|
|
Psaný projev u žáků pátých ročníků
Karasová, Michaela ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá zmapováním problematiky psaného projevu u žáků pátých ročníků. Práce je tradičně rozdělena na dvě části - na část teoretickou a na část empirickou. V teoretické části se práce věnuje teoretickým poznatkům dostupným o psaném projevu a o poruše psaného projevu. Pozornost zde věnujeme diagnostice psaného projevu a analýze dostupných diagnostických nástrojů, které se zabývají testováním psaného projevu. V empirické části práce se primárně věnujeme navržení testu psaného projevu a systému jeho hodnocení. Naším dalším cílem bylo ověřit vypovídající hodnotu navrženého testu psaného projevu u žáků pátých ročníku a výkon žáků mezi sebou porovnat. V rámci sekundárního cíle práce jsou výsledky testu zpracovány statisticky kvantitativní metodologií a jsou následně diskutovány z hlediska pohlaví, z hlediska vzoru písma (vzor písma Comenia Script a vázaný vzor písma) a z hlediska přítomnosti či nepřítomnosti SPU. Dílčím cílem je ověření korelace výsledků navrženého testu. Sběr dat probíhal skupinovou administrací. Výzkumné studie psaného projevu se zúčastnilo celkem šest základních škol. Získali jsme data celkem od 125 žáků pátých ročníků. Do výzkumné studie jsme následně zařadili 48 žáků bez specifických obtíží a 8 žáků se specifickými obtížemi. V testu psaného projevu byl...
|
|
|
Sebehodnocení čtení
Bezecná, Andrea ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou vývoje čtenářských dovedností a jeho vztahem k sebepojetí jedince. Teoretická část popisuje vývoj čtenářské gramotnosti z hlediska jazyka, protože vývoj čtení úzce závisí na jazyku, ve kterém se jedinec učí číst a popisuje vývoj čtenářské gramotnosti také z hlediska proměnných, vyskytujících se v jedinci a jeho okolí. Dále se v této části práce zaměřujeme na vývoj sebepojetí a sebehodnocení a v závěru popisujeme specifika sebehodnocení čtení. V praktické části zpracováváme data, která vznikla v rámci Výzkumného projektu Grantové agentury České republiky, který byl realizován v letech 2013 až 2015 členy pracovní skupiny katedry psychologie a dalších odborníků z katedry primární pedagogiky a katedry českého jazyka na Pedagogické fakultě UK v Praze. Používáme výsledky Dotazníků sebehodnocení čtení žáků 3. a 4. ročníků, jejichž výkon v těchto dotaznících srovnáváme prostřednictvím kvantitativních metod s jejich reálnými výkony v několika gramotnostních testech, zaměřených na dvě základní složky čtení - porozumění a dekódování. V závěru praktické části pak uvádíme příklady kazuistik žáka s vysokým a nízkým sebehodnocením ve čtení. KLÍČOVÁ SLOVA sebehodnocení čtení, čtenářská gramotnost, diagnostika čtenářských dovedností, sebepojetí, jednoduchý model čtení
|
|
|
Souvislost edukačního stylu učitele s vnímanou akademickou účinností žáků ZŠ
Komárek, Tomáš ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent) ; Gillernová, Ilona (oponent)
4 Název: Souvislost edukačního stylu učitele s vnímanou akademickou účinností žáků ZŠ Autor: PhDr. Mgr. Tomáš Komárek Pracoviště: Katedra psychologie Školitel: PhDr. Simona Horáková Hoskovcová, Ph.D. Abstrakt: Předkládaná disertační práce zkoumá problematiku vnímané akademické účinnosti v souvislosti s edukačními styly učitele v tranzitorním období mezi prvním a druhým stupněm ZŠ. Hlavním výzkumným cílem bylo prozkoumat pomocí kvantitativních statistických metod předpoklad, že učitel svým edukačním stylem působí na vnímanou akademickou účinnost žáků. Druhým cílem bylo porovnat standardní školy a školy pracující podle alternativního výukového programu "Začít spolu" a zjistit, do jaké míry se tyto školy mezi sebou liší v edukačním stylu a jeho dopadu na vnímanou akademickou účinnost žáka. Výzkumný soubor tvořili žáci 5. ročníků obou typů škol (N = 896). Data byla získána pomocí tří dotazníků: dotazník Interakce učitele a žáků zjišťuje edukační styl učitele, dotazníky Myself as a learner scale a Children self-efficacy scale jsou zaměřeny na měření vnímané akademické účinnosti žáků. Výsledky potvrdily statisticky významnou, nicméně slabou souvislost mezi vnímanou akademickou účinností žáků a edukačním stylem jejich učitelů. Regresní analýzou bylo zjištěno, že vnímaná akademická účinnost souvisí s tím, jak žák...
|
|
| |
|
|
Přesnost a rychlost ve vnímání množství u jedinců s dyskalkulií
Pražáková, Kateřina ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Předložená práce se zabývá problematikou dyskalkulie, která patří do skupiny specifických poruch učení. Teoretická část práce představuje současný stav poznání o vývoji matematických schopností a jejich narušení v kontextu problematiky dyskalkulie. Empirická část práce popisuje výzkum, který porovnával výkony jedinců s dyskalkulií a jedinců z kontrolní skupiny v řadě úloh zaměřených na počty a vnímání množství. Hlavním cílem bylo popsat obraz možných zakládajících příčin daných obtíží. Ve skupině respondentů s dyskalkulií byl vypozorován deficit v symbolickém i nesymbolickém vnímání množství. Došli jsme k závěru, že dyskalkulie souvisí se specifickými obtížemi ve vnímání množství postihujícími schopnost nabývat aritmetických schopností. KLÍČOVÁ SLOVA Dyskalkulie, vnímání množství, aritmetické dovednosti, matematické schopnosti, specifické poruchy učení
|
|
|
Písemné projevy u žáků 3. a 5. ročníků v diagnostických diktátech
Dolníková, Věra ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou písemného projevu žáků v návaznosti na jejich region a typ škol, ve kterém jsou vzděláváni. Zabývá se také pravopisnými schopnostmi žáků se specifickou vývojovou poruchou školních dovedností. Teoretická část shrnuje poznatky týkající se vývoje psaní. Popisuje dva základní vývojové modely, ale i možnosti diagnostiky pravopisu. Výzkumná část pak pomocí kvantitativní metodologie, ale i kvalitativního posouzení, shrnuje úroveň pravopisných dovedností výzkumného vzorku ve dvou rozdílných diagnostických testech. Ukázalo se, že tyto testy jsou pro diagnostiku SPU spolehlivé a jejich výstupy srovnatelné. Zároveň byly zjištěny nižší výsledky u žáků sledovaného regionu v těchto testech. Tento výzkum pomohl definovat podobnosti a rozdíly v pravopisných schopnostech mezi žáky sociálně znevýhodněnými a žáky s SPU. Klíčová slova: specifické poruchy učení, dysortografie, vývoj pisatelských dovedností, diagnostika pravopisu, zkoušky psaní, sociální znevýhodnění
|
|
|
Environmentální aspekty čtenářství a čtenářský self-koncept
Rusnáková, Kristýna ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá otázkou dětského čtenářství a environmentálních faktorů, jež vznik a průběh tohoto procesu podmiňují a provází. Práce mapuje význam determinantů vnějšího prostředí v oblasti porozumění čtenému, v utváření žákových postojů ke čtení, jeho motivaci a čtenářských návyků. Teoretická část se věnuje otázkám dětského čtenářství jako důležité složky v procesu osvojování si čtenářských dovedností, dále charakterizuje čtenářské sebepojetí a možnosti podpory čtenářství v rodinném a školním prostředí. Těžištěm práce jsou jednotlivé faktory formující čtenářství dětí, z nichž nejdůležitější postavení zaujímá rodina a škola. Práce neopomíjí také prostředí knihoven a stále více do utváření čtenářských návyků a postojů prostupující média (televize, počítač, internet). V empirické části je provedena kvalitativní obsahová analýza dotazníků získaných od rodičů a žáků 4 tříd. Cílem tohoto výzkumu je zmapovat, jak se výkony v porozumění čtenému odráží v hodnocení vlastních čtenářských dovedností žáků 4. tříd. Dále se práce zabývá tím, jak se rodinné prostředí promítá do výkonů v porozumění čtenému a do vlastního hodnocení čtenářských dovedností žáka. Klíčová slova Čtenářská gramotnost, čtenářské návyky, environmentální vlivy, porozumění čtenému, čtenářský self-koncept.
|
|
|
Porovnání testů S-B IV. a IDS na základě zjišťování verbálních schopností u dětí předškolního věku
Horáková, Simona ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Záměrem diplomové práce je zmapování vztahu mezi dvěma inteligenčními testy pro děti na základě porovnání vybraných verbálních subtestů u předškolních dětí. Vzhledem k rozdílu stáří norem testů S-B IV. revize a IDS, které byly v práci použity, se zabýváme také ověřením tzv. Flynnova efektu. Teoretická část pojednává o inteligenci jakožto pojmu, o jednotlivých přístupech k jejímu zkoumání a o diagnostice včetně specifik pro práci s dětmi v tomto věku. Jsou zde představeny různé testy inteligence určené dětem, přičemž testům využitým ve výzkumu je věnováno více pozornosti. Teoretická část pojednává taktéž o vývojovém období dětí předškolního věku, o řeči a problematice zastarávání testů. V empirické části diplomové práce jsou prostřednictvím korelační a regresní analýzy zpracována data od 30 dětí, které se podrobily testování. Závěry statistického zpracování jsou v empirické části dále rozvíjeny, přičemž provedená studie odhalila následující překvapivá zjištění. Mezi testy S-B IV. a IDS se neprokázal významný vztah a k potvrzení hypotézy Flynnova efektu nedošlo. Diskuze je zaměřena na reflexi jednotlivých závěrů provedeného výzkumu včetně limitů a omezení práce, a obsahuje návrh doporučení pro možné budoucí výzkumy. KLÍČOVÁ SLOVA: S-B IV. revize, IDS, měření inteligence, inteligenční testy pro děti,...
|
|
|
Porozumění čtenému u dětí s poruchou autistického spektra v šestém a devátém ročníku
Nováková, Hana ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Předložená diplomová práce se věnuje problematice porozumění čtenému u žáků s poruchou autistického spektra. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části jsme se věnovali problematice poruch autistického spektra, jednotlivým diagnózám a triádě narušených oblastí. Dále jsme čtenáře seznámili s hlavními kognitivními teoriemi, které vysvětlují projevy v rámci poruch autistického spektra. V závěru první části práce jsme se zabývali čtenářskou gramotností s důrazem na porozumění čtenému. Druhá část prezentuje empirický výzkum zaměřený na zjištění úrovně porozumění čtenému u žáků s poruchou autistického spektra. Výzkumný vzorek tvořilo šest žáků šestých a devátých ročníků základní školy a víceletého gymnázia s diagnostikovaným Aspergerovým syndromem. Vzorek byl dále doplněn o kontrolní skupinu, kterou tvořili intaktní žáci shodných ročníků. Pro účely práce byly vytvořeny dva nové testy mapující úroveň porozumění čtenému. První test se zaměřoval na porozumění čtenému u tichého čtení, druhý test sledoval porozumění čtenému u hlasitého čtení. Metodologie byla dále doplněna o Strange Stories test zjišťující úroveň teorie mysli. Stěžejní část práce se věnuje kvalitativní analýze získaných dat, která jsou následně konfrontována s výsledky zahraničních výzkumů. Klíčová slova: Poruchy...
|
|
|
Rozvoj čtenářské gramotnosti u dětí s odlišným mateřským jazykem v kontextu inkluzivního vzdělávání
Rychlíková, Marie ; Wildová, Radka (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent) ; Vykoukalová, Věra (oponent)
NÁZEV: Rozvoj čtenářské gramotnosti u dětí s odlišným mateřským jazykem v kontextu inkluzivního vzdělávání AUTORKA: Mgr. Marie Rychlíková KATEDRA (ÚSTAV): Katedra primární pedagogiky PedF UK Praha ŠKOLITELKA: prof. PaedDr. Radka Wildová, CSc. ABSTRAKT: Předmětem předkládané disertační práce je problematika čtenářské gramotnosti u žáků s odlišným mateřským jazykem v primárním vzdělávání. Cílem práce je analýza a popis soudobého stavu čtenářské gramotnosti v kontextu inkluzivního vzdělávání u dětí s OMJ. Děti cizinců musí překonávat sociální, kulturní rozdílnosti a jazykovou bariéru. Aby se žáci úspěšně zapojili do vzdělávacího systému a následně do společnosti, potřebují zvládnout český jazyk na co nejlepší úrovni. Struktura práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a výzkumnou. Ve výzkumné části byly použity metody kvantitativního a také kvalitativního výzkumu. Na základě výsledků dvou fází výzkumného šetření a popisu příkladů dobré praxe ze zahraničí (Finsko) byly analyzovány, zpracovány a diskutovány dílčí cíle práce. Následně byly formulovány závěry a doporučení. KLÍČOVÁ SLOVA: Čtenářská gramotnost, počáteční čtenářská gramotnost, inkluze, stereotypy, žák s odlišným mateřským jazykem, úroveň čtenářské gramotnosti
|
host ::
RSS.