|
| |
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Ferenc, Jonáš ; Nový, Alois (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Zadáním bakalářské práce je revitalizace části Květné zahrady v Kroměříži především pak předpolí, kde má být vytvořeno důstojné návštěvní centrum, které by poskytlo dostatečný servis pro celou zahradu. Základním principem práce je obnovit zahradu do původního stavu a vytvořit návštěvníkům zázemí pro její pochopení a poznání. Východiskem řešení je přesun hlavního vstupu tak, aby odpovídal provozním náležitostem a formování objektu návštěvního centra, které vede návštěvníky cestou poznání celé zahrady. Předpolí je obnoveno do jednotlivých bloků tak, aby doplňovalo funkce hlavní zahrady a nabízelo další možnosti využití.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Ferenc, Kryštof ; Nový, Alois (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá revitalizací části Květné zahrady v Kroměříži. Řešení klade důraz především na funkční rozdělení a hierarchii zahrady vycházející z historických a prostorových vazeb zahrady. Projekt zkoumá změnu vstupu do Květné zahrady tak, aby lépe odpovídal jak historickým a kompozičním hodnotám, tak provozním vazbám. Předpolí je rozděleno na řadu hierarchicky provázaných prostorů s různou atraktivitou, navržených tak, aby doplňovaly funkci Květné zahrady. Návrhu dominuje výrazné návštěvnické centrum a vtažení poloveřejného prostoru dovnitř zahrady.
|
|
| |
|
|
Design ponorného čerpadla
Weiser, Michael ; Sládek, Josef (oponent) ; Fridrichová, Eva (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je design ponorného čerpadla, které je určeno k čerpání vody na chatách a zahradách. Práce se zabývá analýzou současného stavu na trhu s čerpadly a vlastním návrhem ponorného čerpadla. Cílem je vytvoření designérského návrhu, který bude vyhovovat technickým, ergonomickým a estetickým aspektům zadaného tématu.
|
|
|
VICEGENERACNI SOUZITI aneb MAME SE JAK NA ZAMKU
Habancová, Anežka ; Dvořák, Tomáš (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Dříve žila převážná část obyvatel na venkově. Žily tam celé rodiny spolu ve společném domě na společném pozemku. mladí pomáhali starším a staří svým potomkům, s domácností, s dětmi, s hospodářstvím. S nástupem industrializace a mobilizace se mnoho mladých lidí odstěhovalo do rozrůstajících se měst, za prací, do nově budovaných činžovních bytových domů, které byly spíš menší, než aby tam mohla bydlet spolu celá široká rodina. Ke vzájemné spolupráci bylo rázem daleko. Ve městě je více obyvatel, více pracovních příležitostí a i více starších lidí, o které převzal péči stát - domovy pro seniory - soustředění důchodců na jedno místo, bez denního kontaktu s mladými, s rodinou. Díky dobré zdravotní péči starších lidí přibývá a je potřeba se k této skutečnosti nějak postavit. Na venkově se ještě nachází dvojdomky či vícegenerační domy, kde bydlí rodina s prarodiči, ale ve městě se těžko najdou ke koupi či pronájmu dva byty poblíž sebe. Hlavním konceptem mé práce je tedy vytvoření tzv.dvojbytů, bytů se společným zádveřím, chodbou, které spojuje jeden menší a druhý větší byt. Využití zámku pro tento princip je více než vhodné - dojde k navrácení funkce bydlení pro rodinu, přičemž každá z generací najde v areálu zámku prostor pro své aktivity či zaměstnání. Tímto zůstane areál stále otevřený vůči obyvatelům města a nabídne jim nové možnosti trávení volného času (restaurace a amfiteatr).
|
|
|
Česká veřejnost o samozásobitelství a zahradničení – červen/červenec 2023
Kyselá, Monika
Velká část pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost realizovaného v červnu a v červenci 2023 byla věnována tématu samozásobitelství a zahrádkaření. Šlo o otázky, jejichž zařazení je součástí aktivit Sociologického ústavu AV ČR v rámci Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost.\n\nKonkrétně jsme zjišťovali, zda se lidé věnují různým činnostem souvisejícím se samozásobitelstvím, zda se věnují produkci vlastních potravin (ovoce, zelenina, vejce, maso, apod.) a pokud ano, tak kde a proč, zda lidé, kteří ve své domácnosti něco pěstují či vyrábějí, tak tyto produkty někomu darují nebo s někým vyměňují, případně s kolika lidmi. Zajímal nás i pohled z druhé strany, tedy zda sami lidé od někoho dostávají doma vyrobené či vypěstované potraviny. V neposlední řadě jsme se zaměřili i na způsob nakládání s bioodpadem a porovnání současného zásobování potravinami s dobou před deseti lety.\n\nNecelá polovina (47 %) lidí si pěstuje vlastní potraviny na zahrádce, 7 % v bytě nebo na balkóně.\nMezi nejdůležitější důvody, proč lidé produkují vlastní potraviny, patří získání zdravých potravin (25 %), čerstvých potravin (24 %), úspora peněz (19 %) a že je to koníček (15 %).\n\n\nVíce než dvě třetiny (69 %) lidí nějakou část z toho, co ve své domácnosti vypěstují nebo vyrobí, někomu darují nebo s někým vymění.\nLidé nejčastěji dostávají domácí potraviny od členů blízké rodiny (55 %) a od přátel (50 %).\n\n\nNejčastějším způsobem nakládání s bioodpadem je využívání hnědých popelnic (57 %), téměř polovina lidí kompostuje bioodpad na zahradě (47 %). Přibližně čtvrtina lidí, kteří bioodpad ve své domácnosti třídí, jej odevzdává ve sběrném dvoře (26 %) nebo vytříděný bioodpad dále využívá pro zvířata (25 %). Méně než pětina využívá velkoobjemové kontejnery (18 %)nebo jej daruje k využití někomu jinému (17 %). Velmi okrajové je využití vermikompostérů (5 %) a komunitních zahrad (1 %).\n\n\nPolovina (49 %) lidí v sezóně pravidelně, tj. alespoň jednou měsíčně, pracuje na zahradě nebo zahrádce, třetina (33 %) chodí sbírat houby, lesní plody nebo byliny a 12 % se věnuje chovu domácích užitkových zvířat.\n\n\nVíce než dvě pětiny (41 %) respondentů se domnívají, že zásobování jejich domácnosti potravinami se v současnosti a v době před deseti lety nezměnilo.
|
|
|
Česká veřejnost o samozásobitelství a zahradničení – Potraviny 2021
Hanzlová, Radka
V rámci speciálního výzkumu Potraviny 2021 byla velká část věnována tématu samozásobitelství a zahrádkaření. Alespoň občas téměř tři pětiny (59 %) lidí doma zavařují a přibližně třetina (35 %) lidí si alespoň občas doma peče vlastní chleba. Téměř polovina (49 %) lidí si pěstuje vlastní potraviny na zahrádce, 6 % v bytě nebo na balkóně. Polovina (50 %) lidí v sezóně pravidelně, tj. alespoň jednou měsíčně, pracuje na zahradě nebo zahrádce, 29 % chodí sbírat houby, lesní plody nebo byliny a 19 % se věnuje chovu domácích užitkových zvířat. Více než dvě pětiny (42 %) respondentů se domnívají, že zásobování jejich domácnosti potravinami se v současnosti a v době před deseti lety nezměnilo.
|
|
|
Zahrádka jako ekosystém: Ekosystémové služby zahrádek na Ašsku pohledem zahrádkářů Generace X a Y
Hronová, Magdalena ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Skripnik, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce přináší pohled dvou generací zahradníků na Ašsku. V teoretické části se zabývá ekosystémovými službami a jejich dvojím hodnocením. Dále se věnuje zahradám a jejich vývoji v historii. Popisuje také zahrady jako ekosystém a shrnuje způsoby, jak je možné podpořit či omezit stabilitu tohoto zahradního ekosystému. Věnuje se také popisu Generací X a Y a jejich rozdílnostem. V praktické části práce jsou představeny hlavní metody výzkumu, který je založený na kvalitativní metodě a sběru dat prostřednictvím polo-strukturovaných rozhovorů a analýze dat prostřednictvím rámcové analýzy. V empirické části jsou představeny interpretace výpovědí zahradníků dvou generací v souvislosti s teoretickým základem a jejich komparace mezi zmíněnými generacemi. Výsledky výzkumu popisují, které ekosystémové služby zahrady zahradníkům na Ašsku poskytují a rozdíly mezi zkoumanými generacemi. Klíčová slova: zahradničení, zahrady, zahrádkaření, Generace X, Generace Y, ekosystémové služby
|
|
|
Možnosti využití principů zahradní terapie pro lidi s mentálním postižením
Janků, Zuzana ; Hudcová, Eliška (vedoucí práce) ; Dočkal, Jan (oponent)
Diplomová práce "Možnosti využití principů zahradní terapie pro lidi s mentálním postižením" zkoumá, jakou roli má zahrada v životě lidí s mentálním postižením. Cílem práce je pomocí polo-strukturovaných rozhovorů zjistit, jak se využívá zahrada při péči o klienty s mentálním postižením v Domově svaté Rodiny. Teoretická část práce se nejprve zamýšlí nad vztahem člověka k přírodě. Následuje definice zahradní terapie a jejího využití pro různé cílové skupiny. Práce pokračuje obsáhlým vymezením pojmu mentální postižení a popisuje také specifika komunikace s lidmi s mentálním postižením. V praktické části je provedena analýza polo- strukturovaných rozhovorů, které proběhly s pracovníky a klientem Domova svaté Rodiny. Skrze rozhovory autorka zjišťovala, jaký vztah mají klienti a pracovníci k zahradě a jak ji ve svém životě využívají. Klíčová slova Zahradní terapie, lidé s mentálním postižením, zahrada, relaxace, práce na zahradě.
|
host ::
RSS.