|
Molekulárně-biologické analýzy hrouzka Kesslerova ve vodách České republiky a Slovenska
Mendel, Jan ; Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Koščo, J. ; Papoušek, Ivo ; Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš
Hrouzek Kesslerův patří ke kriticky ohroženým druhům chraněným národní i evropskou legislativou. Uvádíme první poznatky o genetické diverzitě 5 populací R. kesslerii z českých a slovenských řek. Na základě sekvenčních analýz částí control regionu i prvního intronu S7 r-proteinu bylo analyzováno 30 jedinců. Bylo zjištěno celkem 9 haplotypů. Nejvyšší variabilitou se vyznačovala populace z Bečvy se 3 haplotypy, dva haplotypy vykazovaly populace z řek Morava, Topl’á, Ipel’ a jediný haplotyp se vyskytoval u všech jedinců z řeky Laborec. Vnitropopulační diverzita nepřevyšovala hodnotu 0,7%. Analýzy mtDNA poukázaly na existenci dvou skupin, lišící se o 6,2%. První skupinu tvořili jedinci z řeky Bečvy a Ipel’u a druhou tvořili jedinci z Topl’é, Laborce a Moravy. Mezipopulační diverzita uvnitř první skupiny činila 0,4% a uvnitř druhé skupiny 0,5 - 1,0%. Kombinace metod sekvenování úseků mtDNA a nDNA a alozymové analýzy odhalila výskyt hybridů G. gobio a R. kesslerii v řekách Morava a Ipel’.
|
|
K výskytu vzácných a chráněných druhů mihulí a ryb v povodí řeky Moravy
Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Lojkásek, B. ; Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš ; Merta, L.
Výskyt značné části vzácných a chráněných druhů mihulí a ryb v České republice je výlučně vázán na povodí řeky Moravy. Eudontomyzon mariae se v ČR vyskytuje pouze v Račím potoku ve Velkých Losinách. Lampetra planeri se vyskytuje ve 20-ti km úseku v horní části řeky Moravy. Romanogobio kesslerii se původně vyskytuje v dolní a střední části řeky Bečvy. Po roce 2000 byl zjištěn v toku vlastní Moravy pod a nad ústím Bečvy. Gobio albipinnatus se vyskytuje v dolních úsecích Moravy a Dyje, lokálně i v jejich horních částech. Po roce 1990 v oblasti soutoku Moravy a Dyje obnovily výskyt druhy Pelecus cultratus, Gymnocephalus schraetser, G. baloni, Zingel streber, Z. zingel. Jejich další šíření je prozatím omezeno stupni, které tvoří pro ně nepřekonatelné bariéry. Jediný aktuální výskyt druhu Sabanejewia balcanica v ČR je v krátkém úseku Vláry (povodí Váhu) u hranic se Slovenskem. Cobitis elongatoides se jako čistý druh vyskytuje pouze v horní části povodí Dyje (vodní nádrž Nová Říše).
|
| |
| |
| |
| |
| |
|
Diploidní, triploidní a tetraploidní karas stříbřitý Carassius auratus z dolního toku Dyje: první výsledky reprodukční charakteristiky a experimentální hybridizace
Flajšhans, Martin ; Lusková, Věra ; Vetešník, Lukáš ; Halačka, Karel ; Rodina, Marek ; Lusk, Stanislav ; Gela, David
Diploidní, triploidní a tetraploidní samci karasa stříbřitého Carassius auratus produkovali živé, pohyblivé spermie, schopné oplození. Spermie diploidního karasa byly haploidní, spermie triploidního karasa byly aneuploidní, spermie tetraploidního karasa byly hodnoceny jako aneuploidní nebo diploidní. U koncentrace spermií a podílu živých spermií se jevila tendence poklesu se vzrůstající ploidií a tento rozdíl byl průkazný u tetraploida.
|
|
Vybrané biologické charakteristiky invazního druhu Perccottus glenii
Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš ; Koščo, J.
Pokožka se vyznačuje extremně silnou povrchovou vrstvou vykazující tendenci k rohovatění, značící jistě značnou mechanickou odolnost. Adaptací pro pobyt v mělkých vodách s možným negativním vlivem slunečního záření je pravděpodobně velké rozšíření melanoforů. Kromě všeobecně se vyskytujících melanoforů ve škáře se současně vyskytují i v pokožce. Melanofory jsou přítomny na povrchu gonád samců a také pronikají do nitra gonády. Invaze nepůvodních druhů může představovat pro dané území vážný ekologický problém vzhledem k ohrožení nebo i přímo zdecimování původních společenstev. Perccottus glenii je druhem, u něhož jsou předpoklady pro negativní ovlivnění původních společenstev značné. Má velkou odolnost vůči nízkým hodnotám kyslíku ve vodě a změnám teploty (snáší promrznutí toku) a široké potravní spektrum. Vysoká reprodukční výkonnost je podmíněna časnou pohlavní dospělostí, dávkovým výtěrem a péčí o vytřené jikry.
|
|
Ploidie karasa stříbřitého v ČR z pohledu umělé reprodukce
Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš ; Flajšhans, M.
Populace karasa stříbřitého na území ČR prošla výraznými změnami - čistě triploidní unisexuální gynogenetická populace se změnila v diploidně-polyploidní komplex, v němž výrazné místo patří diploidům (na některých lokalitách takřka 80%) a ztrácí se v ní podíl (v první fázi tohoto přerodu relativně častých) triploidních samců a tetraploidů. Jedinci tohoto komplexu mají různou strategii rozmnožování, naznačující, že naše dělení jedinců karasa stříbřitého pouze na základě jejich ploidie je příliš hrubé a nevystihuje přesně poměry v populaci. Je pravděpodobné, že v budoucnosti bude možno (zejména na základě geneticko-molekulárních metod) rozdělit dané jedince jemněji a vyřešit tak i další otázky týkající se karasa stříbřitého, jako jeho původ a systematické zařazení.
|