|
|
Role parvalbuminových interneuronů v průběhu iniciace, propagace a terminace epileptického záchvatu v myším modelu fokální kortikální dysplázie typu II
Populová, Jana ; Řehořová, Monika (vedoucí práce) ; Kirdajová, Denisa (oponent)
Fokální kortikální dysplázie je strukturní a funkční malformací kortikálního vývoje vznikající mutacemi v mTOR signální kaskádě vedoucí k rozvoji farmakorezistentní epilepsie. Parvalbuminové interneurony tvoří největší inhibiční sílu v mozku podílející se na blokování rozvoje epileptických záchvatů a je možné, že dochází ke změně v jejich funkci související právě s fokální kortikální dysplázií. Tato práce se zabývala vytvořením myšího modelu fokální kortikální dysplázie typu II s označenými parvalbuminovými interneurony. Model byl vytvořen pomocí in utero elektroporace plazmidu s mutovaným mTOR genem. Následně bylo implantováno kraniální okno v oblasti vytvořené léze zároveň s injikací kalciového indikátoru pro sledování aktivity neuronů pomocí dvoufotonového mikroskopu. Naše výsledky potvrzují shodu zde vytvořeného modelu s dosavadní literaturou na základě morfologických znaků a přítomnosti spontánních záchvatů. Byly zaznamenány statisticky signifikantní rozdíly ve velikosti pyramidových neuronů v lézi a mimo lézi, zatímco u parvalbuminových interneuronů nebyly v závislosti na umístění objeveny signifikantní změny. Rozdíly v počtu pyramidových neuronů a parvalbuminových interneuronů ukázaly trend snížení počtu v lézi, avšak nebyl statisticky signifikantní. Data z epileptických záchvatů...
|
|
|
Příčiny vzniku epilepsie na podkladě poruch kortikálního vývoje mozku
Populová, Jana ; Řehořová, Monika (vedoucí práce) ; Růžička, Jiří (oponent)
Malformace kortikálního vývoje (MCD) jsou důležitou příčinou dětské epilepsie a odhaduje se, že až 40% těchto případů je farmakorezistentní. Přesné mechanizmy, které se podílejí na vzniku epilepsie, nejsou stále zcela objasněny. Identifikace nových typů genů spojených s MCD vede k vývoji nových experimentálních modelů, které rekapitulují klinické příznaky u lidí. Cílem bakalářské práce je sumarizace informací o současných poznatcích v této oblasti získaných z MCD experimentálních modelů, které nám pomohou lépe porozumět epileptogenezi. Klíčová slova: malformace kortikálního vývoje, epilepsie, fokální kortikální dysplázie, epileptogeneze
|
|
|
Využití kmenových buněk v léčbě amyotrofické laterální sklerózy
Řehořová, Monika ; Jendelová, Pavla (vedoucí práce) ; Klíma, Jiří (oponent) ; Jiruška, Přemysl (oponent)
Amyotrofická laterální skleróza (ALS) je neurodegenerativní onemocnění způsobené předčasnou/zrychlenou degradací motoneuronů (MN). V současné době není dostupná žádná účinná léčba. Buněčná terapie je považována za slibnou experimentální léčbu, která by mohla cílit na patologii komplexního onemocnění prostřednictvím mnoha potenciálních mechanizmů. Porovnávali jsme efekt tří typů opakovaných aplikací lidských mesenchymálních kmenových buněk (hMSC): samotná intratekální aplikce, samotná intramuskulární aplikace a jejich kombinace. Nejlepší výsledky byly zaznamenány po kombinované opakované aplikaci hMSC. Pozorovali jsme záchranu MN, nervosvalových plotének a snížení hladiny proteinů podílejících se na signalizaci nekroptózy (Rip1, cl-casp 8), apoptózy (cl-casp 9) a autofágie (beklin 1), snížení astrogliózy a snížení hladiny astrocytového konexinu 43. Vhodnými kandidáty pro buněčnou terapii ALS mohou být i neurální prekurzory derivované z indukovaných pluripotentních kmenových buněk (NP-iPS). Intraspinální aplikace NP-iPS zvýšila mRNA expresi BDNF a IGF-1, naopak snížila expresi proapoptické casp 3 a pozorovali jsme i jejich vliv na expresi složek perineurálních sítí (PNN). Dalšími buněčnými kandidáty pro léčbu neurodegenerativních onemocnění jsou lidské embryonální kmenové buňky (hESC), nicméně pro...
|
|
|
Využití ratingu v regulatorní praxi
Řehořová, Monika ; Blahová, Naďa (vedoucí práce) ; Metrah, Samy (oponent)
Diplomová práce se zabývá využitím ratingu v rámci přístupu stanovení kapitálových požadavků. Zaměřuje se na použití standardizované metody a interního ratingového modelu pro výpočet kapitálového požadavku k úvěrovému riziku s ohledem na různé expozice. Hodnotí, který z přístupů se lépe hodí pro řízení rizika a potřeby kapitálové přiměřenosti s ohledem na kritiku externích ratingových agentur a složitost interního ratingového systému. Blíže také rozebírá problém odpovědnosti ratingových agentur za hodnocení a nedostatečné konkurenční prostředí. Pojednává o možných alternativách k externímu ratingu. Detailněji zkoumá proces interního ratingu v bankách a faktory, které ovlivňují ratingové hodnocení z hlediska expozic vůči různým subjektům. Následně také rozebírá stanovení výše opravných položek k očekávaným ztrátám z pohledávek a případný dopad přijetí IFRS 9 na kapitálovou přiměřenost.
|
host ::
RSS.