|
|
Vyšetřování hemokultur z interních oddělení Nemocnice Tábor, a.s.
SMRŽOVÁ, Kamila
Předkládaná práce se zabývá vyšetřováním hemokultur z interních oddělení Nemocnice Tábor, a.s. V teoretické části jsou představeny nejdůležitější pojmy vztahující se k tématu infekcí krevního řečiště a sepse. Pozornost je také zaměřena na důležitý projekt v rámci Evropy EARS-Net. V praktické části je popsán postup laboratorního vyšetření hemokultur ve všech jeho fázích (preanalytická, analytická, postanalytická) včetně postupu prací v případě pozitivity vzorku. Dále práce hodnotí data o hemokulturách odebraných na interních odděleních Nemocnice Tábor, a.s. za rok 2018, přičemž stanovuje incidenci gramnegativních bakterií u pozitivních vzorků a snaží se postihnout rozdíly mezi skupinami komunitních a hospitalizovaných pacientů. Posledním bodem je pak poskytnutí přehledu o rezistenci k antibiotikům u nejčastěji zachycených gramnegativních tyčinek včetně srovnání s daty z EARS-Net (průměr za interní oddělení v Česku). Za rok 2018 bylo vyhodnoceno jako pozitivní celkem 527 hemokultivačních lahviček. Po odstranění duplicit a kontaminací bylo k další analýze použito celkem 267 pozitivních lahviček, ze kterých bylo vykultivováno celkem 97 kmenů gramnegativních tyčinek. Mezi nejčastěji zachycené gramnegativními bakteriálními druhy v pozitivních vzorcích patřily Escherichia coli (48,5 %) a Klebsiella pneumoniae (22,7 %). Rozdíly mezi skupinami komunitních a hospitalizovaných pacientů byly zachyceny pouze u kmene Klebsiella pneumoniae, výrazněji se však spektrum patogenů nelišilo. Při zhodnocení míry rezistence dvou nejčastěji zastoupených bakteriálních druhů je i ve srovnání s daty s EARS-Net (průměr za interní oddělení v Česku) znepokojující vyšší frekvence výskytu kmenů druhu Klebsiella pneumoniae rezistentních k cefalosporinům třetí generace a ciprofloxacinu.
|
|
|
Využití kultivačních metod v diagnostice zánětů mléčné žlázy ve vybraném chovu dojnic
ULMOVÁ, Kateřina
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit pomocí kultivační diagnostiky původce infekčních mastitid a určit vhodný postup léčby antibiotickými preparáty. Dílčím cílem bylo sledovat výskyt druhů původců, úspěšnost léčby a vliv stupně infekce na její účinnost. Sledování probíhalo ve vybraném zemědělském podniku v období od dubna do prosince roku 2018, celkem bylo sledováno 136 dojnic. V daném období byly odebírány vzorky mléka od dojnic, které vykazovaly v kontrole užitkovosti více jak 800 000 somatických buněk v 1 ml mléka. Na základě pozitivního NK testu byl odebrán vzorek z postižené čtvrtě mléčné žlázy a kultivován na jednorázových živných plotnách stájového kultivačního testu. Podle druhu původce infekce byla vybrána vhodná antibiotická léčba. Po týdnu až čtrnácti dnech po aplikaci antibiotik byl znovu odebrán a kultivován vzorek mléka z léčené čtvrtě, čímž se prokazovalo, zda léčba proběhla úspěšně či ne. Ze 136 dojnic vykazovalo infekci mléčné žlázy způsobené mikroorganismy 77 %. V rámci pořadí laktace byly nejvíce postiženy dojnice na 1. laktaci a to z 36,8 % a až 47,1 % dojnic onemocnělo mastitidou v 1. fázi laktace. V podniku se vyskytovali původci: Staphylococcus spp. (KNS), Streptococcus uberis, Klebsiella oxytoca, Escherichia coli, Candida rugosa a Enterococcus faecalis. Nejvíce se vyskytoval, z 36% Staphylococcus spp (KNS). Z 22 % byly mastitidy způsobeny koliformními bakteriemi. Ze 17 % byl původcem mastitid Streptococcus uberis. Z 10,5 % byl infekčním činitelem Enterococcus faecalis. Candida rugosa se objevila u 7,4 % případů a nespecifické mastitidy pak v 9,5 %. Celkem ze 105 dojnic bylo plně vyléčeno 68 %. Nakonec byla na základě stupně infekce statisticky vyhodnocena úspěšnost léčby. Při hodnotě p=0,018 se statisticky prokázalo, že stupeň infekce výrazně ovlivňuje výsledek léčby mléčné žlázy postižené mastitidou.
|
|
|
Kultivace klíšťaty přenášených babesií a charakterizace jejich proteasomu jako nového terapeutického cíle
REICHENSDÖRFEROVÁ, Dominika
Klíšťaty přenášená babesie je důležitou hrozbou pro lidi i zvířata. V porovnání s její příbuznou malárií jsou tito parazité infikující Apikomplexa široce rozšíření a v současné době pro léčbu babesiósy neexistuje specifický lék. Proto se v této práci zaměřujeme na optimalizaci kultivace B. divergens v kultuře bovinních erytrocytů (in vitro) a B. microti v BALB/c myších (in vivo). 26S proteasom babesií byl ověřen naší laboratoří jako terapeutický cíl. Pro optimalizaci izolace proteasomu babesií bylo aplikováno několik strategií, použivaných pro izolaci 26S proteasomu P. falciparum, mezi které patří ultrasonikace, mechanická homogenizace a ultracentrifugace. Poté byla pro purifikaci 26S proteasomu z lyzátů B. microti použita metoda ionexové chromatografie. Mezi budoucí cíle patří optimalizace protokolů pro purifikaci proteasomu B. microti ionexovou chromatografií, imunoprecipitací a pomocí afinity k ubiquitinu. Poté bude purifikovaný proteasom analyzován zjištěním substrátové specifity katalytických podjednotek, metodou CryoEM, popřípadě proteinovou krystalografií. Hlavním cílem dlouhodobého projektu laboratoře je navrhnout a ověřit selektivní inhibitor proteasomu, který by mohl být využit pro chybějící specifickou léčbu babesiosy.
|
|
|
Produkce karotenoidů kvasinkami kultivovanými na odpadním tuku
Holub, Jiří ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Karotenoidy jsou lipidické látky, převážně pigmenty obsažené v rostlinách a mikroorganismech. Karotenoidy jsou známé pro svoje antioxidační účinky. Lipidy jsou převážně nepolární látky, které jsou esenciální a vyskytují se ve všech typech organismů. Práce byla provedena formou rešeršní i praktickou. Pojednávala o produkci karotenoidních barviv a různých lipofilních látek kvasinkami Rhodotorula glutinis, Rhodosporidium toruloides a Sporidiobolus metaroseus, kultivovanými v médiích vyrobených z odpadního tuku živočišného původu či z glycerolu. Práce se dále zaobírala metodami získávání lipidických látek z mikroorganismů a následnou analýzou vzorků plynovou či kapalinovou chromatografií. Hlavním úkolem práce bylo zjistit, které typy médií a které z daných druhů kvasinek byly nejvhodnější pro produkci lipidických látek. Pro produkci lipidických látek na glycerolových médiích byl shledán jako nejlepší kmen Rhodosporidium toruloides, který zároveň vykazoval nejvyšší koncentrace karotenoidů na tukových a hydrolyzovaných tukových médiích.
|
|
|
In vitro cultivation of the trematode species Trichobilharzia regenti
Vrbová, Kristýna ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Skelly, Patrick (oponent)
Třída Trematoda zahrnuje mnoho patogenních zástupců, mezi nimi významného lidského parazita druhu Schistosoma mansoni (čeleď Schistosomatidae). Její blízký příbuzný, ptačí schistosoma Trichobilharzia regenti, je hlavním předmětem této práce. In vitro kultivace motolic může být vhodným krokem pro bližší pochopení biologie těchto organizmů a jejich vztahů s hostitelem. Žádný druh motolice však dosud nebyl v in vitro podmínkách kultivován od vajíčka po dospělce produkujícího opět vajíčka. Kultivací S. mansoni se do dnešní doby zabývalo mnoho studií, ale informace v literatuře týkající se kultivace T. regenti jsou prozatím strohé. V tomto ohledu bylo dosud pouze dosaženo in vitro transformace cerkárií T. regenti ve schistosomula s následným přežitím několik dní v kultivačním médiu. S cílem získat co nejvyšší množství cerkárií s odlomeným ocáskem (jakožto stimulem pro transformaci cerkárií T. regenti ve schistosomula) bylo porovnáno osm transformačních metod. Vybraných pět metod bylo dále zhodnoceno z hlediska základních charakteristik časného schistosomula (svlečený glykokalyx, vyprázdněné penetrační žlázy, přežití v in vitro podmínkách). Bylo zjištěno, že transformace cerkárií s použitím injekční jehly či tkáňového homogenizátoru BeadBeateru poskytuje nejvyšší procento cerkárií s odlomeným ocáskem....
|
|
|
Mikroskopické houby v praktických cvičeních na ZŠ
Tejmlová, Kristýna ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
Mikroskopické houby (mikromycety) jsou tématem, které je na základních školách opomíjené a zmiňované jen okrajově. Jejich význam pro člověka v běžném životě, ať už negativní nebo pozitivní, je natolik důležitý, abychom přehodnotili, kdy a jak s nimi žáky seznámit. Cílem mé diplomové práce je vytvoření vlastních návrhů pracovních úloh, které seznamují žáka základní školy se vzhledem, vlastnostmi, výskytem, využitím, metodami kultivace a v neposlední řadě s bezpečností práce s vláknitými mikroskopickými houbami. V pracovních úlohách jsou použity základní metody práce s vláknitými mikroskopickými houbami, jako je inokulace části populace z přirozeného prostředí na sterilní živné médium, sedimentační metoda nebo metoda roztírání zředěné suspenze hokejkou na agarovou půdu. K odstranění sekundárních struktur je použito přeočkování. Dále se zabýváme možnostmi přípravy kultivačních médií. Izolované kultury mikroskopických hub identifikujeme podle makroskopických znaků, přičemž mikroskopické znaky, z důvodu bezpečnosti práce s vláknitými mikroskopickými houbami, doporučuji přenechat výuce na střední škole. Navržená praktická cvičení byla ověřena na ZŠ ve Vinařicích se žáky 6. ročníku. Praktická cvičení se ukázala být vhodná pro práci žáků na základní škole. Zajištění materiálu, zpracování úkolů i výsledky...
|
|
|
Kultivace motolic
Vrbová, Kristýna ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Chanová, Marta (oponent)
Mnoho druhů motolic představuje významné patogeny lidí a zvířat, a proto jsou předmětem intenzivního výzkumu. Úspěšná kultivace motolic je často nezbytným výchozím bodem pro navazující experimenty zaměřené na odhalení významných biologických procesů, uplatňujících se v různých fázích života těchto organismů, či pro experimenty testující léčiva určená k eliminaci motolic. Tato bakalářská práce shrnuje dosud známé dostupné informace týkající se in vitro kultivací motolic a v určitých případech prokazuje, že byla této problematice v rámci třídy Trematoda dosud věnována nedostatečná pozornost. Na rozdíl od doby cca před 100 lety, kdy kultivační experimenty teprve začínaly, jsou dnes dostupné technologie, umožňující pracovat v naprosto sterilních podmínkách a dokonce in vitro kultivovat buněčné linie získané z motolic. Některá kultivační média původně určená pro buněčné kultury jsou dnes již běžně dostupná a postupně se ukázalo, že jsou vhodná rovněž i pro kultivaci celých motolic. Navzdory těmto možnostem se prozatím nepodařilo souvisle kultivovat žádného ze zástupců motolic od stádia vajíčka po plně vyvinutého dospělce produkujícího vajíčka, na druhou stranu však bylo dosaženo dílčích úspěchů v podobě úspěšného vývoje jednotlivých stádií z některých fází životního cyklu různých motolic. Powered by TCPDF...
|
|
|
Výskyt patogenních trichomonád u koček a psů
Vobořilová, Pavlína ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Hampl, Vladimír (oponent)
Trichomonády jsou anaerobní bičíkovci zahrnující komenzální a parazitické druhy, kteří se často vyskytují v zažívacím, respiračním a urogenitálním traktu obratlovců včetně psů a koček. U těchto hostitelů byli v ústní dutině popsáni dva komenzálové Tetratrichomonas canistomae a Tetratrichomonas felistomae. V zažívacím traktu psů a koček byl pak popsán komenzál Pentatrichomonas hominis, který se také vyskytuje u jiných savců včetně lidí, a patogen Tritrichomonas foetus způsobující chronické průjmové onemocnění u koček. Ačkoli jsou trichomonády u psů a koček pravděpodobně kosmopolitně rozšířeny, jejich výskyt v České republice není znám. Cílem této studie bylo (i) rozlišit druhy trichomonád přítomných v orální dutině psů a koček a získat předběžná epidemiologická data a (ii) prokázat přítomnost Tritrichomonas foetus u psů a koček v České republice a stanovit potenciální rizikové faktory s nákazou. Přítomnost trichomonád u psů a koček byla diagnostikována kultivací a pomocí "nested" PCR. Určení trichomonád do druhu bylo provedeno na základě sekvenční a fylogenetické analýzy úseku genu ITS1-5.8SrRNA-ITS2. Dodatečně druhová příslušnost byla ověřena morfologicky. Trichomonády byly diagnostikovány u různých populací psů a koček a informace o každém zvířeti včetně zdravotního stavu byla zaznamenána do...
|
|
|
Praktické úlohy z biologie jednobuněčných organismů (Protista) pro základní školy s důrazem na využití barvicích technik
Šalounová, Jana ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
3 Abstrakt Hlavní náplní mé diplomové práce bylo vytvoření vlastních návrhů laboratorních prací z biologie jednobuněčných (Protista). Laboratorní cvičení jsem navrhovala tak, aby je zvládli žáci 6. ročníků základních škol. Vytvoření návrhů laboratorních cvičení předcházela práce v laboratoři na UK v Praze Pedagogické fakultě, na katedře biologie a environmentálních studií. V laboratoři jsem ověřovala metody kultivace vybraných zástupců trepka velká (Paramecium caudatum), měňavka velká (Amoeba proteus) a krásnoočko štíhlé (Euglena gracilis) a vybrané metody barvení jejich organel. Klíčová slova: prvoci, trepka velká (Paramecium caudatum), měňavka velká (Amoeba proteus), krásnoočko štíhlé (Euglena gracilis), kultivace, barvení
|
|
|
Laboratorní diagnostika dermatofytóz
Drnková, Nela ; Vejsová, Marcela (vedoucí práce) ; Křivčíková, Lucie (oponent)
Autor: Nela Drnková Název bakalářské práce: Laboratorní diagnostika dermatofytóz Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Zdravotní laborant Má bakalářská práce je zaměřena na laboratorní diagnostiku dermatofytóz. Cílem této práce je vytvořit přehled metod, které se pro tuto diagnostiku využívají. Začátek je věnován obecným vlastnostem dermatofyt, jejich nomenklatuře, taxonomii a morfologii jednotlivých rodů. Velkou část práce tvoří přehled laboratorních metod. Jsou zde popsány jednotlivé typy mikroskopie, kultivační techniky, molekulární metody a metody imunologické. Konec práce se zabývá jednotlivými onemocněními, která jsou způsobena dermatofyty a jejich léčbou. Nejčastěji využívanými metodami pro laboratorní diagnostiku jsou světelná mikroskopie a kultivace. Klíčová slova: dermatofyty, Trichophyton, Microsporum, Epidermophyton, laboratorní diagnostika, tinea
|
host ::
RSS.