|
|
Morfologické a syntaktické vlastnosti výrazů sto, tisíc, milion a miliarda
Nováková, Anna Josefína ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Šimík, Radek (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl poskytnout charakteristiku morfologických a syntaktických vlastností výrazů sto, tisíc, milion a miliarda. První část se zabývá zpracováním a charakteristikou číslovek s ohledem na sledované výrazy v odborné literatuře a stanovuje výzkumné otázky (např. míra ustrnutí výrazů, tvary jména počítaného předmětu - JPP - aj.), které na základě korpusové analýzy rozvádí praktická část. Data k analýze pocházejí z korpusů SYN v8, ORAL v1 a ORTOFON v2. Analyzovaný vzorek čítá 1000 tvarů lemmatu sto a stejný počet tvarů lemmatu tisíc. U výrazů milion a miliarda byl vzorek o polovinu menší. Analýza ukázala, že škála číslovkových a substantivních vlastností výrazů se liší: výraz sto má nejvýraznější číslovkové vlastnosti: vysoká míra ustrnutí (např. do sta korun, do sto čtyřiceti mil, na dvě stě kilometrech), převládající přísudková shoda číslovková (např. bylo tam osm set lidí) a přívlastková shoda se JPP (např. dobrých sto korun) a vysoká míra zapojení výrazu do věty adjektivním způsobem (o sto/stu korunách). Výrazy milion a miliarda oproti výrazu sto mají zřetelné substantivní morfologické a syntaktické vlastnosti: nulová míra ustrnutí, dominující přísudková shoda substantivní (např. byl tam milion lidí) a přívlastková shoda číslovková (dobrý milion korun) a v...
|
|
|
Minhagická tradice Židů v oblasti Kóčin
Nováková, Josefína ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Ondračka, Lubomír (oponent)
Tato práce se zaměřuje na židovskou komunitu, která se usadila v jihozápadní Indii, v oblasti Malabárského pobřeží a města Kóčin. Ačkoliv data, kdy ke vzniku ucelené komunity mělo dojít, se podle badatelů různí, doložitelně komunita strávila v Indii nejméně jedno tisíciletí. Za tuto dobu se Židé adaptovali na místní prostředí skrze apropriaci určitých kulturních zvyků. Podle některých badatelů se tato adaptace měla odehrávat (až na konkrétní výjimku) v souladu s židovským normativním právem halachou , pouze skrze tzv. minhagickou tradici. V této práci se zabývám rigiditou kategorií halachické a minhagické tradice v kontextu komunity kóčinských Židů. Zaměřuji se zejména na svátky Pesach, Simchat Tóra a dělení komunity na vnitřní endogamní podskupiny, pravděpodobně po vzoru indických kast. Popisuji podobu těchto zvyklostí před a po migraci do Izraele, k níž došlo hromadně ve druhé polovině 20. století. Na základě popisu proměny zvyků a jejich kategorizace na halachicky správné či nesprávné se pokouším nastínit, jakým způsobem jsou tyto kategorie kontextuální a proměnlivé. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Morfologická a syntaktická charakteristika výrazů půl a čtvrt
Nováková, Anna Josefína ; Synková, Pavlína (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná bakalářská práce si klade za cíl poskytnout morfologickou a syntaktickou charakteristiku výrazů půl a čtvrt. První část se zabývá zpracováním a charakteristikou číslovek s ohledem na sledované výrazy v odborné literatuře a stanovuje výzkumné otázky (např. míra ustrnutí výrazů, tvary jména počítaného předmětu (JPP) aj.), které na základě korpusové analýzy rozvádí praktická část. Data k analýze pocházejí z korpusu SYN2015. Analyzovaný vzorek čítá 1000 tvarů lemmatu čtvrt a stejný počet tvarů lemmatu půl. Analýza ukázala, že výrazy si jsou v mnohém podobné: např. nízký počet neustrnulých tvarů (např. do půli stehen), v přímých pádech až na výjimky genitivní tvar JPP (např. půl dne, čtvrt měsíce), v nepřímých až na výjimky tvar řízený vyšší větnou stavbou (např. s půl dnem, o čtvrt roce), stejná přísudková shoda jako u číslovek typu pět (např. půl roku uplynulo, čtvrt koláče zbylo). V některých charakteristikách se však výrazy také liší: např. tvary půl jsou omezeny na jeden další tvar, tvary čtvrt jsou mírně variabilnější, výraz čtvrt je možné rozvinout přívlastkem, u výrazu půl to možné není, určení času typu půl třetí je častěji rozvíjeno přívlastkem v SG, určení typu čtvrt na tři přívlastkem v PL. Celkově se ukázalo, že oba výrazy mají více vlastností číslovek než podstatných jmen:...
|
|
|
Percepce dostatků a nedostatků u dětí s rizikem vzniku gramotnostních obtíží
Nováková, Josefína ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Tato bakalářská práce zpracovává sebraná data v rámci projektu ELDEL, a to konkrétně dotazník SDQ (Googman, 1999). Tento dotazník vypracoval dětský neurolog a psychiatr Robert Goodman, který rozšířil dříve vzniklý dotazník pro rodiče od Michaela Ruttera (Rutter scale for completion by parents - A scale). SDQ dotazník vyplňovali rodiče dětí s vývojovou dysfázií , rodinným rizikem dyslexie a typicky se vyvíjejících dětí . SDQ dotazník byl součástí baterie, kterou rodiče vyplňovali v rámci projektu ELDEL. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda existuje statisticky významný rozdíl ve vnímání rodičů svých dětí mezi jednotlivými skupinami. A to jak v jednotlivých škálách, které SDQ dotazník zahrnuje, tak i v celkovém skóru, či ve všech třech skupinách navzájem. Ve výzkumném vzorku, který tato bakalářská práce zpracovává, bylo celkem 133 dětí. Tyto děti byly rozděleny do 3 skupin podle informací získaných od rodičů. Po testování bylo zařazení dětí upravováno podle získaných skutečností. Pro vyhodnocení dat byla použita kvantitativní analýza, ve které se zjistilo, že existují statisticky významné rozdíly ve vnímání rodičů svých dětí ze zkoumaných skupin dětí s NVŘ, RR, TV v celkovém získaném skóru, ale i v jednotlivých škálách. Konkrétní výsledky jsou podrobně popsány v empirické části této práce....
|
host ::
RSS.