|
|
Does consciousness exhaust the nature of thought? The meaning of Descartes's term "cogitare"
Sedláková, Jana ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Práca sa venuje problémom interpretácií Descartovho pojmu "cogitare". V jej hlavnom obzore stojí spochybnenie ortodoxného čítania, ktoré stotožňuje pojem myslenia s "byť si vedomý". Ako alternatívy čítania sú v práci predstavené tri interpretácie z českej akademickej pôdy: Jamesa Hilla, Petra Glombíčka a Tomáša Marvana. Na základe rozboru zmyslového vnímania, emócií a sna, ktoré sú Descartom radené medzi módy myslenia, je poukázané nie len na problémy ortodoxného čítania, ale aj na výhody a nevýhody predstavených iných interpretácií. Cieľom práce nie je priniesť jednoznačnú odpoveď na otázku, čím je myslenie. Jej úlohou je oboznámiť čitateľa s danou problematikou a s plausibilnejšími interpretáciami ako je tá ortodoxná. Pojem vedomia sa ukáže ako príliš komplexným pojmom, ktorý skôr ako niečo vysvetľuje, potrebuje sám ozrejmenie. Kľúčové slová: Descartes, myslenie, vedomie, zmyslové vnímanie, emócie, sen, sebareflexia, súdenie, propozičný obsah
|
|
| |
|
|
Analogie společenských informačních systémů a informačních systémů živých organismů ve vybraných textech
Fišer, Jiří ; Fonferová, Ľudmila (vedoucí práce) ; Slámová, Hana (oponent)
První polovina práce se zabývá informačními systémy lidské společnosti. Poukazuje na původ, podoby a příčiny komunikace informace v lidské společnosti. Dále se zabývá základními vlastnostmi systémů, jako takových. Nad uvedenými fakty spekuluje o novém pohledu na rodzdělení těchto systémů, založeném na jejich základní strategii komunikace informací. Shrnuje problematiku metadat. Následující část připadá na informační struktury v rostlinách. Zde práce představuje obor rostlinná neurobiologie a věnuje se vztahu kognitivní vědy a informační vědy. Pokouší se shrnout globální vlastnosti rostlinných informačních struktur. V poslední části se práce věnuje základním principům lidského mozku. Upozorňuje na nové poznatky v oblasti glií. Shrnuje výsledky myšlenkového experimentu a vyvozuje závěry. Klíčová slova *informační systém *komunikace informací *živé organismy *rostlinná neurobiologie *vědomí *glie *analogie
|
|
|
Problém sebevědomí ve filozofii J. G. Fichta. Studie k pragmatickým dějinám lidského ducha
Vrabec, Martin ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Sobotka, Milan (oponent) ; Kuneš, Jan (oponent)
Studie je věnována rané filosofii J. G. Fichta, zejména stěžejnímu spisu tohoto období, jímž je Základ všeho vědosloví. Podle předkládané interpretace je hlavním úkolem tohoto spisu vykázat, jakým způsobem vzniká naše běžné a každodenní porozumění světu i nám samým. Při vytyčení takovéto otázky zůstává Fichte věrný širšímu proudu transcendentální filosofie, která se snaží vysvětlit nejen vznik našeho empirického poznání, ale především se táže po původu apriorních struktur naší zkušenosti. Takovýto výklad mají podat tzv. "pragmatické dějiny lidského ducha", které jsou ústředním tématem naší studie. Fichte se v nich snaží zrekonstruovat transcendentální - nikoli ovšem fakticky časový - vývoj naší mysli od prvotního stavu cítění až k naší běžné představě o samostatně existujících věcech a o nás samých jako svobodných poznávajících subjektech. Prostřednictvím tohoto filosofického postupu geneticky odvozuje a zdůvodňuje jednotlivé základní podoby naší zkušenosti a rovněž všechny její apriorní složky, kterými jsou např. prostor, čas, substancialita či kauzalita. V první části studie představujeme základní principy Fichtova filosofického systému a sledujeme způsob, jakým zdůvodňuje výchozí bod pragmatických dějin lidského ducha. V druhé části se věnujeme filosofické metodě, jejímž prostřednictvím Fichte...
|
|
|
Bytí v celistvosti
Křečanová, Alena ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Balcerová, Michaela (oponent)
Tato teoretická studie se pokouší komplexně reflektovat celou problematiku moderní společnosti, postupný vznik a vývoj odcizeného bytí i soudobé snahy o integrální propojení celku bytí. Obsahem práce je také analýza změněných stavů vědomí, které jsou pojímány jako určité východisko, umožňující člověku nahlédnout svět integrálně, a jsou vymezeny prostřednictvím pojmu vědomí a jednotlivých přístupů k vědomí. Struktura práce je členěna do pěti kapitol. Zatímco první kapitola je zaměřená spíše na deskripci a analýzu odcizenosti a dalších negativních aspektů moderní společnosti, druhá kapitola vychází z této reflexe krize západní společnosti a jejím předmětem je studium jednotlivých autorů, kteří přispívají svou tvorbou ke kvalitativní změně mechanicko-materialistického pohledu na svět a snaží se uchopit skutečnost celostně. Ústředním tématem třetí kapitoly je fenomén vědomí a interdisciplinární teorie vědomí. Poté je prostor věnován kvalitativním změněným stavům vědomí, tedy těm, které disponují určitým potenciálem. Čtvrtá kapitola se věnuje historii a metodám výzkumů změněných stavů vědomí, vymezuje jejich základní charakteristiku a funkce. Poslední kapitola rozčleňuje změněné stavy vědomí do kategorií a podrobně popisuje jednotlivé typy změněných stavů vědomí. Součástí práce je závěrečná diskuze,...
|
|
|
Concepts of Space in Victorian Novels
Sukdolová, Alice ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Potočňáková, Magdaléna (oponent) ; Vránková, Kamila (oponent)
Práce se zabývá koncepcí prostoru vybraných viktoriánských románů nejprve v jeho povrchové struktuře a posléze zkoumá hloubkové vztahy těchto struktur k archetypálním a symbolickým složkám prostoru v literatuře. Ke zkoumání "povrchu" byla využita filosofie pojetí prostoru Deleuze a Guattariho rozlišující prostor hladký (nomádský) a zvrstvený (civilizačními zásahy). Další část práce využívá filosofickou perspektivu vnímání prostoru Gastona Bachelarda, jehož Poetika prostoru zachycuje fenomenologii básnického obrazu s důrazem na archetypální pojetí hloubky prostoru a jeho funkci v lidském podvědomí. Práce se zaměřuje na vybrané romány viktoriánské doby, které nesou jisté společné znaky (centralizace prostoru, otevřenost krajiny, vztah k místu nebo určitému regionu), a v tomto směru podrobuje analýze romány sester Brontëových (Na Větrné hůrce, Jana Eyrová), Thomase Hardyho a George Eliot (Mlýn na řece Floss, Daniel Deronda).
|
|
|
Vědomí a nevědomí. Teoretická analýza
Skála, Pavel ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Uhlář, Pavel (oponent)
Tato teoretická studie se zabývá vědomím, nevědomím, a pojmy bezprostředně navazujícími. Práce obsahuje i krátké ohlédnutí za jejich pojetím v historii psychologie, přitom upozorňuje na terminologické obtíže, které jsou s oběma pojmy spjaty. Oba konstrukty jsou diskutovány z interdisciplinární perspektivy, takže není opomenuto ani mapování v oblasti neurobiologie vědomí a přehled hlavních pojetí filosofického problému mysli a těla. Metody výzkumu nevědomí jsou podle svého převažujícího zaměření rozděleny na experimentální a klinické. Součástí této práce je i analýza a zhodnocení významných teorií vědomí a nevědomí. Tyto teoretické koncepce byly klasifikovány na základě odlišení relevantních vědních disciplín, kterými se autoři teorií primárně zmocňují sledované problematiky. Tímto způsobem byly kategorizovány neurobiologické, psychologické a filosofické teorie. Závěrečná diskuse přináší souhrnný pohled na témata, sledovaná v průběhu práce, snaží se integrovat prezentované poznatky do celistvého rámce a jsou v ní rozebírány některé obecné otázky, které naznačují možnosti a meze teoretického a praktického výzkumu obou fenoménů. Klíčová slova: vědomí, nevědomí, mysl, teorie
|
|
|
Spánek u studentů a zvláštnosti nebo problémy s ním spojené
KRAMPLOVÁ, Monika
Předkládaná bakalářská práce se věnuje tématu "Spánek u studentů a zvláštnosti nebo problémy s ním spojené". Práce je zaměřena na problematiku spánku u dospívající mládeže. Je rozdělena na dvě hlavní části. První část se věnuje teoretickým východiskům dané problematiky jsou zde vysvětleny základní pojmy a je zde popsán spánek z hlediska psychologického a fyziologického. Pozornost je věnována období adolescence včetně možných psychických problémů adolescentů a rolí žáka ve škole. V druhé (praktické) části je popsána metodika výzkumného šetření. Jako výzkumný nástroj byl zvolen nestandardizovaný dotazník. Informace získané z tohoto šetření byly použity k vyvození závěrů a výsledky byly popsány a interpretovány. Bakalářská práce bude poskytnuta vedení škol, kde bylo provedeno výzkumné šetření a také může sloužit jako zdroj informací.
|
|
|
"Vzdálené světy"
ČEŠKOVÁ, Martina
Práce pojednává o světech umění přírodních národů. Skrze poznatky kulturní antropologie nahlíží na výtvarný projev spíše jako na sociální proces. Sleduje jeho roli ve společnosti a zásadní vlivy působící na kulturu jejích obyvatel. Praktická část představuje graficky a kresebně zpracované pohledy do každodenní reality, které umožňují lépe si uvědomit jejich rozmanitost.
|
|
|
Kvalitativní výzkum mentálních reprezentací "těla", "emocí" a "mysli" u hudebně zaměřených osobností v zrcadle imaginativních metod
JONÁŠOVÁ, Adéla
Hlavním cílem této práce je prozkoumat, jaké mentální reprezentace ?těla?, ?emocí? a ?mysli? mají hudebně zaměřené osobnosti. V teoretické části se budu věnovat tématům osobnost, charakter, teorie tělesné konstituce, emoce, myšlení, vědomí, nevědomí a mentální reprezentace. Výzkumným přístupem bude kvalitativní výzkum, ve kterém použiji části zakotvené teorie a otevřené kódování. Způsob sběru dat se uskuteční pomocí imaginačních cvičení a hloubkových rozhovorů.
|
host ::
RSS.