|
| |
|
|
Práce v pozdně kapitalistické společnosti jako filosofický problém
Landa, Jindřich ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent) ; Maialeh, Robin (oponent)
Název: Práce v pozdně kapitalistické společnosti jako filosofický problém Autor: Jindřich Landa Katedra: Katedra občanské výchovy a filozofie Školitel: doc. Mgr. Michael Hauser, Ph.D. Abstrakt: Není pochyb o tom, že práce je důležitou součástí našich životů a lidské existence obecně. Nyní to ale vypadá, že pracujeme více než kdy dříve. Stačí se podívat na naše každodenní povinnosti a zájmy. Nejenže pracujeme v našich zaměstnáních, pracujeme i na sobě (v tělocvičnách, s kouči na našich vlastnostech), pracujeme na vztazích, píšeme školní práce jako tato apod. Zdá se, že práce postupně proniká do takřka všech lidských činností a sfér lidského života. Definice pojmu práce, a co práce znamená, prošla dramatickými změnami a je nutné ji aktualizovat. V současné historické etapě vyvstávají nové problémy s prací spojené. V tomto textu se zaměřuji na témata jako je prekariát, pojem bullshit jobs (vyprázdněná práce), zahálka v práci a její předstírání, prorůstání práce do všech sfér lidského života a na nově objevující se hnutí bojující proti centrálnímu postavení práce v životě člověka. Dále popisuji, jak tyto problémy ovlivňují člověka, potažmo celou společnost. Jaký vliv mají na sebepojetí daných osob, na lidskost, na mezilidské a společenské vztahy. Snažil jsem se též o zproblematizování glorifikace práce v...
|
|
|
Role médií v současné společnosti z hlediska politického rozhodování (na příkladu voleb do PS PČR v r. 2021).
Pastrnková, Nela ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Diplomová práce si klade otázku, jakou roli sehrávají současná média v české společnosti při politickém rozhodování. Jejím účelem je podnítit čtenáře k zamyšlení nad tím, jaký vliv na nás mohou média mít. Teoretická část pojímá druhy médií, jejich účinky a masovou komunikaci včetně politické. Prostor je věnován také politickému marketingu. Následně je provedena analýza mediálních obsahů, jelikož je cílem práce zjistit, zda mediální sdělení zveřejněná ve vybraných typech médií v době jednoho měsíce před konáním voleb mohla ovlivnit rozhodování voličů ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v říjnu roku 2021. Důraz je kladen také na to, jakou roli hrají média v našem politickém rozhodování obecně. Tohoto cíle je dosaženo kombinací kvalitativní a kvantitativní analýzy vybraných mediálních obsahů. Ačkoliv nesmíme opomíjet vliv dalších faktorů, je důležité mít na paměti, že nás média ovlivňují jak v běžném životě, tak při politickém rozhodování, jelikož podstatné množství informací získáváme právě skrze ně. Proto je potřeba nahlížet na ně s odstupem, kriticky nad nimi uvažovat a uvědomovat si jak jejich pozitiva, tak negativa. KLÍČOVÁ SLOVA média, volby, masová komunikace, politický marketing, mediální sdělení
|
|
| |
|
| |
|
|
Postmoderna jako nedůvěra vůči metanaracím
Kolář, Matěj ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce se zabývá postmoderní epochou, a to z pohledu postmoderní filosofie. Rámcem jsou myšlenky Jeana Francoise Lyotarda, který je považován za zakladatele postmoderní filosofie, ohledně nedůvěry dnešního člověka k metanaracím. Práce se zabývá také jistou neshodou ohledně toho, co to vůbec je postmoderní a jestli je toto pojmenování legitimní. Z tohoto důvodu část práce tvoří představení genealogie tohoto pojmu, která klade důraz i na úlohu umění při tvorbě tohoto diskurzu, který se snaží pojmenovat principy dnešního světa. Lyotardův motiv nedůvěry k metanarcím se stal natolik zásadním, že se odráží i v pracích současných filosofů a sociologů. Práce se tedy zabývá i pokračováním tohoto motivu. V poslední části práce je představeno i české pojetí toho, co je postmoderní, opět s přihlédnutím na onen motiv nedůvěry k metanaracím neboli velkým příběhům. Cílem práce je pomocí analýzy textů od dvou světových (W. Welsch, Z. Bauman) a dvou českých autorů (V. Bělohradský, M. Hauser) sledovat trvání Lyotardovy teze. A díky tomu pochopit dnešní dobu jako dobu postmoderní. KLÍČOVÁ SLOVA Postmoderna, nedůvěra, metanarace, velké příběhy, Lyotard.
|
|
|
Existencialism and its Implementation in Education
Krivdová, Annamária ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tato práce si klade za cíl nastínit nejvlivnější myšlenky existencialismu a dát je do souvislosti s naším každodenním životem. První část se zaměřuje na pět existenciálních spisovatelů a jejich nejhlubší příspěvky. Oslovuje díla Dostojevského, Kierkegaarda, Nietzscheho, Sartra a Camuse. Druhá část se skládá z dvanácti podkapitol, řešících otázky svobody, determinismu, úzkosti, utrpení, autenticity, odpovědnosti a hledání smyslu života. Tato část se snaží uvést otázky existenciální filozofie do praktického využití a zdůraznit její trvalý vliv a význam v dnešním světě. Je postavena ve formě dvanácti lekcí a nabízí různé příklady a pohledy na podnětné koncepty uvedené v první části.
|
|
|
Sigmund Freud a Karl Marx - jejich pohled na člověka a jejich odkaz
Havel, Jan ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Jan Havel Sigmund Freud a Karl Marx - jejich pohled na člověka a jejich odkaz Abstrakt: Tato práce se zabývá pohledem na člověka u Marxe a Freuda. Obsahuje kromě úvodu, metodologie a závěru tři hlavní časti. Jedná se o kapitoly "Geneze Marxova a Freudova pohledu na člověka", "Vývoj marxismu a psychoanalýzy" a "Porovnání a vývoj pohledu na člověka". "Geneze Marxova a Freudova pohledu na člověka" se zabývá předchůdci obou autorů a tím, co a jak ovlivnilo jejich tvorbu. Kapitola "Vývoj marxismu a psychoanalýzy" naznačuje jakým způsobem se oba směry postupem času vyvíjely. V části "Porovnání a vývoj pohledu na člověka" jsou pak do hloubky prozkoumány myšlenky některých dalších autorů a to, jakým způsobem navázali na myšlenky Freuda a Marxe. Součástí práce jsou také přílohy, které obsahují krátké životopisné medailonky jednotlivých autorů a soupis zajímavých citací z primární literatury.
|
|
|
Philosophia perennis
Šotola, Jan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá vývojem kopceptu pradávné moudrosti (philosofia perennis, theologia prisca) a jeho vývojem v lidských dějinách napříč různými kulturami. Tento koncept může být velmi užitečným nástrojem pro porozumění různým kulturám, vzdáleným od té naší v čase i prostoru, a zpětně tak i pro porozumění kultuře naší. Ukazuje totiž, že moudrost není výlučným majetkem jedné civilizace, ale dědictvím celého lidstva, a že kultury se svým vývojem vzájemně ovlivňují a inspirují, nejen vymezují. Práce se zaměřuje na vývoj konceptu během staletí zejména v islámské civilizaci a v islámské mystice - súfismu. Ukazuje, že tato koncepce v historii pomáhala k mírumilovnému soužití a porozumění mnoha kultur a náboženství po mnoho století, než byla zničena moderním nacionalismem. Dále se zaměřuje na rozvinutí této koncepce ve filosofii evropské renesance, kdy byla zprvu přijímána i římsko-katolickou církví, s příchodem reformace a zvláště třicetileté války však byla postupně k velké škodě mysliteli (až na několik výjimek) opuštěna. V pedagogické praxi může být tato koncepce, ukazující na sounáležitost a styčné body mnoha kultur, nesmírně užitečným nástrojem, zvláště v dnešní době sílícího mezikulturního napětí.
|
|
|
Filmová propaganda a Německo v hitlerovské éře
Bína, Ondřej ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Pro politické manipulátory se stalo filmové médium spojencem, díky němuž mohou účinněji působit na lidstvo. Film se ukazuje jako ideální prostředek nepřímé komunikace. Díky masovosti filmové distribuce, k níž se přidává rychlý technologický vývoj, je možno prostřednictvím filmu vytvářet iluzorní obrazy a světy. Pomocí nich ovlivňovat povědomí diváků o skutečnosti. První polovina 20. století s sebou přinesla v případě nacistického Německa a Sovětského svazu dva typické příklady, jak je možno využít filmový komunikát k podrobení si široké veřejnosti. Prvnímu příkladu se věnovala tato práce. Jejím smyslem bylo poukázat na propojení mezi filmovými prostředky, propagandou a politickými dějinami. Dokumentovat jej na příkladu kinematografie Třetí říše. Zároveň poskytnout učitelům středních škol informační základ k uchopení tohoto tématu a jeho následné využití ve výuce. Potencionál, který má poltickou strukturou kontrolovaná kinematografie je obrovský, jeho oslabení je možné i tím, že divák se bude stávat bedlivějším "čtenářem" filmových sdělení a naučí se vnímat filmovou zábavu v širších kontextech. Jedna z cest k tomuto stavu vede přes sbližování s problematikou filmové propagandy během výuky humanitních předmětů, jakými jsou základy společenských věd, dějepis a český jazyk. Z hlediska dalšího uchopení této...
|
host ::
RSS.