Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28 záznamů.  předchozí9 - 18další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Private finance and public policy
Schinasi, Garry J.
Tato práce formuluje logický základ – odvozený z různé odborné literatury – k pochopení toho, proč je zajištění finanční stability významným cílem hospodářské politiky. Je zde také vysvětleno, proč mají soukromé aspekty financí širší společenské ekonomické přínosy a mají charakteristiku veřejných statků. Práce se zabývá specifickými aspekty financí jako vazby mezi financemi, penězi a reálnou ekonomikou.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Formy zabezpečování veřejných služeb obcemi
Kudlíková, Klára ; Sedmihradská, Lucie (vedoucí práce) ; Bušovská, Monika (oponent)
Obce se při poskytování veřejných statků a služeb pro své občany rozhodují, kterou z možných forem jejich zabezpečování zvolí. V bakalářské práci jsou popsána specifika takového rozhodování ve veřejném sektoru a představeny jednotlivé formy zabezpečení spolu s kritérii jejich výběru. Podrobněji je zde popsána forma zabezpečení technických služeb, resp. veřejné zeleně, jako příspěvkové organizace a obecního útvaru u dvou vybraných obcí. V závěru jsou tyto dva systémy srovnány z hlediska efektivnosti a vhodnosti pro dané obce.
Význam, hodnota a cena vzdělání
Křenová, Radka ; Musil, Martin (vedoucí práce) ; Nový, Jan (oponent)
Práce charakterizuje statek vzdělání prostřednictvím ekonomické teorie. Cílem praktické části je anketní zjištění názorů veřejnosti na otázky týkajících se významu vzdělání, jeho přínosu a rozložení odpovědnosti za tuto oblast mezi stát a občany. Součástí praktické části je také úvaha nad cenou a hodnotou vzdělání, příp. s omezením na vysokoškolské vzdělání.
Trvale udržitelný rozvoj v EU: voda
Kupcová, Barbora ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Remtová, Květa (oponent)
Práce se zabývá problematikou spotřeby vody v EU a možnostmi řešení jejího nadměrného odběru. Cílem práce je analyzovat, zdali jsou současné odběry v jednotlivých oblastech do budoucna udržitelné, a jestli je nějakým způsobem možné tuto udržitelnost zajistit. Vycházím při tom z informací o vývoji odběrů v jednotlivých sektorech, dále ze změn v množství vody, které budou způsobeny globálním oteplováním a z dat o současných technických možnostech získávání vody. V první části je objasněn pojem trvale udržitelný rozvoj a teoreticky vysvětleno, proč dochází k nadměrnému odběru vody. Ve druhé kapitole se zabývám množstvím a zdroji vody, včetně zdrojů alternativních. Třetí kapitola popisuje odběry vody a potenciál jejich úspor. Poslední část se soustředí na politiky a opatření, která mají zajistit trvale udržitelný odběr vody.
Přínos E. Ostromové se zaměřením na správu veřejných statků
Belinová, Gabriela ; Sirůček, Pavel (vedoucí práce) ; Džbánková, Zuzana (oponent)
Práce se zabývá přínosem Elinor Ostromové, laureátky Nobelovy ceny za ekonomii v roce 2009. Na základě empiricky ověřených poznatků, které vychází z jejího studia lokálních kolektivních správních systémů, Ostromová potvrdila, že skupina jedinců, jež společně využívá smíšený statek, je schopna dohodnout se na pravidlech zabezpečujících dlouhodobou udržitelnost zdroje. Kolektivní správní systém představuje alternativu ke klasickým přístupům, které prosazují státní správu či převedení zdroje do soukromého vlastnictví. Dosud ale není jasné, zda je možné závěry, ke kterým Ostromová došla v rámci studia systémů kolektivní správy, aplikovat i na problémy globálního rozsahu. Přínos Ostromové spočívá především v její analýze dosavadních studií z oblasti systémů kolektivní správy. Dílčí závěry související s lidským chováním lze aplikovat na řízení soukromých organizací.
Proprietární komunity a soukromé poskytování veřejných statků
Tětek, Josef ; Šíma, Josef (vedoucí práce) ; Ždímal, Martin (oponent)
Existence veřejných statků bývá často pokládána za dostatečný důvod pro jejich vládní poskytování, a to následkem fenoménu černého pasažérství. V dané práci je tento přístup podroben kritice pomocí diskuze alternativních pohledů na problematiku veřejných statků s odkazem na reálné příklady soukromého poskytování veřejných statků, jako je územní plánování, tvorba pravidel či výstavba infrastruktury. V rámci výzkumu soukromého poskytování se autor zaměřuje na funkci soukromých vlastnických práv a smluvních vztahů a na nich založených vlastnických komunitách. Autor zkoumá komunity ve Spojených státech amerických a České republice a dokládá, že soukromé poskytování veřejných statků je na trhu poptávané a tato poptávka je v kontextu vhodného institucionálního prostředí uspokojována.
Financování vysokých škol v ČR a školné
Sysel, Marek ; Urbánek, Václav (vedoucí práce) ; Kubík, Rudolf (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o financování vysokých škol v České republice. Primárním cílem je zhodnotit současný systém financování a poukázat na jeho nedostatky. První část práce se zabývá samotným významem vysokého školství a nahlíží na něj jako na smíšený veřejný statek. Zmiňuje důvody, pro které je společensky a ekonomicky žádoucí vynaložit na vysoké školství dostatečný objem finančních prostředků a věnuje se přínosům, které z něho plynou celé společnosti, ale i konkrétním jednotlivcům. Zaměřuje se na financování soukromých a zejména veřejných vysokých škol, státní vysoké školy jsou zmíněny pouze okrajově. Dále ukazuje vývoj vysokého školství prostřednictvím vybraných grafů a statistických ukazatelů. V současné době je školství financováno převážně z veřejných zdrojů. V této práci jsou popsány důvody, proč tomu tak je a zmíněny možné varianty, jak přiblížit vysoké školství soukromému sektoru a tím zlepšit jejich vzájemnou spolupráci. Poměrně velká část práce je vyhrazena problematice školného a jeho aktuálním návrhům.
Zdravotní péče - veřejný nebo soukromý statek?
Havlíčková, Anna ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Durdisová, Jaroslava (oponent)
Hlavním cílem práce je na základě teoretických definic vymezit zdravotní péči jako ekonomický statek. Podstatná je diskuze, zda je zdravotní péče statek soukromý, nebo veřejný. Hypotéza stanovenou v úvodu práce předpokládá, že zdravotní péče je dle základních ekonomických charakteristik statek soukromý, ovšem existují objektivní důvody, proč ji poskytovat jako statek veřejný. V práci jsou pak definovány jednotlivé pojmy a teoretická východiska. Na základě různých odborných názorů je následně učiněn závěr, že podle základních ekonomických definic může být zdravotní péče chápána jako statek soukromý. Ovšem s potvrzením, že v reálném světě existují objektivní překážky bránící ponechat poskytování zdravotní péče čistě v rukou trhu. Dále jsou v práci zkoumány role jednotlivých subjektů zdravotnického systému a to včetně jejich nedostatků. Vše je prezentováno i na příkladu fungování systému zdravotnictví v ČR. V analytické části jsou na konkrétních příkladech demonstrovány rozpory teorie a praxe včetně rizik čistě soukromého financování zdravotní péče. Pro tyto účely jsou stanoveny tři příjmové skupiny obyvatelstva, u nichž je porovnávána výše úhrad za vybrané lékařské úkony s různými úrovněmi úspor. Práce obsahuje i kapitolu věnovanou metodám ekonomické analýzy a omezením jejich použití v analýze poskytování zdravotní péče.
Rozvoj PPP projektů v EU a České republice
Tučný, Martin ; Kadeřábková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Khendriche Trhlínová, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá partnerstvím veřejného a soukromého sektoru v EU a České republice. Jejím cílem je na základě analýzy vyhodnotit dopady poskytování veřejných statků a to především formou PPP projektů. Problematika PPP je zde charakterizována v obecné rovině se všemi základními prvky formou teoretických informací. Významným příspěvkem k vypracování zvoleného tématu byl srovnávací pohled na současný stav a rozvoj PPP v České republice a ve Velké Británii. Neméně významná je i analýza úlohy EU při implementaci PPP projektů v členských zemích a financování těchto projektů z fondů EU. V analytické části je kladen důraz na vznik a historii PPP, právní prostředí oblasti PPP a institucionálním zabezpečení v jednotlivých zemích. Je zde uvedeno i množství příkladů PPP projektů z praxe. V případě České republiky je část věnována bariérám rozvoje PPP projektů.
Zavádění Rámcové směrnice o vodě v ČR - její záměry a dopady
Lechnerová, Galina ; Slavíková, Lenka (vedoucí práce) ; Hadrabová, Alena (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku vody jako veřejného statku a představuje tři významné přístupy nakládání se statky životního prostředí (konkrétně voda). Jde o přístupy státní politiky životního prostředí, tržní přístup a komunitní přístup. Dále se soustřeďuje na politiku vodního hospodářství v České republice a na současný proces implementace Rámcové směrnice. Na základě zmíněných přístupů konfrontuje systém v České republice a dále porovnává zamýšlené dopady s reálnými účinky při zavádění Rámcové směrnice. Porovnání je prováděno ve třech oblastech institucionálního uspořádání -- jde o kompetentní orgány, které zajišťují implementaci směrnice, účast veřejnosti, která může významně ovlivnit celý proces implementace a způsob zpoplatnění nakládání s vodami. V těchto oblastech je porovnán stav před zaváděním Rámcové směrnice o vodě a stav současný, tedy během procesu zavádění Rámcové směrnice a na základě institucionálního porovnání změn vyvozuje závěry o dopadech této směrnice v České republice.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 28 záznamů.   předchozí9 - 18další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.