|
|
Mediální obraz učňovského školství
Stříbrný, Petr ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Gargulák, Karel (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je přiblížit, jakým způsobem byla v českých médiích rozebírána a diskutována problematika vzdělávání na odborných učilištích mezi lety 2004 až 2018. Zvolené časové rozmezí vychází z přijetí tzv. nového školského zákona, který vešel v platnost v roce 2005. Zkoumaná problematika je značně kontroverzní a z tohoto důvodu je pro její analýzu zvolena metoda rámování, využívaná právě pro analyzování témat, která budí dlouhodobou kontroverzi. Práce si bere za cíl především identifikovat jednotlivé soupeřící rámce dané veřejně politické oblasti, tedy učňovského vzdělávání, vyskytující se v mediálním diskurzu. V případě práce se jedná o analýzu novinových článků nejčtenějších periodik u nás. Výsledkem analýzy je pak nejen určení identifikovaných rámců a jejich vlastností, ale také popis jednotlivých politických aktérů vystupujících ve veřejně politické diskusi a zvolená argumentace, popis problémů uvnitř rámců, jejich příčiny a také navrhovaná a implikovaná řešení v rámci problematiky vzdělávání na odborných učilištích.
|
|
|
Role street-level byrokracie v procesu implementace inkluzivního vzdělávání se zaměřením na pracovníky školských poradenských zařízení
Hraničková, Lucie ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje inkluzivnímu vzdělávání v České republice se zaměřením na pracovníky školských poradenských zařízení jako hlavní představitele street-level byrokracie v procesu inkluzivního vzdělávání. Cílem práce je vyzkoumat situaci po implementaci novely zákona z pohledu pracovníků pedagogicko-psychologických poraden a speciálněpedagogických center a popsat jejich vztah k dalším aktérům. Text se také zabývá tím, zda je současná pozice street-level byrokracie v procesu inkluzivního vzdělávání vhodně legislativně podložena a zda současné nastavení systému odpovídá potřebám příjemců služby. K naplnění cílů práce je využito veřejněpolitických dokumentů a kvalitativního výzkumného šetření, které je založeno na osmi polostrukturovaných rozhovorech s pracovníky školských poradenských zařízení a dvou polostrukturovaných rozhovorech se zástupci neziskových organizací. Na základě kvalitativního výzkumu dospěla práce k závěru, že v současné podobě inkluzivního vzdělávání v České republice je prostor pro zlepšení v mnoha ohledech, především v personálním zajištění, finanční podpoře a vzájemné komunikaci a kooperaci mezi zúčastněnými aktéry.
|
|
|
Koordinátor inkluze na základní škole
Stodola, Marek ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Gargulák, Karel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem koordinátora inkluze na základních školách. Jedná se o specializovaného pracovníka na škole, jehož normativní funkcí je pomáhat školám a jejím aktérům přijímat principy inkluzivní výuky. Funkce koordinátora inkluze vychází z předpokladu, že základní školy, zastoupeny jednotlivými pracovníky, si nevědí rady s inkluzivními prvky ve výuce. Koordinátor inkluze by měl pomoci vytvořit ve škole proinkluzivní prostředí, pomáhat učitelům i dalším pracovníkům ve škole přijímat principy inkluzivní výuky a celkově situaci ve školách v rámci inkluze zpřehledňovat. Koordinátor inkluze je ale legislativně nezakotvenou funkcí a efektivní vykonávání jeho funkce je závislé na konsensu a spolupráci s ostatními pracovníky. V práci budou využívány polostrukturované rozhovory se zástupci z řad učitelů, s členem vedení a s koordinátorem inkluze na třech základních školách v ČR. Rozhovory budou analyzovány pomocí tematické analýzy, díky které práce popíše funkci koordinátora v perspektivě jeho konkrétních pravomocí a funkcí, v perspektivě vztahů a interakcí s učiteli, vedením a dalšími aktéry vzdělávání, či v perspektivě potenciálních problémů a úskalí, která práci koordinátora mohou ovlivnit. Výsledky práce ukazují nejednoznačnou koncepci práce koordinátora inkluze na školách pramenící z...
|
|
| |
|
|
Implementace zjednodušených projektů národních operačních programů 2014-2020 ve vztahu k dětem s odlišným mateřským jazykem v základních školách v Praze
Janatová, Kateřina ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Mouralová, Magdalena (oponent)
Diplomová práce se zabývá nastavením výzev národních operačních programů 2014-2020, cílících na podporu dětí s odlišným mateřským jazykem, a implementací zjednodušených projektů ve vybraných základních školách v Praze. Práce popisuje relevantní dotační příležitosti a na základě výzkumného šetření vyhodnocuje jejich nastavení a proces implementace. Z metodologického hlediska je v práci uplatňován kvalitativní přístup a design případové studie. Práce dále poukazuje na vztah liniových pracovníků k žadatelům/příjemcům podpory a vysvětluje, z jakých důvodů oprávnění žadatelé o podporu prostřednictvím projektů zjednodušeného vykazování nežádají. Za účelem naplnění stanovených výzkumných cílů a otázek byly provedeny hloubkové rozhovory s řediteli základních škol, administrátory uvažovaných operačních programů, zástupcem městské části z odboru školství a odborníkem na dotace pro školy. V závěru práce jsou navržena doporučení pro tvůrce relevantních výzev za účelem jejich možné úpravy a doporučení pro ostatní ředitele základních škol s cílem usnadnění implementace zjednodušených projektů. Diplomová práce se opírá celkem o čtyři teoretická a konceptuální východiska, která rámují zkoumanou problematiku. Konkrétně se jedná o teorii implementace, teorii evaluace, teorii liniových pracovníků a koncept...
|
|
|
Povinné předškolní vzdělávání v České republice - úspěch či selhání?
Cingrová, Kateřina ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Diplomová práce Povinné předškolní vzdělávání v České republice - úspěch či selhání? se zabývá předškolním vzděláváním a nerovnostmi ve vzdělávání v ČR, zejména mezi dětmi před nástupem do prvních tříd základních škol. Cílem práce je popsat změnu, která nastala se zavedením povinné předškolní docházky v České republice. Dále je pak cílem zjistit, zda byla novela zákona č. 178/2016 Sb. zaváděna v souladu s cíli, které si jeho političtí tvůrci kladli a určit, zda byl program politiky úspěšný či došlo k jeho selhání. K tomu ke v práci využita McConnellova typologii politického úspěchu. V následující části jsou na základně rozhovorů s aktéry vzdělávací politiky ve vybrané obci popsány různé postoje k problematice implementace dotčené novely. Analýza odhaluje problematické oblasti a přínosy povinného předškolního vzdělávání v ČR. Posouzením pěti kritérií McConnellovy typologie je identifikován sporný úspěch politického programu - Conflicted Program Succeess. Práce odhaluje, z jakých důvodů nebyl program politiky při jeho zavádění zcela úspěšný, aby bylo možné identifikovat oblasti možné budoucí změny. Následně nabízí varianty, jakým směrem, by se mohlo ubírat předškolní vzdělávání v České republice v následujících letech. Návrhy by mohly vést ke zmírnění nerovností mezi dětmi před nástupem do prvních...
|
|
| |
|
|
Rámcová analýza institucionální péče o děti mladší tří let
Kefurtová, Denisa ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Eva (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut Sociologických studií Katedra Veřejné a sociální politiky Diplomová práce 2019 Denisa Kefurtová UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut Sociologických studií Katedra Veřejné a sociální politiky Rámcová analýza institucionální péče o děti mladší tří let Diplomová práce Autor práce: Denisa Kefurtová Studijní program: Veřejná a sociální politika Vedoucí práce: Mgr. Magdalena Mouralová Rok obhajoby: 2019 Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. 2. Prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného titulu. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely. V Praze dne 31. 7. 2019 Denisa Kefurtová Bibliografický záznam KEFURTOVÁ, Denisa. Rámcová analýza institucionální péče o děti mladší tří let. Praha, 2019. 73 s. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut Politologie. Katedra Politologie. Vedoucí diplomové práce Mgr. Magdalena Mouralová Rozsah práce: 118 200 znaků včetně mezer bez anotací, seznamu literatury a příloh Anotace Tato diplomová práce se zabývá politikou předškolního vzdělávání, konkrétně přijímáním dvouletých dětí do mateřských škol v České republice. Novela školského zákona, která měla předškolním...
|
|
|
Učitelé jako aktéři vzdělávací politiky: konceptualizace aktérů ve veřejné politice a aplikace vybraných přístupů na příklad učitelů
Mouralová, Magdalena ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Malíková, Ludmila (oponent) ; Winkler, Jiří (oponent)
Dizertační práce má především teoretický charakter a přínos. Předmětem jejího zájmu je pojetí aktérů v klíčových teoretických přístupech soudobé veřejné politiky, které jsou posléze aplikovány na příklad vzdělávací politiky, resp. učitelů jako specifického druhu aktérů. Dizertační práce si klade za cíl: 1) popsat zacházení se slovy "actor" "agent" a "stakeholder" (které jsou do češtiny překládány jako "aktér") v odborných veřejněpolitických textech; 2) představit a porovnat vybrané veřejněpolitické přístupy pracující s aktéry; 3) modelovat použití těchto přístupů na příkladu učitelů (jako aktérů) a politice vnější diferenciace; 4) vytvořit vlastní souhrnný konceptuální rámec pro veřejněpolitický výzkum aktérů. Analytická část dizertační práce je založena na sumativní obsahové analýze veřejněpolitických textů publikovaných ve čtyřech velkých kompendiích veřejné politiky.
|
|
|
Politika inkluzivního vzdělávání: Výsledek advokačních koalic?
Durdová, Karolína ; Hiekischová, Michaela (vedoucí práce) ; Mouralová, Magdalena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá politikou inkluzivního vzdělávání v České republice, a to konkrétně jejím vývojem od 90. let 20. století do roku 2018. Klade si za cíl tento vývoj popsat a alespoň částečně osvětlit příčiny vyostření debaty o politice inkluzivního vzdělávání a zvýšení zájmu široké veřejnosti o toto téma, jenž přišel především po novele školského zákona v roce 2015. Pomocí metody process tracing testuje, zdali mohou být tyto příčiny popsány teorií advokačních koalic a zjišťuje, že na základě stanovených hypotéz vysvětlení pomocí této teorie nelze vyvrátit. V rámci tohoto testování dochází k identifikaci hlavních aktérů a jejich rozdělení do advokačních koalic. Součástí práce je tedy také přehled teorie advokačních koalic, vsazený do kontextu politiky inkluzivního vzdělávání, a dále kvantitativní mediální analýza zkoumající počet relevantních výskytů v nejčtenějších denících, popis rozhovorů se zainteresovanými aktéry a rozsáhlá kvalitativní analýza dostupných zdrojů. V závěru se práce pokusí navrhnout opatření, která by alespoň částečně mohla sloužit k umírnění debaty o inkluzivním vzdělávání. Příloha k práci zahrnuje scénář použitý během rozhovorů s oslovenými respondenty.
|
host ::
RSS.