|
|
Modelování dopadů sdružených klimatických událostí na růst, vývoj a výnosové parametry polních teplomilných zelenin a řepky olejné v systému pro podporu rozhodování v oblasti transferu agrotechnologií – DSSAT
Potopová, Vera ; Muntean, N. ; Chawdhery, M. ; Trifan, T. ; Zehnálek, P. ; Soukup, J. ; Potop, I. ; Zahradníček, Pavel ; Možný, Martin
Tato kniha vás seznámí s nejnovějšími informačními technologiemi a jejich aplikacemi v zemědělství, včetně systémů pro podporu rozhodování, simulačních modelů plodin a dalších počítačových nástrojů. Měla by vám také pomoci s řešením problémů na regionální úrovni v otázkách souvisejících s rostlinnou výrobou a dalšími otázkami spojenými se zemědělstvím, řízením přírodních zdrojů a pěstitelských systémů a potravinovou bezpečností, jakožto i problémů spojených se změnou a proměnlivostí klimatu. Tato odborná kniha nabízí uživatelům odpovídající doplňkový materiál, který jim umožní neustále naplňovat požadavky měnícího se klimatu. Kniha je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou shrnuty základní informace o simulacích produkce plodin, hospodaření s vodou a živinami, klimatických rizik a environmentální udržitelnosti. V praktické části jsou uvedeny postupy pro práci v programu DSSAT (Decision Support System for Agrotechnology Transfer).
|
|
|
Mrazové indexy v chladném půlroce na území České republiky
Zahradníček, Pavel ; Rožnovský, J. ; Brzezina, J. ; Štěpánek, Petr ; Farda, Aleš ; Chuchma, F. ; Potopová, V.
Největší škody vyvolávají poklesy minimální teploty vzduchu na mimořádně nízké hodnoty. V současné změně klimatu se projevuje růst teplot vzduchu i v zimě, ale tento fakt se nemusí zcela odrážet v poklesu výskytu velice nízkých teplot vzduchu. Vyjádřit jednoduchou charakteristikou průběh teplot vzduchu v chladném období v celé jejich šíři není jednoduché. Meteorology a klimatology jsou využívány různé charakteristiky, které můžeme označit jako mrazové indexy. Cílem tohoto zpracování je analyzovat časoprostorovou změnu standardních mrazových indexů, jako je počet mrazových, ledových a arktických dnů. Jelikož tyto indexy nemusí vždy zcela vyjadřovat reakci přírody na teplotní limit, byly dále zkoumány počty dnů s minimální teplotou vzduchu pod -3, -5, -7, -10, -15 , -20 a -25°C. V posledních 15 letech (2001-2015) byl zaznamenán pokles těchto mrazových indexů oproti normálu 1961-1990, ale ne vždy jde o statisticky významný trend. Ten byl nalezen hlavně u počtu dnů s vyšší teplotní hranicí (mrazový, ledový den a minimální teplota vzduchu nad -3 až -10°C). Naopak dnů s extrémně nízkými teplotami je za rok pouze velmi málo (nebo se objevují jednou za několik let), takže zde hraje dominantní roli spíše variabilita. Součásti článku je i analýza možného vývoje do budoucnosti na základě nejnovější klimatických modelů.
|
|
|
Stanovení a změna tuhosti jednotlivých zim za období 1961-2015
Zahradníček, Pavel ; Rožnovský, J. ; Brzezina, J. ; Štěpánek, Petr ; Farda, Aleš ; Chuchma, F. ; Potopová, V.
Hodnoty minimálních teplot vzduchu v chladném období, ale zvláště v zimě mají často velmi negativní dopady na celý soubor našich aktivit. Je mnoho dokladů z předcházejících let, kdy prudké ochlazení způsobilo škody na technice, zastavilo dopravu apod. Každou zimní sezónu či chladný půlrok lze ohodnotit podle několika parametrů. Pro tento článek byly vybrány tři klimatické charakteristiky. První je základní, a to průměrná teplota vzduchu. Dále byla použita suma efektivních teplot vzduchu pod 0°C a -5°C. Poslední charakteristikou, která určuje extremitu daného roku, je absolutní minimální teplota vzduchu. U všech parametrů byla provedena časoprostorová analýza. K největší statisticky významné změně dochází u průměrné teploty vzduchu, kdy od roku 1961 dochází k postupnému oteplování. Velký vliv na teploty vzduchu v zimních měsících má kontinentalita podnebí, kdy v Čechách se otepluje rychleji než na Moravě a zároveň na západním okraji republiky jsou nejnižší absolutní minimální teploty vzduchu. Při víceparametrické analýze klimatických charakteristik vyšel jako rok s nejchladnější zimou a chladným půlrokem rok 1963. Naopak nejméně drsná zima byla v roce 2007. Podle klimatologických modelů lze očekávat zimy do roku 2100 v průměru teplejší o 2,4 °C až 4,9 °C, což by znamenalo výraznou změnu dosavadních zimních podmínek.
|
|
|
Využití modelů Euro-CORDEX pro predikci sucha s ohledem na holomrazy a srážkový deficit v chladném období roku
Potopová, V. ; Štěpánek, Petr ; Zahradníček, Pavel ; Farda, Aleš ; Türkot, L. ; Hiřmanová, D.
Příspěvek se zaměřuje na analýzu změny v rozložení četnosti, délky trvání a závažnosti sucha v různých časových měřítkách pro historické i budoucí běhy regionálních klimatických modelů v rámci aktivity Euro-CORDEX. Analýzy jsou založené na experimentech se scénáři vývoje skleníkových plynů RCP4.5 a RCP8.5 v budoucích obdobích 2041 - 2070 a 2071 - 2100 včetně porovnání s referenčním obdobím 1981 - 2010. Pro kvantifikaci sucha byl z řady různých charakteristik zvolen standardizovaný srážkový evapotranspirační index (SPEI) a standardizovaný srážkový index (SPI) v pěti časových intervalech – 1, 3, 6, 12 a 24 měsíců. Odhady budoucích projekcí sucha dle SPI, mají tendenci podceňovat rizika sucha, zatímco riziko závažnosti sucha dle SPEI se zvyšuje do konce tohoto století, i přes mírný nárůst srážek.
|
|
|
Jev El Niňo-Jižní oscilace a jeho možné projevy na srážkové a teplotní poměry v Evropě
Benešová, Zuzana ; Potopová, Vera (vedoucí práce) ; Brigita, Brigita (oponent)
Bakalářská práce se zabývá klimatickým jevem El Niňo, Jižní Oscilací a jeho možnými projevy na srážkové a teplotní poměry v Evropě. Tato práce je rozdělena na tři hlavní části. První část se zabývá způsoby, kterými lze definovat El Niňo, vysvětlením základních termínů týkajících se jevu El Niňo a stručnými definicemi těchto termínů. V druhé části se nachází odpovědi na základní otázky týkající se vzniku El Niňo, jeho následků, jeho minulosti a budoucnosti, i jeho předvídatelnosti. Třetí a poslední část se zabývá nejprve všeobecnými projevy El Niňo, poté tím jak ENSO ovlivňuje počasí středních zeměpisných šířek a jaké jsou jádrové regiony ovlivnění. Dále je v této části popsáno jak se ENSO projevuje v tropickém Pacifiku. Poté jsou zde popsány dálkové projevy ENSO a nakonec možné projevy v Evropě.
ENSO ovlivňuje počasí téměř na celé naší planetě. Zkoumání dálkových projevů ENSO je velmi důležité, a to především pro možnost předpovědi jak teplé fáze ENSO (El Niňo), tak i studené fáze (La Niňa). Pomocí těchto jevů lze s velkou pravděpodobností určit prognózu výskytu vlhkého nebo naopak suchého počasí. Díky předpovědi výskytu těchto jevů lze poté zabránit jejich negativním dopadům na ekosystémy i na život společnosti.
|
|
|
Výskyt extrémních teplot a jejich vliv na výnosové parametry zeleniny v ČR
Švorcová, Petra ; Potopová, Vera (vedoucí práce) ; Jana, Jana (oponent)
Diplomová práce se věnuje výskytu extrémních teplot v České republice a sleduje jejich vliv na výnos zeleniny. Cílem je zpracovat literární přehled o vlivu extrémních meteorologických podmínek na výnos a kvalitu vybraných zelenin. Práce je soustředěna na pěstování zeleniny plodové, konkrétně na rajče jedlé (Lycopersicon esculentum). Kromě meteorologického vlivu jsou zohledněny také přírodní podmínky, osevní postupy, vliv chorob a škůdců, abiotické poruchy, nebo agroklimatické podmínky. Dále je stručně popsáno pěstování zeleniny, její historie a konkrétní charakteristiky rajčete.
Výzkum byl prováděn na oblastech Polabí a Jižní Moravy, které jsou v rámci České republiky pro pěstování rajčete z hlediska teploty a příznivých přírodních podmínek nejvhodnější. Výsledky byly vypracovány na základě údajů o výnosech v České republice a Středočeském kraji v rozmezí let 1977 až 2015. Podrobněji byl zkoumán vztah mezi výnosy rajčat a extrémními meteorologickými jevy. Byla vypracována popisná statistika a trendové rovnice výnosů rajčat ve sledovaném období společně s odchylkami, které jsou určeny po pentádách a za pomoci korelačního koeficientu byl vytvořen rozsah příznivosti či nepříznivosti jednotlivých indexů, v různých vegetačních obdobích fenologické fáze rajčete na jeho výnos. Dle klasifikace korelačního koeficientu je patrné, že v důsledku počtu suchých dnů v měsíci červenci byly pro obě sledované oblasti výnosy sníženy o 41 %. Z toho vyplývá, že nejen extrémní teploty, ale i snížení počtu srážek negativně ovlivňují výnosy rajčete. Bylo prokázáno, že na výnosy nemají vliv jen vysoké teploty a následná sucha, ale i povětrnostní podmínky, silné srážky a povodně. Na základě výsledků této práce lze potvrdit, že extrémní teploty vyskytující se v našich zelinářských oblastech mají na výnos rajčat nepříznivý vliv.
|
|
|
Příčiny desertifikace v Africe
Nesrovnal, Evžen ; Potopová, Vera (vedoucí práce) ; Brigita, Brigita (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá příčinami, důsledky a budoucími dopady klimatických změn a desertifikace na Africkém kontinentu i v globálním měřítku. Práce se zaměřuje na samotnou Úmluvu, která se zabývá bojem proti desertifikaci a zmírňováním důsledků sucha, hlavně v rozvojových zemích a s ní spojenou společnou strategií Afriky-EU a prioritními opatřeními. Dále řeší problematiku příčin zvětšování ploch pouští a dává ucelený přehled o místech náchylných k desertifikaci na všech kontinentech. Věnuje se adaptačním (přizpůsobení) a mitigačním (zmírnění) opatřením na globální úrovni, ale i na Africkém kontinentu a zároveň vlivem desertifikace na zemědělství a potravinovou bezpečnost. Poslední částí literární rešerše je případová studie z oblasti Sahelu, což je část Afriky mezi 12 a 20 rovnoběžkou severní zeměpisné šířky. Je popsána charakteristika krajiny, desertifikace a možná řešení pro Sahel, např. vhodné zemědělské postupy a návyky obyvatel, které je velmi důležité změnit pro rozvoj této vysoce postižené oblasti. Hojná sucha se v této oblasti vyskytovala 70. letech, polovině 80. let a opět na počátku 90. let ve 20. století, v Súdánu se od 70. let 20. století každý rok snižuje roční úhrn srážek. Výsledky na základě analýzy historických pozorování ukazují přítomnost nejméně tří zvlášť citlivých regionů nazývajících se klimatické hotspoty, tedy míst, kde se nejvíce projevují změny klimatu (pokles srážek v obdobích sucha je zde téměř stoprocentní).
|
|
|
Vliv extrémně vysokých teplot na mléčnou užitkovost dojnic v ČR
Strachová, Nikola ; Potopová, Vera (vedoucí práce) ; Jana, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivy vysokých teplot prostředí na mléčnou
užitkovost dojnic. Popisuje hranici vzniku tepelného stresu, jak se projevuje na mléčné
užitkovosti, složení mléka a na reprodukci skotu. Detailně vysvětluje mechanizmy
termoregulace při vysokých i nízkých teplotách prostředí za hranicí termoneutrální zóny.
Analyzuje způsoby eliminace přehřátí organismu, přičemž žádný z uvedených způsobů není
stoprocentní. Práce popisuje měřené mikroklimatické indexy v souvislostech s požadovanými
hodnotami skotu. Dále se zabývá dopady živočišné výroby na světové makroklima a
v neposlední řadě, jak změny klimatu ovlivňují chov skotu. Výsledky ukazují, že
mikroklimatické parametry jako je teplota vzduchu (°C) a relativní vlhkost (%) interiéru
v chlévech jsou silně spojeny s venkovními podmínkami a podle toho se mění.
Tato studie potvrzuje, že chovatelé hospodářských zvířat ve střední Evropě si stále
více a více uvědomují, že tepelný stres, způsobený vysokými teplotami prostředí, je
významným faktorem, ovlivňující ekonomiku jejich chovů. Navíc prognóza oteplování
evropského kontinentu předpokládá i nadále změny klimatických podmínek směrem k vyšším
teplotám.
|
|
|
Vývoj sortimentu teplomilných zelenin pěstovaných v České republice ve vztahu ke klimatu
Zechovská, Andrea ; Potopová, Vera (vedoucí práce) ; Brigita, Brigita (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výnosovými a kvalitativními parametry teplomilné zeleniny ve vztahu k rizikovým meteorologickým jevům na území České republiky. V práci je analyzován vliv klimatických změn na rozvoj zelinářství a jejich možný vliv během pěstování teplomilné zeleniny i mimo typické pěstební oblasti. Promítají se zde mimo agroklimatologických aspektů, také aspekty biologické, technické a ekonomické, které tvoří podstatnou roli v produkci. Snahou je nashromáždění dat, vytvoření statistického rozboru výnosů teplomilné zeleniny, vytvoření databáze výnosových řad spolu s vytvořením katalogu extrémních meteorologických jevů a určit vliv rizikových faktorů během vegetačního období, které ovlivňují jednotlivé pěstební oblasti, produkci a kvalitu vyprodukované teplomilné zeleniny na území České republiky v letech 2005 až 2015. Dále byl proveden výzkum fenologických fází rajčete jedlého v jednotlivých letech při působení různých meteorologických extrémů a byl hodnocen pozitivní či negativní vliv na vývoj plodiny. Podrobněji byla provedena popisná statistika výnosových parametrů, trendů z výnosových dat teplomilné zeleniny a statistické hodnocení extrémních teplot ve vegetačním období v posledních deseti letech na území České republiky. Tendence průměrných ročních výnosů plodové zeleniny za posledních 10 let stoupají, konkrétně u salátových okurek o 0,10 tun/ha/rok (R 2=0,74) a okurek nakládaček o 0,36 tun/ha/rok (R 2=0,81). Naopak tomu bylo při hodnocení výnosů rajčat, kdy bylo zaznamenáno za pomocí výpočtu lineárního trendu, pokles výnosů rajčat o 0,33 tun/ha/rok (R 2=0,42). Bylo zjištěno, že i přes rostoucí teplotu vzduchu, jsou porosty nejvíce ohrožovány jarními mrazy, a ty opožďují výsadbu a následné vývojové fáze plodin. Rizikovým faktorem pro pěstování rajčat v ČR jsou poklesy teploty pod fyziologické minimum 8 stupňů Celsia v jarním a podzimním období, na které rostliny reagují zastavením růstu a opadem květních poupat. S ohledem na nízký výskyt tropických dnů v zelinářských oblastech ČR, nebývá vysoká teplota rizikovým faktorem při polním pěstování rajčat. Navíc negativní vliv očekávaných vysokých teplot lze snížit závlahou, kdy dostatek vody v půdě a v rostlině v důsledku evapotranspirace porost ochladí.
|
|
|
Očekávané dopady změny klimatu v ČR a jejich vztah k rozšíření, růstu a vývoji teplomilných druhů ovocných dřevin
Ciprová, Lenka ; Potopová, Vera (vedoucí práce) ; Jana, Jana (oponent)
Hlavním cílem práce je shromáždit a vyhodnotit veškeré získané údaje o rozšíření, růstu a vývoji teplomilných druhů ovocných dřevin v závislosti na klimatických a ekonomicko-zemědělských podmínkách. První část literární rešerše je zaměřena na výskyt globálního oteplování v globálním měřítku. Druhá část literární rešerše je zaměřena na dopad klimatických změn v České republice. Obě části poskytují možné scénáře, které mohou nastat vlivem globálního oteplování, jak ve světě, tak v podmínkách České republiky. V další části se zabývám vztahem teplomilných ovocných dřevin ke klimatickým a půdním podmínkám, jejich fenologií a ekonomickými faktory, které ovlivňují výnosy v České republice.
Hlavní část je rozdělena do 3 částí: (1) katalog meteorologických jevů v průběhu vegetačního období, (2) katalog meteorologických jevů v průběhu období vegetačního klidu, (3) statistické vyhodnocení meteorologických extrémů v době tvorby květu/kvetení u meruněk (Armeniaca vulgaris) a broskvoní (Prunus Persica). Ze zpracovaných dat je zřejmé, že zkoumaná období 2005-2015 patřila mezi teplejší. Došlo také ke snížení srážek a jarních mrazíků vzhledem k předchozímu období. Dále je zde vyhodnocena popisná charakteristika výnosnosti broskví a meruněk od roku 2005-2015.
Ve výsledku lze prokazatelně říci, že se za období 1961-2015 prokazatelně zvyšují průměrné teploty vzduchu. Díky zvýšení proměnlivosti podnebí dochází k dřívějšímu nástupu teplot pro zahájení vegetace, což má za následek posun fenofáze ovocných dřevin do dřívějších termínů a prodloužení vegetační období. V důsledku oteplování dochází ke snížení počtu mrazových a ledových dní. Nepravidelně se dále vyskytují arktické dny. Je zřejmé, že vliv dubnových mrazů v době květu ovocných stromů má vliv na výnosnost. Dalším faktorem, který dlouhodobě ovlivňuje výnos v České republice, je významný pokles ploch pro pěstování broskvoní i meruněk. V další řadě se zhoršuje věková struktura sadů a zpomaluje se proměna odrůdové a druhové skladby. A v neposlední řadě ovlivňuje výnosnost stále se snižující jakost plodů, špatná situace na tuzemském trhu, kde se tuzemské ovoce skoro nenachází a nízké výkupní ceny.
|
host ::
RSS.