|
|
Invalidní vozík
Kutnar, Pavel ; Burian, František (oponent) ; Šembera, Jaroslav (vedoucí práce)
Práce popisuje návrh, vývoj a testování nové řídící jednotky invalidního vozíku. Odometrie, kompletní ovládání vozíku a jednoduchý komunikační protokol nabízí nadřazenému systému možnost autonomního řízení. Dokument obsahuje popis modifikací vozíku, teorii odometrie včetně její aplikace a popis samotné jednotky. Základem elektronické části je mikrokontrolér ATmega16. Testy odhalují problematiku odometrie a ukazují možné zdokonalení.
|
|
|
Teleoperační rozhraní pro řízení robotického vozidla s využitím virtuální reality
Revický, Peter ; Kapinus, Michal (oponent) ; Rozman, Jaroslav (vedoucí práce)
Cieľom tejto práce je navrhnúť užívateľské rozhranie vo virtuálnej realite pre teleoperáciu vozidlového robota, ktorý je vystrojený kamerami, laserovým diaľkomerom typu Velodyne a lokalizačným systémom. Užívateľské rozhranie je navrhnuté podľa aktuálne zaužívaných dizajnových princípov pre tvorbu užívateľských rozhraní vo virtuálnej realite. Práca miestami rieši aj spôsob ako obmedziť nevoľnosť. Navrhnuté rozhranie je implementované v platforme Unity3D. Pri implementácii a testovaní bola využívaná sada HTC Vive Pro.
|
|
|
Bezpečnost provozu mobilních robotů v indoor prostředí
Vojta, Jakub ; Věchet, Stanislav (oponent) ; Krejsa, Jiří (vedoucí práce)
Při spolupráci s firmou Bender Robotics. s. r. o. vznikl požadavek na posouzení provozní bezpečnosti autonomního mobilního robotu (AMR). Posouzení bezpečnosti je krokem na cestě k sériové výrobě robotu. Vstup výrobku na trh vyžaduje řetěz různých úkonů a posouzení bezpečnosti je jedním z nich. K rozpoznání a ohodnocení závažnosti rizik bylo využito studia zákonných požadavků, osvědčených postupů daných normami, metody FMEA, experimentu a metody RIPRAN. Analýza možných hrozeb, scénářů a rizik je probrána systematicky všemi oblastmi provozu robotu od vývoje, konstrukce, až po řídící software. Kroky jsou popsány v logickém pořadí. Začíná se rešerší, pokračuje sérií analýz a končí se doporučeními ke snížení bezpečnostních rizik provozu autonomních mobilních robotů.
|
|
| |
|
|
Windows 10 IoT na platformě Raspberry Pi 2
Prachař, Vojtěch ; Jílek, Tomáš (oponent) ; Jelínek, Aleš (vedoucí práce)
Účelem této semestrální práce je seznámení s Raspberry Pi 2, operačním systémem Windows 10 IoT a vývojářskými nástroji pro tuto platformu. V rámci práce byl představen hardware i software a detailně popsáno zprovoznění vývojářských nástrojů. Dále byly vyzkoušeny některé ukázkové aplikace a komunikační protokoly. V poslední bodě byli otestovány rozhraní důležitá z pohledu robotiky. V závěru je tato platforma zhodnocena pro možnost použití v domácí automatizaci a robotice.
|
|
|
Grafické prostředí pro simulaci robotů
Malina, Michal ; Kočí, Radek (oponent) ; Zbořil, František (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá modelováním a simulací chování robotů. Nejprve je vysvětlen přínos takovýchto simulací. Dále pak je popsáno obecné schéma robota. Poté výběr konkrétního prostředí, ve kterém bude robot simulován. Je uveden návrh tohoto robota a vysvětlena implementace v konkrétním prostředí. Pak již následuje návrh a realizace rozhranní, přes které je možné s robotem komunikovat. Výsledkem je autonomně se pohybující robot schopný reagovat na překážky a vyhýbat se jim. Je schopen také vytvářet mapu okolního prostředí. S využitím této mapy dokáže najít optimální cestu k zadanému cíli s využitím algoritmu A* a tohoto cíle dosáhnout. Je možné i využití více robotů ve scéně. Ti pak spolu komunikují a nejbližší z nich se dostane k cíli.
|
|
|
Indoor robot - řídicí neuronová síť
Křepelka, Pavel ; Kopečný, Lukáš (oponent) ; Žalud, Luděk (vedoucí práce)
V dokumentu popisuji možnosti navigace mobilních robotů. Tato problematika je řešena mnoha různými přístupy, ovšem dodnes není zcela vyřešena. Naleznete zde popis jednoduchých deterministických algoritmů, které lze použít pro jednoduché akce, jako je objíždění překážek nebo jízda v koridoru. Pro globální navigace však deterministické algoritmy selhávají. Další částí dokumentu je teorie umělých neuronových sítí (perceptron, vícevrstvé sítě, samoorganizující se sítě) a jejich použití v robotice. Vlastní navigační algoritmy byly otestovány na vytvořeném mobilním robotu nebo v simulačním softwaru popsaným v kap. 6. Návrh vlastních řídících algoritmů je založen právě na neuronových sítích (Kohonenova mapa), ať už pro navigaci do jednoho cíle nebo komplexní globální navigaci. V dokumentu je uvedeno srovnání jednotlivých přístupů k navigaci, jejich výhody a nevýhody. Cílem bylo nalézt efektivní algoritmus pro navigaci a umělá inteligence se zdá být tím správným řešením.
|
|
|
Navigace mobilních robotů
Rozman, Jaroslav ; Matoušek,, Václav (oponent) ; Šolc, František (oponent) ; Zbořil, František (vedoucí práce)
Mobilní robotika je v posledních letech velice diskutované a rozšířené téma. Souvisí to především se stále se zdokonalující výpočetní technikou, která tak umožňuje vyvíjet stále složitější a dokonalejší roboty. Cílem tohoto snažení je vytvořit robota, schopného se autonomně pohybovat ve zvoleném prostředí. Pro tento úkol je nutné, aby si robot vytvořil mapu, ve které bude svůj pohyb plánovat. V současné době se za standard v mapování považují pravděpodobnostní algoritmy založené na metodě SLAM. Tato disertační práce se zabývá návrhem plánovacího algoritmu právě pro metodu SLAM. Popisuje plánování pohybu pro robota vybaveného dvojicí kamer, tzv. stereokamerou, umístěnou na pohyblivé platformě. Plánování pohybu je navržené s ohledem na použití algoritmů, které budou v obraze ze stereokamery vyhledávat význačné body a z těch pak pomocí triangulace tvořit mapu, nebo také model prostředí. Přínos práce by se dal rozdělit do tří částí. V první je popsán způsob vyznačování plochy, ve které pak bude robot plánovat svůj pohyb. Druhá část se zabývá samotným plánováním pohybu robota v této mapě. Bere při tom v úvahu vlastnosti algoritmu SLAM a snaží se tedy toto plánování navrhnout tak, aby vytvořená mapa byla co nejpřesnější. Ve třetí části je pak popsán pohyb platformy, která nese kamery. V této části se využívá toho, že robot může svými kamerami sledovat i jiná místa, než jsou ta ve směru jeho pohybu. To mu umožní prozkoumat mnohem větší prostor bez přílišné ztráty informace o své přesné poloze.
|
|
|
Návrh mobilní robotické platformy
Kolář, Vít ; Drahanský, Martin (oponent) ; Orság, Filip (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem mobilní robotické platformy pro autonomní travní sekačku řízenou bezdrátově připojeným počítačem. Po úvodních informacích o vzniku a cíli projektu následuje popis dvou vybraných již existujících autonomních travních sekaček na trhu. V následující kapitole, hlavní části práce, jsou popsány jednotlivé subsystémy robota - senzorický, motorický a řídící. Dále pak problematika napájení a navigace mobilního robota. Všechny tyto části jsou popsány jak teoreticky, tak z hlediska navrhované autonomní travní sekačky.
|
|
|
Vizualizace hledání cesty pro robota
Kvasnica, Miroslav ; Orság, Filip (oponent) ; Rozman, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o pravděpodobnostních algoritmech pro hledání cesty robota. Obsahuje teoretický popis pravděpodobnostních algoritmů včetně diskuze nad implementačními detaily, přibližuje jejich využití a popisuje jednotlivé algoritmy - PRM, EST, RRT a SRT včetně jejich dalších modifikací. Součástí práce jsou java applety znázorňující vybrané algoritmy a také webové stránky věnované této problematice.
|
host ::
RSS.