|
|
Factors regulating the expression and activity of digestive enzymes in the tick \kur{Ixodes ricinus}
KONVIČKOVÁ, Jitka
Intracelulární proteolýza přijaté potravy hraje zásadní fyziologickou roli ve vývoji klíšťat. Tato práce je zaměřena na studium faktorů regulujících expresi a aktivitu cysteinových a aspartátových trávicích proteáz během sání a trávení klíšťěte Ixodes ricinus. Byl prozkoumán vliv oplození samice na sání a trávení hostitelské krve. Samice nejsou schopné dosáhnout fáze rychlého dosání bez předchozího oplození. Míra oplozených samic v přírodě před sáním na hostiteli dokazuje, že oplození probíhá z velké míry mimo hostitele. Zavedení metody in vitro krmení bylo možné identifikovat expresní profily jednotlivých trávicích proteáz v klíšťatech sajících 2 typy diet - krev a sérum. Na základě získaných dat jsme usoudili, že albuminolýza probíhá pomocí podobné či stejné proteolytické dráhy jako hemoglobinolýza. Metodou RNA interference a imunodetekce byly dále prozkoumány exprese 2 isorofem cathepsinu L pro potvrzení časné exprese IrCL1 a pozdní exprese cathepsin L3.
|
|
|
Pěstování chmele (Humulus lupulus L.) a jeho využití
KORCOVÁ, Žaneta
Rostlina chmele se odlišuje od ostatních zemědělských rostlin tím, že je vytrvalá. Na jednom stanovišti může být až 20 let. U nás se chmel pěstuje ve třech uznaných chmelařských výrobních oblastech, kterými jsou Žatecko, Úštecko a Tršicko. Kvalita hlávek je u nás vysoká především díky skladbě odrůd a příznivým podmínkám prostředí. Technologie pěstování chmele byla již prozkoumána před dávnou dobou, a proto jsou nové zdroje málo dostupné a rozptýlené. Cílem této bakalářské práce bylo popsat technologii pěstování chmele a jeho potravinářské a nepotravinářské využití. Tato práce zahrnuje botanickou charakteristiku, agrotechniku, hnojení, ochrana proti škodlivým organismům, sklizeň a posklizňovou úpravu. Dále je zde popsaný vliv agrotechniky nebo hnojení na kvalitu chmele a potravinářské a nepotravinářské využití.
|
|
|
Technologie pěstování ječmene jarního (Hordeum vulgare L.) a jeho využití
KRUML, Martin
Cílem mé bakalářské práce bylo seznámit vás pomocí rešerše s pěstováním jarního ječmene (Hordeum vulgare L.). Pěstováním ječmene mám na mysli vše od biologické charakteristiky přes přípravu půdy až po setí a sklizeň. K této rešerši jsem použil knihy českých autorů píšících o této problematice, dále jsem používal zahraniční články autorů píšící o problematice vlivu hnojení na jarní ječmen, a také jsem využil praktické zkušenosti s pěstováním jarního ječmene agronomů pracujících v podniku ZKS AGRO Zahořany. Snažil jsem se obsáhnout celou problematiku pěstování jarního ječmene a vše pečlivě zaznamenat.
|
|
|
Pěstování odrůdy Vital
Krofta, Karel ; Ježek, Josef ; Křivánek, Jindřich ; Pokorný, Jaroslav ; Vostřel, Josef
Předložená metodika shrnuje zásady pěstování odrůdy Vital ve dvou progresivních pěstitelských systémech, v systému integrované produkce a v ekologickém zemědělství. Pěstitelský proces je veden snahou o prevenci a potlačení výskytu škodlivých organismů podporou užitečné entomofauny pomo-cí výsevu vhodných plodin v okolí či na okraji chmelnic. Navrhovaná opatření směřují ke zvýšení půdní úrodnosti,schopnosti půdy vytvořit optimální prostředí pro kořenovou soustavu rostlin chmele a během celé jejich vegetační doby jim zajistit dostatečné množství živin, vzduchu a vody pro jejich růst a vývoj, směřující k maximální produkci chmelových hlávek. Při vyhnojování chmelnic se preferují organická hnojiva, jako jsou komposty, statková hnojiva aj. Velká pozornost je věnována možnostem uplatnění zeleného hnojení a trvalého zatravnění, které je aktuální zejména na svažitých pozemcích. Ochrana chmele vychází z monitorování výskytu škodlivých organismů, prognóz signalizace vybraných chorob a škůdců a systémů varování. Ošetření pesticidy se provádí jen v nezbytně nutném rozsahu až po dosažení prahu hospodářské škodlivosti. Doporučované přípravky jsou selektivní s co nejmenším vedlejším účinkem na necílové organismy a životní prostředí. Zásady integrované produkce a ekologického pěstování chmele jsou aplikovatelné v klasických vysokých konstrukcích i systému pěstování chmele v nízkých konstrukcích.
Plný text:  PDF
|
|
|
Pěstování hybridních odrůd chmele v podmínkách chmelařských oblastí ČR
Kopecký, Jiří ; Ciniburk, Václav ; Kořen, Jiří ; Krofta, Karel ; Vostřel, Josef ; Klapal, Ivo ; Brynda, Miroslav ; Nesvadba, Vladimír ; Kozlovský, Pavel ; Kudrna, Tomáš ; Ježek, Josef
Metodika pro praxi, která řeší podmínky pěstování hybridních odrůd chmele v podmínkách chmelařských oblastí ČR. Jedná se o hybridní odrůdy Bor, Premiant, Sládek, Agnus, Harmonie a Rubín.
Plný text: PDF
|
|
|
Integrovaný systém pěstování chmele
Krofta, Karel ; Ježek, Josef ; Klapal, Ivo ; Křivánek, Jindřich ; Pokorný, Jaroslav ; Pulkrábek, Josef ; Vostřel, Josef
Certifikovaná metodika shrnuje zásady integrovaného způsobu pěstování chmele. Pěstitelský proces je veden snahou o prevenci a potlačení výskytu škodlivých organismů podporou užitečné entomofauny. Navrhovaná opatření směřuji ke zvýšení půdní úrodnosti, schopnosti půdy vytvořit optimální prostředí pro kořenovou soustavu rostlin chmele a během celé jejich vegetační doby jim zajistit dostatečné množství živin, vzduchu a vody pro jejich růst a vývoj, směřující k maximální produkci chmelových hlávek. Ošetřeni pesticidy se provádí jen v nezbytně nutném rozsahu až po dosažení prahu hospodářské škodlivosti. Zásady integrované produkce chmele jsou aplikovatelné v klasických vysokých konstrukcích i systému pěstovaní chmele v nízkých konstrukcích.
Plný text: PDF
|
|
|
Problematika převodu hybridů vybraných rodů orchidejí z aseptické kultury in vitro do nesterilního prostředí
KELÍŠEK, Michal
V této práci byly provedeny pokusy se třemi taxony orchidejí. V první části se mělo zjistit, zda má ošetření rostlin manganistanem draselným (KMnO4) vliv na mortalitu při převodu z kultury in vitro do nesterilního prostředí běžné kultivace. Všechny tři taxony byly rozděleny na dvě části a jen jedna z nich vždy ošetřena a druhá nikoli. Během pokusu se zaznamenávaly úhyny v jednotlivých skupinách. V druhé části se zkoumalo u dvou taxonů, zda má hnojení vliv na nárůst biomasy. Metoda spočívala opět v rozdělení skupin na dvě části a hnojení pouze jedné z nich. Zvážením rostlin na začátku a na konci experimentu byla získána potřebná data. Výsledky naznačují, že ošetření rostlin při převodu nemá vliv na pozdější mortalitu. V druhé části se podařila prokázat závislost hnojení na nárůst biomasy pouze u jednoho ze dvou taxonů.
|
|
|
Faktory ovlivňující produkci škrobu u brambor
ŠOBROVÁ, Martina
Bakalářská práce je zaměřená na faktory ovlivňující produkci škrobu u brambor. Mezi tyto faktory patří vliv odrůdy, sadby, půdy, stresu, hnojení, klimatických podmínek a počasí. Součástí práce jsou také základní informace týkající se brambor, a to historie brambor, význam a využití brambor, biologická charakteristika brambor, morfologie brambor a chemické složení bramborové hlízy. Dále byla zhodnocena ekonomická stránka pěstování brambor pro zpracování na škrob.
|
|
|
Vliv eutrofizace na primární produkci travinného mokřadu
BORDOVSKÁ, Monika
Tato práce je součástí studia mokrých luk v rámci projektu GA ČR 526/09/1545. Jeho cílem je zjistit význam nově asimilovaného uhlíku pro interakce rostlin s půdou v mokřadních travinných ekosystémech v proměnlivých podmínkách vnějšího prostředí. V rámci tohoto projektu bylo hodnoceno zájmové území Hamerských luk v nivě řeky Nežárky z hlediska celkové nadzemní produkce. Tato práce zahrnuje data z let 2010 a 2011. Každý rok byly provedeny dva odběry biomasy. V každém odběru bylo odebráno celkem 24 vzorků z ploch s různou intenzitou hnojení. Varianty zahrnovaly plochy s vysokou intenzitou hnojení, plochy s nízkou intenzitou hnojení a plochy nehnojené. Za rok 2010 byla produkce nadzemní biomasy 863,88 g.m-2 u ploch s vysokou variantou hnojení, 788,46 g.m-2 u ploch s nízkou variantou hnojení a 839,69 g.m-2na plochách bez hnojení. Roční produkce nadzemní biomasy za rok 2011 byla 1149,71 g.m-2 na plochách s vysokou variantou hnojení, 953,73 g.m-2 na plochách s nízkou intenzitou hnojení a 930,25 g.m-2 na plochách bez hnojení.
|
|
| |
host ::
RSS.