|
Purifikace bílkovin patatinového komplexu z hlíz vybraných odrůd brambor (\kur{Solanum tuberosum} L.) a následná charakterizace izolovaných patatinových bílkovin.
ŠVEHLOVÁ, Eva
Bakalářská práce se zabývá postupem purifikace bílkovin patatinového komplexu z hlíz vybraných odrůd brambor (Solanum tuberosum L.). Jako výchozí materiál byla použita hlízová šťáva brambor z odrůd Laura, Sibu a Westamyl. Na základě literárně známých vlastnosí patatinu byla pro purifikaci zvolena kombinace ionto-výměnně (chromatografické medium DEAE) a afinitní chromatografie s biologickým gigantem se schopností vazby na sacharidickou část parafinové molekuly (chromatografické medium obsahující Concanavalin A). Zvolený způsob izolace patatinových bílkovin umožnil získání patatinové frakce ve vysoké čistotě u všech tří odrůdových vzorků, jak bylo potvrzeno SDS-PAGE analýzou. U všech odrůdových vzorků byla potvrzena antioxidační aktivita v rozmezí 0,007 až 0,086 mg kys. askorbové/g proteinu (odrůdové rozdíly byly statisticky rozdílné).
|
|
Mechanismy signalizace zprostředkované MHC glykoproteiny II. třídy v B lymfocytech
Kotlabová, Klára ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Během zahájení imunitní reakce na antigen jsou peptidové fragmenty pocházející z antigenu vystavovány v komplexu s MHC glykoproteiny II. třídy (MHCgpII) na povrchu antigen prezentující buňky (APC). V průběhu rozpoznání prezentovaného antigenu T lymfocytem vzniká v místě kontaktu s APC molekulární struktura zvaná imunologická synapse (IS). Během této interakce dochází k signalizaci z receptorů jak na T lymfocytární, tak na APC straně IS. Dlouho se myslelo, že jedinou funkcí MHCgpII je prezentace antigenu. Později však bylo zjištěno, že stimulace MHCgpII vede i ke spuštění signálů, podílejících se na rozhodnutí o dalším osudu APC. MHCgpII nemají ve své cytoplasmatické doméně signalizační motivy, a pro transdukci signálů jsou tedy potřeba asociované molekuly. V případě B lymfocytů, na které je tato práce zaměřena, jsou to transmembránové proteiny Ig alfa/beta, MPYS, CD19 a CD20. Tyto molekuly po stimulaci MHCgpII zprostředkovávají signalizační události zahrnující aktivaci několika rodin protein kináz, fosfolipázy C, mobilizaci vápníku a aktivaci transkripčních faktorů NFAT a AP-1. Tyto signály mění další osud buňky a jejich důsledkem může být proliferace a diferenciace, nebo také buněčná smrt.
|
|
Prolyl endopeptidasa z krevničky Schistosoma mansoni
Fajtová, Pavla ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent)
Prolyl endopeptidasa SmPEP z krevničky střevní (S. mansoni) nebyla dosud studována. Tento enzym je zajímavý z pohledu vyhledávání nových molekulárních cílů pro léčbu schistosomózy. SmPEP byla detekována v extraktu z dospělých červů krevničky střevní pomocí enzymové aktivity a imunoreaktivity Aktivní forma SmPEP byla připravena jako rekombinantní protein v expresním systému E. coli a byla chromatograficky izolována. Rekombinantní SmPEP vykazuje pH optimum cca 8. Analýza substrátové specifity ukázala, že SmPEP štěpí peptidové substráty v endopeptidasovém módu, ale nikoli makromolekulární proteinové substráty. Pomocí syntetických flurogenních peptidových substrátů byly určeny preference pro aminokyseliny v pozicích P3-P1'. Byla určena inhibiční specifita SmPEP a jako nejúčinnější inhibitory nalezeny Z-Ala-Pro-CMK a Z-Arg-Pro-CHO. Pro rekombinantní SmPEP byly nalezeny primární krystalizační podmínky.
|
|
Construction of various types of vaccines based on the structural proteins of mouse polyomavirus and analysis of immune response after their administration to mice
Hrušková, Veronika
Modelové kapsidy odvozené od myšího polyomaviru nesoucí zelený fluorescenční protein (EGFP-VLPs) byly připraveny a použity k intranasální imunizaci myší. EGFP- VLPs navodily silnou protilátkovou odpověď proti VP1, ale ne proti EGFP. In vitro restimulace dendritickými buňkami aktivovanými VP1 nebo EGFP antigenem navodila proliferaci T-buněk a produkci IL-2 a IFN-, která byla specifická jak pro VP1, tak pro EGFP. Překvapivě nebyla detekována žádná specifická cytotoxická aktivita proti VP1 a EGFP proteinu. Po intranasální aplikaci EGFP-VLPs a také po infekci myší polyomavirem bylo pozorováno snížení počtu CD4+CD25+Foxp3+ T buněk ve slezině, ale ne v lymfatických uzlinách a periferní krvi. Z toho plyne, že myší polyomavirus a i od něho odvozené VLPs mají schopnost vyvolat změny v distribuci regulačních T buněk. Přítomnost inhibitorů proteasomu a endo-lysosomální acidifikace způsobila významnou inhibici v presentaci exogenních EGFP-VLPs antigenů v kontextu MHC II třídy. Tyto výsledky prokazují, že EGFP protein transportován prostřednictvím VLPs je dopraven do buňky, degradován na peptidy a presentován na MHC II třídy. Na základě modelových EGFP-VLPs byly připraveny kapsidy nesoucí uvnitř fragment lidského proteinu Bcr-Abl chronické myeloidní leukémie. Sekvence 171 aminokyselin pokrývající zlomovou...
|
|
Vylučování N7 guaninových a N3 adeninových DNA aduktů myší močí po inhalaci styrenových par
Mikeš, Petr ; Mráz, Jaroslav (oponent)
Byly nalezeny adeninové adukty styrenu 3-(2-hydroxy-1-phenylethyl)adenin (N3αA) a 3-(2- hydroxy-2-phenylethyl)adenin (N3βA), v myší moči po inhalaci styrenových par. Styren je z velké většiny biotransformován na styren-7,8-oxid, který je buď dále metabolizován na kyselinu mandlovou a fenylglyoxylovou anebo se váže na nukleofilní místa v biomolekulách. Adukty styrenoxidu při in vitro pokusech byly pozorovány na aminokyselinách bílkovin i na purinových a pyrimidinových bázích ribonukleových kyselin. Vedle adeninových aduktů byly metodou HPLC-ESI-MS2 stanoveny i guaninové adukty 7-(2-hydroxy-1-phenylethyl)guanin (N7αG); 7-(2-hydroxy-2-phenylethyl)guanin (N7βG); známe z literatury. Byl stanoven profil vylučovaní těchto látek po opakované šestihodinové exposici styrenu o koncentraci 600 mg.m-3 nebo 1200 mg.m-3 po dobu 10 po sobě jdoucích dnů. Vylučování aduktů je dávkově závislé. Celkové vyloučené množství N3 adeninových aduktů představuje asi 0,8 x 10-5 % absorbované dávky, zatímco celkový součet guaninových aduktů se pohybuje okolo 1,4 x 10-5 % absorbované dávky. Žádný kumulační efekt nebyl pozorován. Vzhledem k rychlé depurinaci DNA, množství N3 adeninových a N7 guaninových aduktů v moči silně pokleslo krátce po ukončení exposice. N3 adeninové a N7 guaninové adukty mohou být použity jako neinvasivní biomarker...
|
|
Molekulárně-biologická charakterizace M viru bramboru a viru svinutky bramboru
Vaculík, Petr ; Čeřovská, Noemi (vedoucí práce) ; Fousek, Jan (oponent)
Diplomová práce má tři hlavní cíle: 1. Sekvenční analýza M viru bramboru (PVM) českého izolátu VIRUBRA 4/009 a fylogenetická analýza izolátů PVM 2. Bakteriální exprese rekombinantního pohybového proteinu TGB1 PVM českého izolátu VIRUBRA 4/007 3. Příprava binárního vektoru pGREEN-0029 s expresní kazetou kapsidového proteinu viru svinutky bramboru (PLRV) a jeho transformace do bakterie Agrobacterium tumefaciens V teoretické části je popsáno taxonomické zařazení, morfologie, struktura genomu a způsob přenosu PVM a PLRV. Dále je popsána bakteriální exprese rekombinantních proteinů, principy uplatňující se při tvorbě transgenních rostlin rezistentních k virům a transgenoze prostřednictvím Agrobacterium tumefaciens. Empirická část zahrnuje metody práce s DNA (např. immuno-capture, reverzní transkripce, polymerázová řetězová reakce, TA klonování) a metody práce s proteiny (např. ELISA, SDS-PAGE, Western blot). Sekvenční analýzou byly získány úplné nukleotidové sekvence čtecích rámců pro pohybové proteiny (TGB1, TGB2 a TGB3), kapsidový protein a "NA-binding" protein PVM izolátu VIRUBRA 4/009. Fylogenetickou analýzou kapsidových proteinů izolátů PVM bylo zjištěno, že izolát VIRUBRA 4/009, jako jediný z evropských a asijských izolátů, patří společně s americkými izoláty do jedné evoluční skupiny....
|
|
Hodnocení potravin a jídelníčku při onemocnění fenylketonurií
Čermáková, Venuše ; Faměra, Oldřich (vedoucí práce) ; Renata, Renata (oponent)
Diplomová práce se zabývá hypotézou, že striktní dodržování nebo výpadky v nízkobílkovinné dietě rozhodují o zdravotním stavu pacientů s fenylketonurií. Cílem práce bylo u vybraného souboru pacientů s různou úrovní diety při onemocnění fenylketonurií vyhodnotit skladbu jídelníčku z hlediska dietologického a nutričního v závislosti
na individuálním zdravotním stavu, hodnoty porovnat se skladbou jídelníčků zdravých osob
a obecně zhodnotit dostupnost speciální zdravotní péče a potravin pro pacienty s fenylketonurií.
Přehled literatury podává informace o fenylketonurii, příčinách jejího vzniku, metabolismu fenylalaninu, diagnostikou, možnostmi léčby, riziky důsledků neléčení, vlivem složení potravin na zdraví pacientů a dietologickými doporučeními.
Pro hodnocení bilance živin a energie ve stravě osob s fenylketonurií byla
ve spolupráci se specializovaným zdravotnickým zařízením vybrána skupina 10 osob různého věku, pohlaví a úrovní diety, 5 osob s fenylketonurií a 5 osob zdravých. U každé osoby byl sestaven podrobný týdenní jídelníček a vyhodnocen nutriční příjem, sledován byl denní příjem Phe, bílkovin, tuků, sacharidů a energie. U osob s fenylketonurií byl nutriční příjem hodnocen ve dvou krocích, bez užití léčebného přípravku a s jeho užitím. Hodnoty nemocných s fenylketonurií byly porovnány s hodnotami zdravých osob.
Z výsledků vyplynula nutnost užívání léčebných aminokyselinových přípravků pacienty s fenylketonurií, v opačném případě hrozí u všech z nich vážný deficit příjmu bílkovin, u některých ale také tuků a energie. Složitá situace nastává u žen s fenylketonurií, které plánují těhotenství. Z výzkumu vyplynula nutnost striktního dodržování velmi přísné nízkobílkovinné diety již před početím a potřeba častého monitoringu hladin Phe v krvi těhotných pacientek.
Jídelníčky musí být sestavovány obezřetně s přihlédnutím k individuálnímu stavu pacientů, doporučuje se důkladná edukace od dětského věku až po dospělé pacienty. Situaci by značně usnadnil lepší přístup státu v oblasti úhrady příspěvků na potraviny, ale i jiné podpory pacientů s fenylketonurií, aby byla zlepšena především dostupnost speciálních potravin pro nízkobílkovinnou dietu a možnost léčby.
|
|
Změny složení mléka klisen v průběhu laktace
VRÁNOVÁ, Vendula
Cílem práce bylo zjistit složení mléka klisen v jednotlivých fázích laktace a změny v obsahu složek, ke kterým v průběhu laktace dochází. Dále byla zkoumána variabilita v obsahu složek mléka mezi klisnami a případná souvislost v obsahu jednotlivých složek mléka. Byly zjištěny průměrné hodnoty obsahu tuku (1,5%), bílkovin (1,62%), laktózy (6,55%) a sušiny (9,78%) v průběhu pěti měsíců laktace. Bylo zjištěno, že v průběhu laktace klesá obsah tuku (z 1,7% na 1,3%) a bílkovin (z 1,75% na 1,48%). Obsah laktózy a sušiny se nemění. Vyšší variační koeficient byl zjištěn u tuků a bílkovin (mezi 16 -17%), nižší u obsahu laktózy a sušiny (5-6%). Byla zjištěna souvislosti mezi obsahem bílkovin a tuků. Naopak nebyla prokázána souvislost mezi obsahem laktózy a bílkovin, ani mezi obsahem tuku a laktózy.
|
|
Assessment of expression markers of HLA class II genes.
Zajacová, Marta ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
ÚVOD: Molekuly HLA hrajú centrálnu úlohu v imunitnej odpovedi. HLA II. triedy sa zúčastňujú selekcie T bunkového repertoáru v týmuse a prezentácie antigénnych peptidov CD4-pozitívnym T lymfocytom. HLA II. triedy fungujú ako reštrikčné prvky v prezentácii antigénov T lymfocytom a ich expresia na povrchu buniek je nutná pre spustenie imunitných odpovedí. Regulácia transkripcie génov HLA II. triedy predstavuje komplexný systém zahŕňajúci "cis-acting" DNA sekvenciu a "trans-acting" proteínové faktory. Bol publikovaný alelový polymorfizmus regulačných oblastí génov HLA II. triedy, DQA1, DQB1 a DRB1. Väčšina polymorfizmov je uchovávaná súhlasne s haplotypom. Hierarchia sekvenčnej homológie, ktorá existuje medzi štrukturálnymi génmi, však nemá obdobu medzi ich promótorovými sekvenciami. Zaujalo nás, že najviac prekvapujúci rozpor bol nájdený pre alely viazané k DR4, DQB1*0301 a DQB1*0302, ktoré boli popísané ako časté rizikové faktory pre niektoré autoimunitné choroby. Štrukturálne gény týchto dvoch aliel sú najviac príbuzné, ale ich regulačné sekvencie sú najviac odlišné v porovnaní s ostatnými DQB1 alelami. Tieto sekvenčné rozdiely zodpovedajú funkčnej variabilite: promótorová sila DQB1*0301 alely je trikrát až štyrikrát väčšia než promótorová sila DQB1*0302 alely. Funkčná rozdielnosť medzi alelami HLA...
|
|
Stanovení celkového obsahu bílkovin, polyfenolů a sacharidů v pivu
Dostálová, Blanka ; Gregor,, Tomáš (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzami 65 různých piv se zaměřením na nalezení rozdílů mezi českými výčepními pivy, českými ležáky, českými speciálními pivy a zahraničními pivy. U českých piv byly porovnány výsledky analýz mezi skupinou piv nesoucí označení „České pivo“ a mezi skupinou piv bez tohoto označení. V pivech byl stanovován celkový obsah bílkovin, polyfenolů a sacharidů pomocí UV-VIS spektrometrie. V literární rešerši byla popsána historie vaření piva, charakter a druhy českého piva a byl vysvětlen pojem chráněného zeměpisného označení „České pivo“. V další části rešerše byly vyjmenovány a popsány suroviny pro výrobu piva a technologie výroby piva. V poslední části rešerše byly specifikovány stanovované složky piva a byl popsán princip UV-VIS spektrometrie. Stanovení celkového obsahu bílkovin bylo provedeno Hartree-Lowryho metodou, která je založena na dvousložkovém činidle. První složkou je činidlo biuretové, druhou složkou je Folin-Ciocalteau činidlo na fenoly. Stanovení polyfenolů bylo provedeno metodou s Folin-Ciocalteau činidlem a celkové sacharidy byly stanoveny spektrofotometricky dle Analyticy EBC s použitím anthronového činidla. Výsledky analýz byly statisticky zpracovány a v závěrečné části práce byly zhodnoceny.
|
host ::
