|
|
Energetická politika EU z pohledu lobbingu
Dvořáková, Adéla ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Hartman, Tomáš (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl přispět k objasnění procesu formování klimaticko-energetické politiky EU, metodou deskripce definovat evropské lobbistické skupiny vstupující do procesu tvorby klimaticko-energetického rámce do roku 2030 a na základě metody komparace zhodnotit jejich vliv a účast na formování energetické politiky. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se věnuje teoretickému ukotvení energetické politiky, vymezení základních pojmů a popisu legislativního procesu v EU z pohledu lobbingu. Druhá kapitola objasňuje energetickou politiku v kontextu boje proti změně klimatu a definuje tuto problematiku na mezinárodní a evropské úrovni. Poslední kapitola práce představuje aktuální legislativní tvorbu klimaticko-energetické politiky do roku 2030 a konkrétně se zaměřuje na lobbingové aktivity a velikost vlivu vybraných politických, státních a sociálních aktérů dle členění zájmových skupin Howletta a Rameshe.
|
|
|
Energetická bezpečnosť vybraných krajín strednej a východnej Európy
Števková, Lenka ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Kašpar, Václav (oponent)
Táto práca analyzuje energetickú bezpečnosť vybraných krajín strednej a východnej Európy na pozadí ich vzťahov s Ruskou Federáciou. Prvá časť práce definuje energetickú bezpečnosť, ďalej sa venuje spoločnej energetickej politike Európskej Únie, rozoberá jej hlavné problémy a výzvy a navrhuje možné riešenia. Druhá časť práce sa zaoberá energetickou interdependenciou medzi Európskou Úniou a Ruskou Federáciou, rozoberá ruské záujmy v danom regióne a ruskú energetickú politiku. Posledná časť práce porovnáva energetickú politiku Slovenska, Českej republiky, Poľska, Nemecka a Ukrajiny.
|
|
|
Energetická politika a její liberalizace v EU a USA - komparace
Nistorenco, Taisia ; Bolotov, Ilya (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Tato bakalářská práce se soustřeďuje na komparaci důležitých aspektů energetických politik USA a EU ve vztahu k elektřině a zemnímu plynu. Práce je rozdělena na tři části. První představuje popis energetických sektorů USA a EU v politických a ekonomických souvislostech. Ve druhé části je předložen teoretický koncept liberalizace trhu s elektřinou a zemním plynem a vysvětlena implementace liberalizační legislativy v EU a v USA. Třetí část práce obsahuje analýzu vlivu liberalizace a dalších faktorů na vývoj cen energetických komodit na maloobchodních i na velkoobchodních trzích. Zde jsou také shrnuty základní informace o energetické bezpečnosti obou regionů a o postavení obnovitelných zdrojů energie.
|
|
|
Současná energetická politika Evropské unie a České republiky. Jsme na cestě k udržitelnému rozvoji energetiky?
Bína, Milan ; Hladík, Miroslav (vedoucí práce) ; Louda, Jiří (oponent)
Cílem této práce je studie současné energetické politiky Evropské unie. Analyzovány jsou zejména aktuální otázky, jako jsou kupříkladu energetická bezpečnost a nezávislost, zvyšování úspor nebo snižování emisí skleníkových plynů. EU si jako možné řešení těchto problematických oblastí zvolila postupný přechod na obnovitelné zdroje energie. Tento proces a jeho vliv na ekonomiku je rovněž tématem této studie. Energetika jako taková je komplexní a složitou disciplínou, teoretická část proto slouží jako vymezení dané problematiky a konkrétněji upřesňuje zvolený směr této práce. Definuje důležité pojmy, kterými jsou udržitelný rozvoj a energetická politika. V této části práce představuji čtenáři svůj pohled na věc a stanovuji jednotlivé cíle, jejichž řešení očekávám právě v souvislosti s EU. Praktická část se věnuje zejména prokázání platnosti hlavní hypotézy. Dospívám k závěru, že EU opravdu stále více substituuje fosilní paliva těmi alternativními, což je při stanovených prioritách energetické bezpečnosti a ochrany životního prostředí cesta k udržitelnému rozvoji energetiky. Pro verifikaci tvrzení o pozitivním vlivu rozvoje obnovitelných zdrojů na ekonomiku jsem zvolil analýzu makroekonomických ukazatelů nezaměstnanosti a HDP. Dle dosažených výsledků nemá odvětví OZE z dlouhodobého hlediska tak silný vliv, aby v měřítku celé ekonomiky dokázalo výrazněji ovlivňovat sledované indikátory. Závěr praktické části je věnován rozboru energetické koncepce ČR, mapování hlavních priorit a také analýze postavení ČR v rámci energetické politiky celé Evropské unie.
|
|
|
Energetická politika Japonska: vnitřní a vnější dopady
Roštínský, Jakub ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent)
Hlavním cílem této práce je podat ucelený přehled o vývoji japonské energetické politiky a zjistit, jaký vliv měla jaderná havárie ve Fukušimě na současnou energetickou politiku Japonska. Diplomová práce je rozdělena do pěti částí. V první části autor klade důraz na období 2. poloviny 20. století, během kterého došlo v Japonsku k formování hlavních stavebních kamenů jeho energetické politiky. V této části jsou identifikovány hlavní tendence energetické politiky Japonska ve sledovaném období. V druhé části práce následuje analýza vývoje energetické politiky Japonska v prvním desetiletí 21. století, kdy došlo k jejímu komplexnímu vymezení a vytvoření struktury pro její aktualizaci. V této části jsou představeny vládní energetické koncepce definující směr energetické politiky Japonska v tomto období, přičemž největší prostor je zde věnován analýze třetího Základního energetického plánu z roku 2010, který představoval nejaktuálnější stanovisko vlády k její energetické politice před katastrofou ve Fukušimě v březnu roku 2011. Ve třetí části se autor zabývá vlivem havárie ve Fukušimě na současnou energetickou politiku Japonska. Důraz je kladen na identifikaci významných změn a to především v postoji vlády k pozici jaderné energie v energetickém mixu země. Čtvrtá část práce obsahuje analýzu dopadů jaderné katastrofy ve Fukušimě na hlavní pilíře japonské energetické politiky -- ekonomiku, energetickou bezpečnost a životní prostředí. V poslední části práce se autor soustředí na vnější dopady jaderné havárie ve Fukušimě, tedy na její vliv na energetickou politiku ve světě. V kontextu postoje k jaderné energii jsou zde přiblíženy bezprostřední reakce jednotlivých zemí na události ve Fukušimě. Tuto část a zároveň i celou diplomovou práci uzavírá analýza aktuálního světového trendu v jaderné energii.
|
|
|
Nákladová efektivita investic do energetické účinnosti v ČR
Stárek, Michal ; Vojáček, Ondřej (vedoucí práce) ; Jílková, Jiřina (oponent)
Cílem diplomové práce je určit, z jakého důvodu jsou špatně nastaveny veřejné výdajové programy na zvyšování energetické účinnosti v České republice. V práci je analyzováno nastavení podmínek financování a plánování konkrétních projektů financovaných v rámci Operačního programu Životní prostředí. Hlavním kritériem pro hodnocení projektů je zohlednění energetické účinnosti. Metodologicky se práce opírá o analýzu sekundárních dat a koncept nákladové efektivity. Na základě analýzy jsou uvedena doporučení pro změny v procesech a parametrizace veřejných výdajových programů, aby došlo k vyššímu zohlednění kritéria energetické účinnosti při navrhování a výběru podporovaných projektů, a mohlo tak být dosaženo cíle zvýšit energetickou účinnost do roku 2020 o 20 %.
|
|
|
Energetická politika EU se zaměřením na jaderný sektor
Číhalová, Denisa ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Burket, Daneš (oponent)
Hlavním cílem této práce je srovnání energetické politiky vybraných zemí z hlediska přístupu k jaderné energetice. Ve své bakalářské práci jsem analyzovala postoj členských zemí Evropské unie k jaderné energetice a kritéria, která je při rozhodování značně ovlivňují. Pro srovnání jsem si vybrala čtyři země Evropské unie a to Českou republiku, Francii, Německo a Velkou Británii, které zastávají zcela odlišný přístup.
|
|
| |
|
|
The liberalization of the gas industry in the European Union
Giľaková, Daniela ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na proces liberalizace trhu se zemním plynem v Evropě. Cílem diplomové práce je přiblížit energetickou politiku a její vývoj ve vztahu k liberalizaci plynárenství v EU a zároveň se kriticky podívat na to, co přinesla v praxi liberalizace trhu se zemním plynem, případně v jaké fázi se tento proces momentálně nachází. Vzhledem k tomu, že vývoj plynárenství se odehrává v kontextu energetiky, tak je úvod diplomové práce věnován vývoji energetiky a energetické politiky a to od konce 2. světové války až po současnost. Následně se v diplomové práci zaměřuji na význam a postavení zemního plynu mezi ostatními energetickými zdroji. Ve třetí kapitole je popsán průběh liberalizačního procesu v EU, který je úzce propojen s přijímáním a následnou implementací evropských energetických směrnic a nařízení, tzv. energetických balíčků, do národní legislativy. V poslední kapitole jsou vybrané aspekty liberalizace trhu se zemním plynem analyzovány v podmínkách České republiky.
|
|
|
Srovnání energetické závislosti ČR a SR a důsledky pro energetickou politiku
Rigó, Alexander ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Machytka, Daniel (oponent)
Bakalářská práce srovnává energetickou závislost Slovenska a České republiky a vyplývající důsledky pro energetickou politiku obou zemí. Práce představí míru závislosti na energetických zdrojích a na dodavatelích energetických surovin do SR a ČR. V první kapitole je definovaná energetická závislost a energetická bezpečnost. Vzhledem k tomu, že energetická politika EU značně ovlivňuje energetickou politiku členských zemí, je v první kapitole dále představená energetická situace v EU a její pozice ve světě. Druhá a třetí kapitola se zabývá energetickou situací v ČR a v SR. Tyto kapitoly představí energetickou politiku ČR a SR, energetickou závislosti zemí na dodávkách energetických zdrojů a důsledky pro energetickou politiku.
|
host ::
RSS.