|
|
Vliv synantropie na vertikální aktivitu v exploračních testech: srovnání 12 populací rodu Acomys
Štolhoferová, Iveta ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, zda se mezi sebou liší synantropní a nesynantropní populace bodlinatých myší (Acomys spp.). Řada indicií nasvědčuje tomu, že některé populace druhu Acomys cahirinus žijí v Egyptě synantropně již od doby faraónů, tedy nejméně po dobu 3 500 let. V takovém případě se dá očekávat, že se u těchto populací vyvinula určitá přizpůsobení synantropnímu způsobu života. Z tohoto důvodu jsem testovala dvanáct populací bodlinatých myší ve dvou experimentálních uspořádáních typu open field test - vertical test (tedy test vertikální aktivity) a hole board test. Ve vertical testu měly bodlinaté myši možnost zkoumat prostředí též ve vertikálním směru, a to díky mřížce umožňující šplhat. Lidská obydlí představují prostředí s novým predačním tlakem ze stran nových predátorů, ale zároveň také prostředí s novými úkryty před těmito predátory, a to například na místech ve výšce nad zemí. Očekávala jsem tedy, že synantropní populace A. cahirinus budou (1) explorovat méně na zemi a (2) trávit více času na mřížce než nesynantropní populace. Výsledky podpořily první hypotézu - v obou experimentálních uspořádáních byly synantropní populace na zemi méně explorativní než nesynantropní populace. Druhá hypotéza ovšem podpořena nebyla - všechny populace ukázaly přibližně stejný zájem o mřížku a...
|
|
|
Fylogenetické kořeny a možné evoluční funkce úsměvu a smíchu u člověka
Kersch, Jakub ; Špinka, Marek (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Bakalářská práce pojednává o úsměvu a smíchu z evolučního hlediska. V první kapitole je stručně popsána van Hooffova koncepce, která poukazuje na to, že úsměv a smích měly rozdílný fylogenetický původ a následně došlo ke konvergenci obou těchto faciálních signálů. Opoziční pojetí naopak předpokládá rozdíl v obou signálech jen v rámci intenzity. Druhá kapitola je věnována rozdělení úsměvu (příp. smíchu) na různé druhy. Základní rozdělení zahrnuje spontánní a nespontánní typ. V práci jsou popsány charakteristiky těchto dvou druhů úsměvu (smíchu) vč. jejich percepce a funkčních odlišností. Následně je v práci zahrnuto podrobnější rozdělení na 18 druhů dle koncepce Ekmana. Třetí kapitola práce se věnuje fetálnímu úsměvu vykazovanému v prenatálním období a spontánnímu spánkovému úsměvu spojeného s novorozeneckým a kojeneckým věkem. Zmíněné je též téma úsměvu ve spojitosti s interakcí dospělý - dítě. Čtvrtá kapitola se zabývá sociální dimenzí problematiky. Zde jsou popsány rozdílné sociální funkce úsměvu a smíchu a důležitost sociálního kontextu pro oba tyto signály. Zmíněna je též souvislost smíchu s hrou. Návrh výzkumného projektu je věnován spontánnímu spánkovému úsměvu. Náplní výzkumu je pozorování novorozenců a kojenců stáří 1-12 měsíců a následný popis symetrie úsměvu, pohlavních rozdílů, a...
|
|
|
Vliv fyzického, sociálního prostředí a rodičovských postojů na množství a složení hravého chování dětí.
Rzepecká, Michaela ; Špinka, Marek (vedoucí práce) ; Kučerová, Andrea (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na identifikaci hlavních vnějších faktorů, které ovlivňují množství a různorodost hravého chování dětí. Práce se zabývá aktivní, venkovní, spontánní, pohybovou a interakční hrou, a to jak ve formě individuální, tak i sociální, tj. hrou mezi dětmi navzájem i mezi dětmi a dospělými. Práce poskytuje přehled zachycující působení fyzického, sociálního prostředí a rodičovských postojů k dětské hře na množství dětské venkovní hry. Nastíněna je také možná souvislost motivace dítěte k volné venkovní hře s vybranými vnějšími faktory. V neposlední řadě jsou uvedeny i metody, které se používají v souvislosti s měřením těchto tří faktorů. Návrh výzkumu je odvozen od nálezů v první části práce a snaží se o komplexní pohled na tuto problematiku. Je zaměřen na ověření vlivu bezprostředního fyzického prostředí (les, ulice, hřiště apod.), dostupnosti těchto míst, dále pak sociálního vlivu, který zahrnuje sourozence, kamarády a rodiče, kteří si s daným dítětem běžně hrají a postojů rodičů (např. strach pouštět dítě samotné ven, důležitost volné hry obecně) na motivaci dítěte k volné venkovní hře, což bude zjišťováno pomocí polostrukturovaného rozhovoru.
|
|
|
Interakční dominance
Pařízek, Pavel ; Špinka, Marek (vedoucí práce) ; Bahbouh, Radvan (oponent)
Práce se věnuje biosociálnímu modelu statusové stratifikace v malých skupinách. Model vychází z přesvědčení, že lidské statusové chování je evolučním pokračováním zvířecího statusového chování (speciálně u primátů). Každý člověk je vybaven signalizačním mechanismem, kterým vysíláme informace o vzájemném statusové postavení nadřízenosti či podřízenosti (či jaký status bychom měli mít). Statusová komunikace je u lidí velmi nenápadná a primárně se odehrává na nonverbální úrovni. Statusová stratifikace často probíhá automaticky bez vědomí subjektů. Biosociální model se tak vymezuje vůči klasickým autorům sociální stratifikace, kteří její mechanismus vysvětlují primárně na kognitivní úrovni. V praktické části se práce snaží za použití nové metodologie ověřit hlavní předpoklad modelu o existenci implicitního stratifikačního mechanismu, který je schopen fungovat bez zapojení kognice. Výzkum pracuje se skupinou lidí po 6 probandech. K označení statusu ve skupině bylo využito hracích karet. V každé skupině bylo jednotlivcům pomocí hracích žolíkových karet uměle přiřazovány pozice. Následně bylo zaznamenáváno, jak se tyto umělé pozice promítly do reálného postavení probanda ve skupině. V další části zjišťuje vliv osobnostních proměnných na postavení ve skupině. Hlavní předpoklad se nepodařilo ověřit. V...
|
|
|
Myš, potkan, krysa: prostor, pach a metody detekce
Kaftanová, Barbora ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Špinka, Marek (oponent)
Společné soužití člověka s hlodavci se datuje již od počátku zemědělství. Mnohé populace hlodavců se přizpůsobily synantropnímu způsobu života, a jakožto komenzálové doprovázejí člověka až do dnešní doby. První studie sleduje, jakým způsobem člověk ovlivnil životní prostředí nekomenzálního druhu hlodavce - myši kyperské (Mus cypriacus). Tento ostrovní endemit se po většinu své existence vyvíjel v nepřítomnosti savčích konkurentů a predátorů. Během posledních 10.000 let však člověk do jeho prostředí zavlekl druhy, které životní prostředí myši značně ovlivnily. Zejména krysa (Rattus rattus) dnes na ostrově dominuje svou početností a je pravděpodobně výrazným kompetitorem kyperské myši. Přesto její pach na myš nepůsobí averzivně, naopak je preferován, zřejmě jakožto pach fylogeneticky příbuzného druhu. Naopak pach kočky, na Kypru rovněž rozšířené, vyvolává averzivní reakci. Druhým řešeným tématem je sledování behaviorálních strategií různých typů myších populací (komenzální M. musculus musculus, nekomenzální M. m. musculus, nekomenzální M. m. domesticus) pomocí exploračních testů. Komenzální populace projevuje výraznou vertikální aktivitu - zřejmě proto, že komenzální prostředí nabízí řadu příležitostí ke šplhání. Naopak je oproti nekomenzálům méně aktivní v testu volné explorace. V komenzálním...
|
|
|
Lateralita v sociálním a lokomočním chování prasat domácích (Sus scrofa f. domestica)
Kunclová, Kristýna ; Špinka, Marek (vedoucí práce) ; Nekovářová, Tereza (oponent)
Cílem této diplomové práce je zjistit, zda prasata projevují lateralitu v sociálním chování, a to zejména lateralitu rotačních pohybů v herním chování a při sociálních interakcích a dále prozkoumat, jak je tato lateralita ovlivněna dalšími faktory, obzvláště možností hravého chování v ontogenezi, personalitou a dalšími sociálními i mimosociálními faktory. Případně zda se zjištěná míra laterality mění v závislosti na sociální situaci (hra/agrese) a je ovlivněna příslušností k vrhu. Toto chování jsem zkoumala pro 64 prasat z 16 vrhů z videonahrávek sociálního chování. Pro každé prase jsem zaznamenávala prováděný herní prvek a preferenční stranu. Pro individuální herní prvky jsem nezjistila žádnou preferenci rotace na úrovni populace a pouze slabou tendenci individuální laterality. Pro sociální herní prvky jsem prokázala slabou populační tendenci pro preferenci vlevo avšak pouze pro skupinu více si hrajících prasat. Hlavním přínosem této práce je zjištěná symetrie v provádění individuálních herní prvků, a naopak zjištěná lateralita na úrovni populace pro sociální herní chování. Jelikož lateralita hravého chování zatím zkoumána nebyla je možné, že tato symetrie je pro individuální herní prvky typická a může mít hlubší význam. Naopak stranová preference v sociálním chování živočichů je známá, ačkoliv...
|
|
|
Výběr partnera na základě čichového imprinting-like efektu
Kuncová, Lucie ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Předchozí studie ukázaly, že si ženy vybírají partnera podobného svému otci v různých charakteristikách. Nicméně žádná ze studií se doposud nezaměřila na podobnost mezi tělesnou vůní otce a partnera ženy, přestože tělesná vůně hraje při výběru partnera žen významnou roli. Cílem naší studie bylo zjistit, zda se tělesná vůně otce a partnera ženy podobá a jestli je hodnocení vnímané podobnosti tělesné vůně ovlivněno intenzitou a příjemností vzorků. Dále jsme testovali, jak kvalita vztahu s otcem v době dětství do 12 let ovlivňuje vnímanou podobnost. V neposlední řadě jsme zkoumali vliv podobnosti tělesné vůně otce a partnera ženy na partnerskou a sexuální spokojenost. Studie se zúčastnilo 25 žen se svým otcem a partnerem. Každý z respondentů vyplnil sadu dotazníků, otcové a partneři navíc poskytli vzorky tělesné vůně. Podobnost tělesné vůně byla následně hodnocena nezávislými hodnotitelkami (N=128). Výsledky naší studie ukázaly, že se tělesná vůně partnera a otce ženy signifikantně podobá. Zároveň se ukázalo, že se tělesná vůně otce a partnera ženy podobá také v intenzitě a příjemnosti. Kvalita vztahu s otcem neměla na vnímanou podobnost tělesné vůně otce a partnera ženy významný vliv. Také bylo zjištěno, že podobnost tělesné vůně partnera a otce ženy pozitivně ovlivňuje partnerskou, avšak nikoli...
|
|
|
Gender differences in behavioral changes induced by latent toxoplasmosis
Lindová, Jitka ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent) ; Ditrich, Oleg (oponent)
Summaryof resultsofpresentedresearch Toxoplasmagondiiis a protozoanparasiteinfectingabout30%ofour population.After a shortphaseof acuteinfection,the parasitosistums into the lifelong latents.tagewhich is usuallyconsideredasymptomatic.However,in thestudiesperformedby our researchteam, latenttoxoplasmosiswasťoundto havespecificeffectson personality,behavior,morphology andphysiotogy.Interestingly'in manyaspects,theseeffectswereclearlygender-dífferent. My thesis was motivatedby results of previous questionnairestudies which found toxoplasmosisto haveoppositeinfluenceon men's and women'spersonalitytraitswarmth, conscíentiousnessandvigilancemeasuredby Cattell's16PersonalityFactorQuestionnaire (Flegretď. L996,1999,2000'FlegrandHavlíček1999'FlegrandHrdý 1994).Bothinfected womenand men werealso foundto score lower in novelryseeking(Skallová et al. 2005' Flegretal.2003). The resultof lowernoveltyseekingwas confirmedby thefirst studyperformedwith my contribution(lt{ovotnáet al. 2005).Moreover,this studyshowedthat regardingnovelty seeking,similar changeswere observedin subjectsinťectedby cytomega|ovirus.This was interprétedasevidenceforthehypothesisthatbehavioral/personalityshifu inducedby latent toxoplasmosiscouldbenonspecificchanges,causedby mildchronicbraininfections.Lower novelty seeking is thought to be associated...
|
|
|
Akustická komunikace u vybraných savců a ptáků: identifikace hlasových kategorií a jedinců
Policht, Richard ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent) ; Červený, Jaroslav (oponent)
12 Souhrn Identifikace hlasových kategorií ať již se jedná o různé typy hlasu, individua, druhy, či jiné kategorie, je základním úkolem majícím za cíl jakoukoli klasifikaci hlasů živočichů. Některé hlasy, zvláště frekvenčně širokospektré signály obsahující variabilní frekvevenční i amplitudní modulace pak představují při klasifikaci problém. Akustická energie je v jejich případě rozprostřena napříč široké spektrum frekvencí, v důsledku čehož jsou signály nejasně ohraničeny. V těchto případech je pak obtížné rozhodnout, které parametry měřit. Pro analýzu takto komplexních vokalizací jsem použil mnohorozměrné metody zahrnující časové i spektrální parametry. Nejpřínosnější proměnné byly parametry popisující distribuci spektrální energie. Frekvenční parametry byly však také užitečné v případě tónických hlasů. Popsal jsem hlasový repertoár severního poddruhu nosorožce širokohubého a velblouda dvouhrbého. Jmenovaní savci měli ve svém repertoáru nízkofrekvenční hlasy zasahující do infrazvukové hladiny. Je ale zřejmé, že tyto nejsou využívány pro komunikaci na dlouhou vzdálenost. Zdá se že se v tomto případě jedná o vedlejší efekt velikosti těla. Zajímavé je, že vrčivé hlasy velbloudů jsou využívány v kohezivním kontextu. Tento typ hlasů většinou totiž doprovází agresivní interakce ať již se jedná o nosorožce nebo...
|
|
|
Reakce sýkor koňader (Parus major) na obraz v zrcadle
Forštová, Tereza ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Sebe-poznání je bráno jako vyšší kognitivní schopnost a do nedávna bylo přisuzováno pouze kognitivně schopnějším druhům jako jsou lidé nebo hominidé. Během let byli ale testovány i další živočišné druhy, u kterých tento předpoklad nebyl, jako například sloni a kytovci a i u nich se našly známky sebe-poznání. Nejužívanějším testem sebe-poznání je tzv. mark test, který spočívá v označení zvířete necítitelnou značkou na oblast na těle, kterou může vidět pouze s použitím zrcadla. Pokud se subjekt v zrcadle pozná, bude se snažit si značku z těla pomocí zrcadlového obrazu odstranit. V našem experimentu jsme použili jako testovaný druh sýkoru koňadru (Parus major), která je obecně úspěšná i v jiných kognitivních úkolech, a udělali jsme tři druhy zrcadlových testů. Kromě toho, že jsou sýkorky schopné se úspěšně naučit vyhledávat odměnu pomocí zrcadla, jsme nezaznamenali žádné úspěšné výsledky v mark testu a přikláníme se tudíž k tomu, že tento druh pěvce není schopný sebe-poznání pomocí zrcadla.
|
host ::
RSS.