|
| |
|
|
Postoje veřejnosti k právům homosexuálů – duben/květen 2023
Kyselá, Monika
V dubnu a květnu 2023 byl do pravidelného šetření Naše společnost opět zařazen blok otázek týkající se tolerance české společnosti vůči homosexuálně orientovaným ženám a mužům. Zároveň byly zjišťovány postoje občanů k tomu, zda by lidé s homosexuální orientací měli mít právo uzavřít registrované partnerství, uzavřít sňatek, adoptovat děti z „ústavů“ – tzv. dětských domovů a adoptovat děti svého partnera či partnerky, s nimiž žijí a na jejichž výchově se podílejí.
|
|
|
Postoje českých občanů k obraně ČR – červen/červenec 2023
Kyselá, Monika
V šetření realizovaném v červnu a červenci 2023 dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k NATO.[1] Výsledky popisované v této zprávě se pojí s obecnými názory na obranu státu. Dotázaní konkrétně vyjadřovali míru souhlasu či nesouhlasu s výroky spojenými s obranou suverenity státu, schopností ovlivnit vlastní obranu a s armádou České republiky\n\nVíce v tiskové zprávě „Občané o členství České republiky v NATO – červen/červenec 2023“ dostupné z: https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskove-zpravy/politicke/mezinarodni-vztahy/5730-obcane-o-clenstvi-ceske-republiky-v-nato-cerven-cervenec-2023\n\nČeská veřejnost se v naprosté většině (84 %) shoduje, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu. Oproti roku 2022 zde došlo po výrazném nárůstu k poklesu o 9 procentních bodů. Situace je nyní na úrovni srovnatelné s rokem 2020.\n\nI přesto více než polovina (56 %) respondentů pochybuje o schopnosti České republiky ubránit se, pokud by k něčemu došlo, oproti dvěma pětinám dotázaných (40 %), kteří s tímto výrokem nesouhlasí. Oproti roku 2022 došlo ke zvýšení důvěry ve schopnost ČR ubránit se o 13 procentních bodů.\n\nNecelá polovina (47 %) respondentů nepovažuje obranu ČR za podstatnou, protože patříme mezi malé země, jejichž osud mají stejně v rukou velmoci. Zde došlo k osmibodovému poklesu skepse.\n\nNecelé dvě pětiny dotázaných (39 %) si myslí, že naše armáda je na srovnatelné úrovni s armádami západních zemí. Oproti minulému šetření došlo k nárůstu nesouhlasných odpovědí, tedy názoru, že naše armáda není na úrovni vyspělých západních zemí (ze 46 % na 52 %), přičemž jde o dosud nejvyšší zjištěný podíl takovýchto skeptických odpovědí\n\nTéměř polovina dotázaných (46 %) uvedla, že náklady na obranu zbytečně zatěžují státní rozpočet. Ve srovnání s výrazným nárůstem podpory financování armády v roce 2022 se v letošním šetření podíly vrací zpět k dřívějším trendům z let 2015-2020.
|
|
|
Česká veřejnost o samozásobitelství a zahradničení – červen/červenec 2023
Kyselá, Monika
Velká část pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost realizovaného v červnu a v červenci 2023 byla věnována tématu samozásobitelství a zahrádkaření. Šlo o otázky, jejichž zařazení je součástí aktivit Sociologického ústavu AV ČR v rámci Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost.\n\nKonkrétně jsme zjišťovali, zda se lidé věnují různým činnostem souvisejícím se samozásobitelstvím, zda se věnují produkci vlastních potravin (ovoce, zelenina, vejce, maso, apod.) a pokud ano, tak kde a proč, zda lidé, kteří ve své domácnosti něco pěstují či vyrábějí, tak tyto produkty někomu darují nebo s někým vyměňují, případně s kolika lidmi. Zajímal nás i pohled z druhé strany, tedy zda sami lidé od někoho dostávají doma vyrobené či vypěstované potraviny. V neposlední řadě jsme se zaměřili i na způsob nakládání s bioodpadem a porovnání současného zásobování potravinami s dobou před deseti lety.\n\nNecelá polovina (47 %) lidí si pěstuje vlastní potraviny na zahrádce, 7 % v bytě nebo na balkóně.\nMezi nejdůležitější důvody, proč lidé produkují vlastní potraviny, patří získání zdravých potravin (25 %), čerstvých potravin (24 %), úspora peněz (19 %) a že je to koníček (15 %).\n\n\nVíce než dvě třetiny (69 %) lidí nějakou část z toho, co ve své domácnosti vypěstují nebo vyrobí, někomu darují nebo s někým vymění.\nLidé nejčastěji dostávají domácí potraviny od členů blízké rodiny (55 %) a od přátel (50 %).\n\n\nNejčastějším způsobem nakládání s bioodpadem je využívání hnědých popelnic (57 %), téměř polovina lidí kompostuje bioodpad na zahradě (47 %). Přibližně čtvrtina lidí, kteří bioodpad ve své domácnosti třídí, jej odevzdává ve sběrném dvoře (26 %) nebo vytříděný bioodpad dále využívá pro zvířata (25 %). Méně než pětina využívá velkoobjemové kontejnery (18 %)nebo jej daruje k využití někomu jinému (17 %). Velmi okrajové je využití vermikompostérů (5 %) a komunitních zahrad (1 %).\n\n\nPolovina (49 %) lidí v sezóně pravidelně, tj. alespoň jednou měsíčně, pracuje na zahradě nebo zahrádce, třetina (33 %) chodí sbírat houby, lesní plody nebo byliny a 12 % se věnuje chovu domácích užitkových zvířat.\n\n\nVíce než dvě pětiny (41 %) respondentů se domnívají, že zásobování jejich domácnosti potravinami se v současnosti a v době před deseti lety nezměnilo.
|
|
|
Hodnocení kvality vzdělávání a možnosti dosažení vzdělání českou veřejností – srpen/září 2023
Kyselá, Monika
Pravidelný výzkum CVVM realizovaný od srpna do září 2023 zjišťoval názory české veřejnosti starší 15 let na úroveň vzdělávání na jednotlivých typech škol, zdali je v ČR každému umožněno dosáhnout vzdělání odpovídajícího jeho schopnostem, hodnocení jejich dosavadního školního vzdělávání, zda by se děti s různými charakteristikami měly či neměly vzdělávat společně v běžných třídách a také postoje k různým opatřením, která ve školství byla zavedena, nebo se o jejich možném zavedení hovoří.\n\nHodnocení úrovně vzdělávání na všech typech škol, které jsou součástí vzdělávací soustavy ČR, zůstává dlouhodobě kladné. Nejlépe je hodnocená úroveň vzdělávání u gymnázií (64 % kladných hodnocení), základních škol (63 %) a vysokých škol (61 %), nejhůře u středních odborných učilišť, přesto i zde převažuje kladné hodnocení (51 %).
|
|
|
Hodnocení ochrany a stavu životního prostředí – srpen/září 2023
Kyselá, Monika
V rámci svého šetření realizovaného v období srpna až září 2023 se CVVM SOÚ AV ČR zabývalo problematikou životního prostředí. Respondenti byli dotazování na to, jak jsou spokojeni či nespokojeni se stavem životního prostředí v České republice a v místě svého bydliště, a dále měli zhodnotit situaci v souvislosti s různými aktivitami nebo skutečnostmi, jež ovlivňují stav životního prostředí.\n\nZ hlediska stavu životního prostředí respondenti lépe hodnotí životní prostředí v místě svého bydliště (79 %) oproti celkovému stavu v ČR (72 %), přičemž spokojenost se stavem životního prostředí v místě bydliště i celkově v ČR meziročně mírně poklesly.\n\nNejproblematičtěji je vnímaná hustota silničního provozu v místě bydliště. Nadpoloviční většina občanů je s dopravní situací ve svém bydlišti nespokojena (56 %).\n\nNaopak dlouhodobě nejspokojenější jsou občané s dostupností volné přírody v místě svého bydliště, s níž jsou dle aktuálního šetření spokojeny více než čtyři pětiny z nich (81 %), tři čtvrtiny jsou také spokojeny s kvalitou pitné vody (75 %).\n\nS výjimkou kvality pitné vody se všemi zkoumanými oblastmi životního prostření v místě svého bydliště jsou více spokojeni lidé, kteří žijí na vesnici, oproti dotázaným z města. S kvalitou pitné vody jsou naopak významně nejspokojenější lidé z předměstí velkých měst a po nich lidé z vesnic. Největší rozdíly ve prospěch vesnic oproti městům zaznamenáváme v případě světelného znečištění, čistoty ovzduší a čistoty okolní přírody.
|
|
|
Důvěra k vybraným institucím veřejného života a mezilidská důvěra – duben / květen 2023
Kyselá, Monika
Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší policie ČR (74 %) armáda a banky (shodně 68 %), nejméně lidé důvěřují církvím (28 %) a politickým stranám a hnutím (24 %).\nVýraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná také v případě soudů, výzkumů veřejného mínění, odborů a rádií. Ve vztahu k neziskovým organizacím je důvěra a nedůvěra víceméně vyrovnaná. U zbývajících institucí (televize, internet) již mírně či výrazně (politické strany a hnutí, církve, tisk) převažuje nedůvěra.\nV porovnání s předchozím šetřením z března 2022 případně srpna 2021 byly zaznamenány největší změny v případě odborů (nárůst důvěry o 10 procentních bodů), neziskových organizací, výzkumů veřejného mínění a politickým stranám (nárůst důvěry shodně o 6 procentních bodů), internetu (nárůst důvěry o 5 procentních bodů) bank a rádií (nárůst důvěry shodně o 4 procentní body). Armáda a Policie ČR naopak meziročně zaznamenávají pokles důvěry (shodně o 5 procentních bodů).\nMezilidská (sociální) důvěra je v české společnosti oproti minulému šetření z března 2022 mírně nižší. Svým nejbližším důvěřuje 94 % dotázaných (pokles o 4 procentních body), obyčejným lidem pak 73 % (pokles o 6 procentních bodů).
|
|
|
Názory české veřejnosti na přítomnost cizinců v ČR – únor - březen 2023
Kyselá, Monika
V únoru a březnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR v rámci svého pravidelného šetření zabývalo postojem české společnosti k otázce, zda by se cizinci žijící v České republice měli nebo neměli přizpůsobit našim životním zvyklostem. Vedle toho byla také pokládána otázka na hodnocení důležitosti okolností, které ovlivňují přijetí cizinců.\nPřesně polovina (50 %) české veřejnosti považuje nově příchozí občany jiných národností za problém pro Českou republiku jako celek. Více než třetina (35 %) dotázaných naopak uvádí, že podle jejich názoru cizinci, kteří v posledních letech přišli do naší země, problém nepředstavují.\nPokud ovšem mají lidé hodnotit problematiku příchozích cizinců v místě jejich bydliště, je podíl těchto lidí značně nižší. Jen necelá čtvrtina dotázaných (24 %) deklaruje, že tito lidé představují problém.\nZ dlouhodobého pohledu poklesl podíl lidí, kteří považují přítomnost cizinců za problém v rámci České republiky, na hodnotu 50 %, což je zatím nejnižší výsledek od počátku měření, tedy od roku 2003.\nCelkově převládá souhlas s negativními výroky o vlivu cizinců dlouhodobě žijících v ČR, zatímco pozitivní náhledy jsou spíše v menšině.\nV porovnání s výsledky z minulých šetření vidíme částečné zlepšení obrazu cizinců z pohledu české veřejnosti. V aktuálním šetření dosud nejvyšší podíl lidí nesouhlasil s výroky, že by cizinci představovali zdravotní riziko, že mohou za nárůst kriminality nebo ohrožují náš způsob života.
|
|
|
Doba covidová
Červenka, Jan ; Kyselá, Monika
Souhrnná zpráva představuje průřezový souhrn výsledků realizovaných šetření, které byly průběžně publikovány v letech 2020 a 2021 v tiskových zprávách Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR. Text je rozdělen do tematických okruhů zahrnujících názory a obavy související s COVID-19 obecně, včetně zájmu a sledování informací, vývoje očekávání ohledně dalšího průběhu pandemie v ČR, v Evropě a ve světě, vývoje postojů k tomu, jak stát reagoval na pandemii a její dopady, postoje k očkování a protiepidemickému systému (PES), postoje k nošení roušek a jiným opatřením a jejich dodržování, včetně vlastního chování a aktivit dotázaných, ekonomických a sociálních dopadů epidemie a protiepidemických opatření a vlivu pandemie a s ní spojených omezení na volby, volební rozhodování a volební účast.
|
host ::
RSS.