|
|
Osmijazyčný slovník ze 16. století (rok vydání 1586) a analýza jeho slovní zásoby z hlediska tematického
Ptáčková, Vladimíra ; Švermová, Dagmar (vedoucí práce) ; Šustová, Magdaléna (oponent)
Předmětem zkoumání této diplomové práce byl osmijazyčný slovník z 16. století vytištěný na přelomu let 1585/1586 ze sbírek Pedagogického muzea J.A. Komenského v Praze. Slovník postrádá jakýkoli titulní list, a proto není znám původ slovníku, autor, ani jakému okruhu uživatelů měl slovník sloužit. Cílem této diplomové práce bylo pomocí překladu, analýzy témat konverzační příručky a analýzy slovní zásoby z hlediska tematického potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, zda byl slovník určen obchodníkům a cestovatelům, čemuž by nasvědčovaly malé rozměry slovníku. Teoretická část diplomové práce se zabývá lexikografií. Předkládá definici a dělení slovníků, přičemž větší pozornost věnuje slovníkům překladovým. Následuje vývoj českého slovníkářství od jeho počátku až do současnosti. S ohledem na to, že součástí slovníku je i konverzační příručka, zabývá se teoretická část i tímto tématem. Dále je představen život v 16. století s cílem přiblížit dobu, ve které slovník vznikal. Praktická část vyvrátila hypotézu, že měl slovník sloužit pouze obchodníkům a cestovatelům. Z výsledků, které přinesla tato diplomová práce, vyplynulo, že slovník byl zamýšlen pro široký okruhu uživatelů, což potvrzuje samotný úvod slovníku a všeobecná slovní zásoba obsažená ve slovníkové části. Podle výběru témat v konverzační příručce je...
|
|
|
Vnímání mouřenínů v alžbětinské Anglii
Bielková, Andrea ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Text předložené práce se věnuje vnímání afrického obyvatelstva v alžbětinské Anglii. Práce se pokouší osvětlit společenský kontext, v jehož rámci se obraz Afričana, člověka s tmavou pletí, jako specifického Jiného vyvíjel. Práce si klade následující hlavní otázky: jaké významné celospolečenské fenomény měly zásadní vliv na formování a transformaci obrazu Jiného a v jaký výsledný obraz výše uvedené vlivy vyústily; zda a jak se tyto faktory projevily v prezentaci prostřednictvím lidové kultury. Pramennou základnu analýzy tvoří především cestopisná tvorba a dramatická produkce daného období. Klíčová slova: Alžběta I.; mouřeníni; černoši; cestopisy; George Best; Richard Hakluyt; alžbětinské drama; Othello; Kupec benátský; Bitva o Alcazar; Nadvláda chtíče; Titus Andronicus; Maroko; Berbérie
|
|
|
Hájek jako jazyková autorita
Koupil, Ondřej
Studie se zabývá recepcí Hájkovy Kronyky české jako textu, který působil jako jazyková autorita, vzor, který stál v hierarchii prestižních českých textů dlouho na druhém místě za biblickým překladem. Sondy rozložené od 16. století až do začátku 21. století mapují postupný ústup Hájkova textu z této pozice a z místa významné jazykové památky. Hájkova autorita jazyková se snižovala sice se zpožděním, ale podobně jako jeho autorita historická. Vztahy jednotlivých hájkovských autorit jsou schematicky naznačeny v oddíle VII. Oddíl VIII nakonec klade obecnější otázky o významu dobových jazykových autorit pro traktování a periodizaci jazykových a literárních dějin a apeluje na zkoumání jazykových kvalit Kronyky české — právě z toho důvodu, že po staletí představovala ctěný a vážený český text, prakticky i teoreticky považovaný také za významný jazykový vzor.
|
|
| |
|
|
Korespondence města České Budějovice v roce 1560
BROŽOVÁ, Michala
Hlavním úkolem bakalářské práce s názvem ?Korespondence města Českých Budějovic v roce 1560? je přiblížení diplomatického styku města Českých Budějovic s panovnickým dvorem, nejvyššími zemskými úředníky a šlechtici z panského stavu. Jedná se o kritickou vědeckou edici pramene. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. Úvod je zaměřen na přiblížení použitých pramenů a literatury, ale zabývá se také dosavadním zpracováním tématu korespondence. Druhá kapitola přibližuje všeobecný vývoj městské správy v Českém království i samotného města do začátku 17. století. Třetí kapitola se věnuje zařazení korespondence v rámci ?pragmatických písemností? a možnostem zpřístupňování městských knih. Čtvrtá kapitola je zaměřena na samotný rozbor použitých městských knih z hlediska diplomatického i obsahového a je zároveň jádrem celé studie. Závěr je zhodnocením zjištěných poznatků. Součástí práce je také seznam použitých pramenů a literatury a přílohy zobrazující ukázky jednotlivých listů. Nádleduje ediční poznámka a vlastní edice čili jednotlivé listy v plném znění a chronologickém pořadí, doplněné poznámkovým aparátem a nezbytnými rejstříky.
|
|
|
Válka v myšlení a každodenním životě jihočeské nižší šlechty ve druhé polovině 16. a na počátku 17.století
KOREŠ, František
Autor diplomové práce usiloval za pomoci historickoantropologických metodologických přístupů o zachycení rozmanitých podob válečného zážitku jihočeské nižší šlechty předbělohorského období. Předmětem jeho zájmu se staly životní osudy urozených mužů a žen, které se odehrávaly na pozadí tří klíčových vojenských událostí druhé poloviny 16. a počátku 17. století. Dvě protiturecké výpravy české zemské hotovosti z let 1566 a 1594 stejně jako vpád pasovského vojska do Čech v roce 1611 vydatně působily na způsoby uvažování, chování a jednání jihočeských rytířů. Osobní korespondence vybraných šlechtických rodů posloužila jako heuristické východisko při hledání odpovědi na otázku, jaké cesty volil urozený jedinec k obraně staletími prověřených hodnot a k prosazování vlastních i rodových zájmů. Záměrem celého výzkumu bylo prohloubení poznatků o dějinách nižší šlechty vyzdvižením jedinečné úlohy dějinného aktéra ve válce. Zpracováním tématu válečného zážitku vznikl příspěvek na pomezí politických, vojenských, sociálních a kulturních dějin raného novověku.
|
|
| |
|
|
Městská obec očima utrakvistického duchovního. Jiřík Tesák Mošovský a Český Brod
KOREŠ, František
Předkládaná práce se zabývá životem kališnického(utrakvistického) duchovního Jiříka Tesáka Mošovského v městském prostředí českých zemí v 16. a 17. století. Předmětem zájmu byl především jeho myšlenkový svět a pohled na společnost, která ho obklopovala. Ve čtyřech kapitolách budou postupně představeny vztahy mezi duchovními a světskými patrony, městská správa v Českém Brodě, kde Jiřík Tesák Mošovský působil, ale také vlastní život sledovaného kněze. Přitom bylo využito zajímavých starých tisků vydaných Jiříkem Tesákem Mošovským, aby bylo dosaženo bližšího poznání jeho osobnosti. Účelem snažení bylo prohloubit dosavadní poznatky o každodenním chodu správy v utrakvistických městských farnostech předbělohorského období. Nová zjištění by měla rozšířit povědomí o činnosti utrakvistické církve v Čechách.
|
|
|
Slavnostní vjezd Maxmiliána II. do Vídně roku 1552
IVANEGA, Jan
Předmětem zájmu předložené bakalářské práce je slavnostní vjezd Maxmiliána II. do Vídně v květnu 1552. Práce vychází z teoretických podnětů sociologických věd a okruhem zkoumaných otázek se hlásí k přístupům historické antropologie. Vjezd je analyzován na základě metodologických východisek Barbary Stollberg-Rilinger, jež chápe raně novověké rituály jako prostor symbolické komunikace, v níž se odráží hierarchie společnosti. Ke komparaci sloužily výzkumy habsburských vjezdů 16. století provedené Václavem Bůžkem. Výzkum se opíral o tři latinské skladby dvou autorů, zabývající se tematikou vjezdu. V první kapitole jsou představena metodická a pramenná východiska, je představen slavnostní vjezd jako téma historického bádání a poskytnut přehled pohledu historiografie na Maxmiliána II. Další kapitola popisuje na základě práce s literaturou a analýzy pramenů cestu ze Španělska do Vídně. Jádrem práce je další kapitola, v níž je zkoumáno budování obrazu význačných postav zmiňovaných v pramenech, zejména Maxmiliána II., jeho manželky Marie Španělské a významné postavy Maxmiliánova doprovodu Adama z Ditrichštejna. Zároveň je naznačen pohled autorů skladeb na turecké impérium. V obrazové příloze je předložen výběr portrétů Maxmiliána II., v nichž jsou hledány prvky shodné s panovníkovým obrazem předloženým v analyzovaných písemných pramenech. Závěr práce shrnuje výsledky výzkumu. Autor dochází k výsledku, že zkoumaný vjezd nevybočoval z řady soudobých habsburských slavností. V pramenech je Maxmilián oslavován jako člen význačného rodu s mimořádnou urozeností, příznivec umění a vítěz nad Turky, nad nímž drží ochrannou ruku nadpřirozené síly.
|
|
| |
host ::
RSS.