|
|
Vzdělávání zaměstnanců v sociálních službách pracujících s klienty s Alzheimerovou chorobou
Jechová, Helena ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na hodnocení vzdělávání zaměstnanců v sociálních službách, kteří pracují s klienty trpícími Alzheimerovou chorobou. Konkrétně se jedná o pracovníky, kteří vykonávají přímou obslužnou péči v rámci domovů se zvláštním režimem v zeňském Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se zaměřuje na popis, projevy, fáze onemocnění a na specifika demence. Dále pojednává o formách a dostupnosti služeb reagujících na specifické potřeby osob s demencí a o s Plzeňském kraji. Důležitou kapitolou je oblast vzdělávání pracovníků v sociálních službách, která se zaměřuje na legislativní rámec vzdělávání, jeho plánování a realizaci a na vzdělávací kurzy určené pro pracovníky v přímé péči. Empirická část hodnotí vzdělávací kurzy pro pracovníky v sociálních službách a způsob jejich výběru. Pro zjištění údajů bylo použito dotazníkové šetření s cílem hodnotit vzdělávací kurzy z pohledu pracovníků v sociálních službách. Pro zjišťování výběru kurzů byl použit strukturovaný rozhovor s vedoucími pracovníky, kteří v rámci zařízení koordinují vzdělávání zaměstnanců. Výzkum se realizoval v deseti domovech se zvláštním režimem vybraných prostřednictvím záměrného výběru. výzkumu vyplývá, že pracovníci v sociálních službách hodnotí absolvované vzdělávací kurzy kladně. Význam spatřují...
|
|
|
Sociální práce očima pomáhajících profesí
Veselá, Michaela ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
(česky) Diplomová práce se zabývá pohledem na sociální práci v nemocnicích očima pomáhajících profesí na území hlavního města Prahy. Práce je konkrétněji zaměřena na zdravotně sociální práci, která je považována za subdisciplínu sociální práce. Cílem práce je zjistit názor pracovníků pomáhajících profesí, kteří pracují v nemocnicích, na sociální práci a práci zdravotně sociálních pracovníků jako takovou. Celá práce je rozdělena na dvě části - část teoretickou a část praktickou. Teoretická část seznamuje čtenáře s profesí sociální práce, její etikou a hodnotami. Představuje sociálního pracovníka, jeho odbornou způsobilost a náplň práce. Dále se věnuje kvalitě sociální práce a krátce představuje Standardy kvality sociálních služeb a nabízí náhled do historických kontextů sociální práce. Druhá kapitola pojednává o sociální práci ve zdravotnictví, jejím legislativním rámci, o zdravotně sociálním pracovníkovi - jeho odborné způsobilosti, náplni práce a kompetencích. V závěru nabízí inspiraci ze zahraničí, resp. z USA a Finska. Třetí kapitola se věnuje pomáhajícím profesím, její definici, rozdělení, charakteristiky a náplně práce jednotlivých povolání. V následující čtvrté kapitole se dočteme o multidisciplinárním týmu, jeho podmínkách spolupráce, o úkolech a cílech jednotlivých profesí v týmu, o silných...
|
|
|
Péče o stárnoucí a umírající osoby s mentálním postižením v pobytových zařízeních
Pokorný, Marek ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Holasová, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá možnostmi péče o stárnoucí a umírající osoby s mentálním postižením v různých typech pobytových zařízeních jako jsou například domovy pro osoby se zdravotním postižením, chráněná bydlení, domovy pro seniory či týdenní stacionáře. Pro výzkum této problematiky byla vybrána pobytová zařízení na území hlavního města Prahy, přičemž předmětem výzkumu je zmapovat, jakým způsobem jednotlivá zařízení k těmto osobám přistupují, jak pracují s jejich potřebami a jaké jsou aktuální překážky bránící seniorům zestárnout a dožít životy v prostředí pobytových služeb, které často vnímají jako svůj domov. Klíčová slova Osoby s mentálním postižením, senioři, pobytové služby, stárnutí, umírání.
|
|
|
Aktivní stárnutí seniorů žijících v domácím prostředí, jejich ochota a možnosti se sociálně aktivizovat
Bočková, Petra ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na zmapování možností trávení volného času pro seniory, kteří žijí v domácím prostředí. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část práce se zabývá zkoumáním pojmů stáří, stárnutí, kvalita života, životní styl seniorů, aktivní stárnutí, volný čas nebo aktivity pro seniory. Aktivity pro seniory dále v textu dělím na aktivity organizované a neorganizované. Výzkumná část práce analyzuje pomocí kvantitativního výzkumu organizace a s nimi spojené volnočasové aktivity, které jsou seniorům nabízeny. Kvantitativní výzkum byl realizován pomocí dotazníku. Z výsledku je patrné, jakým způsobem jsou jednotlivé aktivity organizovány, kdo organizace navštěvuje, jak jsou organizace vytížené, jaké aktivity jsou nabízeny, jaké aktivity jsou oblíbené nebo jak organizace spolupracují mezi sebou. Klíčová slova Stáří - Stárnutí - Senior - Aktivní stárnutí - Potřeby seniorů - volný čas - volnočasové aktivity
|
|
|
Postoje vybraných pomáhajících profesí k epilepsii
Filipová, Hana ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Havránková, Olga (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na postoje pomáhajících profesí k epilepsii. Cílem teoretické části je přiblížit čtenářům život s epilepsií a zvýšit povědomí o nemoci. Dílčím cílem práce je vyvrátit mýty a předsudky, jejichž následkem často vznikají negativní postoje. Pomáhající profese jsou důležitou součástí v životech osob s epilepsií, jejich rodin i blízkého okolí. Svými postoji ovlivňují mnohé. Právě z tohoto důvodu tvoří hlavní vzorek výzkumu. Teoretická část je koncipována do několika kapitol. V úvodní kapitole jsou definovány základní pojmy důležité pro orientaci v problematice - stereotypy, předsudky, postoje. Dále blíže popsány jejich teorie, funkce a změny. Další kapitoly práce přibližují epilepsii, jak z medicínského, tak ze sociálního hlediska. Jde například o etiologii epilepsie, klasifikaci epileptických záchvatů, diagnostiku a léčbu. Nechybí ani první pomoc při epileptickém záchvatu a role sociálního pracovníka. Diplomová práce dále zahrnuje problematiku sociální stigmatizace a mýty spojené s epilepsií. V širokém měřítku seznamuje s dopady epilepsie na společenský i osobní život. Výzkumná část diplomové práce je vytvořena za pomoci kvantitativní metody. Technikou dotazníkového šetření. Cílem výzkumné části je odhalit, jaké postoje zaujímají vybrané profese k epilepsii. Závěr je...
|
|
|
Rodinná péče o seniora se zaměřením na možné zdroje podpory neformálních pečujících
Mikanová, Anna ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Jarolímová, Eva (oponent)
Péče o seniory je v dnešní době převážně péčí rodinnou. Tato rigorózní práce se zaměřuje na zdroje podpory neformálních pečujících o nesoběstačného seniora. Abychom mohli hodnotit možnosti podpory rodinných pečujících, potřebujeme poznat, jak nahlížejí na svou situaci péče. Práce proto vychází ze zkoumání zkušeností neformálních pečujících s péčí a z poznání jejich potřeb. Pro vhodné nastavení intervenčních strategií je nutné naslouchat těm, na kterých leží převážná část zodpovědnosti za opečovávané. První část práce je tvořena teoretickým zakotvením problematiky rodinné péče a podpory, která je pečujícím poskytovaná. Pokrývá rovněž témata související se změněnou životní rolí pečující osoby (např. motivace pro péči, potřeby a těžkosti pečujících). Teoretickou část rigorózní práce doplňuje kapitola pojednávající o genderové problematice pečujících osob a celou část uzavírá přehled možných zdrojů podpory pečujících se zaměřením na svépomocné skupiny. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie a sběr dat byl prováděn prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů a metodou focus group ve dvou navazujících studiích. Nejprve bylo realizováno 20 polostrukturovaných rozhovorů s pečujícími - 10 mužů a 10 žen. Ve speciální části bylo zkoumáno využívání svépomocných skupin jakožto zdroj podpory...
|
|
|
Podpora rozvoje osobní identity jako jeden z pilířů procesu zotavování z duševního onemocnění: Možnosti narativní praxe
Strouhalová, Lenka ; Probstová, Václava (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
(česky) Tématem této bakalářské práce je rozvoj osobní identity v procesu zotavování z duševního onemocnění se zaměřením na možnosti narativní praxe. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá narativním přístupem z hlediska jeho východisek a praxe, postmoderním pojetím identity a v neposlední řadě konceptem zotavování z duševního onemocnění a podněty ke vztahu identity a duševního onemocnění. Praktická část se skládá ze dvou hlavních podkapitol, z nichž první z nich vychází z rozhovorů s osobami zotavujícími se s duševním onemocněním - představuje určitý vhled do vnímání souvislostí mezi duševním onemocněním, zotavením a osobní identitou. Tato pilotní studie zaznamenala jako témata podstatná pro vztah osobní identity a duševního onemocnění význam osobního zotavování; práci na sobě jako aktivní postoj ke změně; přeznačení významu nemoci; důležitost rolí a vztahovosti. Druhá podkapitola uvádí praktickou ukázku využití jedné z technik narativního přístupu - mapy preferované identity - a zamyšlení nad jejím potenciálním přínosem i možnými úskalími. Do úvodu i závěru práce je zahrnuta úvaha o ideových podobnostech narativního přístupu a konceptu zotavení. Hlavním zamýšleným přínosem textu je představení narativního přístupu jakožto způsobu zahrnování tématu osobní...
|
|
|
Sebevražednost seniorů
Havránková, Olga ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent) ; Kocourková, Jana (oponent)
Záměrem této práce je studovat fenomén sebevražednosti seniorů v kontextu PBSP potřeb. Sebevražednost seniorů je vážný problém a dá se předpokládat, že jeho význam bude narůstat vlivem stárnutí populace. Snažila jsem se zjistit, které PBSP potřeby jsou u seniorů ohrožených sebevraždou v největším deficitu a jak lze popsat fenomén sebevražednosti u starších lidí. Tento dizertační projekt byl realizován formou kvalitativní výzkumné studie, konkrétně metodou interpretativní fenomenologické analýzy, jejímž principem je zkoumání žité lidské zkušenosti a jejího individualizovaného smyslu, doplněnou o další relevantní výzkumné metody. Stěžejním zdrojem dat byly polostrukturované rozhovory se seniory, kteří měli sebevražedné myšlenky, tendence nebo měli za sebou pokusy. Tento výzkum ukázal, že každou potřebu suicidálního seniora lze systémem PBSP potřeb zachytit a jejím prostřednictvím lépe pochopit, jak s tímto jedincem pracovat. Potřebou, která byla u respondentů v největším deficitu byla potřeba místa (pochybnost o vlastním místě na světě, osamělost a ztráta smyslu). Dále se ukázalo, že je sebevražedné myšlení seniorů bez ohledu na to, kolik jich sebevražedně jedná, nečekaně vysoké. Rizikové a ochranné faktory, které tento výzkum ukázal, odpovídají dříve zjištěným skutečnostem. V případných navazujících...
|
|
|
Fenomén důstojnosti jako součást existenciální stability seniora
Stromský, Martin ; Hartošová, Tereza (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Bakalářská práce na téma Fenomén důstojnosti jako součást existenciální stability seniora se zabývá fenoménem důstojnosti a jeho vztahem k existenciální stabilitě člověka. Pojetí důstojnosti je vnímáno jako vztah k fundamentálním hodnotám a principům v lidské společnosti. Existenciální stabilita je vyjádřením smysluplnosti života člověka. Bakalářská práce nabízí přehled legislativních a odborných východisek vztahujících se k důstojnosti a smyslu života v kontextu logoterapie. Úvodní teoretická část obsahuje vymezení základních pojmů, které s řešenou problematikou souvisejí, a jejich vztahu k hlavním zkoumaným pojmům. Praktická část se sestává z vymezení kvalitativního výzkumu, metod, které byly použity a významných zjištění. Praktická část je opřena o sondu do fenoménů pomocí kvalitativního výzkumu. Prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů a jejich následné analýzy bylo zjišťováno, jaké je obsahové vymezení důstojnosti a její vztah k existenciální stabilitě seniora. Tato zjištění byla následně použita pro návrh koncepce sociální práce konkrétního zařízení. Cílovou skupinou byli senioři, kteří žijí v zařízeních typu dům s pečovatelskou službou.
|
|
|
Hodnocení vybraných nízkoprahových zařízení pro děti a mládež
Marková, Anna ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Petr (oponent)
(česky) Diplomová práce se zabývá tématikou nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V začátku teoretické práce je přiblížena práce s rizikovou mládeží, teorie vzniku rizikového chování a jeho jednotlivé typy. Podrobně je zde představeno nízkoprahové zařízení pro děti a mládež včetně legislativního ukotvení, principů, cílové skupiny a jednotlivých metod práce. V závěru teoretické části je popsán systém hodnocení sociálních služeb a aktuální dění v této oblasti. Empirická část obsahuje metodologii výzkumu, výsledky výzkumného šetření a vyhodnocení. Cílem práce je srovnání zařízení hlavního města Prahy a Středočeského kraje a porovnání představ o cílech práce mezi vedoucími a jejich podřízenými. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní metoda, kdy byl sběr dat uskutečňován pomocí polostrukturovaných rozhovorů.
|
host ::
RSS.