|
|
Systém indikátorů rizik přírodních požárů (ověření různých postupů stanovení rizika vzniku přírodních požárů) včetně návodu na použití integrovaného předpovědního systému
Trnka, Miroslav ; Čermák, Petr ; Kudláčková, Lucie ; Balek, Jan ; Semerádová, Daniela ; Brovkina, Olga ; Zemek, František ; Štěpánek, Petr ; Zahradníček, Pavel ; Skalák, Petr ; Bláhová, Monika ; Jurečka, František ; Janouš, Dalibor ; Žalud, Zdeněk ; Marek, Michal V. ; Cienciala, Emil ; Beranová, J. ; Zatloukal, V. ; Albert, J. ; Tumajer, J. ; Možný, M. ; Hájková, L. ; Chuchma, F.
Předkládaná metodika představuje vylepšení doposud používaného systému sledování a předpovědi rizika meteorologických podmínek vhodných pro vznik přírodních požárů. Na základě obšírného testování definuje dva indexy požárního počasí, jejichž kombinací lze dospět k robustním odhadům požárního rizika. Oba indexy byly použity pro generování předpovědi požárního počasí, ale také ke kvantifikaci vztahu mezi četností příznivých podmínek pro vznik přírodních požárů a jejich reálného počtu, a to v několika časových krocích (od 1 dne po sezónu). Metodika je nyní rutinně implementována v rámci portálu www.firerisk.cz , kde slouží jako nástroj operativní předpovědi požárního rizika. Text metodiky tak zároveň obsahuje i návod na použití portálu firerisk.cz.
|
|
|
Doporučená adaptační a mitigační opatření v rizikových oblastech výskytu přírodních požárů s přihlédnutím k měnícímu se klimatu
Trnka, Miroslav ; Čermák, Petr ; Kudláčková, Lucie ; Balek, Jan ; Semerádová, Daniela ; Brovkina, Olga ; Zemek, František ; Štěpánek, Petr ; Zahradníček, Pavel ; Bláhová, Monika ; Cienciala, Emil ; Beranová, J. ; Zatloukal, V. ; Albert, J. ; Tumajer, J. ; Možný, M. ; Hájková, L. ; Chuchma, F.
Metodika formuluje odstupňovaná adaptační a mitigační opatření ke zmírnění požárního rizika a šíření požáru v krajině (les a zemědělská půda). K tomu je předkládán postup variantního posouzení požárního rizika podle datových možností uživatele. Algoritmizace požárního rizika v lesích vychází z lesnické typologie k posouzení stanoviště, a přidává charakteristiky lesní vegetace. Na zemědělské půdě pak agronomické faktory zahrnují druh plodiny, souvislost pokryvu, vlastnosti stanoviště a vodní režim. Pro obě územní kategorie jsou uvedeny předpokládané dopady změny klimatu na požární riziko stanoviště ve střednědobém horizontu (k roku 2050). Metodika závěrem na příkladové studii demonstruje možnosti uplatnění modelového nástroje FlamMap k analýze požárních charakteristik.
|
|
| |
|
|
WINTER RECREATION AND SNOW
Zahradníček, Pavel ; Rožnovský, J. ; Štěpánek, Petr ; Farda, Aleš ; Brzezina, J.
Climate assessment should not be limited to just statistical analysis, but also look at relationships in data and its uses in other areas of everyday life. One such area is tourism and recreation, which is also to a great extent influenced by the weather. This paper focuses on the winter season and the related possibilities for tourism. One of the key factors is snow conditions of the particular place. This analysis takes into account the amount of new snow and maximum snow depth and changes in these parameters as a result of the current global climate change. Especially in the last 15 years, years with less snow are more frequent and this is especially seen at highest altitudes of the country. The study also analyzed outputs of climate models with regards to winter season, including calculations of the number of melting days.
|
|
|
DYNAMICS OF WINTER SEVERITY AND ITS EFFECT ON RECREATION
Zahradníček, Pavel ; Rožnovský, J. ; Brzezina, J. ; Štěpánek, Petr ; Farda, Aleš ; Chuchma, F.
Air temperature in winter months and colder half-year is an important factor for wide range of human activities, including recreation. As a result of current climate change, average air temperatures increase in winter as well. This, however, does not mean that there are no frosts. Each winter season can be assessed using several parameters. In this paper we used the sum of effective air temperatures below 0 degrees C and- 5 degrees C. Absolute minimum air temperature was used as an indicator of the extremity of a particular period. Space-time analysis has been performed for both parameters. Air temperatures in winter months are to a large extent influenced by the continentality of the climate. In general, the temperatures in Bohemia rise faster compared to Moravia and the absolute lowest minimum air temperatures are observed in the Western parts of the country. Based on a multiparametric analysis of climate characteristics, the coldest winter and colder half-year was in 1963, in contrast, the mildest winter was in 2007.
|
|
|
Souhrnná zpráva k poskytování meteorologických předpovědí pro ČEPS
Farda, Aleš ; Štěpánek, Petr ; Meitner, Jan ; Zahradníček, Pavel
Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v.i. poskytuje společnosti ČEPS výstupy z modelů numerické predikce počasí (NWP). Spolupráce trvá od roku 2015 až do současnosti. Vybraná pole meteorologických proměnných (zejména sluneční záření - globální a přímé a teplota vzduchu ve 2 m) jsou zpracovávány ze souborů gribu do vhodných prostorových informací, jako jsou správní obvody (plošné průměry) nebo poloha bodů sítě modelu GFS. Použité modely NPW jsou ALADIN z Českého hydrometeorologického ústavu a model GFS (od NCEP, NOAA). Výstupy jsou poskytovány na několik dní dopředu a jsou vydávány každé ráno.
|
|
|
Využití předpovědi půdní vlhkosti a intenzity sucha pro lepší rozhodování v rostlinné výrobě
Trnka, Miroslav ; Štěpánek, Petr ; Chuchma, F. ; Možný, M. ; Bartošová, Lenka ; Hlavinka, Petr ; Balek, Jan ; Zahradníček, Pavel ; Skalák, Petr ; Farda, Aleš ; Semerádová, Daniela ; Meitner, Jan ; Bláhová, M. ; Fiala, R. ; Žalud, Zdeněk
Metodika popisuje způsob přípravy předpovědi půdní vlhkosti a intenzity a sucha a současně se zabývá tím, jak jsou tyto předpovědi spolehlivé a jak mohou být využívány. Schopnost předpovídat hodnoty půdní vlhkosti s výhledem až na 9 dní pomocí souboru modelů pro numerickou předpověď počasí sebou nese i nové možnosti reakce v oblasti zemědělského hospodaření. S ohledem na poměrně vysokou míru předpověditelnosti jak půdní vlhkosti i intenzity sucha metodika představuje základní postupy, které je možné využít pro přijetí vhodných opatření od využití závlah po extenzifikaci produkce. V rámci této publikace jsou pak jako příklad prezentovány výsledky analýzy úspěšnosti předpovědi zpracovávané v reálném čase v roce 2017. Prezentovaný systém je plně funkční a využitelný i pro následující sezóny na portále www.intersucho.cz.
|
|
|
Mrazové indexy v chladném půlroce na území České republiky
Zahradníček, Pavel ; Rožnovský, J. ; Brzezina, J. ; Štěpánek, Petr ; Farda, Aleš ; Chuchma, F. ; Potopová, V.
Největší škody vyvolávají poklesy minimální teploty vzduchu na mimořádně nízké hodnoty. V současné změně klimatu se projevuje růst teplot vzduchu i v zimě, ale tento fakt se nemusí zcela odrážet v poklesu výskytu velice nízkých teplot vzduchu. Vyjádřit jednoduchou charakteristikou průběh teplot vzduchu v chladném období v celé jejich šíři není jednoduché. Meteorology a klimatology jsou využívány různé charakteristiky, které můžeme označit jako mrazové indexy. Cílem tohoto zpracování je analyzovat časoprostorovou změnu standardních mrazových indexů, jako je počet mrazových, ledových a arktických dnů. Jelikož tyto indexy nemusí vždy zcela vyjadřovat reakci přírody na teplotní limit, byly dále zkoumány počty dnů s minimální teplotou vzduchu pod -3, -5, -7, -10, -15 , -20 a -25°C. V posledních 15 letech (2001-2015) byl zaznamenán pokles těchto mrazových indexů oproti normálu 1961-1990, ale ne vždy jde o statisticky významný trend. Ten byl nalezen hlavně u počtu dnů s vyšší teplotní hranicí (mrazový, ledový den a minimální teplota vzduchu nad -3 až -10°C). Naopak dnů s extrémně nízkými teplotami je za rok pouze velmi málo (nebo se objevují jednou za několik let), takže zde hraje dominantní roli spíše variabilita. Součásti článku je i analýza možného vývoje do budoucnosti na základě nejnovější klimatických modelů.
|
|
|
Stanovení a změna tuhosti jednotlivých zim za období 1961-2015
Zahradníček, Pavel ; Rožnovský, J. ; Brzezina, J. ; Štěpánek, Petr ; Farda, Aleš ; Chuchma, F. ; Potopová, V.
Hodnoty minimálních teplot vzduchu v chladném období, ale zvláště v zimě mají často velmi negativní dopady na celý soubor našich aktivit. Je mnoho dokladů z předcházejících let, kdy prudké ochlazení způsobilo škody na technice, zastavilo dopravu apod. Každou zimní sezónu či chladný půlrok lze ohodnotit podle několika parametrů. Pro tento článek byly vybrány tři klimatické charakteristiky. První je základní, a to průměrná teplota vzduchu. Dále byla použita suma efektivních teplot vzduchu pod 0°C a -5°C. Poslední charakteristikou, která určuje extremitu daného roku, je absolutní minimální teplota vzduchu. U všech parametrů byla provedena časoprostorová analýza. K největší statisticky významné změně dochází u průměrné teploty vzduchu, kdy od roku 1961 dochází k postupnému oteplování. Velký vliv na teploty vzduchu v zimních měsících má kontinentalita podnebí, kdy v Čechách se otepluje rychleji než na Moravě a zároveň na západním okraji republiky jsou nejnižší absolutní minimální teploty vzduchu. Při víceparametrické analýze klimatických charakteristik vyšel jako rok s nejchladnější zimou a chladným půlrokem rok 1963. Naopak nejméně drsná zima byla v roce 2007. Podle klimatologických modelů lze očekávat zimy do roku 2100 v průměru teplejší o 2,4 °C až 4,9 °C, což by znamenalo výraznou změnu dosavadních zimních podmínek.
|
|
|
Růst zimních teplot vzduchu v České republice v letech 1961-2010
Střeštík, Jaroslav ; Rožnovský, J. ; Štěpánek, Petr ; Zahradníček, Pavel
Na základě analýzy průměrných měsíčních teplot vzduchu za období 1961 až 2010 můžeme konstatovat, že na našem území je statisticky prokázán jejich nárůst. Ovšem v jednotlivých ročních obdobích je toto zvýšení rozdílné, což platí i územně, tedy jsou rozdílné hodnoty nárůstu v Čechách a na Moravě. V létě rostou průměrné měsíční teploty vzduchu více na Moravě, kde je vyšší počet stanic se zvýšením přes 1°C, než v Čechách. Toto platí i pro jaro, ale rozdíl je mezi Čechami a Moravou není tak vysoký, na podzim je ještě nižší. Naopak v zimě je vyšší nárůst teploty vzduchu v Čechách, kde na většině stanic jde o zvýšení o více jak 0,5°C. Na Moravě je u většiny stanic nárůst kolem 0,3 až 0,4°C, u daleko menšího počtu stanic je zvýšení vyšší. Rozdíly ve zvyšování průměrné teploty vzduchu jsou i mezi jednotlivými měsíci zimy. Nejvýraznější nárůsty jsou v lednu, kde na části stanic v Čechách je to i více jak 1°C, na Moravě takových nárůstů není dosaženo, část stanic má zvýšení pod 0,8°C. V prosinci a v únoru je zvýšení podstatně nižší. Vzhledem k očekávanému růstu průměrných teplot vzduchu lze však očekávat, že v příštích desetiletích bude výskyt teplých zim vyšší. Růst teploty vzduchu v zimním období bude mít nepříznivé dopady v zemědělství.\n
|
host ::
RSS.