|
|
Vliv dysfagické diety na prevenci rizika malnutrice u seniorů
ZEMANOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce s názvem "Vliv dysfagické diety na prevenci rizika malnutrice u seniorů" se zabývá dysfagickou dietou, což je dieta podávaná při poruchách polykáni. Nejčastěji se poruchy polykání vyskytují po cévních mozkových příhodách, u neurodegenerativních chorob, nádorů hlavy, krku a jícnu a také u kriticky nemocných pacientů nebo u seniorů. Pro tuto práci jsem zvolila kvantitativní i kvalitativní výzkum, kterého se zúčastnila dvě nemocniční zařízení a jedno zařízení sociálních služeb pro seniory. Praktickou část jsem rozdělila do dvou podkapitol. V první se věnuji zpracování údajů z pozorování. Popisuji zde, jaká dieta je pacientům s problémy dysfagie v konkrétním zařízení podávána, jaké technologické postupy se při její přípravě používají a jaká jídla jsou v zařízení nejčastěji zařazována. V druhé části jsou vyhodnoceny pětidenní jídelníčky jednotlivých zařízení, které jsou porovnány s hodnotami z dietního systému zařízení. Z výzkumu vyplynulo, že pokud by pacient konzumoval veškerou stravu jemu podanou, nebyl by v riziku malnutrice, je totiž energeticky dostatečná a pokrývá potřeby seniorů. Avšak pouze ve dvou zařízeních se pacientům podávala strava s ohledem na pestrý výběr potravin, v jednom zařízení se pokrmy či jednotlivé potraviny častěji opakovaly. Estetika pokrmů v žádném zařízení neodpovídá mé představě o atraktivním vzhledu připraveného pokrmu a ani technologická úprava stravy v žádném zařízení neodpovídá požadavkům diety s upravenou texturou stravy - husté pyré. Je tedy pravděpodobné, že pacienti z důvodu malé pestrosti, špatné technologické úpravy nebo způsobu servírování, nebudou výživu tolerovat, protože, jak se říká, jíme i očima. Příjem by pak nebyl dostatečný a mohl by vést k riziku vzniku malnutrice. Nelze tedy jednoznačně říct, zda je dysfagická dieta prevencí rizika malnutrice u seniorů, avšak pokud by došlo kzachování pestrosti jídelníčku a dodržení zásad technologické úpravy, mohla by jí být.
|
|
|
Vliv edukace nutričním terapeutem na dětskou obezitu
Bučková, Kristýna ; Floriánková, Marcela (vedoucí práce) ; Kosheleva, Svetlana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dětskou obezitou a vlivem edukace nutričního terapeuta na její prevenci a léčbu. Teoretická část definuje nadváhu a obezitu u dětí a dospívajících, jejich výskyt, příčiny, diagnostiku, prevenci a léčbu. Praktická část vychází z dat, čerpaných retrospektivně ze zdravotnické dokumentace obezitologické ambulance a nutričních ambulancí Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu VFN v Praze. Zkoumána byla data za období od 1.1.2018 do 1.2.2022 u 58 pacientů ve věku od 3 měsíců do 18 let 5 měsíců s nadváhou či obezitou. Do výzkumu byli zahrnuti pouze pacienti, u nichž byla nadváha či obezita způsobena pozitivní energetickou bilancí. Mezi zkoumaná data patřily antropometrické parametry pacienta při porodu a v průběhu léčby, krevní tlak, hladina kyseliny močové, glykémie nalačno. U rodičů pacienta byl zjištěn BMI na počátku léčby dítěte. Hlavním cílem výzkumu bylo posoudit efekt intervencí nutričního terapeuta u dlouhodobě spolupracujících pacientů s nadváhou a obezitou ve srovnání s pacienty, kteří nutriční ambulanci navštívili jednou nebo vůbec (přestože péče byla nabídnuta všem pacientům). Sledován byl zejména efekt na změny Z-skóre BMI pacienta. Sekundárními cíli bylo zjistit vliv dodržování doporučení na vývoj Z-skóre BMI, vliv vývoje BMI na tlak krve, hladinu kyseliny...
|
|
|
Příjem vápníku u pacientů s poruchami beta oxidace mastných kyselin s dlouhým řetězcem (LCHAD)
Ondrová, Ellen ; Floriánková, Marcela (vedoucí práce) ; Ješina, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se věnuje vzácným dědičným poruchám metabolismu, deficitu LCHAD (long chain 3-hydroxyacyl-coenzyme A dehydrogenase) a MTP (mitochondriální trifunkční protein), enzymů, jejichž nedostatek způsobuje poruchu v cyklu β-oxidace mastných kyse- lin s dlouhým řetězcem. Základem léčby u těchto onemocnění jsou dietní a režimová opat- ření. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit úroveň compliance v dietních a reži- mových opatřeních a příjem vápníku u pacientů s deficitem LCHAD/MTP. V teoretické části jsou nejprve popsány dědičné metabolické poruchy (DMP) jako velká he- terogenní skupina závažných dědičných onemocnění, z nich některé se vyskytují jen vzácně, mezi tato vzácná onemocnění patří i deficit LCHAD/MTP. Nejprve jsou stručně shrnuty obecné poznatky o DMP, jejich historie, výskyt, dědičnost, patogeneze, dia- gnostika, klinické projevy a léčba. Dále se teoretická část zabývá mastnými kyselinami ja- kožto živinou, která hraje zásadní roli v dietě pacienta s LCHAD/MTP deficitem, a rovněž procesem β-oxidace, který je u těchto deficitů narušen. Hlavní část je věnována samotné- mu onemocnění, deficitu LCHAD/ MTP. Popisuje dědičnost onemocnění, diagnostiku, kli- nické projevy a léčbu. Závěr teoretické části je věnován vápníku, minerální látce, jež je pro lidský organismus...
|
|
|
Nutriční terapie u pacientů s chronickým onemocněním ledvin
Mokrejšová, Andrea ; Pejšová, Hana (vedoucí práce) ; Zakiyanov, Oskar (oponent)
Nutriční terapie je u dialyzovaných pacientů velmi významná. Základem stravy při hemodialyzační léčbě je dostatečný energetický příjem, navýšený příjem bílkovin, který odpovídá potřebě dialyzovaného pacienta. Pro pacienty může být těžko uchopitelná změna stravování oproti období predialyzační léčby, stálého hlídání všech omezení ve stravě kvůli nedostatečné filtrační schopnosti ledvin a zároveň sestavení stále pestrého a vyváženého jídelníčku. Z toho důvodu je více než žádoucí, aby byla pacientům poskytnuta možnost pravidelné nutriční edukace a konzultace. Tato individuální péče je zásadní pro zvyšování kvality života a dostatečnou podporu hemodialyzační léčby. Cílem této práce je vyhodnotit změnu složení jídelníčku u hemodialyzovaných pacientů po pravidelných nutričních edukacích. Kromě úpravy stravovacích zvyklostí byly sledovány i další antropometrické i laboratorní parametry související s výživovým stavem dialyzovaných pacientů. Pacienti byli podle své preference rozděleni do dvou skupin. První sledovaná skupina zaznamenávala své stravování písemně či elektronicky. Druhá kontrolní skupina svůj jídelníček nezaznamenávala, ale snažila se stravovací režim upravit podle individuálních nutričních konzultací. Hodnocena byla optimální tělesná hmotnost, celkový cholesterol, HDL cholesterol, LDL...
|
|
|
Laboratorní funkční diagnostika malabsorpčních syndromů se zaměřením na laktózovou intoleranci
Pluhařová, Apolena ; Kocna, Petr (vedoucí práce) ; Kohout, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá laboratorní funkční diagnostikou malabsorpčních syndromů. Především potom funkční diagnostikou laktózové intolerance. Zlatým standardem funkční diagnostiky laktózové intolerance je dechový test. Cílem výzkumu bylo zjistit prevalenci laktózové intolerance (LI) pomocí laktózového dechového testu při konzumaci dávky 20 g laktózy u pacientů s gastrointestinálními příznaky a dále u dobrovolníků, u kterých se gastrointestinální obtíže neprojevují. Součástí výzkumu také bylo zkoumání obtíží, které jedince vedly k navštívení lékaře a následně k laktózovému testu. Metoda sběru dat spočívala ve vyhodnocení výsledků dechových testů, které byly provedeny u pacientů i dobrovolníků v gastroenterologické laboratoři 1. LF UK a VFN. K vyhodnocení příznaků LI a jevům vedoucím k malabsorpci byl dán každému jedinci dotazník. Laktózová intolerance byla potvrzena u 92 % pacientů a 79 % dobrovolníků. Nejčastěji uváděnými příznaky ve vzorku pacientů byly typické gastrointestinální obtíže související s LI, tedy žaludeční a střevní obtíže po konzumaci mléka (85 % pacientů), po konzumaci mléčných výrobků (85 % pacientů), nadýmání (100 % pacientů) a nástup obtíží ½ až tři hodiny po jídle (100 % pacientů). Ve skupině dobrovolníků se většinou jednalo o kombinaci příznaků netypickou pro LI. U mnoha...
|
|
|
Hodnocení celkového nutričního stavu a klinických projevů u kojenců s alergickou kolitidou
Weidenthalerová, Edita ; Floriánková, Marcela (vedoucí práce) ; Frühauf, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hodnocením klinických projevů alergické kolitidy u kojenců, jejich celkového nutričního stavu, antropometrie, krevního obrazu a protilátek proti bílkovinám kravskému mléku. Alergická kolitida patří mezi nejčastější projev kojenecké alergie na bílkovinu kravského mléka s postižením gastrointestinálního traktu. Teoretická část zahrnuje antropometrické hodnocení růstu a vývoje kojenců, dále jejich výživu a nejdůležitější laboratorní ukazatele nutričního stavu. Část je obecně věnována potravinovým alergiím, převážně alergii na bílkovinu kravského mléka. Praktická část se zabývá hodnocením vyšetřených pacientů v gastroenterologických ambulancích a nutriční ambulanci Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Sledovaná skupina kojenců s alergickou kolitidou zahrnuje kojence výlučně kojené, kojené matkou dodržující bezmléčnou dietu, kojence na extenzivním hydrolyzátu nebo na aminokyselinové formuli. Hlavním cílem diplomové práce bylo vysledovat nejčastější klinické projevy a změny nutričního stavu u sledovaných kojenců. Celkem byla zpracována data 45 náhodně vybraných kojenců, kteří byli vyšetřeni v gastroenterologické ambulanci s již potvrzenou alergickou kolitidou. Část práce je věnována analýze...
|
|
|
Význam nutriční péče u poruch příjmu potravy
Dvořáková, Barbora ; Teofil, Alena (vedoucí práce) ; Slabá, Šárka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou poruch příjmu potravy, především mentální anorexií a mentální bulimií. Začátek teoretické části přibližuje téma poruch příjmu potravy, jejich vymezení a rizikové faktory. Hlavní část bakalářské práce se soustřeďuje na léčbu poruch příjmu potravy, na které se podílí celý tým profesionálů. Kapitola o terapii je nejvíce zaměřena na úlohu nutričního terapeuta při zvládání mentální anorexie a mentální bulimie. Práce obsahuje hodnocení stavu výživy, formy realimentace a vhodný jídelní režim. Další kapitola představuje zdravotní komplikace, které se s chorobou neodmyslitelně pojí. Závěr teoretické části vysvětluje pojem relaps a zahrnuje body, jak mu předcházet. Praktická část je tvořena rozhovorem s respondentkami, které mají zkušenost s poruchami příjmu potravy. Cílem výzkumu je zjištění, jak postupoval nutriční terapeut při léčbě jejich onemocnění a jak důležitá pro ně s ním byla spolupráce. Dalším cílem bylo zjistit, zdali se respondentky nyní stravují dle doporučených rad. Klíčová slova: poruchy příjmu potravy, nutriční terapie, mentální anorexie, mentální bulimie, léčba
|
|
|
Znalosti pacientů s diabetem mellitem 2. typu o výživě a pohybové aktivitě
Valentová, Lucie ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Hásková, Aneta (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na znalosti pacientů trpících diabetem mellitu 2. typu. Hlavním cílem práce je zjistit do jaké míry jsou tito pacienti edukovaní ohledně diabetu mellitu 2. typu, a to i v závislosti na délce trvání onemocnění a na tom, zda navštěvují nutričního terapeuta. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část podává obecné informace o diabetu mellitu. Je zde okrajově popsána funkce slinivky břišní, dále historie diabetu mellitu, definice a klasifikace. Podrobněji je pak rozebrán diabetes mellitus 2. typu, jeho patogeneze, klinický obraz, diagnostika, screening, terapie a přidružené komplikace jak akutní, tak chronické. V rámci terapie diabetu mellitu 2. typu je nejvíce rozebrána nefarmakologická léčba, do které spadají dietní opatření a fyzická aktivita. Praktická část byla vytvořena na základě kvantitativního výzkumu, který probíhal pomocí dotazníkového šetření. Sběr dat probíhal od prosince 2019 do března 2020. Na lůžková oddělení a do ambulancí nemocnice v Jičíně bylo rozdáno 150 dotazníků. Navrátilo se 106 dotazníků, z toho 24 jich muselo být pro neúplné nebo nesprávné vyplnění vyřazeno. Výzkumný vzorek tedy obsahoval 82 respondentů. U těchto respondentů pak byla porovnávána míra edukovanosti podle otázek, které byly zodpovězeny správně nebo částečně...
|
|
|
Nízkobílkovinná dieta a pohybová aktivita v predialyzačním období u pacientů s chronickým onemocněním ledvin
Pavlínová, Kristýna ; Karbanová, Miroslava (vedoucí práce) ; Zakiyanov, Oskar (oponent)
Nízkobílkovinná dieta je jednou z metod konzervativní léčby CKD v predialýze. Cílem diety je kompenzovat dysfunkci ledvin, ale zároveň pokrýt nutriční potřebu pacienta. Základem diety je omezení či náhrada potravin způsobujících metabolické komplikace nikoliv snížené množství potravy. Dietní opatření se zaměřuje zejména na omezení bílkovin na 0,6-0,8 g/kg/den. Správně nastavená nutrice by u pacientů neměla vést k malnutrici. Dietoterapie se dále zaměřuje na snížení příjmu sodíku, draslíku a fosforu. Příjem vápníku závisí na aktuální kalcémii pacienta. Množství tekutin stanovuje lékař na základě diurézy. Cílem nutriční terapie je udržovat optimální výživový stav pacienta a minimalizovat komplikace spojené s CKD. Úkolem nutričního terapeuta je také edukovat pacienta ohledně správných zásad diety a možných rizik spojených s restrikcí bílkovin. Součástí konzervativní léčby v predialýze by měla být i pravidelná pohybová aktivita. Pravidelná pohybová aktivita napomáhá udržet svalovou sílu, objem svalové hmoty a fyzickou kondici pacienta. Hlavním cílem praktické části práce bylo zjistit aspekty nízkobílkovinné diety, pohybové aktivity a informovanost pacientů v dané problematice. Dále bylo snahou zjistit postavení samotné nutriční terapie. Pro naplnění stanovených cílů byla zvolena komparativní studie....
|
|
|
Výživa při dně
KOZÁK, Martin
Tato bakalářská práce, zabývající se nemocí dnou, je rozčleněna na 3 části. Úvodní teoretická část se věnuje popisu nemoci včetně její léčby a dalším aspektům s tímto onemocněním související. Velká část je zpracována v podobě informací o nutriční terapii (s tím související dietní opatření), kterou je nutno při této nemoci dodržovat. Částí studia je i výzkum respondentů s dnavým onemocněním. Formou rozhovoru proběhl výzkum zjišťující potřebné údaje včetně informací o složení jejich stravy. Výsledky této studie jsou popsány v závěru práce se zjištěním, že léčbu nemoci dna nelze provádět jenom farmaceutickými prostředky, ale i důsledným dodržování příslušné diety včetně celkové změny životního stylu.
|
host ::
RSS.