|
|
Rtuť v odpadních vodách
Paříková, Lucie ; Čelechovská, Olga (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
V období od listopadu do dubna akademického roku 2007/2008 byl monitorován obsah rtuti a její formy v odpadních vodách Fakulty chemické VUT v Brně. Rtuť byla stanovována jako celková rtuť metodou atomové absorpční spektrometrie a v (bio)dostupných formách technikou difuzního gradientu v tenkém filmu.
|
|
|
Determination of heavy metals in waste energetic materials with using sequential extraction
Kořínková, Alena ; Sommer, Lumír (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
This diploma thesis deals about determination of metal in energetic waste, such as fly ash, scoria, dross, loge ash and product of desulphurization, etc., coming from four Moravian heating plants. Extraction of metals was performed according to Tessier. As extraction agents were used magnesium chloride (MgCl2), sodium acetate (CH3COONa), hydroxylamin hydrochloride in acetic acid (NH2OH.HCl in CH3COOH), hydrogen peroxide in nitric acid (H2O2 in HNO3) and hydrofluoric acid (HF). Extraction proceeded at temperatures 25°C and 40°C. Lead, copper and cadmium were determined on atomic absorption spectrometer (F AAS and ET AAS) and mercury was determined on AMA 254 in all fractions.
|
|
|
Monitoring obsahu rtuti a methylrtuti v rybím mase a zhodnocení rizik spojených s konzumací tohoto masa
Křížová, Lucie ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Rtuť a její sloučeniny jsou jedním z nejtoxičtějších globálních polutantů životního prostředí. Vyskytuje se ve všech složkách životního prostředí a konzumací ryb se dostává i do potravního řetězce a lidského těla. Teoretická část práce se zabývá vlastnostmi rtuti, výskytem, zdroji znečištění a toxicitou jednotlivých forem rtuti. Dále popisuje analytické metody používané ke stanovení obsahu celkové rtuti a chemických forem rtuti. Praktická část práce se zabývá monitoringem obsahu celkové rtuti a methylrtuti v 12 vzorcích rybího masa. Pro extrakci methylrtuti byla využita nově vyvinutá metoda. Ke stanovení celkového obsahu rtuti a obsahu methylrtuti byl využit jednoúčelový analyzátor AMA 254. Na základě naměřených koncentracích bylo zhodnoceno riziko spojené s konzumací toho masa.
|
|
|
Kontaminace půd a sedimentů rizikovými kovy
Pidima, Tomáš ; Komendová, Renata (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá půdou a sedimenty z hlediska životního prostředí. Pro vybrané těžké kovy – kadmium, olovo a rtuť jsou uvedeny informace o jejich výskytu, vlastnostech a možných zdrojích kontaminace životního prostředí. Je také zmíněna legislativa zabývající se danou problematikou. Pro určené prvky jsou uvedeny limitní koncentrace v půdě a sedimentech, metodika jejich stanovení a principy nejčastěji používaných instrumentálních analytických metod.
|
|
|
Spektrofotometrické stanovení chromu(III) organickými činidly
Nevrlá, Jana ; Komendová, Renata (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Teoretická část této diplomové práce je zaměřena především na fyzikální a chemické vlastnosti chromu, jeho toxicitu a možnostmi vstupu různých forem chromu do životního prostředí. Dále jsou zde popsány nejpoužívanější analytické metody stanovení chromu ve vodách, včetně způsobů úpravy a prekoncentrace vzorků vod. Předmětem experimentální části je optimalizace a zhodnocení podmínek spektrofotometrického stanovení Cr(III) vybranými organickými činidly (chromazurolem S, eriochromcyaninem R, 4-(2-thiazolylazo)rezorcinolem) a jejich srovnání se stanovením celkového chromu, jako Cr(III), pomocí atomové absorpční spektrometrie s elektrotermickou atomizací. Analytický postup spektrofotometrického stanovení chromu s chromazurolem S, který byl shledán jako nejvhodnější, byl spolu s ET-AAS aplikován na reálné vzorky vod.
|
|
|
Stanovení obsahu platiny na území města Brna
Dvořák, Rostislav ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na stanovení platiny ve vzorcích silničního prachu a půd metodou atomové absorpční spektrometrie. V teoretické části jsou popsány základní fyzikální a chemické vlastnosti platiny, funkce platiny v automobilových konvertorech a její chování v životním prostředí. V experimentální části jsou shrnuty metody použité k rozkladům vzorků, zakoncentrování analytu a výsledky hlavních měření.
|
|
|
Generování těkavých chelátů zinku z vodné matrice
Kračmarová, Aneta ; Nováková, Eliška (vedoucí práce) ; Červený, Václav (oponent)
Tématem této práce je nalezení a optimalizace podmínek pro generování těkavých chelátů zinku. Cílem bylo vyvinout alternativní metodu generování těkavých specií Zn k redukci tetrahydridoboritanem sodným. Detekce byla prováděna pomocí atomové absorpční spektrometrie. Optimalizace podmínek samotné chelatační reakce zahrnovala výběr vhodného chelatační činidla a vhodných modifikátorů, úpravu pH, vhodné průtoky činidel a nosného plynu a vhodné uspořádání aparatury. Za optimálních podmínek byly zjištěny tyto charakteristiky metody: LOD 1,55 mg l-1 , LOQ 5,17 mg l-1 a citlivost 0,245 s l mg-1 . Opakovatelnost pak byla 13,7 %. Poté byly testovány přídavky modifikátorů, které měly zvýšit účinnost generování těkavých chelátů zinku. Mezi potencionální modifikátory byly zařazeny přechodné kovy, organická rozpouštědla, heterocyklické organické sloučeniny, sloučeniny ze skupiny karbamátů a povrchově aktivní látky. Heterocyklický 1,10-fenantrolin a karbamát NaPDC byly zahrnuty do optimálních podmínek, protože bez nich nebylo možné rozlišit signál od šumu. Nejúčinnějším modifikátorem se ukázal být acetonitril, který zvyšoval účinnost na 1547 %. S přídavkem acetonitrilu došlo ke snížení LOD na 0,191 mg l-1 , LOQ na 0,637 mg l-1 a ke zvýšení citlivosti na 2,04 s l mg-1 . Opakovatelnost byla srovnatelná s měřením...
|
|
|
Atomization of hydride forming elements in dielectric barrier plasma discharges
Baranová, Barbora
Cieľom tejto diplomovej práce bola optimalizácia podmienok pre atomizáciu hydridotvorných prvkov bizmutu a telúru v plazmových atomizátoroch s dielektrickou bariérou (DBD) s použitím atómovej absorpčnej spektrometrie (AAS) ako detekčnej metódy. Študované boli dva typy konštrukcie napájacieho zdroja striedavého vysokého napätia a síce so sínusovou a obdĺžnikovou (rektrangulárnou) moduláciou vysokého napätia. Študovaný bol aj vplyv konštrukcie elektród planárnych DBD atomizátorov: s lepenými a naprášenými elektródami. Taktiež bol skúmaný vplyv zaradenia sušidla do aparatúry. Ako najefektívnejšie sušidlo bola určená trubica s nafiónovou membránou. Jej účinnosť bola overená s použitím optickej emisnej spektrometrie. So zaradením nafiónovej trubice do aparatúry boli v danej konfigurácii aparatúry optimalizované dva základné parametre DBD atomizátorov: výkon zdroja napätia a prietok argónu, ktorý slúžil ako plazmový plyn. Za použitia optimálnych podmienok boli pre všetky používané atomizátory určené analytické charakteristiky a tie boli následne porovnané s tými dosahovanými vo vyhrievanom kremennom (multi)atomizátore (MM)QTA. V prípade bizmutu bol ako optimálny prietok argónu určený 75 cm3 min-1 pre všetky usporiadania atomizátorov (DBD aj QTA). Ako optimálna hodnota sínusovo modulovaného zdroja napätia...
|
|
|
Čistírenské kaly – sekundární zdroj kontaminace životního prostředí těžkými kovy
Sysel, Petr ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá elementární stopovou analýzou kalů z čistíren odpadních vod, jako možný zdroj rizikových prvků při aplikaci na zemědělské půdy. Celkem bylo analyzováno 24 vzorků, rozdělených do dvou sad s odlišnou dobou odběru. Stanovoval se celkový obsah zinku, mědi, chromu, olova, rtuti a kadmia v čistírenských kalech, a množství rizikových prvků, které se za 24 hodin extrahuje z kalů do vody. Pro analýzu byla zvolena atomová absorpční spektrometrie. Bylo zjištěno, že rizikové prvky jsou v čistírenských kalech obsaženy v množství a pořadí Zn (254,68 – 3084,53 mg/kg) > Cu (6,18 – 961,89 mg/kg) > Cr (26,95 – 387,91 mg/kg) > Pb (0,84 – 155,30 mg/kg) > Hg (0,50 – 4,12 mg/kg) > Cd (0,06 – 2,61 mg/kg). Ve vodných výluzích bylo stanoveno až o řád nižší množství analyzovaných kovů, než byl stanoven jejich celkový obsah. Koncentrace rtuti a kadmia ve vodných výluzích byla pod limity detekce. Bylo vyhodnoceno, že rizikové prvky se v čistírenských kalech nachází v málo rozpustných sloučeninách. Z výsledků je také patrné, že koncentrace rizikových prvků v kalech nezáleží na počtu ekvivalentních obyvatel, pro které je čistírna dimenzována.
|
|
|
UV-fotochemické generování těkavých specií telluru a dalších přechodných kovů
Jeníková, Eva
Tato disertační práce je zaměřena na problematiku UV-fotochemického generování těkavých specií telluru, ruthenia, rhenia a iridia ve spojení s metodami atomové spektrometrie. V první části byla pozornost věnována optimalizaci podmínek UV-fotochemického generování těkavých specií telluru a jeho použití pro speciační analýzu Te(IV) a Te(VI) ve vzorcích vod. UV-fotochemické generování bylo prováděno pomocí UV-fotoreaktoru, který se skládal z nízkotlaké rtuťové výbojky ovinuté polytetrafluorethylenovou reakční cívkou, která sloužila jako reaktor. Atomová absorpční spektrometrie se zdrojem spojitého záření a vysokým rozlišením a s atomizací v miniaturním difúzním plamenu byla použita pro optimalizaci podmínek generování, mezi které patřily složení reakčního media, doba ozařování a přídavek přechodných kovů jakožto modifikátorů. Za účelem dosažení vyšší citlivosti stanovení byl generátor spojen s hmotnostním spektrometrem s indukčně vázaným plazmatem a trojitým kvadrupólem. Jelikož účinného UV-fotochemického generování bylo dosaženo pouze z Te(IV), bez odezvy od Te(VI), byly testovány možnosti využití této techniky pro jednoduchou "nechromatografickou" speciační analýzu a byla vyvinuta metoda pro stanovení Te(IV) a celkového anorganického Te. Ve druhé části této práce byl zkoumán vliv nekonvenčního...
|
host ::
RSS.