Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28 záznamů.  předchozí8 - 17dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Generační střety na stránkách protektorátního kolaborantského tisku
Nezdařil, Petr ; Václavů, Lubor (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce je postihnout variabilitu protektorátní tiskové propagandy vzhledem ke generační a sociální příslušnosti cílové skupiny čtenářů. Tato byla zkoumána prostřednictvím analýzy tří kolaborantských listů - Arijského boje, Zteče a Přítomnosti. Propagandistické obrazy byly rekonstruovány na základě analýzy tří velkých tematických okruhů, a sice zobrazování protektorátní vrstvy inteligence, mládeže a konečně příslušníků židovské minority. Cílem se krom postižení specifických propagandistických technik stala také snaha zhodnotit perspektivy přijetí těchto obrazů ze strany protektorátní společnosti a vysvětlit, proč se tyto míjely účinkem. Vzhledem k primárním pramenům, které byly při tvorbě využity, postihuje předkládaná práce především období mezi léty 1942 a 1945.
Karel Čapek a jeho "tichý hlas" v době ohrožení demokracie (1935-1938)
Nováková, Michaela ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Ve své bakalářské práci na téma "Karel Čapek a jeho ‚tichý hlas' v době ohrožení demokracie" analyzuji publicistické texty, které vycházely v letech 1935-1938 v deníku Lidové noviny, České slovo a časopise Přítomnost. Sleduji Čapkův vývoj ve vymezených letech a zároveň si všímám toho, jak se jeho publicistická tvorba proměňuje s přibližujícím se rokem 1938. Důležité jsou Čapkovy aktivity, které souvisí s jeho bojem o záchranu demokracie v Československu v době postupného rozmachu fašismu. Součástí práce je rovněž úvod do společensko-historického pozadí 30. let 20. století. Cílem práce jsou zjištění, která v Čapkově literární tvorbě sledují historické události té doby a zda byl Čapkův "tichý hlas" dostatečně varovný, výstižný a nápadný. Tato bakalářská práce se nevěnuje Čapkově práci komplexně, pouze si na základě analýzy dobových textů vybírá ty, jež v určitém období působí výrazněji než ostatní.
Cajun French: mirror of the past, of the present and of the future
Bednárová, Jana ; Vacula, Richard (vedoucí práce) ; Štichauer, Jaroslav (oponent)
Hlavným zámerom tejto bakalárskej práce je podať syntetickým spôsobom obraz o jazykovej situácii cajunskej francúzštiny. Ide o regionálny variant francúzštiny, ktorým hovorí minoritná skupina na území amerického štátu Louisiana. Vzhľadom na to, že táto práca vznikla v českej akademickej obci, v ktorej je cajunská francúzština prakticky neznámym pojmom, pokúša sa prispieť k šíreniu informácií o tomto frankofónnom dedičstve a podnietiť oň záujem. Práca sa začína teoretickým vstupom do načrtnutej problematiky a predstavuje diela o cajunskej francúzštine z českého prostredia. Druhá kapitola sa zaoberá faktickými údajmi o štáte Louisiana a taktiež kľúčovými udalosťami v jej dejinách. Ďalej práca mapuje zrod cajunskej francúzštiny a približuje špecifické znaky, ktorými sa vyznačuje. Uvádza i příručky o tomto jazyku. Tretia kapitola skúma v prvom rade právny štatút francúzštiny v Louisiane a jej jazykovú politiku v tomto štáte. Priblížená je hlavná inštitúcia, ktorá jazykovú politiku vykonáva ako aj iné iniciatívy za záchranu francúzštiny v Louisiane. Vysvetľuje, čo by pre Louisianu znamenalo prijatie do Frankofónie a popisuje vzťahy, ktorými je s ňou spätá. Ďalej je pozornosť venovaná súčasnej jazykovej situácii francúzštiny a možnostiam štúdia tohto jazyka v Louisiane. Taktiež ukazuje ako je...
Zárodek a potenciál
Kachtíková, Michaela ; Houser, Milan (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Téematem bakalářské práce je přítomnost, vnímání tělesnosti a samotné autorky v kontextu procesu vzniku díla. Práce také rozvíjí témata zrcadlení přítomného subjektivního vidění a fascinace materialitou, s cílem dosáhnout udržitelného umění i života. Klade si otázky esteticko-filozofické povahy. Jaký je vztah umění a udržitelnosti, vztah mezi dílem, tvůrcem a objekty mezi sebou? Dílo, jež vzniklo, je zhmotnělým artefaktem, záznamem bytí v minulosti a také v současnosti, je jako záznamový arch, fotografie dané skutečnosti, tvořená pro pochopení minulosti v budoucnosti. Je odrazem mé vnitřní nahoty, interních procesů, niterných emocí a myšlenek, které ztvárňují vnitřní aspekty psyché, expandují do prostoru, rozlézají se, zaplétají a rostou svébytným životem.
Kulturní publicistika Ferdinanda Peroutky v Přítomnosti (1924 -1939)
Miklica, Tomáš ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce Kulturní publicistika Ferdinanda Peroutky v Přítomnosti (1924 - 1939) se zabývá texty, jimiž se Ferdinand Peroutka z pozice šéfredaktora v meziválečném období vyjadřoval na stránkách kulturně-politického časopisu Přítomnost ke kulturním tématům. Rozebírá tedy především jeho literární kritiku, ale zahrnuje též Peroutkovy články k divadelní nebo filmové problematice. Základem práce je kritická kvalitativní analýza vybraného vzorku textů publikovaných v kulturní rubrice Přítomnosti v letech 1924 až 1939, zaměřená na Peroutkovy požadavky na umění, polemiky s ostatními autory či způsob, jakým vybírá a hodnotí témata. Texty jsou rozebírány i po obsahové a formální stránce. Práce rovněž představuje Ferdinanda Peroutku v obecnější rovině coby prvorepublikovou osobnost, s důrazem na jeho charakterizaci jakožto novináře i konkrétně kulturního publicistu. Kontext doplňuje kapitola věnovaná časopisu Přítomnost a stručné shrnutí meziválečné kulturní publicistiky spolu s výčtem některých dalších významných periodik a jejich přispěvatelů. Úvodem jsou také nastíněny různé přístupy k žánru kritiky.
Milena Jesenská a její tvorba v Lidových novinách a Přítomnosti
Němečková, Sára ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Práce se zabývá publicistickou tvorbou Mileny Jesenské v Lidových novinách a časopise Přítomnost v letech 1929 - 1930 respektive 1937 - 1939. V textech Mileny Jesenské lze nalézt řadu opakujících se témat, které mají z velké části základ v jejím životě. Tvorbou se také line neustálá potřeba pomáhat svému okolí a ochraňovat slabší, která je i podle řady autorčiných životopisů pro Milenu Jesenskou zcela klíčová. Autorka v letech 1929 - 1930 stála v čele ženské rubriky Lidových novin a snažila se bojovat za změnu podoby a významu této rubriky v tehdejším tisku, výrazným tématem v její tvorbě je problematika moderní ženy a jejího postavení v tehdejší společnosti. Práce se zabývá také ohlasy společenských poměrů a historických událostí ve zkoumaných textech. Politicky laděné úvahy či reportáže Mileny Jesenské v časopise Přítomnost přináší autentický pohled na tehdejší atmosféru v československé společnosti.
Soukromé archivy - stopy minulosti v naší přítomnosti
Zíková, Markéta ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem Soukromé archivy - stopy minulosti v naší přítomnosti se věnuje tématu vytváření soukromých archivů a tomu, jak nám četba textů francouzského filosofa Gillesa Deleuze umožnila porozumět fungování archivů a vytvoření intimní historie jedince. Soukromé archivy jsou reprezentovány jakýmkoliv předmětem, sbírkou předmětů či čímkoliv jiným, co majiteli nebo autorovi archivu připomíná minulost a skrze tento předmět se do minulosti navrací. Soukromý archiv je přítomný v životě jedince a jedinec ho opakovaně uchopuje podle svého uvážení a potřeby. Soukromé archivy jsou součástí života každého z nás, a proto se domnívám, že je důležité porozumět jejich fungování, jejich úloze v našem životě a umět s nimi správně zacházet. Soukromý archiv je, kromě našich vzpomínek, které se mohou různě prolínat, více či méně konkrétním prostředkem, který odkazuje na naši minulost, a díky němuž je nám minulost zpřístupněna. V diplomové práci je popisována praktická část reprezentovaná vytvořením soukromého archivu, dále je vysvětleno jeho fungování, vlastnosti, Ve spojistosti s Gillesem Deleuzem jsou v práci představeni tři autoři, Michel Foucault, Henri Bergson a Marcel Proust, kteří Deleuze ovlivnili a jimiž se Deleuze inspiroval.
Obraz politického i každodenního života v politickém týdeníku Přítomnost: od Mnichova k válce
Foitová, Markéta ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Cílem práce je reflektovat období konce 30. let minulého století, jeho atmosféru, společenské i politické události a změny s nimi spojené tak, jak byly zachyceny na stránkách politického týdeníku Přítomnost. V první části jsem se věnovala historii týdeníku Přítomnost, mediální krajině v době, do které vstupuje, a dvěma stěžejním osobnostem redakce - Ferdinandu Peroutkovi a Mileně Jesenské. Ve druhé části jsem se věnovala samotné analýze článků v období druhé republiky a protektorátu až do zastavení týdeníku. Pomocí citací konkrétních článků se snažím ilustrovat tematickou skladbu, postoje redakce i atmosféru doby. Citace dávám do kontextu s dobovými událostmi a možnostmi, jež poskytovala v daném období cenzura. V závěru shrnuji poznatky a vyhodnocuji cíle práce. V přílohách jsou některé dobové dokumenty související s fungováním listu.
Analýza času ve Fenomenologii vnímání Merleau-Pontyho
Kormoutová, Adéla ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Práce se zabývá pojetím času u Merleau-Pontyho. Pro ucelený a úplný výklad Merleau- Pontyho myšlenek předchází rozbor interpretace Husserlovy fenomenologie vnitřního časového vědomí, na které Merleau-Ponty explicitně navazuje. Práce se také okrajově (v kontextu filozofie Merleau-Pontyho) zabývá výkladem Bergsona pro jasnější vhled do Merleau-Pontyho kritiky Bergsonova pojetí času. Těžištěm práce je na jedné straně srovnání analýz času u Edmunda Husserla a Merleau-Pontyho, na straně druhé vytyčení základních myšlenek, na nichž se Merleau- Pontyho koncepce času zakládá a nalezení hlavních problémů, s nimiž se Merleau-Ponty potýká. Ve srovnání se odstiňuje specifičnost pojetí času právě ve Fenomenologii vnímání. Autorka práce se zaměřuje především na rozbor filozofova uchopení explicitní přítomnosti a jeho hranic v takzvaném "poli přítomnosti." Závěr práce obsahuje na základě předchozích úvah zhodnocení Merleau-Pontyho analýzy času a vlastní stanovisko k danému tématu.
Karel Čapek a jeho "tichý hlas" v době ohrožení demokracie (1935-1938)
Nováková, Michaela ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Ve své bakalářské práci na téma "Karel Čapek a jeho ‚tichý hlas' v době ohrožení demokracie" analyzuji publicistické texty, které vycházely v letech 1935-1938 v deníku Lidové noviny, České slovo a časopise Přítomnost. Sleduji Čapkův vývoj ve vymezených letech a zároveň si všímám toho, jak se jeho publicistická tvorba proměňuje s přibližujícím se rokem 1938. Důležité jsou Čapkovy aktivity, které souvisí s jeho bojem o záchranu demokracie v Československu v době postupného rozmachu fašismu. Součástí práce je rovněž úvod do společensko-historického pozadí 30. let 20. století. Cílem práce jsou zjištění, která v Čapkově literární tvorbě sledují historické události té doby a zda byl Čapkův "tichý hlas" dostatečně varovný, výstižný a nápadný. Tato bakalářská práce se nevěnuje Čapkově práci komplexně, pouze si na základě analýzy dobových textů vybírá ty, jež v určitém období působí výrazněji než ostatní.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 28 záznamů.   předchozí8 - 17dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.