|
|
Jazyk staročínské "Matematiky v devíti kapitolách" a jejích komentářů
Hudeček, Jiří ; Sehnal, David (vedoucí práce) ; Maršálek, Jakub (oponent)
Předmětem této práce je jazyk klasické čínské matematiky, konkrétně jejího stěžejního anonymního díla "Matematika v Devíti kapitolách" a dvou nejdůležitějších komentářů k němu. "Matematika v Devíti kapitolách" (Jiu zhang suan shu ft; UT) je sbírka vzorových úloh a metod jejich řešení z přelomu letopočtu. Ve 3. století n. 1. k ní napsal obsáhlý komentář Liu Hui ~U fit, na začátku dynastie Tang přibyly vysvětlivky Li Chunfenga *#ll a jeho spolupracovníků. Na tomto materiálu lze proto zkoumat nejen samotný matematický jazyk a jeho vývoj, ale také komentáře jako žánr, který má specifické stylové potřeby. Práce se skládá ze dvou výkladových částí: první je shrnutí historických informací o "Matematice v Devíti kapitolách" a jejích komentátorech, druhá analyzuje jazyk jednotlivých vrstev textu a snaží se odhalit hlavní rysy každé vrstvy a jejich rozdíly. Třetí část, zařazená jako příloha, je překlad výběru z "Matematiky v Devíti kapitolách" včetně Liu Huiova a Li Chunfengova komentáře, doplněný mými jazykově-matematickými poznámkami. Pro tištěnou verzi byl překlad silně zkrácen, celý pracovní překlad relevantních částí je obsažen na přiloženém CD-ROMu. Veškerá čínská slova jsou v práci přepisována čínským standardním zápisem výslovnosti (pinyin). Kromě osobních jmen jsou všechny přepisy kurzívou, jen v...
|
|
|
Česko - čínská animální frazeologie (kolokace a přirovnání)
Lin, Hsueh-Chi ; Čermák, František (vedoucí práce) ; Sehnal, David (oponent)
Čeština a čínština jsou jazyky odlišné nejenom z hlediska typologického, ale i z hlediska genealogického. Frazeologie a idiomatika (IF) je mnohostranná jazyková disciplína zabývající se studiem jazykových jednotek různého typu a více úrovní. Srovnání IF v obou odlišných jazycích by mohlo ukázat jazykové univerzálie a specifičnosti na více úrovních. Cílem této diplomové práce je na pozadí komplexního popisu frazémů a idiomů v dané animální oblasti zjistit charakteristické shody a rozdíly obou srovnávaných jazyků. Vzhledem k tomu, že čeština, přesněji české frazémy a idiomy, je hlavním východiskem našeho zkoumání, při srovnání vycházíme z českých kritérií (forma-funkce-sémantika) dané oblasti, ale zároveň se snažíme nepřehlédnout specifika čínských aspektů. Budeme zaměřovat pozornost na otázky, kterými se dřívější práce zabývat nemohly nebo na problematiky, které nebyly zdůrazněny. Důležitými prostředky budou Český národní korpus a dostupné čínské korpusy.
|
|
|
Dva typy čínských frazeologismů - chengyu a xiehouyu
Roček, Jakub ; Sehnal, David (vedoucí práce) ; Pavlík, Štěpán (oponent)
Práce se zabývá popisem dvou významných frazeologických jevů současné čínštiny - chengyu a xiehouyu. Popisuje jejich původ, povahu a funkci. Práce je členěna na tři hlavní oddíly. V prvním oddíle je nastníněna problematika obecné frazeologie, druhá a třetí část je vyhrazena zkoumaným frazeologizmům. Závěrečný krátký oddíl srovnává zjištěné charakteristiky čínských frazeologizmů s českými.
|
|
|
Moderní čínská povídkářka Ling Shuhua
Petříková, Vladislava ; Andrš, Dušan (vedoucí práce) ; Sehnal, David (oponent)
Smyslem této práce je přiblížit povídkové dílo moderní čínské spisovatelky Ling Shuhua iii(1900-1990). Budeme se opírat o výzkumy západních badatelů a o výsledky vlastní analýzy vybraných povídek. První část této práce představuje spisovatelčin život, ve druhé části se zaměříme na studie západních literárních kritiků a podáme charakteristiku autorčina díla. Na základě dosavadních poznatků rozborů děl Ling Shuhua provedeme celkové shrnutí poznatků obsažených v sekundární literatuře. Následovat bude analytická část práce, v níž představíme tři autorčiny povídky: "Pomatený básník" (Fengle de shiren iiiii), "Opětovné shledání" (Zaijian ii) a "Chrám bohyně květin" (Huazhisi iii). Jednotící prvek těchto tří povídek budeme hledat ve způsobu zachycení vztahu mezi hlavní mužskou a ženskou postavou a ve způsobu, jakým Ling Shuhua vytváří kontrast postojů, povah a vnímání hlavních protagonistů. V této práci se snažíme představit Ling Shuhua nikoli jen jako autorku, jejíž dílo je soustředěno na zobrazení postavení ženy v Číně v první polovině 20. století a na vyjádření životních pocitů a vnitřních postojů žen v období bezprecedentní modernizace čínské společnosti. Soustředíme se rovněž na umělecky působivé zachycení kontrastu mezi vnitřním světem mužských a ženských postav a upozorníme na některé filosofické aspekty...
|
|
|
Srovnání gramatických systémů čínštiny u Oldřicha Švarného a Ma Zhen
Šmejkalová, Natalie ; Sehnal, David (vedoucí práce) ; Zádrapa, Lukáš (oponent)
Tématem této práce je srovnání gramatických systémů čínštiny u Ma Zhen a Oldřicha Švarného. Srovnání provedu na základě rozboru Ma Zhenina systému popsaného v díle Jianmíng Sh~vimg Hanyú Yiífa í'~ ll}j ~ ffi ~J.. i:s-i1"\-~t "Stručná praktická gramatika čínštiny", a Švarného systému popsaného v učebním materiálu Gramatika hovorové čínštiny v příkladech (dále jen GHČP) a Úvod do studia hovorové čínštiny. Některé rozdíly vyplývají již jen z toho, že oba učební materiály jsou určeny jinému typu čtenáře či studenta. Švarného učební materiál je koncipován jako kurs základní gramatiky určený studentům, kteří se studiem čínštiny jako cizího jazyka teprve začínají. Jedná se vlastně soubor příkladových vět, jež je opatřen nepříliš rozsáhlým teoretickým úvodem a vysvětlujícími komentáři. Ma Zhen oproti tomu svou gramatiku adresuje studentům vyšší úrovně čínštiny, tedy buď studentům čínským zabývajícím se gramatickou analýzou čínštiny, nebo pokročilým studentům čínštiny jako cizího jazyka, kteří již dosáhli určité úrovně. Vzhledem k tomu, že Švarný se ve svém učebním materiálu uceleně a systematicky věnuje v podstatě pouze gramatickým funkčním charakteristikám a stručné charakterizaci větných členů, ne však syntaktické analýze, za základ práce a její osnovu budu brát systém Jianmíng Sh~w}ng Hanyú Yzífa, kjejímž...
|
|
|
The comparison of grammar categories of Chinese, Slovak, and Hungarian language
Škultéty, Vladimír ; Sehnal, David (vedoucí práce) ; Pavlík, Štěpán (oponent)
Práca sa zaoberá porovnávaním gramatických kategórií podstatných mien čínštiny, slovenčiny a maďarčiny. V jednotlivých oddieloch sa stručne popisujú tieto jazyky a komplexne porovnávajú gramatické kategórie podstatných mien, hlavne rod, číslo, pád a privlastňovanie. Práca je podľa obsahu členená do piatich hlavných oddielov. V prvom sa nachádza popis troch skúmaných jazykov ako i popis samotného pojmu podstatné meno. V druhom, treťom, štvrtom a piatom oddiele dochádza k porovnaniu rodu, čísla, pádu a privlastňovania.
|
|
|
Zvířecí téma a motivy v čínské lidové pohádce
Šimková, Monika ; Lomová, Olga (vedoucí práce) ; Sehnal, David (oponent)
Se zvířecími hrdiny se setkáváme v pohádkách všude na světě. Spektrum zvířat a jejich rolí je široké; na různých místech se proměňuje v závislosti na mnoha faktorech, které jsme výše popsali. Některá zvířata jsou pro určité role typická, jiná jsou snadno zaměnitelná a získávají specifičnost až v momentě, kdy se stávají nositeli symbolického či alegorického významu. Předchozí kapitoly se pokoušely vymezit a charakterizovat kategorie čínských pohádek se zvířecími hrdiny, zasadit je do kontextu čínské lidové tradice a širších kulturně historických souvislostí, na základě primárních pramenů zmapovat výskyt jednotlivých zvířat a zachytit jejich charakteristické vlastnosti, které jsou jim tradičně připisovány a toto ilustrovat komentovanými ukázkami z lidových pohádek. Vzhledem k tomu, že čínská civilizace je odedávna civilizací agrární, ve které každodenní život lidí nezávisí na zvířeti jako kořisti či predátorovi, a čínská pohádková tradice tedy není historicky spjata s divokou přírodou, zvíře nezaujímá v čínské pohádce nikterak dominantní postavení. Zvířecí pohádka je v rámci jednotlivých pohádkových druhů v Číně zastoupena okrajově. Prostředí, v němž čínská pohádka vzniká a "žije," je výrazně venkovské. S různou intenzitou se to projevuje ve výše vytyčených motivických okruzích. Vliv venkovského prostředí je...
|
|
| |
|
| |
|
|
Svět Mo Yanových povídek a jeho obyvatelé
Pavlasová, Dagmar ; Andrš, Dušan (vedoucí práce) ; Sehnal, David (oponent)
V první části práce představujeme tohoto významného čínského spisovatele osmdesátých let 20. století. Mo Yan je jedním z autorů tzv. literatury nové generace, která vznikala v období kulturního a politického uvolnění na konci sedmdesátých let. Tato generace spisovatelů se naplno projevila až v polovině osmdesátých let, kdy vznikala řada nových literárních proudů a hnutí. Jedním z nejvýznamnějších byla "literatura hledání kořenů" (xungen wenxue ). Mo Yanovu povídkovou tvorbu tedy posoudíme jednak ve vztahu k tomuto hnutí, ale i k tzv. "literatuře "domoviny" (xiangtu wenxue ), jež byla významným proudem v čínské literatuře předválečného období.
|
host ::
RSS.