|
|
Zdomácnění emfyteutického práva ve 13. a 14. století na Čáslavsku
Pehal, Zdeněk ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Adamová, Karolina (oponent) ; Soukup, Ladislav (oponent) ; Šouša, Jiří (oponent)
1 SOUHRN: Práce se zabývá procesem pronikání a doklady emfyteutického práva v Čáslavské provincii ve středověku. Tuto oblast můžeme přibližně vymezit pásmem Železných hor ze severu, z jihu pak řekou Sázavou. Zde působilo několik významných pozemkových vrchností, jako kláštery vilémovský, sedlecký a želivský, zvláště významná byla kolonizační činnost Lichtenburků, která se v oblasti rozvíjela od konce první poloviny 13. století. Lichtenburkové přišli do oblasti ze severozápadních Čech, z kontaktního území Českého státu, kde jsou doloženy jejich poměrně rané emfyteutické smlouvy a vůbec se předpokládá pronikání časných forem německého práva. Toto středověké právo, označované občas v písemných pramenech jako "stabilní a pevné" s sebou přinášeli noví osadníci, kolonisté z oblasti dnešní západní Evropy (také z Nizozemí), kteří s sebou přinášeli kromě nových znalostí kultivace krajiny (odvodňování, přeměna lesa v pole) také právní zvyklosti, kterými si upravovali právní vztahy při zakládání vesnic. Nebyli to jenom zemědělci, ale i jiní specialisté, především horníci, kteří s sebou přinesli technologie dobývání barevných kovů. Protože k nám přicházeli z jihozápadu (Porýní, Bavorsko) a severozápadu (Slezsko) hovoří nejstarší listiny o německém právu, později právu emfyteutickém. Zkušenosti těchto osadníků a horníků...
|
|
| |
|
|
Restituce majetku bývalých šlechtických rodů po roce 1989
Benda, Josef ; Pavlíček, Václav (vedoucí práce) ; Malý, Karel (oponent) ; Musil, Jan (oponent)
VI. ABSTRAKT Předmětem této disertační práce jsou restituce majetku bývalých šlechtických rodů po roce 1989. Jedná se o velmi kontroverzní téma; toto konstatování pak platí dvojnásob v případě restitucí sporných. Málokdy však bývá na jejich problematiku nahlíženo komplexně a nestranně; tento fakt je dán mimo jiné velkou složitostí skutkové i právní materie. Problémem je také dostupnost historických dokumentů. Veřejnosti často nejsou známa některá důležitá fakta jednotlivých případů, v důsledku čehož zpravidla dochází k subjektivnímu vnímání pouze některých záležitostí; toto subjektivní vnímání často je posilováno osobami, které mají z nejrůznějších důvodů zájem na tom, aby byly sporné restituce majetku bývalých šlechtických rodů ukončeny ve prospěch původních vlastníků, a využívají přitom prostředků, které jsou detailně rozebrány v této disertační práci. V této snaze jsou jim nezřídkakdy významným pomocníkem média, která vesměs z neznalosti a tedy nevědomě zdůrazňují v některých případech pouze skutečnosti svědčící ve prospěch bývalých vlastníků majetku, což vyúsťuje v často značně pokřivený pohled veřejnosti na některé kauzy. Tato disertační práce by se proto chtěla pokusit o komplexní pohled a zdůraznění některých méně známých faktů. Metodicky tato práce vychází jednak z podrobného rozboru hlavních...
|
|
|
Vývoj trestního práva v 18. století v našich zemích
Hübnerová Asadová, Zejneb ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Vývoj trestního práva v 18. století v našich zemích Resumé Ve své práci se zabývám vývojem trestního práva v 18. století v našich zemích. V 18. století došlo v důsledku osvícenské filozofie a beccariánské trestněprávní reformy k významným proměnám trestního práva. Práce se skládá z úvodu, závěru a šesti kapitol. V úvodu je vysvětlena terminologie užívaná v práci a teoretická a filozofická východiska, ze kterých při výkladu vycházím, např.: osvícenství, trestní právo, vliv osvícenství na proměnu společnosti 18. století. Kapitola první podává stručný výklad vývoje trestního práva do 18. století. Kapitola druhá se skládá ze čtyř podkapitol a na rozboru tehdy platných zákoníků ilustruje vývoj trestního práva v první polovině 18. století. Část první se zabývá kodifikací městského práva z roku 1579, jejímž autorem byl Pavel Kristian z Koldína. Část druhá obsahuje stručný popis trestněprávní kodifikace práva šlechtického - Obnovené zřízení zemské z roku 1627. Část třetí pojednává o prvním pokusu o sjednocení trestních norem, převážně však procesní povahy, Constitutio Criminalis Josephina z roku 1707. Část čtvrtá obsahuje rozbor kodexu Marie Terezie z roku 1768, který byl vyvrcholením feudálního pojetí trestního práva. Kapitola třetí se soustředí na vývoj trestního práva ve druhé polovině 18. století, po vydání...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.