|
|
Začátky mužské větve Opus Dei na území České republiky
Sterzik, Josef ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
(česky) Bakalářská práce pojednává o Opus Dei, jediné osobní prelatuře v katolické církvi. Práce se zaměřuje zejména na počátky mužské větve v České republice. Je založena na analýze historiografických prací a v poslední kapitole je využito metody orální historie. V rámci výzkumu orální historie je hlavní linií vyprávění tří zakládajících členů Prelatury na území České republiky. Celá práce je rozdělená do tří částí. V první části je popsán život zakladatele, s ním související historie organizace a její struktura na základě sekundární literatury české, německé a anglické provenience. Hlavním zdrojem je především třídílný životopis Josemaríi Escrívy od španělského historika Vazquéze de Prada. Dále je popsán právní vývoj a organizační struktura Opus Dei. V druhé části bakalářské práce je vysvětlen historický kontext, konkrétně situace katolické církve mezi léty 1945-1989. Je zde nastíněno poněkud specifické pozadí situace církve v Československu před příchodem Opus Dei. Třetí část ukazuje změny, které nastaly po roce 1989, kdy Sametová revoluce mimo jiné umožnila příchod Opus Dei do Československa. Poslední část obsahuje popis rozhovorů s narátory, který se snaží ozřejmit samotný příchod členů Opus Dei do Československa. V práci jsou také využity také materiály ze soukromého archivu Opus Dei v Praze....
|
|
|
Ferdinand Čatloš - personality and beliefs
Bobrovský, Max ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá osobnosťou a myslením Ferdinanda Čatloša, slovenského generála v ére tzv. Slovenského štátu. Ferdinand Čatloš je rozporuplná osobnosť moderných slovenských dejín. Bol vybraný preto, lebo jeho pamäte sú často preberané nekriticky a nesprávne. Súčasťou práce je biografická štúdia Ferdinanda Čatloša, analýza klérofašizmu ako historického fenoménu, analýza Čatlošových spomienok a porovnanie Ferdinanda Čatloša s Jozefom Tisom.
|
|
|
Poválečné dění v Československu a jeho vztah k současnosti
Dvořáková, Tereza ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Pýcha, Čeněk (oponent)
Diplomová práce se věnuje událostem, které se odehrály v Československu po konci druhé světové války. Hlavní téma práce je časově ohraničené roky 1945- 1948. Těžištěm práce jsou tři dějinné události, které formovaly obnovenou republiku a československou společnost, a možnosti jejich didaktického výkladu v hodinách dějepisu. Jedná se o vysídlení německého obyvatelstva, dekrety prezidenta republiky a retribuce a lidové soudnictví. V první části práce se představuje historický výklad těchto událostí. Jsou zde uvedeny základní informace související s procesy vysídlení a tvorbou dekretů. Je zde popsaný průběh poválečného dění, uvádí se nejvýznamnější dekrety a jejich funkce a okrajově se práce dotýká i osídlování pohraničí. Stěžejní část práce stojí na analýze učebnic pro základní a střední školy za období od 90. let po současnost, která poskytuje informace o vývoji výkladu a míře zastoupení jednotlivých témat, a rámcových vzdělávacích programů a vybraných školních vzdělávacích programů, jaké možnosti programy poskytují a zda se liší zastoupení daných témat v ŠVP podle lokace. V poslední části práce jsou představeny možné metody výuky moderních dějin včetně zpracovaných vyučovacích jednotek k vysídlení německého obyvatelstva, dekretům prezidenta republiky a retribučnímu soudnictví. Klíčová slova...
|
|
|
"Ženy věrné půdě" - zemědělské ženy a jejich obraz v 50. letech 20. století
Farová, Eliška ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
(česky) Diplomová práce se zaobírá tématem zemědělských žen a jejich obrazů a reprezentací v 50. letech 20. století, které o nich vytvářel komunistický režim se zvláštním důrazem na období let 1948-1956. První část práce je teoretická a pojednává o dějinách postavení žen ve sledovaném období s přesahem do let předchozích, včetně jeho vývoje. Dále v teoretické části bude popsána situace na poválečném venkově a v zemědělství v kontextu politických proměn. Druhá, analytická část, rozebírá jednotlivé články z dobových periodik a zabývá se tím, jak režim zemědělské ženy reprezentoval a jakých cílů skrze ně hodlal dosáhnout. Práce je založena na metodě diskurzivní analýzy.
|
|
|
Situace je kritická. Problematika znečištěného ovzduší na Mostecku v 60. letech 20. století
Novotná, Nikola ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Předkládaná práce si klade za cíl ukázat možnosti reakce společnosti na postupně rozeznávaný problematický jev v prostředí zatíženém intenzivním industriálním rozmachem v podmínkách státního socialismu: znečištění ovzduší. Zaměří se na kvalitu vzduchu v oblasti Mostu a jeho okolí v 60. letech 20. století prostřednictvím sledování vzájemného působení člověka na ovzduší a naopak v době, kdy začalo být téma znečištění reflektováno a řešeno v dokumentech národních výborů ve vybrané oblasti. Ambicí je též postihnout formování expertního vědění, jeho zapojení do řešení situace a vysledovat vytváření a uplatňování environmentální legislativy. Doposud vydané práce obvykle sledují období pozdější, zejména tzv. normalizace. Diplomová práce svým chronologickým zaměřením produktivně přispívá do penza vědomostí v tuto chvíli primárně historické obce o problematice znečištěného ovzduší v druhé polovině 20. století.
|
|
|
"Heslo doby zní: rychle. Smysl doby je: proměna. Taková je metoda i cíl". Vliv SSSR a sovětského umělce na Československou meziválečnou avantgardu
Main, Alexandra Valerie ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
(česky) Cílem interdisciplinárně pojaté diplomové práce je zpracování vlivu Sovětského svazu a sovětského umělce na Československou divadelní avantgardu v meziválečných letech s lehkým přesahem do poválečné éry. Cílem je ukázat, jak se s vlivy různorodě vypořádala mladá avantgarda - konkrétně na příkladech E. F. Buriana a avantgardních divadlech, ve kterých E. F. Burian účinkoval či je spoluzakládal, dále pak na Osvobozeném divadlu Jiřího Voskovce a Jana Wericha a osobnosti Jindřicha Honzla, která je významným pojítkem mezi těmito dvěma divadly a zároveň i výrazným propagátorem inovativních divadelních postupů ze sovětského prostředí. Zvláštní dělení vlivu na sovětskou propagandu a sovětského umělce já dáno tím, že ne vždy měl sovětský umělec roli pouze propagandistickou, ale byl inspirací hlavně artistní, a ačkoliv byla role umělce často s propagandou spojená, nedělo se tomu tak bezvýhradně. Vzhledem k tématu práce využívám metodologii komparativní analýzy. Zdrojem práce budou především primární texty (archivní fondy, dobové manifesty, pojednání), dále pak tisk a sekundární literatura. Název práce, Heslo doby zní: rychle. Smysl doby je: proměna. Taková je metoda i cíl je citací Josefa Hory a odkazuje ke generačnímu vnímání nutnosti změny v kultuře a životě po první světové válce a hledání nové...
|
|
|
Analýza narativů ve veřejné debatě připomínající 28. říjen v letech 1990-1993
Vicherek, Jonáš ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Cílem této práce je skrze koncept ideálně-typických narativů Tomáše Sniegoně a kritickou diskurzivní analýzu Normana Fairclougha prozkoumat způsob vztahování se česko-slovenské společnosti let 1990-1993 k minulosti. Na podkladu 28. října - dne vzniku Československé republiky v roce 1918 - je cílem ukázat, jakou úlohu hrál vznik společného státu Čechů a Slováků v jednotlivých narativech v příslušném období. Otázkou s tím spojenou je, kdo zastával jaký narativ a čeho se tím snažil dosáhnout. Hlavními pramennými materiály jsou stenoprotokoly ze schůzí jednotlivých komor parlamentů a celostátní plnoformátové deníky z České i Slovenské republiky. Pomocí těchto pramenů analyzuji jak politické, tak společenské přijímání 28. října. Sleduji jednotlivé vrstvy interpretací, které jsou 28. říjnu přisuzovány z nichž specifické postavení zaujímá vzájemný vztah české a slovenské společnosti.
|
|
|
Bombardování území Protektorátu spojeneckými vojsky v roce 1945 v kontextu ideologického boje v letech 1945-2015
Soukup, Vladimír ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
SOUKUP, Vladimír: Bombardování území Protektorátu spojeneckými vojsky v roce 1945 v kontextu poválečného ideologického boje v letech 1945-2015. [Bakalářská práce]. - Univerzita Karlova v Praze. Filosofická fakulta: Ústav českých dějin. - Vedoucí práce: prof. PhDr. Ivan Šedivý, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Praha: FFUK, 2023. Cílem této závěrečné práce je zmapovat pohled dobových sdělovacích médií na spojenecké nálety z roku 1945, prováděných sovětskými a americkými bombardéry na území Protektorátu Čechy a Morava a následně komparovat jeho proměny v socialistické a postsocialistické éře. Práce se skládá celkově ze 7 kapitol, přičemž první se věnuje předpokladu pro vznik ideologicko-informační války v následujících obdobích, sedmá je pak věnována shrnutí poznatků na případu města Hrotovice. Zbylých 5 kapitol pak analyzuje obsah článků a jejich interpretace v období socialistické éry v Československu a postsocialistické éry v České republice.
|
|
|
What they talked about when they talked about the Expulsion. History, anti-communism and world interpretations in dissent polemics of 1970s on the topic of expulsion of Sudeten Germans
Illichmann, Michael Thomas ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Po druhé světové válce na dlouhá leta platilo, že téma vyhnání sudetských Němců bylo prezentováno v Československu takřka výhradě v rámci mocenské ideologie KSČ. I když bádání tématu bylo v rámci ČSSR silně omezeno a podléhalo vlivu stranického výkladu světa, téma zůstalo v centru pozornosti českých a slovenských novinářů, filozofů a dalších, kteří museli pro své politické názory zemi opustit. Diplomová práce se zaměřuje na dva exilové časopisy - Skutečnost (1949-1953) a Svědectví (1956-1992) a jejich diskusi o kontroverzním tématu vyhnání sudetských Němců. Na základě diskurzivně-historické analýzy práce demonstruje, jak byla tématika rozvíjela v souvislosti s politickými představami, dobovou politikou, osobními prožitky a individuálními vypravěčskými strategiemi v rámci česko-německých dějin. Obzvláštní pozornost je v práci věnována otázkám výkladu dějin, poválečného vývoje, vnímání sudetoněmeckých aktivit na Západě a taktéž otázce komunistické diktatury ve spojení s tématem vyhnání sudetských Němců tak, aby byla předveden komplexnější a bohatší obraz poválečných československých dějin. Klíčová slova: vyhnání sudetských Němců z Československa, česko-německé vztahy, československý exil, exilová periodika, disent, Charta 77
|
|
|
Pozdní stalinismus a pokus o společenskou reformu na pozadí života a literárního díla Jana Procházky
Bárta, Jan ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Mervart, Jan (oponent) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Cílem předložené disertační práce je charakterizovat prostřednictvím života a uměleckého díla Jana Procházky etapu československých dějin mezi pozdním stalinismem druhé poloviny 50. let a pokusem o reformu socialismu v roce 1968. Procházka coby spisovatel, filmový tvůrce, funkcionář a politický aktivista výrazně ovlivňoval někdejší kulturní i politické dění a předmětem zájmu je mapovat tyto jeho aktivity, vysledovat aktérem volené strategie a nastolovaná témata, kterými zasahoval do diskusí o reformě socialismu především v 60. letech, kdy se plně etabloval v uměleckém prostředí. Práce se opírá o dvojici stěžejních přístupů, jednak teorii sociálních polí konceptualizovanou francouzským sociologem Pierrem Bourdieuem, a dále o přístupy kulturně-historické. Hlavním pramenem je Procházkovo dílo (resp. šířeji pojaté texty, scénáře, beletrie, publicistika) a další texty, jež se k Procházkovi vztahují (recepce ze strany umělecké kritiky, reakce stranického vedení, zápisy vyjadřující vyjednávání konkrétních děl v prostředí stranického aparátu, denní tisk). Práce tím zasazuje Procházkovu osobnost a dílo do širších souvislostí kulturních, politických a společenských dějin sledované doby. Biografie není vystavěna do nejvíce ustálené životopisné osy narození, život, dílo, konec života, ale v souladu s volenou...
|
host ::
RSS.