvalitativní analýzy tak bylo možné potvrdit tezi, že bulvarizací médií dochází k posunutému vnímání toho, co je a co již není etické. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Fotodeník. Deník jako způsob reflexe zážitku ve výtvarné výchově
Kunderová, Tereza ; Arbanová, Linda (vedoucí práce) ; Magidová, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se věnuje fenoménu deníku, především pak jeho uměleckým a dalším vizuálním formám zpracování, zejména prostřednictvím fotografie. V teoretické části práce nastiňuje obecnou historii vývoje tradičních deníkových záznamů a poté se věnuje deníkům v díle vybraných českých uměleckých osobností, které tento fenomén zpracovávaly/zpracovávají netradičním vizuálním způsobem. Jedná se o Vladimíra Fuku, Jiřího Koláře, Josefa Jindřicha Šechtla a Františka Skálu. V následující kapitole práce uvádí fenomén deníků do kontextu dnešní doby. Stručně popisuje technologický vývoj směřující k možnosti vést deníky ve virtuálním prostředí internetu. Uvádí nejběžnější formy osobních online záznamů, soustředí se zejména na fotografické deníky a demonstruje šíři spektra jejich možných podob na několika konkrétních subjektivně zvolených příkladech. Ty jsou vybrány jak z profilů na sociálních sítích, tak z osobních stránek či uměleckých projektů. V praktické části představuje práce autorčino vlastní pojetí deníkového fenoménu ve fotografické podobě. Jedná se o cyklus každodenních fotografických záznamů vyjadřujících osobní prožitky a pocity z dní strávených na zahraničním studijním pobytu. Didaktická část se věnuje přenosu deníkových prvků do hodin výtvarné výchovy žáků druhého stupně základní školy....
|
|
|
Fotografický obraz jako východisko pro jiná média
Češková, Ivana ; Magidová, Markéta (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Jan (oponent)
Češková Ivana Photographic Image as a Basis of Other Media [Bachelor's thesis] The subject of this bachelor's thesis is photographic image as a basis of otrher media. It is focused on using and changing both analog and digital photography including photomontage, collage and animation. Theoretical principles discussed in the thesis are then converted to the project for elementary school students. The practical part is also based on the above mentioned theoretical principles. Key words: photography, animation, contemporary art, photomontage, art education
|
|
| |
|
| |
|
|
Eva Kmentová a tělesný otisk v umění šedesátých a sedmdesátých let
Hrušková, Tereza ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Práce se zabývá problematikou tělesného otisku v umění šedesátých a sedmdesátých let. Časové vymezení se opírá především o vybranou tvorbu sochařky Evy Kmentové (1928- 1980), v níž je fenomén tělesného otisku zastoupen. Problematika otisku je v práci uchopena v širším kontextu a vychází z dvou klíčových zahraničních prací, jednak z práce George Didi- Hubermana Le Ressemblance par contacte, jednak z teoreticky obsáhlého katalogu Formless: A User's Guide výstavy L'informe připravené Rosalind Krauss a Yve-Alain Bois. Práce ukazuje možný pohled na otisk jako dialektický fenomén vzniklý na základě setkání beztvarosti - neforemné hmoty a tvaru - otiskovaného objektu. Pro hlubší pochopení východisek tvorby Evy Kmentové je do práce zařazena i kapitola shrnující proměny československého informelu v druhé polovině padesátých a počátku šedesátých let, ukazující k možným východiskům autorčiny tvorby. V rámci pojetí indexikální hodnoty otisku se práce obrací k fotografii a jejímu definování Rolandem Barthesem. Je konstatováno, že jak fotografie, tak fyzický otisk do trojrozměrné hmoty sdílejí Barthesem vymezené hodnoty. Vybrané práce Evy Kmentové z konce šedesátých let a počátku let sedmdesátých jsou podrobeny hlubší analýze z pohledu otisku. Práce se naopak nevěnuje autorčině biografii ani se nesnaží její...
|
host ::
RSS.