Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 54 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Matching the role of chondroitin sulphate proteoglycan, aggrecan, in dense extracellular matrix of perineuronal nets and glial scar
Gmiterková, Lenka ; Růžička, Jiří (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Traumatické poranenia mozgu a miechy sú celosvetovým zdravotníckym problémom. V poškodenom tkanive dochádza k zmenám na úrovni buniek aj medzibunkovej hmoty, kvôli čomu vzniká jazva. Zmena, ku ktorej dochádza v tkanive na mieste jazvy znemožňuje obnovu poškodených neurónov. Podobne ako jazva, ktorá bráni v nervovej plastickosti po poranení, funguje v nepoškodenom mozgu perineuronálna sieť. Jedným z kľúčových prvkov perineuronálnych sietí a jaziev v centrálnej nervovej sústave je proteoglykán agrekán. V tejto práci som sa zamerala na funkciu agrekánu v mozgu a mieche. Najmä na mechanizmus, ktorým bráni rastu neurónov a takisto na výskum v oblasti liečby týchto poranení. Táto téma je dôležitá, pretože momentálne neexistuje štandardná liečba, ktorá by obnovovala rast neurónov na mieste vytvorenej jazvy.
Vliv stárnutí na změny extracelulární matrix a vlastnosti extracelulárního prostoru v mozku
Kamenická, Monika ; Vargová, Lýdia (vedoucí práce) ; Růžička, Jiří (oponent)
Stárnutí je proces, který způsobuje závažné změny v nervové tkáni například ve velikosti mozku, v gliální architektuře, ale i v extracelulární matrix. Mozek se zmenšuje s rostoucím věkem a na všech úrovních dochází ke změnám od molekul až po morfologii. Extracelulární prostor (ECS) je mezibuněčné prostředí důležité především v komunikaci mezi buňkami založené na difúzi. Extracelulární difúze je omezena velikostí ECS, která je popsána objemovou frakcí ECS a tortuozitou, odrážející množství difuzních bariér. Změny difúzních parametrů ECS při stárnutí jsme měřili pomocí iontoforetické metody v reálném čase ve čtyřech oblastech mozku (koxtex - Cx, hippokampus - Hp, inferior colliculus - IC a corpus trapezoideum - TB). Dále jsme studovali, jak tyto změny ovlivňuje změna složení extracelulární matrix při deficitu spojovacího proteinu Bral2, nebo zda a jak modifikuje stárnutí vývoj a regulační mechanizmy cytotoxického edému. Naše výsledky ukazují, že stárnutí vyvolává typický pokles extracelulárního objemu v Cx a Hp, ne však v TB a IC, kde intaktní perineurální sítě působí pravděpodobně jako ochranný štít před degenerativními změnami při stárnutí, avšak i malá změna jejich složení, např. při deficitu Bral2 může tuto ochrannou funkci narušit. Dále jsme ukázali, že stárnutí výrazně ovlivňuje regulační...
The effect of structural changes in perineuronal nets and deep cooling on synaptic plasticity and memory of tauopathy mice
Šafránková, Kristýna ; Růžička, Jiří (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Tauopatie je neurodegenerativní onemocnění charakteristické jak ztrátou neuronů, tak synapsí. Ztráta neuronů je ireverzibilní s velmi malou šancí funkční substituční terapie. Ztracené synapse však lze obnovit pomocí správné stimulace. Perineuronální sítě (PNNs) slouží jako ochranná bariéra neuronů, zárověň ale významně snižují jejich synaptickou plasticitu. Dočasné enzymatické rozštěpení struktury PNNs může vést k opětovnému zapojení synapsí a zlepšení procesu paměti a učení. Model chladem vyvolané plasticity vede k odpřažení signifikantního počtu synapsí v mozku. Následné obnovení synapsí bylo pozorováno jak u zdravých tak i nemocných zvířat a navíc došlo ke spuštění neuroprotektivních mechanismů vyvolaných exprimací proteinů studeného šoku (CSP). Tato diplomová práce je zaměřena na výše zmíněné formy modelů synaptické plasticity; umělé remodelace perineuronálních sítí a model synaptické plasticity vyvolané chladem. Oba tyto modely budou použity jako nástroj pro modulaci procesů paměti a učení u modelu P301S Tauopatie u myší. Práce se zaměří na změny v počtu synapsí v oblasti CA1 hipokampu, na změny hladin synaptických proteinů na úrovni celého hipokampu a na behaviorální změny předem trénovaného úkolu dlouhodobé paměti závislého na dorzálním hipokampu. Klíčová slova: perineurální sítě, agrekan,...
Informační zdroje oboru filmové vědy dostupné v prostředí WWW
Růžička, Jiří ; Bratková, Eva (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Tématem práce je zmapování informačních zdrojů v oboru filmová věda v prostředí WWW. Cílem práce je analýza a hodnocení jednotlivých tipů těchto zdrojů, a to především těch, které jsou dostupné v českém, slovenském a anglickém jazyce. Jednotlivé zdroje jsou hodnoceny z hlediska funkčnosti, struktury zdroje a záznamu filmů a osob. Hlavní pozornost je zaměřena na čtveřici nejužitečnějších zdrojů z pohledu autora práce, tedy Internetovou filmovou databázi (http://www.imdb.com), Filmové databáze online, Česko-Slovenskou filmovou databázi (http://www.csfd.cz) a Mezinárodní databázi filmových archivů FIAF. Tyto informační zdroje pak jsou detailně popsány. Práce se dále věnuje menším informačním zdrojům, které jsou unikátní zejména díky svému užšímu zaměření a mapují různé geografické oblasti světa, popřípadě různé žánry a přinášejí aktuální zprávy ze světa filmu. Výsledek práce ukazuje, že kvalitních zdrojů v prostředí WWW je velmi mnoho, proto se autor práce pokouší tyto zdroje roztřídit a vyhodnotit jejich účelnost.
Styl a historie: Vliv literarity jazyka na podobu historické temporality
Řídký, Josef ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Růžička, Jiří (oponent) ; Krásová, Eva (oponent)
Cílem této práce je nabídnout nový způsob "literárního" čtení historie bez toho, aby byla postavena na roveň fikci, což bylo úskalím dosavadních, narativistických přístupů. Historické psaní zde vnímáme jako specifický žánr, který v sobě spojuje vysvětlení a vyprávění a má díky tomu zcela specifický estetický horizont či čtenářský účinek, který dokáže obohacovat naše vnímání minulosti. Práce tuto rétoriku historie buduje ve třech krocích, každému je věnována samostatná část. První část představuje dílo Paula Ricoeura, zvláště Čas a vyprávění, díky čemuž je možné definovat diskurz historie jako narativní žánr, který reprezentuje stopy minulosti a skrze nástroje kvazi- vyprávění je refiguruje v časových kategoriích narativní identity a dějinného vědomí. Historiografie, ukazuje se, je žánrem reprezentujícím specifickou historickou časovost, což je důvod, proč musí zároveň vyprávět i vysvětlovat. Ve druhé části tento teoretický model aplikujeme v praxi a ukazujeme, že může sloužit jako interpretační klíč pro četbu historiografických děl. Abychom prokázali jeho životaschopnost, procházíme rozličnými žánry historického psaní: postmoderní historiografií, pozitivismem, historií psanou ve velkých měřítkách, mikrohistorií. Ve třetí části naše předchozí zjištění konfrontujeme s dosavadní teoretickou tradicí, s...
Příčiny vzniku epilepsie na podkladě poruch kortikálního vývoje mozku
Populová, Jana ; Řehořová, Monika (vedoucí práce) ; Růžička, Jiří (oponent)
Malformace kortikálního vývoje (MCD) jsou důležitou příčinou dětské epilepsie a odhaduje se, že až 40% těchto případů je farmakorezistentní. Přesné mechanizmy, které se podílejí na vzniku epilepsie, nejsou stále zcela objasněny. Identifikace nových typů genů spojených s MCD vede k vývoji nových experimentálních modelů, které rekapitulují klinické příznaky u lidí. Cílem bakalářské práce je sumarizace informací o současných poznatcích v této oblasti získaných z MCD experimentálních modelů, které nám pomohou lépe porozumět epileptogenezi. Klíčová slova: malformace kortikálního vývoje, epilepsie, fokální kortikální dysplázie, epileptogeneze
Molekulární podstata in vivo a in vitro diferenciace dopaminergních neuronů u Parkinsonovy choroby
Zitta, Pavel ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Růžička, Jiří (oponent)
Parkinsonova choroba (PD) je neurodegenerativní porucha způsobená v důsledku šířícího se procesu ztráty dopaminergních (DA) neuronů v oblasti substantia nigra pars compacta (SNc). DA neurony jsou hlavním zdrojem dopaminu (DA) v centrálním nervovém systému, jehož uvolňování hraje důležitou roli při řízení mnoha mozkových funkcí, včetně řízení nálady a pohybu. Indukce DA neuronů závisí na dvou signalizačních centrech Floor plate (FP) a Isthmickém organizátoru, známým také jako středo-zadní hranice (MHB) mozku. Utváří se signalizační kaskáda zapojující nemalé množství transkripčních faktorů, které prostřednictvím své exprese regulují diferenciaci DA neuronů. Následná stimulace plně maturovaných DA neuronů umožňuje uvolňovaní dopaminu v pohybových sítích mozkového kmene, což vyvolává pohyb. Nové objevy naznačují, že panuje detailní shoda mezi nejstaršími a dnešními zástupci obratlovců v organizaci DA drah. To může naznačovat, že tyto dráhy, jež mají současní zástupci obratlovců se vyvinuly již před více než 500 mil let.
Léčba míšního poranění s využitím kmenových buněk a modifikovaných biomateriálů
Růžička, Jiří
Souhrn Pokrok v experimentálních terapiích využívajících růstových faktorů, kmenových buněk a biomateriálů v léčbě poškozené míchy, významně přispívá k poznání problematiky míšního poranění a k tvorbě možné budoucí kombinované terapie. Mobilizace kostní dřeně pomocí kombinace Flt3 ligandu a G-CSF snižuje astrogliózu a zvyšuje axonální sprouting, což vede k výraznějšímu zachování míšní tkáně a zlepšení neurologického deficitu ve srovnání s jednotlivými terapiemi. Všechny testované typy kmenových buněk izolovaných z různých zdrojů významně snižují lokomoční deficit způsobený míšním poraněním. Nejvýraznější vliv na navrácení lokomočních schopností byl pozorován u NP-iPS buněk a to především díky jejich dlouhodobému přežívání, interakcí s tkání příjemce, snižováním gliové jizvy a modulací imunitní odpovědi. MSC, přes jejich krátkou dobu přežití, snižují hladiny prozánětlivých cytokinů a modulují gliovou jizvu. Nejmenší vliv na motoriku po míšním poranění vykázaly fetální spinální progenitory, které se i přes dlouhodobé přežití a diferenciaci nebyly schopné dostatečně integrovat do tkáně příjemce. Způsob přípravy hydrogelů na bázi metakrylátu významně ovlivňuje adhezi, růst a přežití MSC in vitro a in vivo. Na hydrogelech připravených vymývaním pevného porogenu s povrchovou modifikací kladným nábojem (MOETACl)...
The effect of structural changes in perineuronal nets and deep cooling on synaptic plasticity and memory of tauopathy mice
Šafránková, Kristýna ; Růžička, Jiří (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Tauopatie je neurodegenerativní onemocnění charakteristické jak ztrátou neuronů, tak synapsí. Ztráta neuronů je ireverzibilní s velmi malou šancí funkční substituční terapie. Ztracené synapse však lze obnovit pomocí správné stimulace. Perineuronální sítě (PNNs) slouží jako ochranná bariéra neuronů, zárověň ale významně snižují jejich synaptickou plasticitu. Dočasné enzymatické rozštěpení struktury PNNs může vést k opětovnému zapojení synapsí a zlepšení procesu paměti a učení. Model chladem vyvolané plasticity vede k odpřažení signifikantního počtu synapsí v mozku. Následné obnovení synapsí bylo pozorováno jak u zdravých tak i nemocných zvířat a navíc došlo ke spuštění neuroprotektivních mechanismů vyvolaných exprimací proteinů studeného šoku (CSP). Tato diplomová práce je zaměřena na výše zmíněné formy modelů synaptické plasticity; umělé remodelace perineuronálních sítí a model synaptické plasticity vyvolané chladem. Oba tyto modely budou použity jako nástroj pro modulaci procesů paměti a učení u modelu P301S Tauopatie u myší. Práce se zaměří na změny v počtu synapsí v oblasti CA1 hipokampu, na změny hladin synaptických proteinů na úrovni celého hipokampu a na behaviorální změny předem trénovaného úkolu dlouhodobé paměti závislého na dorzálním hipokampu. Klíčová slova: perineurální sítě, agrekan,...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 54 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
31 Ružička, Jakub
31 RŮŽIČKA, Jakub
37 RŮŽIČKA, Jan
26 RŮŽIČKA, Jiří
31 Růžička, Jakub
37 Růžička, Jan
5 Růžička, Jaroslav
1 Růžička, Jiří,
14 Růžička, Josef
1 Růžička, Juraj
3 Růžička, Jáchym
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.