|
|
Zaměřená nepřítomnost - pohled jako interpretace světa - pokus o analýzu světa nevidomého
Moravcová, Jana ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
V této práci si kladu otázku, jak nevidomí lidé, k nimž sama patřím, konstituují svět jako viditelný, leč neviděný. Protože je zřejmé, že bez druhých, vidoucích lidí by nebylo viditelnosti světa, zaměřuji se nejprve na problém intersubjektivity ve vztahu k nevidomosti a dále na viditelnost jako pojem a dění a nakonec se zabývám možnostmi kompenzace pohledu, jenž je zaměřeným viděním, jinými vjemy.
|
|
|
Normální a abnormální
Šarkadyová, Lucie ; Kouba, Petr (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Práce se snažila zodpovědět otázku po tom, zda je možné nějakým pozitivním způsobem vyplnit pojem normality, aniž bychom toto pojetí vnímali jako normativní. Důležité zde bylo vyhnout se normalizačním pravidlům a pojetí normality jako naplňování společenských norem. Důraz byl naopak kladen na normy z hlediska individuality, které nám umožňují uchopit normalitu specifickým způsobem. Nebudou zde žádná determinující pravidla, ale pouze naše rozhodnutí a norma zde bude řádem, který je podmíněn aktuální situací a který se může proměňovat. Tento řád nemusí být nijak univerzální a je podmíněn pouze naší existencí, která ho nějakým způsobem určuje.
|
|
|
Přirozené právo
Bulušek, Martin ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Práce je zaměřena na průzkum problémů, ke kterým vede dělení práva na právo pozitivní a právo přirozené, a jejichž stručným shrnutím je otázka, zda lze někde objevit měřítko správnosti pozitivního práva, či zda je jeho tvorba ničím neomezenou libovůlí. Práce předkládá tezi, že možné východisko z tohoto dilematu by mohlo být vytěženo z ontologické reinterpretace pojmů subjektu, morálky, moci a spravedlnosti, kterou provedl Friedrich Nietzsche. Výsledkem by měl být náhled, že odmítnutím metafyzicky pochopeného přirozeného práva se nezbavujeme možnosti hodnocení práva jako takového. Nástrojem nového hodnocení by se měla stát spravedlnost, která ovšem není pochopena staticky, jako faktum, ale jako určitá neustále nacházená a ztrácená kvalita právního řádu. Právní řád sám je totiž pochopen jako výsledek boje perspektiv, který vede k neustále novému určování hodnot (interpretaci) svých prvků, a tím i k neustále novým podobám spravedlnosti, z nichž žádná nemůže být spravedlivá "o sobě", jelikož takové ustrnutí by vedlo ke zrušení pole práva jako takového.
|
|
|
Mutační analýza biosyntézy manumycinových antibiotik
Kolek, Jan ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Zikánová, Blanka (oponent)
Mutační analýza biosyntézy manumycinových antibiotik Manumycinová antibiotika jsou sekundární metabolity, které patří do velké skupiny polyketidových látek. Jsou produkována výhradně bakteriemi rodu Streptomyces. Manumycinová antibiotika jsou charakterizována dvěma lineárními polyketidovými řetězci, které jsou připojeny k centrální mC7N podjednotce. Spodní řetězec je často zakončen C5N podjednotkou. Manumyciny vykazují mnoho biologických aktivit. Byla u nich prokázána antimikrobiální aktivita výhradně vůči gram-pozitivním bakteriím. Dalšími pozorovanými aktivitami je například antimykotická, insekticidní nebo protizánětlivá aktivita. Manumycinové metabolity jsou také potencionálními kancerostatiky. Pro přípravu těchto látek fermentační cestou je důležitá znalost jejich biosyntetických drah. Mutační analýza je založena na technikách genového inženýrství. Je vhodná ke zkoumání biosyntetických drah sekundárních metabolitů a také genů zapojených do jejich genetického podkladu. Jejím výsledkem je komplexní přehled o biosyntetické dráze daného metabolitu. Tuto znalost lze použít např. v metodách kombinatorní biosyntézy nebo mutasyntézy k produkci nových metabolitů. Hybridní látky by se mohly v budoucnosti stát např. novými účinnými antibiotiky nebo kancerostatiky pro použití v lékařství. Klíčová slova: manumycin,...
|
|
|
Religiozita po náboženství. Současné reinterpretace křestanství
Chudý, Tomáš ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Disertační práce se zabývá možnostmi současné reinterpretace náboženství v západní společnosti po tom, co někteří autoři nazývají jeho "koncem". V souladu s tím zkoumá pojmy náboženství a religiozity jako dvě kategorie, které poukazují k explicitní a implicitní přítomnosti náboženských významů v diskurzu. Je rozdělena na čtyři hlavní části: Teorie diskurzu, Sociální rekontextualizace, Metafory a symboly a Rušivé okraje symbolického diskurzu. Nejdříve je načrtnuta teorie diskurzu s ohledem na náboženskou zkušenost, která se vypořádává s postojem "my-oni" a vyzdvihuje otázku plausibility. V závěru je poskytnut příklad "anamnetického" diskurzu Johanna Baptista Metze. Náboženství jako společenský jev rovněž podléhá sociální rekontextualizaci. Dva přístupy k ní jsou šířeji představeny: jednak Taylorovo post-durkheimovské uspořádání, v němž se varianty náboženské zkušenosti řídí modelem orbitalů s různými valencemi k jádru. Na druhé straně disperzní hypotéza pojednává o některých implicitních kvazi-náboženských rysech moderních globálních jevů, které je třeba vzít v úvahu při stanovení kritérií reinterpretace. Lze je vnímat jako základní vodítka pro porozumění tomu, čím není víra v Boha v žido-křesťanském kontextu. V hlavních krocích třetí části je náboženský diskurz shledán jako "oděný" do metafor. V...
|
|
|
Sound
Foltinová, Daniela ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Témou tejto diplomovej práce je filozofické skúmanie zvuku. Základnou otázkou práce je, ako zvuky vnímame a co a ako môžeme skrze toto vnímanie o zvukoch povedat. Predpokladom práce je, že zvuky nevnímame vždy ako nositelov významu. Východiskovým bodom je analýza dvoch základných spôsobov kontaktu so zvukom: vydania a prijatia zvuku, ktoré vedú k skúmaniu úlohy vnemu vlastného hlasu najmä co do aspektu jeho telesnosti, k skúmaniu možnosti pocut "zvukový priestor" a jeho analýze a k skúmaniu úlohy tela pri zvukovom vneme. Na základe týchto analýz, podporených analýzou filozofických a básnických textov sa v závere práce ukazuje, že zvuk je zvláštnym prvkom reality, pretože ho vnímame súcasne ako konkrétny a zachytitelný (skrze slovo a telesnost) a nekonkrétny, kedže ani význam slov ci telesný kontakt so zvukom neumožnuje adekvátny - "zvukový" popis vnímaného zvuku.
|
|
|
Politické a Rabíndranáth Thákur
Wolf, Jakub ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá aktualitou textů Rabíndranátha Thákura ve vztahu ke konceptu politického, představenému Michelem Foucaultem. Identifikuje formativní pravidla diskurzu, představovaného dotyčnými texty a současně odhaluje vztah Foucaultovy Archeologie vědění k imateriálnu a prezentuje možnosti etiky v souvislosti s tímto konceptem díky korelaci Archeologie vědění s Thákurovým konceptem etiky ustupování. Základním prostředkem práce je identifikace sil dostředivého a odstředivého a aktualizace jejich vztahů jakožto základních pravidel formování Thákurova textu prostřednictvím ustavování systémových formací, které jsou konotovány jeho formacemi diskurzivními. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Umění v Patočkově filosofii 30. až 50. let
Jankovec, Boris ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Ševčík, Miloš (oponent)
Následující písemná práce je pokusem o interpretaci filosofického náhledu Jana Patočky na umění, tak jak se tento náhled ve své nerozvinuté podobě ohlašuje v rámci tzv. strahovské pozůstalosti. Strahovské pozůstalost je soubor doposud nevydaných filosofických textů, které Patočka napsal zhruba z let 1939 až 1945 a nikdy nedal k oficiálnímu tisku a zveřejnění. Filosof Jan Patočka, u nás i v zahraničí známí zejména jako myslitel rozvíjející myšlenky svých velkých učitelů Edmunda Husserla a Martina Heideggera, v rámci pozůstalosti k problematice umění odkazuje jaksi jen sekundárně. Avšak i přesto některé z odkazů k umění, které je možno v rámci pozůstalosti nalézt, v sobě obsahují velkou potenci pro další interpretaci. Interpretace těchto Patočkových odkazů k umění, vyžadující zasazení do širšího celku Patočkova myšlení, zejména přispívá k poznání vývoje Patočkovy filosofie umění, plněji rozvinuté až v jeho pozdním díle, v 60. letech dvacátého století.
|
|
|
Secondary metabolism and its regulation in Streptomyces ambofaciens: the study of cryptic secondary metabolite biosynthetic gene clusters
Nezbedová, Šárka ; Weiser, Jaroslav (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Mazodier, Philippe (oponent)
I. ABSTRACT in Czech Předložená práce se zabýva sekundárním metabolismem a jeho regulací u bakterií Streptomyces ambofaciens a Streptomyces lividans se zaměřením na nové biosyntetické dráhy. Během sekvenace chromozomů bakterií a nižších hub se ukázalo, že počet clusterů pro biosyntézu sekundárních metabolitů v genomu těchto bakterií je mnohem větší než bylo známo sekundárních metabolitů produkovaných těmito mikroorganizmy. Genové shluky jejichž produkty nebyly známy se začaly nazývat kryptické. Další výzkumy ukázaly, že alespoň některé z těchto kryptických genových shluků jsou za určitých podmínek exprimovány a kódují biosyntézu průmyslově využitelných sekundárních metabolitů (Gottelt et al., 2010; Gross et al., 2007; Pang et al., 2004). Kryptické klustery jsou proto považovány za jeden z možných "rezervoárů" nových bioaktivních látek. Inspirována těmito výsledky jsem se v předložené práci zabývala studiem kryptických biosyntetických klusterů sekundárních metabolitů u bakterie S. ambofaciens, jež je průmyslově využívána jako producent antibiotika spiramycinu. V druhé části práce jsem studovala regulaci produkce sekundárních metabolitů a zejména možnost delece či nadpordukce globálních regulátorů, která by vedla k aktivaci genů z kryptických biosyntetických klusterů. Třečí část práce se týká studia vlivu...
|
|
|
Před objektem. Otázka motivů distance a aury v myšlení Georgese Didi-Hubermana
Váša, Ondřej ; Fulka, Josef (oponent) ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce)
Didi-Hubermanovo myšlení amerického minimalismu v souvislosti s aurou jsme těmito formulacemi (a vlastně celým postupem této práce) zjednodušili a tím i deformovali zároveň, přičemž tvrzením, že Didi-Huberman spatřuje auru právě v těchto dialektických momentech zneklidnění, celou situaci jen zhoršujeme. Snad jsme se ale prostřednictvím několika milníků dostali alespoň o trochu blíže k začátku, z nějž by vycházely úvahy o auře v souvislosti s dialektikou probouzení, její reminiscentní povahou, dialektickým obrazem a celou škálou pojmů, převzatých z Freudova, Lacanova či Fédidova myšlení (vstupujících do hry v rámci sekularizace aury). Kolem těchto milníků jsme se snažili dojít do jakéhosi formálního východiska - naznačením, jak a s jakým pozadím se tato díla se mohou jevit jako momenty aury, kterou Didi-Huberman interpretuje jako "systém se svým vlastním úpadkem," 73 tedy jako specifické momenty jejího přežívání (ve zcela warburgovském duchu), které se manifestuje v dvojaké distanci, zjevení dálky či v dotknutí se hloubky, ovšem zároveň jako zjevení se vlastního vzdalování aury, jejího ústupu. Snad právě v tomto smyslu aura v těchto objektech přežívá na své nejsekulárnější a nejelementárnější rovině, tedy jako moment závrati, jež je zneklidněním objektu do stejné míry, jako ztrátou půdy pod našima vlastníma...
|
host ::
RSS.