|
|
Proces s K. H. Frankem před mimořádným lidovým soudem
Vozdek, Jakub ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se podrobně zabýval historickým procesem s válečným zločincem Karlem Hermannem Frankem. Mužem, který řadu let ovlivňoval praktické dění v českých zemích. Práci jsem rozčlenil na deset kapitol. V první kapitole se věnuji osobnosti K. H. Franka. Snažil jsem se stručně vylíčit veškeré životní milníky muže, který byl za své zločiny proti československému státu odsouzen k spravedlivému trestu smrti. V druhé a třetí kapitole představuji dva muže, kteří sehráli velmi důležitou roli v procesu a při vydání K. H. Franka k potrestání československé spravedlnosti, Kamilla Reslera a Bohuslava Ečera. V dalších kapitolách se plně věnuji procesu samotnému, od zahájení, přes každodenní průběh přelíčení až po vynesení rozsudku. V závěru shrnuji poznatky z procesu a odpovídám na otázku o objektivitě řízení proti obžalovanému.
|
|
|
Nejvyšší správní soud ČSR - vznik a vývoj
Kučera, Miroslav ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Tato práce se zabývá vznikem a vývojem Nejvyššího správního soudu Československé republiky. Vzhledem k tomu, že tato instituce byla postavena na podobných principech jako předešlé správní soudnictví na našem území, je část práce věnována i vývoji Nejvyššího správního soudu ve Vídni a také je stručně pojednáno o vývojových směrech správního soudnictví v rámci Evropy, jelikož pouze ve vzájemných souvislostech lze porozumět tomu, proč byla po vzniku samostatné Československé republiky koncepce Nejvyššího správního soudu ve Vídni použita i v našich podmínkách. Zejména díky tomu se Nejvyšší správní soud Československé republiky a jeho legislativní rámec podařilo konstituovat ve velmi krátkém časovém horizontu po vzniku republiky. Dále je uveden postupný vývoj soudu, změny v jeho pravomocech a působnosti včetně provedených novelizací zákona o něm. Kromě toho se tato práce věnuje také problematice sídla Nejvyššího správního soudu, personálního obsazení i jeho rozhodovací činnosti.
|
|
|
Právní vývoj Slovenské republiky 1939-1945
Krákorová, Martina ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Práce je rozdělena do pěti kapitol. První je pokusem zachytit nejvýznamnější právní momenty, které se staly v období, kdy se Slovákům naskytla možnost vymanit se ze spojení s habsburskou velmocí a zformovat se spolu s dalším slovanským národem v samostatný demokratický stát, resp. zklamání určité politicky aktivní části slovenského obyvatelstva z nenaplněných představ o státoprávním uspořádání v rámci společného československé státu. Tato kapitola pak ve své druhé polovině nabízí přehled událostí, které již bezprostředně vedly ke vzniku prvního samostatného slovenského státu. Druhá kapitola pojednává o mezinárodním postavení nově vzniklého státního celku a především se zaměřuje na poukázání na pouze teoretickou samostatnost Slovenské republiky, která se fakticky nacházela ve vazalském poměru k Hitlerovu Německu, a která si nejen kvůli této skutečnosti vysloužila označení "nacistický satelit". Kapitola třetí je studií slovenské ústavní listiny, pokusem o její charakteristiku a zhodnocení. Vývoj slovenského režimu v letech 1939 - 1945, jeho fašizaci a to "legální cestou", na podkladě celé řady právních norem, které postupně zaváděly totalitní právní pořádek, je obsahem čtvrté kapitoly. Poslední kapitola zachycuje jednu z nejsmutnějších a nejostudnějších skutečností slovenských dějin, protižidovské...
|
|
|
Výstavba lehkého opevnění v Orlických horách
Formánek, Ivo ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Kuklík, Jan (oponent)
Opevnění provází lidstvo takřka od jeho počátku. Ať se již jednalo o hradby středověkých měst, mohutné valy barokních pevností či impozantní betonové sruby stavěné ve 20. století, vždy budilo velký zájem lidí, neboť koncentrovalo jejich ohromné úsilí, které představovalo důležitou investici pro budoucnost a skýtalo v nejistých dobách aspoň základní pocit jistoty a bezpečí. Vojska odešla, pole rozrytá zásahy dělostřeleckých koulí či granátů se znovu osila a z ohořelých sutin opět brzy vyrostla nová města či vesnice. Opevnění však většinou zůstala a stávala se mementem připomínajícím mnohdy pohnutou minulost kraje, velké prohry i slavná vítězství. Po mnoho staletí neodmyslitelně patřila k lidskému osídlení. Mnohá z nich ovšem bránila dalšímu rozvoji civilizace, a proto mu v mnoha případech dříve či později padla za oběť. I přesto, že první světová válka důvěru v mohutné fortifikace narušila, staly se pevnosti jedním z fenoménů vojenských meziválečných dějin a toto období zakončené dosud nejkrvavějším konfliktem v historii lidstva znamenalo také vrchol fortifikačního stavitelství. Jednou ze zemí, která se rozhodla pojistit si svou bezpečnost vybudováním "neprůchodného betonového valu", se v polovině třicátých let stala i mladá Československá republika. Během několika málo let byly pohraniční hory, ale i...
|
|
| |
|
|
Právní úprava vlastnických vztahů v Československu v letech 1945 - 1989
Hrabcová, Alena ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Kuklík, Jan (oponent)
109 6 ZÁVĚR Po mnichovské dohodě v září 1938 a obsazení zbytku českých zemí a následného vzniku Protektorátu a Slovenského štátu v březnu 1939 došlo k rozpadu samostatného československého státu. Současně se začaly formovat doma i v zahraničí síly, jejichž hlavním cílem byla obnova předmnichovské ČSR. Konkurence několika právních řádů na našem území (jednalo se o právní předpisy německé, protektorátní, slovenského státu a československé, včetně exilových) byla vyřešena ve prospěch koncepce kontinuity československého právního řádu s právním řádem předmnichovským. Prezident Beneš i exilová vláda však považovali za nutné nejen navázat na předmnichovský právní řád, ale zejména se také vypořádat s křivdami, které byly v průběhu "doby nesvobody" na obyvatelstvu Československa napáchány. Pro oblast vlastnických a jiných majetkoprávních vztahů to mimo jiné znamenalo vypořádat se s otázkou (ne)platnosti některých majetkoprávních úkonů a jiných zásahů do majetkových práv v době nesvobody. Tento obtížný úkol, ale i další související problémy se snažily vyřešit dekrety prezidenta republiky vydávané na území Československa. Dekrety postupně komplexně upravily všechny oblasti poválečného života, z nichž zejména konfiskační a znárodňovací dekrety měly reagovat právě na rozsáhlou germanizaci a arizaci majetku v době války...
|
|
|
Právní formy perzekuce občanů Protektorátu 1939 - 1945
Vaněk, Tomáš ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Závěr Na závěr bych shrnul obsah a výsledky mé práce. Do první části této práce jsem zařadil kapitolu, která pojednává o situaci, která panovala po mnichovském diktátu, o jeho následcích a která následně vyvrcholila obsazením českých zemí a zřízení Protektorátu Čechy a Morava. V této části jsem se pokusil shrnout nejen historické okolnosti, které předcházely okupaci, ale zvláště vyložit a rozebrat základní právní normu, na základě které byl Protektorát zřízen, kterou byl Výnos Vůdce a říšského kancléře ze dne 16. března 1939 o Protektorátu Čechy a Morava, a její dopad na český právní řád. V následující kapitole jsem pojednal obecně o perzekuci, o jejích druzích, formách a na uvedených příkladech ukázal, jakým způsobem se tyto druhy a formy často prolínají. Ve zbývajících kapitolách jsem se zaměřil na určité odvětví perzekuce, mezi které jsem zařadil trestní perzekuci obyvatel Protektorátu, hospodářskou perzekuci na území českých zemí a perzekuci Židovského obyvatelstva ve vztahu ke konfiskaci jejich majetku nacisty na území Protektorátu. Snažil jsem se zkompletovat a popsat nejvýznamnější nejenom právní formy a prostředky perzekuce obyvatel Protektorátu, ale zejména jejich důsledky a dopady, které měly na obyvatelstvo českých zemí. Myslím, že Němci se snažili udržet zdání, že opatření, která prováděli, byly...
|
|
|
Mezinárodní aspekty potrestání válečných zločinců po roce 1945
Eichler, Jan ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
70 Závěr Miliony zavražděných a umučených v koncentračních táborech a při masakrech ve všech zemích okupované Evropy, to vše formovalo vůli potrestat viníky a znemožnit opakování. Stalo se tak formou mezinárodních tribunálů a zvláštních soudních útvarů zřízených v rámci retribučního soudnictví v osvobozených zemích. Úkol stíhat a trestat nacistické válečné zločince však nekončí, neboť se některým ve zmatených poválečných poměrech podařilo uprchnout a vyhnout se spravedlivým soudům. Řada z nich našla útočiště v Jižní Americe, Spojených státech a v Německu, kde jim řada nelegálních organizací podala pomocnou ruku. Poválečné soudní procesy měly vliv na mezinárodní právo, kde došlo k uzavření mnoha smluv, které by měly zamezit opakování těchto tragických událostí.
|
|
|
Československá strana národně demokratická a František Hlaváček jako její generální tajemník
Ulm, Karel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kuklík, Jan (oponent)
Jako generálni tajemník Národně demokratické strany se František Hlaváček jistě osvědčil. Dosvědčují to nejen stovky děkovných dopisů z Hlaváčkovy pozůstalosti. Za téměř 7 let Hlaváčkova působení se sekretariát vygeneroval v odbornější a velice výkonnou agendu korespondující s jakoukoli osobou či organizací. František Hlaváček byl podepsán pod tisíci nejrůznějšími usneseními a osobně odpovídal i na velice marginální dotazy. Velmi ohebně se angažoval ve vnitrostranické politice jako výkonný úředník, což dosvědčuje jeho setrváni ve vysoké stranické funkci tak dlouhou dobu. Jeho rezignace na funkci předně přišla od něj samotného a týkala se porušení stranické disciplíny, jíž si byl Hlaváček velmi dobře vědom a činil tak na vlastni rozhodnutí a osobni riziko. Díky svým rozsáhlým kontaktům mezi národohospodáři, bankéři, legionáři, odbojáři, umělci a politiky z celého politického spektra, byl Hlaváček člověkem na svém místě. Hlaváček může být dnešnim slovm'kem označen za skvělého politického lobbistu. Výrok Františka Hlaváčka o fašismu: " Fašistou jsem nebyl a nejsem, mé stanovisko bylo důsledné a jasné: sympatizovalo s národnim duchem hlásaným fašisty, ale neztotožňovalo se s jejich diktátorskou teorií.,,362 Hlaváčka spojoval s českými antinacistickými fašisty protiněmecký nacionalismus, kritika praktik Hradu,...
|
|
|
Socialismus jest práce. Život Rudolfa Bechyně 1881-1948
Noha, Jiří ; Kuklík jun., Jan (vedoucí práce) ; Gebhart, Jan (oponent)
Rudolf Bechyně bezesporu patřil k těm osobnostem, které výrazně utvářely podobu a charakter první Československé republiky. Badatelský zájem tomu dosud neodpovídal. Na rozdíl od svých šťastnějších současníků Rašína, Kramáře, Beneše ad. stál jakoby stranou pozornosti historiků, ve veřejnosti pak jeho jméno zapadlo docela. Soudíme, že neprávem. Důkazem snad je tato práce. Pro vykreslení Bechyňova portrétu měla zásadní význam pozůstalost, uložená v Archivu Národního muzea (ANM) v Praze. Jedná se naneštěstí o torzo, až na výjimky pochází většina materiálů z poslední dekády Bechyňova života. Tento fakt se nutně promítl do struktury diplomové práce: položili jsme důraz na exilové období, kdy je možné postihnout konání sociálního demokrata relativně nejúplněji. Nejcennější část pozůstalosti tvoří prvé tři kartony, obsahující deníky, diáře, zápisníky a - to především - osobní i úřední korespondenci. Ani zbytek však není nezajímavý, řadu písemností k případu Caswick - Bren skrývá např. karton šestý. V Národním archivu (NA) v Praze lze dohledat akta, která pokrývají Bechyňovu činnost ministerskou. Relevantní informace skýtá fond Předsednictva ministerské rady (PMR) se zápisy ze schůzí vlád, obyčej ně také z výborů hospodářských ministrů. Nepodařilo se nám bohužel objevit žádné protokoly z porad komitétu politických...
|
host ::
RSS.