|
|
Písemné projevy u žáků 3. a 5. ročníků v diagnostických diktátech
Dolníková, Věra ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou písemného projevu žáků v návaznosti na jejich region a typ škol, ve kterém jsou vzděláváni. Zabývá se také pravopisnými schopnostmi žáků se specifickou vývojovou poruchou školních dovedností. Teoretická část shrnuje poznatky týkající se vývoje psaní. Popisuje dva základní vývojové modely, ale i možnosti diagnostiky pravopisu. Výzkumná část pak pomocí kvantitativní metodologie, ale i kvalitativního posouzení, shrnuje úroveň pravopisných dovedností výzkumného vzorku ve dvou rozdílných diagnostických testech. Ukázalo se, že tyto testy jsou pro diagnostiku SPU spolehlivé a jejich výstupy srovnatelné. Zároveň byly zjištěny nižší výsledky u žáků sledovaného regionu v těchto testech. Tento výzkum pomohl definovat podobnosti a rozdíly v pravopisných schopnostech mezi žáky sociálně znevýhodněnými a žáky s SPU. Klíčová slova: specifické poruchy učení, dysortografie, vývoj pisatelských dovedností, diagnostika pravopisu, zkoušky psaní, sociální znevýhodnění
|
|
|
Environmentální aspekty čtenářství a čtenářský self-koncept
Rusnáková, Kristýna ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá otázkou dětského čtenářství a environmentálních faktorů, jež vznik a průběh tohoto procesu podmiňují a provází. Práce mapuje význam determinantů vnějšího prostředí v oblasti porozumění čtenému, v utváření žákových postojů ke čtení, jeho motivaci a čtenářských návyků. Teoretická část se věnuje otázkám dětského čtenářství jako důležité složky v procesu osvojování si čtenářských dovedností, dále charakterizuje čtenářské sebepojetí a možnosti podpory čtenářství v rodinném a školním prostředí. Těžištěm práce jsou jednotlivé faktory formující čtenářství dětí, z nichž nejdůležitější postavení zaujímá rodina a škola. Práce neopomíjí také prostředí knihoven a stále více do utváření čtenářských návyků a postojů prostupující média (televize, počítač, internet). V empirické části je provedena kvalitativní obsahová analýza dotazníků získaných od rodičů a žáků 4 tříd. Cílem tohoto výzkumu je zmapovat, jak se výkony v porozumění čtenému odráží v hodnocení vlastních čtenářských dovedností žáků 4. tříd. Dále se práce zabývá tím, jak se rodinné prostředí promítá do výkonů v porozumění čtenému a do vlastního hodnocení čtenářských dovedností žáka. Klíčová slova Čtenářská gramotnost, čtenářské návyky, environmentální vlivy, porozumění čtenému, čtenářský self-koncept.
|
|
|
Porovnání testů S-B IV. a IDS na základě zjišťování verbálních schopností u dětí předškolního věku
Horáková, Simona ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Záměrem diplomové práce je zmapování vztahu mezi dvěma inteligenčními testy pro děti na základě porovnání vybraných verbálních subtestů u předškolních dětí. Vzhledem k rozdílu stáří norem testů S-B IV. revize a IDS, které byly v práci použity, se zabýváme také ověřením tzv. Flynnova efektu. Teoretická část pojednává o inteligenci jakožto pojmu, o jednotlivých přístupech k jejímu zkoumání a o diagnostice včetně specifik pro práci s dětmi v tomto věku. Jsou zde představeny různé testy inteligence určené dětem, přičemž testům využitým ve výzkumu je věnováno více pozornosti. Teoretická část pojednává taktéž o vývojovém období dětí předškolního věku, o řeči a problematice zastarávání testů. V empirické části diplomové práce jsou prostřednictvím korelační a regresní analýzy zpracována data od 30 dětí, které se podrobily testování. Závěry statistického zpracování jsou v empirické části dále rozvíjeny, přičemž provedená studie odhalila následující překvapivá zjištění. Mezi testy S-B IV. a IDS se neprokázal významný vztah a k potvrzení hypotézy Flynnova efektu nedošlo. Diskuze je zaměřena na reflexi jednotlivých závěrů provedeného výzkumu včetně limitů a omezení práce, a obsahuje návrh doporučení pro možné budoucí výzkumy. KLÍČOVÁ SLOVA: S-B IV. revize, IDS, měření inteligence, inteligenční testy pro děti,...
|
|
|
Porozumění čtenému u dětí s poruchou autistického spektra v šestém a devátém ročníku
Nováková, Hana ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Předložená diplomová práce se věnuje problematice porozumění čtenému u žáků s poruchou autistického spektra. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části jsme se věnovali problematice poruch autistického spektra, jednotlivým diagnózám a triádě narušených oblastí. Dále jsme čtenáře seznámili s hlavními kognitivními teoriemi, které vysvětlují projevy v rámci poruch autistického spektra. V závěru první části práce jsme se zabývali čtenářskou gramotností s důrazem na porozumění čtenému. Druhá část prezentuje empirický výzkum zaměřený na zjištění úrovně porozumění čtenému u žáků s poruchou autistického spektra. Výzkumný vzorek tvořilo šest žáků šestých a devátých ročníků základní školy a víceletého gymnázia s diagnostikovaným Aspergerovým syndromem. Vzorek byl dále doplněn o kontrolní skupinu, kterou tvořili intaktní žáci shodných ročníků. Pro účely práce byly vytvořeny dva nové testy mapující úroveň porozumění čtenému. První test se zaměřoval na porozumění čtenému u tichého čtení, druhý test sledoval porozumění čtenému u hlasitého čtení. Metodologie byla dále doplněna o Strange Stories test zjišťující úroveň teorie mysli. Stěžejní část práce se věnuje kvalitativní analýze získaných dat, která jsou následně konfrontována s výsledky zahraničních výzkumů. Klíčová slova: Poruchy...
|
|
|
Rozvoj čtenářské gramotnosti u dětí s odlišným mateřským jazykem v kontextu inkluzivního vzdělávání
Rychlíková, Marie ; Wildová, Radka (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent) ; Vykoukalová, Věra (oponent)
NÁZEV: Rozvoj čtenářské gramotnosti u dětí s odlišným mateřským jazykem v kontextu inkluzivního vzdělávání AUTORKA: Mgr. Marie Rychlíková KATEDRA (ÚSTAV): Katedra primární pedagogiky PedF UK Praha ŠKOLITELKA: prof. PaedDr. Radka Wildová, CSc. ABSTRAKT: Předmětem předkládané disertační práce je problematika čtenářské gramotnosti u žáků s odlišným mateřským jazykem v primárním vzdělávání. Cílem práce je analýza a popis soudobého stavu čtenářské gramotnosti v kontextu inkluzivního vzdělávání u dětí s OMJ. Děti cizinců musí překonávat sociální, kulturní rozdílnosti a jazykovou bariéru. Aby se žáci úspěšně zapojili do vzdělávacího systému a následně do společnosti, potřebují zvládnout český jazyk na co nejlepší úrovni. Struktura práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a výzkumnou. Ve výzkumné části byly použity metody kvantitativního a také kvalitativního výzkumu. Na základě výsledků dvou fází výzkumného šetření a popisu příkladů dobré praxe ze zahraničí (Finsko) byly analyzovány, zpracovány a diskutovány dílčí cíle práce. Následně byly formulovány závěry a doporučení. KLÍČOVÁ SLOVA: Čtenářská gramotnost, počáteční čtenářská gramotnost, inkluze, stereotypy, žák s odlišným mateřským jazykem, úroveň čtenářské gramotnosti
|
|
|
Percepce dostatků a nedostatků u dětí s rizikem vzniku gramotnostních obtíží
Nováková, Josefína ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Tato bakalářská práce zpracovává sebraná data v rámci projektu ELDEL, a to konkrétně dotazník SDQ (Googman, 1999). Tento dotazník vypracoval dětský neurolog a psychiatr Robert Goodman, který rozšířil dříve vzniklý dotazník pro rodiče od Michaela Ruttera (Rutter scale for completion by parents - A scale). SDQ dotazník vyplňovali rodiče dětí s vývojovou dysfázií , rodinným rizikem dyslexie a typicky se vyvíjejících dětí . SDQ dotazník byl součástí baterie, kterou rodiče vyplňovali v rámci projektu ELDEL. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda existuje statisticky významný rozdíl ve vnímání rodičů svých dětí mezi jednotlivými skupinami. A to jak v jednotlivých škálách, které SDQ dotazník zahrnuje, tak i v celkovém skóru, či ve všech třech skupinách navzájem. Ve výzkumném vzorku, který tato bakalářská práce zpracovává, bylo celkem 133 dětí. Tyto děti byly rozděleny do 3 skupin podle informací získaných od rodičů. Po testování bylo zařazení dětí upravováno podle získaných skutečností. Pro vyhodnocení dat byla použita kvantitativní analýza, ve které se zjistilo, že existují statisticky významné rozdíly ve vnímání rodičů svých dětí ze zkoumaných skupin dětí s NVŘ, RR, TV v celkovém získaném skóru, ale i v jednotlivých škálách. Konkrétní výsledky jsou podrobně popsány v empirické části této práce....
|
|
|
Resilience a zátěžové situace v období vynořující se dospělosti
Rejsková, Kateřina ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem zátěžových situací a jejich zvládání v kontextu vynořující se dospělosti v České republice. Cílem práce je zjistit, jak mladí lidé prožívají období, ve kterém se právě nacházejí. Podstatné také je, s jakými zátěžovými situacemi se v tomto období setkávají a co jim pomáhá tyto situace zvládat. Na začátku teoretické části práce je vymezena dospělost. Další část je poté zaměřena na nové období nazývané vynořující se dospělost, na její základní charakteristiky a na podmínky, které umožnily vznik této nové etapy lidského života. Poté je velká část věnována problematice stresu, zátěžovým situacím a jejich zvládání, to vše v kontextu vynořující se dospělosti. V praktické části je představena metodologie výzkumu, který je založený na kvalitativní analýze polostrukturovaných rozhovorů s deseti vysokoškolskými studenty. Pro zpracování rozhovorů posloužila metoda zakotvené teorie. V praktické části jsou poté analyzovaná data prezentována a interpretována.
|
|
|
Porozumění čtenému u dětí s rizikem rozvoje gramotnostních obtíží
Bláhová, Veronika ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Cílem předložené diplomové práce bylo zhodnotit úroveň porozumění čtenému textu u dětí s rizikem vzniku gramotnostních obtíží. Hlavním záměr tkvěl v posouzení výkonů a míry úspěšnosti dětí ze sledovaných dvou skupin experimentálních (narušený vývoj řeči, rodinné riziko pro vznik dyslexie) a ze skupiny kontrolní (děti s běžným vývojem řeči) v Testu porozumění čtenému inspirovanému zahraničním diagnostickým měřítkem YARC (Hulme et al., 2009). Doplňkově bylo sledováno též hledisko vývoje uvedeného aspektu čtenářské gramotnosti v čase a došlo k porovnání výkonů dětí v původním testu s výkony v Testu čtení s porozuměním M. Caravolas a J. Volína (2005) o dva roky později. Ze závěrů analýz vyplývá, že zatímco děti s rodinným rizikem pro vznik dyslexie si v Testu porozumění čtenému vedly téměř stejně dobře, jako jejich typicky se vyvíjející vrstevníci, jedinci ze skupiny dětí s narušeným vývojem řeči podávali v porovnání s oběma předchozími skupinami velmi slabé výkony. Dále bylo zjištěno, že úspěšnost dětí v parametru porozumění se v průběhu vývoje výrazně nemění. Výstupy výzkumné studie mohou být přínosem nejen pro odborníky, ale též pro rodiče, kteří jejich prostřednictvím budou moci lépe porozumět potřebám dětí a poskytnout jim adekvátní podporu na cestě za vzděláním. Klíčová slova: gramotnost, čtení,...
|
|
|
Jazykové uvědomování u dětí na počátku školní docházky
Votrubová, Alena ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Diplomová práce se věnuje sledování jazykového uvědomování u dětí 1. a 2. ročníků základní školy a to v obou metodách čtení, jak analyticko-syntetické, tak genetické metodě čtení. V rámci teoretické části práce je provedena kritická analýza pojmů "jazykové uvědomování" a "jazykový cit", a dále srovnání se zahraničními přístupy i tradicemi a s aktuálním stavem v České republice. V empirické části práce je zpracován výzkumný projekt zaměřený na porovnání dvou testů týkajících se jazykového uvědomování. První metodou je tradiční Zkouška jazykového citu (Žlab, 1992), používaná nejen pro diagnostiku specifických poruch učení, ale i pro diagnostiku dětí bilingvních, dětí z minoritních skupin a dětí se sluchovým či mentálním postižením. Druhou metodou je nový Test jazykového uvědomování (Kucharská, Šmejkalová, v přípravě), který byl vytvořen ve spolupráci katedry českého jazyka a katedry psychologie PedF UK. Do výzkumného projektu bylo zařazeno celkem 40 žáků z 1. a 2. ročníků základní školy, z toho 20 žáků v analyticko-syntetické metodě čtení a 20 žáků v genetické metodě čtení. Bylo sledováno několik oblastí. Za prvé, bylo provedeno srovnání samotných diagnostických okruhů zařazených do nového Testu jazykového uvědomování a principů diagnostiky. Za druhé byly srovnávány výsledky výkonů v obou testech,...
|
|
|
Žák s poruchou autistického spektra z pohledu učitele
Měšťáková, Tereza ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem žáků s poruchou autistického spektra, vzdělávaných na běžných základních školách. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem na tyto žáky nahlížejí jejich učitelé. Teoretická část se věnuje poruchám autistického spektra, zejména diagnóze Aspergerova syndromu, žákům s touto poruchou, učitelům a dále výchovným a vzdělávacím přístupům k těmto žákům. V praktické části představuji metodologii výzkumu, který je založen na polostrukturovaných rozhovorech s vyučujícími, kteří mají zkušenosti s žáky s PAS a kvalitativní analýzu těchto rozhovorů. Získaná data jsou následně prezentována, interpretována a výsledky výzkumu jsou porovnány s teoretickými východisky. KLÍČOVÁ SLOVA základní škola, učitel, žák, porucha autistického spektra, vzdělávání, integrace
|
host ::
RSS.