|
Between Aussig and Regensburg - an Insight into the Life of an Upper- Class Bourgeois German Family in Czechoslovakia and in the Post-War Germany (1918-1948)
Smetanová, Lucie ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Kaiserová, Kristina (oponent)
Ve své práci jsem se zabývala osudy jedné sudetoněmecké rodiny z Ústi nad Labem. Snažila jsem se popsat jeji život v různých historických obdobích: v době Rakousko-uherské monarchie, Prvni republiky, připojeni Sudet к Německé řiši, na konci 2. světové války až po nový začátek v Bavorsku, v Řezně. Předci této rodiny přišli do Ústi nad Labem v polovině 19. stoleti. Zakoupili zde staré, již nevyužívané vězeni, v němž v roce 1881 založili bratři Anton a Ferdinand Josef továrnu na výrobu barev a laků. Poté, co v roce 1906 Anton zemřel, byl jeho syn Rudolf vyplacen, a Ferdinand Josef vedl firmu dále sám. Se svoji ženou Karolínou Doretheou měli čtyři děti: Helenu, Otto, Elisabeth a Elfriede. Rodina se již počátkem 20. stoleti přestěhovala do vily "1900" ve Velké hradební ulici 20. Firma se vyvíjela dobře, zatimco zde v roce 1901 bylo zaměstnáno 14 osob, v roce 1935 to bylo již 60. Ve 20tých letech byla rozšířena továrna v Krásném Březně, kam byla postupně přesunuta celá výroba a ve Velké hradební ulici 88 zůstaly pouze kanceláře a vedeni firmy. S rozvojem firmy se měnilo i společenské postaveni rodiny. Jeji příslušnici byli členy v různých spolcích, měli předplacenu lóži v divadle a nechali si postavit vilu u Máchova jezera. Nejstarši dcera Helena se provdala za Dipl. Ing. Josefa Schiepecka, který v polovině...
|
|
Národné menšiny v kontexte európskeho integračného procesu.Prípadová štúdia maďarskej menšiny žijúcej v Karpatskej kotline
Misad, Leila ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Zelenická, Zuzana (oponent)
Predmetom diplomovej práce sú otázky maďarskej menšiny žijúcej v štátoch Karpatskej kotliny. Mojím cieľom bolo nájsť odpovede k otázkam, ktoré zaujímajú nielen odborníkov, ktorí sa venujú tejto problematike, ale aj príslušníkov majoritného národa v dotyčných krajinách. Je evidentné, že príslušníci maďarskej menšiny žijúci v rôznych štátoch strednej a východnej Európy majú odlišné štátne občianstvo, podľa všetkého aj ich politická, etnická a jazyková identita je odlišná, majú odlišné vzdelanie, pracujú v rôznych profesiách na rôznych miestach, ba dokonca majú aj odlišný názor o svete. V čom sa napriek všetkému podobajú Maďari žijúci v postavení menšín?Aké sú ich životné podmienky v súčasnosti? Čím sa vyznačuje ich spoločenské a politické vedomie? Aký je ich vzťah k dominantnému národu v štáte, v ktorom žijú? Pociťujú vôbec dôsledky integrácie ich domovskej krajiny do Európskej únie? A ako vidia svoju budúcnosť v krajinách, ktoré sa v dôsledku všeobecne známych historických udalostí stali ich domovom? Hlavným cieľom diplomovej práce je podať objektívny obraz na horeuvedené otázky. Nakoľko však hlbšia analýza problematiky vyžaduje korektné teoretické podklady, v prvej kapitole práce sa usilujem o definovanie pojmov ?menšina?, ?identita?, ?kultúra?, resp. o hľadanie súvislostí medzi uvedenými pojmami. V ďalších kapitolách sa venujem konkrétnym zložkám skúmania ? predovšetkým spoločenskému a politickému vedomiu menšinových Maďarov so zvláštnym ohľadom na dôsledky integrácie ich domovskej krajiny do Európskej únie. Ďalej sa zaoberám faktormi, ktoré podľa mňa vo veľkej miere vplývajú na identitu Maďarov žijúcich v menšine ? skúmam tu v prvom rade ich národné vedomie, politickú a kultúrnu identitu, ich etnocentrizmus a tzv. vedomie inakosti. Pritom poukážem aj na vzťah dominantného národa k príslušníkom menšiny a opačne, v rámci čoho prezentujem aj niektoré symbolické či reálne konflikty medzi väčšinou a menšinou. V závere práce zhrňujem všeobecné poznatky a uverejním výsledky získané na základe prípadových štúdií.
|
|
Kulturní a historické determinanty politiky států Latinské Ameriky
Rydvanová, Tereza ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Doležal, Tomáš (oponent)
Tato práce zkoumá vliv kulturních a historických faktorů na současnou zahraničně - politickou situaci ve státech Latinské Ameriky. Jejím cílem je dosáhnout zjištění, jakým způsobem právě kulturní a historické faktory, prvky a fenomény ovlivňují současnou politickou situaci v tomto regionu tím, že působí na společenský vývoj. Práce vychází z výzkumu Geerta Hofstedeho, jeho kulturních dimenzí a indexů, jejichž důsledky se snaží interpretovat a zijšťuje, jak se projevují ve společnosti a jaký mají dále vliv na politickou situaci v těchto konkrétních oblastech: (1) Vliv kultury na politickou situaci a postavení demokracie v zemích Latinské Ameriky s hlubším zaměřením na situaci ve Venezuele, (2)Vliv feminismu a postavení žen v politice Latinské Ameriky, (3)Vzájemné mezinárodně - politické vztahy Evropy a Latinské Ameriky, (4)Integrace v Latinské Americe a (5) Vztah Latinské Ameriky ke Spojeným státům americkým. Dochází k závěru, že byly zjištěny významné souvislosti mezi působením kulturních a historických determinantů na politickou situaci v zemích Latinské Ameriky.
|
|
Eduard Petiška vypravuje.... (Převyprávění a adaptace pověstí a bájí)
Maléřová, Monika ; Stejskalová, Anna (oponent) ; Pechová, Drahoslava (vedoucí práce)
První kapitola přináší krátký pohled do Petiškova života. Sleduje vlivy a podněty, které ovlivnily Petišku, jako osobnost a Petišku, co by budoucího spisovatele. Druhá kapitola je stručným přehledem Petiškovy literární tvorby pro děti. Naznačuje široké žánrové rozpětí jeho tvorby, proto je pro lepší přehled rozdělena do dvou sfér - knihy pro nejmenší čtenáře a knihy literárních adaptací domácích i jinonárodních historických látek, které psal Petiška pro mládež. Autorka diplomové práce se snažila vystihnout typické znaky Petiškovy tvorby pro začínající čtenáře. Třetí kapitola pojednává o postavení pověsti a mýtu v české literatuře pro děti a mládež, uvádí jména spisovatelů, kteří se zajímají o adaptaci historických látek a osobitým uměleckým způsobem ji zpracovávají. Samotná analýza a interpretace Petiškových knih pro děti a mládež s historickou tematikou je zahrnuta ve čtvrté kapitole. Taje rozdělena na oddíly a pododdíly podle doby a lokalit, do kterých je téma pověstí a mýtů zasazeno. Předmětem analýzy je děj, vypravěčský jazyk a výrazové prostředky, kterých autor používá s ohledem na věkovou kategorii čtenářů. Pátá kapitola je zamyšlením nad možnostmi zpracování historických látek. Uvažuje o dítěti 21. století, zda má zájem o literární pověst či upřednostňuje rozhlasové či filmové zpracováni příběhu....
|
|
Zvířecí téma a motivy v čínské lidové pohádce
Šimková, Monika ; Sehnal, David (oponent) ; Lomová, Olga (vedoucí práce)
Se zvířecími hrdiny se setkáváme v pohádkách všude na světě. Spektrum zvířat a jejich rolí je široké; na různých místech se proměňuje v závislosti na mnoha faktorech, které jsme výše popsali. Některá zvířata jsou pro určité role typická, jiná jsou snadno zaměnitelná a získávají specifičnost až v momentě, kdy se stávají nositeli symbolického či alegorického významu. Předchozí kapitoly se pokoušely vymezit a charakterizovat kategorie čínských pohádek se zvířecími hrdiny, zasadit je do kontextu čínské lidové tradice a širších kulturně historických souvislostí, na základě primárních pramenů zmapovat výskyt jednotlivých zvířat a zachytit jejich charakteristické vlastnosti, které jsou jim tradičně připisovány a toto ilustrovat komentovanými ukázkami z lidových pohádek. Vzhledem k tomu, že čínská civilizace je odedávna civilizací agrární, ve které každodenní život lidí nezávisí na zvířeti jako kořisti či predátorovi, a čínská pohádková tradice tedy není historicky spjata s divokou přírodou, zvíře nezaujímá v čínské pohádce nikterak dominantní postavení. Zvířecí pohádka je v rámci jednotlivých pohádkových druhů v Číně zastoupena okrajově. Prostředí, v němž čínská pohádka vzniká a "žije," je výrazně venkovské. S různou intenzitou se to projevuje ve výše vytyčených motivických okruzích. Vliv venkovského prostředí je...
|
|
ROZPOČTY A HOSPODAŘENÍ OBCÍ: PŘÍPADOVÁ STUDIE
Tesárková, Jana ; Petrášek, František (vedoucí práce) ; Šveňková, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na způsob financování a hospodaření obcí. Zabývá se přerozdělováním finančních prostředků, které obce čerpají ze státního rozpočtu. Je postavena na historických základech, přičemž pozornost je věnována vývoji právního postavení obcí a změnám ve způsobu financování obcí. Uvedená problematika je představena na konkrétní obci Obory, kde je proveden rozbor rozpočtů v období let 1990-2007. Závěr práce je zaměřen na zhodnocení změn ve financování a na jejich důsledky.
|
|
Francie a Blízký východ
Šonková, Kristýna ; Komínová, Radka (vedoucí práce) ; Langhammerová, Radka (oponent)
Práce analyzuje vývoj vztahů Francie a zemí Blízkého východu s největším zaměřením na Stát Izrael a izraelsko-palestinskou otázku.Úvodní kapitola se věnuje nástinu postavení židovské a arabské menšiny ve Francii a jejich vlivu na utváření francouzské zahraniční politiky . Dále je práce rozdělena na čtyři kapitoly podle důležitých historických období, ve kterých je možno vysledovat odlišné tendence ve francouzské blízkovýchodní politice.
|
|
The artist of the late modernism
Hudymač, Martin ; Chmel, Rudolf (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent) ; Jedličková, Alice (oponent)
Témou tejto knihy je zobrazenie umenia a umelca v neskoro modernistických prozaických dielach Karla Čapka a Júliusa Barča-Ivana. Záujem o túto tému vyvstal z otázky, prečo potrebuje spisovatel' reflektovat' vlastnú umeleckú identitu aj vo svojom diele. Téma umenia je témou modernizmu par excellence a táto práca skúma, v akých súvislostiach sa objavuje na sklonku modernizmu. V prvých dvoch kapitolách analyzujem diskurz, v ktorom sa budeme pohybovat'. V obidvoch častiach mapujem hrbol'atý "terén" pósobnosti, stanovujem želané ciele, ktoré sa pokúsim dosiahnuť a kladiem tajuplné otázky, na ktoré sa pokúsim zodpovedat'. V oboch častiach sledujem cesty dvoch liberálnych ironikov. Pred mimovol'ným prehliadnutím vlastnej povahy literárnokritického diskurzu analyzujem vlastnú doménu v prvej kapitole Literárna kritika liberálneho ironika. V "spolupráci" s niektorými filozofickými postrehmi Richarda Rorty hl'adám odpoved' na otázku nielen po zmysluplnosti literárnokritickej praxe pre človeka, ktorý ju "prevádzkuje", ale sa pokúšam zodpovedat' na zmysluplnosť a postavenie literárnej kritiky v súčasnej spoločnosti. Ked' sa pýtam, či dnes ešte existuje "autonómne pole" pósobnosti literárneho kritika, tým opat' sabareflexívne stanovujem otázku po identite. Pod pojmom "autonómne pole" literárnej kritiky mám na mysli...
|
|
Nová vize pro tatranský region
Bartková, Darina ; Boleslavská, Yvona (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Tatry su sucastou identity slovenskeho a polskeho naroda. Maju vyznamne postavenie v ramci regionu, ktoreho rozvoj a prosperita zavisi na vzajomnej spolupraci obci, krajov a statov. Je to krajina vynimocna svojim prirodnym bohatstvom a vztahom cloveka k nej. Ten sa zacal prvotnym poznavanim a objavovanim kras uzemia, ktore nepatrilo nikomu. Jeho postupnym osvojovanim sa vytvorilo nedelitelne spojenie krajiny a ludi. Vznikli prve tatranske osady a s tym aj pociatky turistickej kolonizacie. Vztah cloveka k tatranskej krajine sa meni a vyvija. Meni sa aj krajina sama. To, co ostava platne, su jej hodnoty. Len ich udrzanim sa Tatry dokazu plnohodnotne identifikovat v sirsom kontexte. Tak velke uzemie potrebuje jednotnu koncepciu bez ohladu na hranice. Tatry - clovek - krajina Tatransku krajinu definuje prirodne prostredie zrastene s ludskymi sidlami. Oblast sidelnych struktur je scasti osvojena clovekom. Ma vybudovanu infrastrukturu a centra cestovneho ruchu. Je zonou pohodlia. Clovek, ktory ju nepotrebuje opustit, straca priamy kontakt s autentickou krajinou. Tatry ostavaju len kulisou. Za pomyselnymi hranicami zony pohodlia, mimo sidel, existuje samostatny “svet nikoho”, bez vacsich zasahov cloveka. Je zonou hor, pretkana sietou turistickych chodnikov. Clovek sa v nej ocita v priamom kontakte s krajinou a Tatry sa stavaju dejiskom. Tri svety Krajina a postavenie cloveka v nej ma v uzsich regionalnych suvislostiach rozny charakter. Na prvy pohlad v Tatrach existuju tri samostatne svety. Zapadne Tatry su oblastou tradicnej turistiky, horskych chat a utulni pod ich dlhym a narocnym hrebenom. Vychodne Tatry su charakteristicke koncentrovanou ludskou cinnostou, centrami cestovneho ruchu a sportov. Patri k nim siet tradicnych horskych chat. Zona hor tu oproti Zapadnym Tatram ustupuje pred clovekom ovela hlbsie do vnutra pohoria. V Polskych Tatrach sa miesa tradicna turistika s centrami cestovneho ruchu. Ich pozicia umoznuje priamy vstup do ostatnych casti Tatier. Skutocne spojenie troch svetov sa javi ako hlavna vyzva do buducnosti. Tatry ako jeden celok, jeden svet. Turisticka siet Podpora tradicnej turistiky a siet turitickych chodnikov su tym prvkom, ktory dokaze zjednotit cele uzemie. Funkcna siet je postavena na dolezitych spojniciach horskych chat a zaujmovych bodov. Doplnenim a naviazanim na historicke stopy byvalych objektov je mozne vytvorit funkcny okruh vo vnutri Tatier, v zone hor. Turista si v ramci okruhu sam urcuje pociatok a ciel cesty. Putuje krajinou a hlada utocisko. Turisticke objekty, ktore doplnia existujucu siet, svojim vhodnym umiestnenim podporuju prepojenia jej klucovych tras a sucasnych objektov v zone hor. Analyza tras pracuje s klucovymi prechodm, ich spojeniami a v priestorovom a casovom rozmere. Objekty na tychto trasach sa stavaju vyznamnymi uzlami a orientacnymi bodmi v krajine. V miestach nedostatocnych prepojeni tras su navrhnute nove uzly. Tvoria ich nove turisticke objekty, ktore reaguju na potreby turistov v konkretnej lokalite a prisposobuju tak svoju funkcnu napln. Bivak - Nocľaháreň - Horská chata - Horský hotel
|
|
Women on the American Frontier
Capová, Jana ; Robinson, J. Kelly (oponent) ; Procházka, Martin (vedoucí práce)
Kolonizacia americkeho zapadu je relatfvny pojem. Od doby, kedy sa objavili prvf bieli obyvatelia, vsetko smerom do vmitra kontinentu bol zapad, takzvany "Frontier". Hranica osfdlenia sa stala hranicou medzi civilizaciou a divocinou. Tato praca sa sustred'uje na obdobie devatmisteho storocia, kedy sa kolonizacia na zapade americkeho kontinentu stala masovou zalezitost'ou. Vtedy vznikol znamy image americkeho muza, bojucuceho s divocinou, a tym utvrdzujuceho svoju silu a dominantne postavenie v prfrode. Krajina americkeho zapadu sa tak stala domovom klanu silnych horalov, lovcov a neskor farmarov a cowboyov, teda muzov. V skutocnosti vsak zeny, na ktore sa casta v tychto suvislostiach zabuda, zohrali vefmi dolezitu ulohu pri expanzii Ameriky na zapad. Neboli zd'aleka iba pasfvnym doplnkom muzov, sediacim doma a starajucim sa 0 domacnost' a 0 rodinu. Zeny nasli na zapade mnoho prflezitostf, ekonomickych a inych, vd'aka ktorym rozvinuli svoje schopnosti a nasli nove ulohy v spolocnosti, okrem tradicnych uloh manzelky a matky.
|
host ::
