|
|
Faktory ovlivňující zájem o folklor u členů folklorního souboru v Praze
Poppová, Anna ; Sedláčková, Markéta (vedoucí práce) ; Růžička, Richard (oponent)
Cílem této práce je pokusit se najít odpověď na otázku, z jakého důvodu je v Praze folklorními skupinami reprodukován a pěstován moravský folklor. Tato tělesa kromě Moravanů navštěvují také Pražané, což je možné považovat za specifický jev, který si žádá objasnění. Hlavní otázkou je, jaké existují faktory ovlivňující zájem jedinců o folklor. Tedy konkrétně jaké jsou mechanismy přenosu zájmu o tuto aktivitu a jaké jsou důvody toho, že se jedinci aktivitě věnují dlouhodobě a trvale. Těmto výzkumným otázkám se věnuje empirická část práce, která se prostřednictvím rozhovorů se 13 respondenty z pražského folklorního souboru snaží tyto otázky zodpovědět. Teoretická část práce představuje východiska pro výzkumné otázky. Věnuje se například koncepci socializace, identity či kontextům a funkcím folkloru v současné společnosti.
|
|
|
Metodické pohledy na tvorbu Jiřího Pavlici určenou dětskému posluchači a interpretovi
Kutilová, Alžběta ; Bělohlávková, Petra (vedoucí práce) ; Pecháček, Stanislav (oponent)
Cílem této diplomové práce je zmapování hudební tvorby Jiřího Pavlici, která je určena dětskému posluchači a interpretovi, a nalezení možností (příkladů), jak tuto tvorbu využít při výuce hudební výchovy na prvním stupni základní školy. Teoretická část práce obsahuje životopis Jiřího Pavlici a popisuje tvorbu tohoto autora a interpreta určenou dětem a její vztah k folklorismu. Zahrnuje rovněž čtyři metodické postupy, podle kterých lze pracovat s lidovou písní. Praktická část obsahuje osm konkrétních příprav na hodiny hudební výchovy. Pro jejich sestavení byly využity popsané metodické postupy. Součástí práce je i ověření a kritika (reflexe) využitelnosti těchto příprav.
|
|
|
Historické proměny funkcí pražských numinózních pověstí
Němcová, Tereza ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Práce se bude zabývat fenoménem pražských pověstí, tak jak byly zachyceny v různých folklorních i literárních formách od středověku do 21. století. Cílem její analýzy budou nejen autentické folklorní sběry, ale i jejich literární zpracování, dále bude zachycen průnik těchto sběrů do dalších uměleckých a popkulturních forem a žánrů. Cílem této práce nebudou tedy jen proměny témat a motivů pražských démonologických pověstí, ale i dynamický pohyb těchto textů mezi orální, uměleckou a populární kulturou. Dílčím cílem práce bude dále nastínit historický vývoj proměn funkcí těchto pověstí. Ty se za několik století proměnily z pro tehdejší společnost uvěřitelných vyprávění s množstvím společenských a kulturních funkcí do primárně zábavných textů dnešní doby, kterým ovšem stále můžeme přisuzovat edukativní funkci; část jejich tematiky pak přežívá v podobě takzvaných současných pověstí, pověr a fám.
|
|
|
Sochař Franta Úprka a jeho sepulkrální tvorba
Eretová, Monika ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá funerální sochařskou tvorbou Franty Úprky (1868-1929). Zprvu je stopován sochařův život od narození na Moravském Slovácku přes příchod do Prahy a učňovská léta v ateliérech předních sochařů poslední třetiny 19. století až po zakotvení v české metropoli. Zřetel je kladen především na umělecky důležité okamžiky Úprkova života, klíčová díla i výstavní činnost. Přestože Úprka sám se zdržoval v rámci prostoru českých zemí, jeho dílo bylo představováno zahraničním divákům ve Francii, Anglii, Itálii, Spojených státech a v mnoha dalších zemích. S tímto souvisí následující kapitola, která přibližuje tvorbu F. Úprky, hlavní témata i spektrum jeho uměleckého záběru. F. Úprka byl členem několika spolků, avšak nejdůležitější bylo jeho působení v rámci hodonínského SVUM, jehož vznik, různorodou činnost a význam pro kulturu Moravy přibližuje další část práce. Úprka po celý život tvořil v duchu regionálního národopisu, který se výrazněji projevoval zejména kolem přelomu 19. a 20. století jako jistá vlna folkorismu, jehož příčiny vzniku a úspěšnost na poli výtvarného umění se snaží vystihnout další kapitola. Následuje již samostatná nosná část diplomové práce, orientovaná na sochařské náhrobky F. Úprky, které jsou jedinečné a raritní právě aplikováním folklorních uměleckých tendencí do...
|
|
| |
|
|
Dětské folklórní soubory v Praze
Řeháková, Kateřina ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Veverková, Jana (oponent)
NÁZEV: Dětské folklorní soubory v Praze ABSTRAKT: Má diplomová práce se věnuje působení dětských folklorních souborů v Praze. Ve své práci mapuji jednotlivé pražské dětské folklorní soubory, zjišťuji, jakou národopisnou oblast České republiky zpracovávají. Dalším cílem je sběr informací týkajících se organizačního zajištění souborů. Zajímají mě důvody vedoucích, které je vedly k založení a vedení folklorního souboru. Prostřednictvím rozhovorů s nimi zjišťuji, proč se věnují práci v dětském folklorním souboru, co si myslí, že v dnešní době folklor může dětem přinášet, a co je na práci vedoucího folklorního souboru nejobtížnější. V neposlední řadě je mým cílem nalézt příčiny motivace dětí k působení ve folklorním souboru a k folkloru samotnému. Ve své práci využívám výzkumné metody - kvalitativní a kvantitativní výzkum. KLÍČOVÁ SLOVA: folklor, folklorismus, dětský folklorní soubor, motivace
|
|
|
Pohled členů folklorních souborů na folklor a folklorismus v ČR
Mudruňková, Kateřina ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá pohledem členů folklorních souborů na současný folklor a folklorismus v České republice. Předmětem první části je podoba tradičního folkloru, jeho charakteristiky a funkce, poté je pozornost zaměřena na další pojem folklorismus a komparaci těchto dvou na sobě závislých jevů. Zvláštní pozornost je při tomto srovnání kladena na prostředí, ve kterém se jevy folkloru a folklorismu projevují, jejich odlišné funkce a míru stylizace. Předmětem další části je vývoj postojů veřejnosti k folkloru v různých historických obdobích, které byly do velké míry ovlivněny vládnoucí společenskou třídou, dosavadní poznatky bádání o folkloru a folklorismu v českém prostředí, a také postoj českých i nadnárodních institucí k této části kulturního dědictví v současnosti. Folklorismus je také začleněn do širšího kontextu masové kultury a masové komunikace. Další část práce se zabývá folklorními soubory jako specifickými sociálními skupinami, které ve své činnosti vycházejí z folklorních pramenů a podílí se tak na uchování a rozvíjení folkloru, zároveň však plní roli volnočasové aktivity a vystupují jako obchodní artikl zaměřený na komerční úspěch. Podobný přístup je použit také pro popis folklorních souborů, na kterých jsou projevy folklorismu prezentovány. Na teoretické poznatky navazuje...
|
|
|
Jaroslav Špillar (1869-1917) a český výtvarný folklorismus na přelomu 19. a 20. století
Fišerová, Hana ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zmapovat folklorní tendence v českém secesním malířství kolem roku 1900. Období přelomu století je v českém výtvarném umění charakterizováno snahou zorientovat se vývoji západního evropského umění a nalézt vlastní cestu k modernosti. Vznikají nové umělecké spolky, organizují se výstavy velkých osobností tehdejšího západního umění. Vůdčími osobnostmi jsou výtvarní kritikové, jejichž názory výrazně přispívají k vytyčení směru, jakým se české umění bude vyvíjet. Poslední čtvrtina 19. století je zároveň obdobím, kdy je v souvislosti s obrodným procesem české společnosti manifestován potenciál lidové kultury, která je chápána jako původní a nezkažená. Vyvrcholením tzv. národopisného hnutí byla Národopisná výstava českoslovanská konaná roku 1895 v Praze. Na rozhraní těchto dvou proudů: touze po vyrovnání se západnímu umění a zároveň hledání inspiračních zdrojů v lidovém umění, vyrůstá tvorba tzv. regionálních malířů. Diplomová práce se snaží tento fenomén charakterizovat a doložit jeho existenci na srovnání tvorby několika vybraných osobností výtvarného regionalismu. Hlavní část práce bude tvořit popis života a díla Jaroslava Špillara tvořícího na Chodsku, jehož osobnost bude postavena vedle dalších folklorně orientovaných malířů Čech a Moravy (Augustin Němejc, Joža Uprka)....
|
|
|
Dudáci a dudácké muziky jižních až jihozápadních Čech v 2. pol. 20. století
ŘEDINA, Patrik
V práci shrnu interprety dudácké muziky v národopisných regionech napříč jižními Čechami, a to se zaměřením na 2. polovinu 20. století s přesahem do současnosti. Bude popsána hudební činnost dudáků jednotlivců i působení celých dudáckých muzik na Prácheňsku, Pošumaví, Doudebsku, Blatech a Kozácku. Práce by měla zájemcům o lidovou kulturu sloužit nejen jako chronologicky uspořádaný katalog lidových muzikantů, nýbrž by měla vyzdvihnout jejich zásluhy na udržení tradice jihočeského dudáctví, a to jak v jeho autentické podobě, tak i v podobě přirozeného vývoje.
|
|
| |
host ::
RSS.